Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 92 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Musil, Roman (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství evropského pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené raffaelovské klasické vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci snaží dále analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
Italská romantická diskuse
Piptová, Ivana ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se pokusí představit kořeny, základní myšlenky a následné interpretace textů diskuse o romantismu, která proběhla v Itálii mezi roky 1816-1826. Na základě vybraných polemických příspěvků a jejich kritického zhodnocení se budeme snažit vysvětlit, proč italský romantismus stojí poněkud stranou pozornosti literárních vědců mimo Itálii a proč se stále vrací otázka, zda vůbec italský romantismus existoval. Polemiku o romantismu zahájil článek Madame de Staël Sulla maniera e l'utilità delle traduzioni (O způsobu a užitečnosti překladů), ve kterém autorka jako řešení krize italské literatury navrhovala početnější překlady současné francouzské a německé produkce, která již byla ovlivněna nastupující estetikou romantismu. Tento skromný nápad vyvolal bouřlivou debatu, jež se postupně přesunula od tématu přijímání zahraničních kulturních podnětů až k otázkám nutnosti redefinovat kořeny italské kulturní tradice a znovuvybudování moderní italské identity. Nejdůležitější odpovědi na článek Madame de Staël - sepsané Ludovicem di Breme, Giovannim Berchetem a Pietrem Borsierim - jsou dnes považovány za "manifesty" italského romantismu. Příspěvky Giacoma Leopardiho a Alessandra Manzoniho, třebas velmi zajímavé a intelektuálně podnětné, bohužel nelze do korpusu textů diskuse o romantismu...
New Mythology: The Redefinition of British Hellenism in Selected Poetry of Percy B. Shelley and John Keats
Neumannová, Edita ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat téma romantického hellenismu ve vybraných básních Johna Keatse a Percyho Bysshe Shelleyho. Klasické Řecko zaujímalo v období romantismu ojedinělé místo - na jednu stranu bylo obdivováno a kladeno za vzor, na druhou stranu byl i na univerzitách rozsah výuky původních řeckých textů omezen. Zatímco jedním z původních cílů romantického hnutí bylo osvobodit se od vlivu klasické literatury a najít svůj vlastní poetický směr, druhá generace romantických básníků se opět pokoušela pracovat s literárními pozůstatky starého Řecka, ale tentokrát (alespoň domněle) nezávisle na zavedených interpretacích. Ve své práci se zabývám rolí (doložitelné nebo jen vnímané) autenticity, vlivem interpretací jiných autorů a problémem autority jako takové ve vztahu ke starořeckému světu ve vybraných dílech dvou anglických romantických básníků druhé generace, jejichž vzdělání bylo, pokud jde o klasický svět, diametrálně odlišné. Mým primárním cílem není zhodnotit příhodnost všech zmínek týkajících se starého Řecka, ale porovnat postoj obou autorů k jinému, nepřekonatelně cizímu a idealizovanému světu. V první kapitole zkoumám vztah obou autorů k původním starořeckým textům. Snažím se ukázat, že Keats byl na překladech a jiných nepřímých zpracováních starořeckých textů závislý i...
Typologie vybraných ženských postav české literatury druhé poloviny 19.století
Kubálková, Tereza ; Krejčová, Iva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá typologií devíti vybraných literárních ženských postav české literatury druhé poloviny 19. století. Jedná se o ženskou postavu z povídky Čtyry doby Boženy Němcové, Lidušku z povídky Muzikantská Liduška a Lenku z venkovské povídky Na statku a v chaloupce Vítězslava Hálka, paní Rusku, protagonistku povídky O měkkém srdci paní Rusky, slečnu Máry z povídky Psáno o letošních Dušičkách a bezejmennou hrdinku povídky U tří lilií z Povídek malostranských Jana Nerudy, Caterinu a paní Dragopulos z románového díla Jan Maria Plojhar od Julia Zeyera a Lucy, hrdinku románu ve verších Magdaleny Josefa Svatopluka Machara. V teoretické části práce nastiňuje problematiku směrů druhé poloviny století (romantismus, realismus, parnasismus), dále vymezuje rozsah markerů pro interpretaci literárních postav a stručně představuje společenskou situaci pro ženy ve společnosti 19. století. V praktické části dochází k podrobné analýze všech hrdinek se snahou o poukázání na společné rysy a rozdíly vybraných postav. V závěru práce jsou vybrané hrdinky porovnány a jsou shrnuty hlavní proměny vykreslení ženské literární postavy napříč stoletím.
