|
|
Dentální hygienistka jako pedagogický pracovník
Radonská, Denisa ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Dentální hygiena je moderní, rychle se rozvíjející obor, proto je velice důležité, aby se dbalo na správnou výuku. Vzhledem k tomu, že dentální hygienistky pečují o zdraví pacientů a aktivně se na něm účastní, mělo by se jim dostávat co nejlepší výuky, aby své znalosti mohly předávat a co nejlépe je využívat. Kvalitní výuka je nezbytností, bohužel mnohdy není zajištěna odpovídající úroveň výuky z různých důvodů. Bakalářská práce se věnuje těmto otázkám - jaká je úroveň výuky? Kde jsou nedostatky? Jak výuku hodnotí studenti, absolventi a zástupci oborů? V praktické části pomocí dotazníků a rozhovorů zjišťuji nedostatky a problémy ve výuce očima studentů, poznatky shrnuji a poté navrhuji řešení, jak by bylo možné úroveň výuky odborných předmětů pro dentální hygienistky zlepšit, jak zajistit kvalifikovanější předávání znalostí. Záměr je poukázat na možné chyby a nedostatky, kterých se vyučující hygienistky a zubní lékaři dopouští. Cílem bakalářské práce je zjištění spokojenosti a názorů studentů a navržení změn ve výuce odborných předmětů a praktické výuky.
|
|
| |
|
|
Využití vybraných přírodních objektů území ŠLP Masarykův les Křtiny pro účely praktické výuky
Walsbergerová, Tereza
Předkládaná bakalářská práce se zabývá návrhem čtyř ucelených výukových tras na území ŠLP Masarykův les Křtiny. V rámci každé výukové trasy byly zpracovány parametry jednotlivých tras a charakteristiky jednotlivých objektů, které byly na základě zpracování rešerše vybrány jako vhodné objekty pro praktickou výuku. K jednotlivým objektům byla dále zpracována vlastní fotodokumentace. V práci byly také zpracovány konkrétní odborné dopady a návrh krátkého testu pro ověření znalostí. Jedna vybraná trasa byla zpracována i v grafickém provedením, které je vhodné k potenciálnímu využití zpracování těchto cest do formy krátké příručky. Práce se zároveň zabývá potenciálem ŠLP Masarykův les Křtiny pro využití praktické výuky se zaměřením na přírodní vědy.
|
|
|
Suchozemští stejnonožci jako modeloví půdotvorní činitelé v praktické školní výuce
Korbélyi, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Suchozemští stejnonožci (Isopoda) jsou významní a zároveň lehce odlovitelní dekompozitoři rostlinného materiálu, kteří se podílejí na tvorbě půdy. Proto jsou tyto organismy vhodné k začlenění do praktické výuky. Cílem práce tedy je návrh badatelsky orientované výuky využívající těchto organismů z pohledu půdních činitelů. První část práce věnuji teoretickému seznámení se s badatelsky orientovanou výukou, seznámením se se suchozemskými stejnonožci (Isopoda), kde je vysvětlena jejich morfologie, životní cyklus a popis jednotlivých nejběžnějších druhů ČR. Součástí práce je zjednodušený určovací klíč pro tyto druhy. Druhá část práce je věnována kompletnímu návodu, jak tyto organismy uchopit v praktické výuce s prvky badatelsky orientované výuky. Návod obsahuje techniku sběru suchozemských stejnonožců, postup při jejich uchovávání, návody na jednotlivé pokusy včetně seznamu pomůcek a rad, kde pomůcky získat a další didaktické materiály. Třetí část práce má výzkumný charakter, kde jsou na základě vyplněných testů hodnoceny postoje žáků k suchozemským stejnonožcům (Isopoda) a jejich vědomostní posun před a po praktiku. Klíčová slova Isopoda, badatelsky orientovaná výuka, chov, stínky, svinky, praktická výuka, dekompozitoři
|
|
|
Pitvy jako výuková metoda v biologii na středních školách - postoje žáků a učitelů
Pfeifferová, Andrea ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Diplomová práce zkoumá postoje žáků a učitelů gymnázií k zařazování pitevních cvičení do výuky. Součástí výzkumu je dotazníkového šetření, díky němuž jsou zkoumány názory na pitvy živočichů z hlediska konkrétního zájmu o pitvy, zájmu obecně o přírodní vědy, odpor ke zvláštním skutečnostem a situacím při pitvách a konečně etického stanoviska všech respondentů. Statistické zpracování výsledků nám dává nahlédnout na souvislosti mezi všemi uvedenými hledisky a pohlavím, věkem, ročníkem studia, zaměřením, zkušeností s pitvou a zájmem samotného vyučujícího. Na začátku výzkumu jsem si zvolila následující výzkumné otázky: 1. Liší se postoje žáků k pitvám při výuce biologie mezi pohlavími? 2. Mají na tyto postoje vliv faktory jako je preference školních předmětů, oborové zaměření, vlastní zkušenost s pitvou, upřednostňovaná metoda výuky anatomie či chov domácího zvířete? 3. Existují vzájemné korelace mezi postojem žáka a postojem daného učitele biologie? 4. Jsou postoje učitelů k pitvám při výuce biologie ovlivněny různými faktory, jako je vlastní zařazování pitev do výuky, upřednostňovaná metoda výuky anatomie, preference pitvaného objektu, délka pedagogické praxe či pohlaví? Výzkum u žáků započal pilotní dotazník, na základě kterého byl vytvořen finální dotazník, který byl zadáván na pražských gymnáziích....
