|
|
Mediální pokrytí letních olympijských her 1948, 1952 a 1956 v československém tisku
Kadeřábek, Jan ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce analyzuje mediální pokrytí letních olympijských her 1948 v Londýně a 1952 v Helsinkách ve vybraných československých médiích. Kvalitativní obsahovou analýzou porovnává proměnu olympijského zpravodajství v Londýně s Helsinkami, především z ideologického hlediska. Začátek práce tvoří popis poválečného vývoje Československa mezi lety 1945 až 1952. Ve stejném období sleduje i mezinárodněpolitickou situaci a mediální vývoj v Československu. Přes definici teoretických pojmů - komunismu, kapitalismu, ideologie, ideologického čtverce a metodologie - se dostává k nejrozsáhlejší části, kterou tvoří kapitoly o britských a finských hrách pohledem československého tisku. Tato část práce je dále rozdělena na podkapitoly podle témat, kterými se československá média na daných hrách nejvíce zaobírala. Poté následuje porovnání mezi londýnskými a helsinskými hrami, které na základě uvedení příkladů popisuje ideologickou proměnu zpravodajství a mediálního obsahu československých médií mezi lety 1948 and 1952.
|
|
|
Periodikum německé menšiny v Československu "Prager Volkszeitung" a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem dobového tisku z přelomu 60. a 70. let 20. století změnami v životě německé menšiny žijící na československém území, které v tomto období nastaly. Sleduje vliv obrodného procesu v rámci Pražského jara a následně projevy počínající normalizace na postavení německého obyvatelstva. Představuje zejména události roku 1968, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Zároveň mapuje sled událostí, které vedly k založení německé menšinové kulturní organizace Kulturní sdružení občanů ČSSR německé národnosti. Zachycen je rovněž vliv normalizačních změn na život německých občanů Československa. Práce se zabývá rovněž činností československých médií v období Pražského jara, přičemž se zaměřuje především na fungování jediného německy psaného periodika v tehdejším Československu Prager Volkszeitung. Součástí textu je rovněž kvalitativní analýza tohoto média, jakož i analýza Rudého práva. Analyzován byl způsob informování daných médií o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, za účelem jejich následné komparace. Aplikována přitom byla metoda zakotvené teorie. Cílem diplomové práce je srovnání způsobu informování periodika Prager Volkszeitung a oficiálního tiskového orgánu Komunistické strany Československa Rudé právo a následně...
|
|
|
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
|
Mediální obraz prezidenta Václava Havla v souvislosti s vybranými událostmi v denících Právo a Lidové noviny
Brandsteinová, Nikol ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analyzování a následné vyhodnocení a srovnání mediálního obrazu Václava Havla v prezidentské funkci v kontextu vybraných událostí v denících Rudé právo / Právo a Lidové noviny. Teoretická část práce zahrnuje životopis Václava Havla selektovaný do tří hlavních časových úseků a jejich dílčích podkapitol. Smyslem životopisu je pochopení kontextu obsahu analyzovaných novinových článků v další části práce. Praktická část zahrnuje charakteristiku analyzovaných deníků a deskripci metodologie mediálního výzkumu. Hlavní částí výzkumu je interpretace výsledků kvalitativní analýzy, v níž byly analyzovány za pomoci metody zakotvené teorie ve vybraných událostech a obdobích všechny informačně hodnotné zpravodajské a publicistické články o Václavu Havlovi. Prostřednictvím výzkumných otázek a odpovědí na ně bylo dosaženo cíle práce. Tím bylo zjistit, jak deníky referovaly o Václavu Havlovi v kontextu jejich původní politické diferenciace.
|
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
| |
|
|
Příchod Heydricha do Protektorátu - Obraz v dobovém českém tisku od září do prosince 1941
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá událostmi v Protektorátu Čechy a Morava v období od září do prosince 1941 a jejich obrazem ve vybraném dobovém českém tisku. Během září 1941 zesílila vlna odboje na území Protektorátu, která byla završena úspěšnou výzvou londýnského rozhlasového vysílání k bojkotu protektorátního tisku českou společností. Na konci září 1941 bylo náhle oznámeno onemocnění říšského protektora Konstantina von Neuratha. Jeho roli v Protektorátu měl následně ve funkci zastupujícího říšského protektora plnit Reinhard Heydrich. Právě s jeho osobou je spojeno následující období, kdy docházelo k vážným represáliím na české společnosti. Vedle vyhlášení stanného práva patřilo mezi nejvýznamnější události zatčení ministerského předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, úmrtí významného aktivistického novináře Karla Lažnovského a zostřující se protižidovská opatření, v jejichž rámci byla v tomto období započata fáze faktické realizace konečného řešení židovské otázky. Práce analyzuje, jakým způsobem byly události poslední třetiny roku 1941 prezentovány ve vybraném českém legálním tisku, který byl propagandistickým a manipulačním nástrojem okupační moci, a jak bylo dění podáváno ve vybraném periodiku ilegálním a exilovém.