Italy, its Culture and Ambience in the Lives and Works of George Gordon, Lord Byron and Percy Bysshe Shelley
Skřenková, Veronika ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Education Department of English Language and Literature Italy, its Culture and Ambience in the Lives and Works of George Gordon, Lord Byron and Percy Bysshe Shelley Veronika Skřenková Prague 2016 Thesis supervisor: doc. PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. Study programme: Specialization in Education Branch of study: English Language Oriented at Education - Czech Language Oriented at Education (B AJ-ČJ) Abstrakt Cílem této práce je prozkoumat, jaký vliv měla Itálie, její kultura a prostředí, na životy a díla Lorda Byrona a Percy Shelleyho. Úvod se věnuje Itálii obecně v anglické literatuře a zaměřuje se zejména na to, čím byla tato země pro anglické autory tak lákavá. První část práce je poté věnována Lordu Byronovi a jeho pobytu v Itálii, s odkazy na události a zážitky, které inspirovaly jeho poezii. Tato část je rozdělena do několika sekcí; každá z nich se soustřeďuje na jedno město, a obsahuje analýzu vybraných Byronových básní, které se k městu nějakým způsobem vážou. Druhá část práce je zaměřena na Percy Shelleyho a je strukturována stejně jako část první. Klíčová slova Itálie; George Gordon Byron; Percy Bysshe Shelley; vliv Itálie; Romantismus; Angličtí romantici druhé generace
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
Kritika romantismu v Clarínových románech
Kopuletá, Hana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
Cílem této práce je analyzovat kritiku romantismu v Clarínových nejznámějších románech La Regenta a Su único hijo, která spočívá především v realistickém a v naturalistickém popisu vzhledu a charakteru hlavních hrdinů, u kterých se ale objevují i romantické prvky. K těmto projevům určitých romantických přežitků se ovšem autor ve svých dílech staví poměrně ironicky. Kritika romantismu se v Clarínových románech projevuje hlavně prostřednictvím různých paradoxních situací, naturalistických popisů anebo zesměšnění postav. První část práce má představovat teoretický úvod do dané problematiky, ve kterém jsou charakterizované jednotlivé literární směry 19. století, tj. romantismus, realismus a naturalismus, jejichž prvky se objevují v analyzovaných románech. Ve druhé části pak následuje stručné představení autora a podrobný rozbor kritiky romantismu v jeho vybraných románech, přičemž větší prostor je věnován dílu La Regenta, které je považováno za nejlepší španělský román 19. století.
Od padlého anděla k blonďaté bestii: postavy prostitutek v Balzakově Lesku a bídě kurtizán a Zolově Naně
Fousová, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tématem práce je postava prostitutky ve francouzské společnosti 19. století tak, jak je zobrazena v dobových literárních dílech. V první části je popsána historie prostituce, od "posvátné" ve starověkém Řecku, až po její "zlatý věk" ve Francii 19. století. Úpadek mravů v tomto porevolučním období (důsledkem pádu náboženských a společenských tabu), znamenal velký nárůst prostituce a pohlavních chorob. Proto bylo nutné přijmout určitá legislativní a regulační opatření - reglementaci. Druhá část práce je věnována rozdílnému (romantickému a naturalistickému) zobrazení postavy prostitutky v literární tvorbě 19. století. Představitelem romantického pojetí kurtizány, dohnané k hříchu z nouze (mýtus "padlého anděla", jenž bude vykoupen láskou), je Honoré de Balzac se svým románem "Lesk a bída kurtizán". Protipólem romantického pojetí prostitutky je naturalistická bestie (obludné dravé zvíře, mytická trestající požíračka), která si sama vybírá toto nejstarší povolání jako prostředek k vykonání společenské msty. Představitelkou naturalistické prostitutky druhé poloviny 19. století je hrdinka románu Émila Zoly "Nana". Ve druhé, analytické, části práce je provedeno textové srovnání obou typů. Klíčová slova: prostituce, vykoupení, Balzac, Zola, romantismus, naturalismus.
Zámek Hluboká v 19. století a Jan Adolf ze Schwarzenberga
Binder, Filip ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá historismem v architektuře na příkladu knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jím přestavěného zámku Hluboká. Pozornost je věnována také cestám knížete na britské ostrovy, kde se zrodil tzv. gotický revival a kde měl Schwarzenberg možnost poprvé vidět větší množství staveb ovlivněných daným fenoménem. Další z kapitol se soustředí na úpravy Hluboké provedené v duchu romantického historismu, ke kterým došlo brzy po návratu knížete z druhé cesty a jež také ze zámku vytvořily jedno z nejvelkolepějších aristokratických sídel v habsburské monarchii. Práce pojednává i o pojetí zámku jako "rodového muzea", sym- bolice, kterou je možné v tomto "muzeu" spatřovat, dalších stavebních projektech ovlivněných Schwarzenbergovou Hlubokou a vztahu raného kapitalismu a historismu v souvislosti s eko- nomickými aktivitami Jana Adolfa. Studie si také klade za cíl vylíčit tyto skutečnosti v širším kontextu 19. století, jehož události do značné míry zapříčinily vznik romantismu a historismu a ovlivnily je. Z tohoto důvodu bude pozornost věnována nejen Schwarzenbergovi a Hluboké, ale v menší míře i jiným aristokratickým sídlům a jejich tvůrcům. Pramennou základnu této práce tvoří v případě dvou britských výprav z let 1825-1826 a 1838-1839 cestovní deníky knížete, v případě romantické přestavby...
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 92 záznamů.   začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.