|
|
|
Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku
Svatošová, Lucie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku se zabývá spontánní demonstrací studentů ubytovaných v areálu vysokoškolských kolejí Českého vysokého učení technického v Praze. Manifestace, jež měla studujícím navrátit do jejich příbytků světlo a teplo se odehrála 31. října 1967 a stála na počátku změn ve svazácké organizaci mládeže, o které studenti usilovali již delší dobu. Strahovské události jsou navíc také milníkem pražského jara, které probíhalo v první polovině roku 1968. Cílem práce je zjistit, jak o Strahovských událostech a s nimi souvisejících aktivitách vysokoškolské mládeže informoval dobový československý tisk. Kvalitativní obsahové analýze jsou podrobeny dva deníky, Rudé právo a Mladá fronta a dva studentské časopisy, Student a Universita Karlova. Ve vybraných titulech byly vyhledávány články nejen s tematikou domácích, ale také zahraničních studentů, jelikož v daném období panoval výrazný neklid mezi mladou generací v celosvětovém měřítku. Jedním z dílčích záměrů práce tak je posoudit, zda lze mezi československým studentským hnutím a akcemi studentů v tehdejších evropských západních kapitalistických zemích najít v tisku nějaké paralely.
|
|
|
"Psali jsme mezi řádky" (portrét novinářky Marty Bystrovové)
Mališová, Klára ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část nesoucí název Psali jsme mezi řádky je dokumentaristickým portrétem novinářky Marty Bystrovové, která 25 let (mezi lety 1966-1991) pracovala v deníku Svobodné slovo, který sídlil na Václavském náměstí. Paní Bystrovová se tak neplánovaně stala přímým svědkem zlomových událostí dějin Československa, jako byly roky 1968 a 1989, i přes režimní útlak tisku se však neváhala podílet na otevřeném informování o dění. Práce se tedy snaží ukázat, jak okolnosti ze společenského i osobního života ovlivnily její životní příběh, a snaží se demonstrovat, že i obyčejní lidé, kterým historie veřejně neděkuje, mají neobyčejné osudy, které pomohly formovat dějiny našeho státu a společnosti. Teoretická část navazuje na praktickou práci a fakticky ji rozvíjí. Představuje deník Svobodné slovo a uvádí okolnosti jeho vzniku. Zařazuje ho do kontextu roku 1989, a to v porovnání s Rudým právem (periodikem KSČ), kde se snaží poukázat na odlišnost Svobodného slova, které se snažilo otevřeně informovat o uplynulých událostech. Jelikož je praktická část portrétem novinářky z deníku Svobodné slovo, teoretická práce dále navazuje kapitolou, jež se zabývá portréty ve Svobodném slově. Následně popisuje termín dokumentaristický portrét a krátce...
|
|
|
Prvky propagandy v normalizačním seriálu Chlapci a chlapi
Štarman, Ondřej ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá televizní produkcí v období osmdesátých let v tehdejší Československé socialistické republice, konkrétně se zde analyzuje seriál Chlapci a chlapi (1988) režiséra Evžena Sokolovského. V teoretické části se čtenář seznámí s teorií propagandy a jejími typy. Dále je představen pojem diskurz a přístupy k diskurzivní analýze. V závěru teoretické části se práce věnuje dobovým kontextům seriálu, představují se pojmy normalizace a přestavba. Stručně je také popsána teorie výstavby příběhu. Práce si v praktické části klade za cíl odhalit předpokládaná zakomponovaná propagandistická sdělení v seriálu. Za účelem potvrdit politické zadání seriálu (vylepšit obraz armády u československé společnosti) autor tato sdělení hledá. Dalším cílem práce je popsat prostředky, jakými bylo sdělení doručeno. Na analýzu samotného seriálu přímo navazuje rozbor mediálních výstupů v dobovém tisku, konkrétně v Rudém právu a Týdeníku ČST, kde autor hledá příspěvky související se seriálem. Cílem tohoto snažení je nalézt zpětnou formulaci politického zadání, což by opět posloužilo jako důkaz jeho existence. Pro analýzu obsahu seriálu i mediálních výstupů je použita diskurzivní analýza za využití konkrétních přístupů Jamese Paula Geeho a jeho sedmi základních oblastí reality a analýzy ideologie Johna B. Thompsona.
|
host ::
RSS.