|
|
|
Využití počítačů a digitálních měřicích čidel v praktické výuce přírodovědných předmětů
Ettlerová, Kateřina ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Šmejkal, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout problematiku využití ICT v rámci praktické výuky přírodních věd na základním a středním stupni vzdělávání s důrazem na SBL a MBL. Poznatky jsem čerpala z původních vědeckých článků a výzkumů a zaměřila se na didaktické a pedagogické aspekty tématu. Práce hodnotí výhody, nevýhody a případná rizika používání ICT v praktické výuce přírodních věd a předkládá postoje žáků a studentů k těmto inovativním metodám. Na základě zjištěných údajů lze říci, že metody zahrnující ICT mají velký potenciál, který v současné době není plně využíván. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza výuky biologie na SŠ s přihlédnutím k podílu praktické výuky.
Chudomelová, Iva ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Přírodovědné předměty, tedy biologie, chemie a fyzika, tvoří výrazně reálné vyučovací předměty, které je nezbytné opřít zejména o pokusy a pozorování. Jinými slovy praktická výuka je charakteristickým rysem všech přírodovědných předmětů. Praktická výuka má pozitivní vliv na zvyšování atraktivnosti jednotlivých předmětů, avšak ve smyslu kognitivní funkce je její přínos stále diskutován. Jaký význam mají laboratorní cvičení pro samotné učitele, jakožto zprostředkovatele vyučovacího procesu? Z výzkumu vyplývá, že praktická výuka je učiteli vnímána kladně především kvůli dokonalému propojení teorie s praxí, nižšímu počtu žáků a jejich aktivnímu přístupu ve výuce. Negativně se jeví časová náročnost, spočívající hlavně v sehnání a přípravě materiálu. Klíčová slova: výuka biologie a přírodovědných předmětů, laboratorní cvičení, školní laboratoř, časová dotace přírodovědných praktik
|
|
| |
|
|
Praktická výuka přístrojového potápění
Ďurík, Milan ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Bažant, Filip (oponent)
Název: Praktická výuka přístrojového potápění. Cíle: Na základě poznatků získaných z literatury, informačních zdrojů a z konzultací stanovit seznam hlavních dovedností vyučovaných v rámci praktické výuky prvního kvalifikačního stupně přístrojového potápění. Následně vybrat dovednosti cvičené v chráněném vodním prostředí a vytvořit k nim příslušné cvičební listy. Cvičební listy budou obsahovat dovednosti, jejichž správné osvojení by mělo vést k úspěšnému složení závěrečných zkoušek této kvalifikace. Metody: V práci byla získávána data pomocí zkoumání odborných dokumentů, metody pozorování a metody rozhovoru. Pomocí studia dokumentů zabývajících se praktickou výukou přístrojového potápění, byly získány základní informace, které byly následně rozšířené o poznatky z pozorování výuky a rozhovorů s odborníky na výcviku přístrojového potápění. Výsledky: Seznam dovedností pro praktickou část prvního kvalifikačního stupně přístrojového potápění a k nim příslušné cvičební listy sloužící pro potřeby instruktorů a frekventantů. Klíčová slova: potápění s přístrojem, praktická výuka, dovednosti, cvičební listy.
|
|
|
Spolupráce sester a studentů oboru Všeobecná sestra v průběhu praktické výuky
BĚHANOVÁ, Kateřina
Na povolání všeobecné sestry jsou v posledních letech kladeny stále vyšší nároky. Z tohoto důvodu se začalo na středoškolské vzdělání pohlížet jako na nedostatečné, a pro budoucí sestry se stalo nutností absolvovat vyšší odbornou či vysokou školu. Aby byly budoucí absolventi oboru Všeobecná sestra dostatečně připraveni na výkon tohoto povolání, je nutné získat náležité praktické zkušenosti během praktické výuky. V této souvislosti je třeba, aby spolu sestry a studenti vzájemně spolupracovali. Při nespolupráci se efektivita vzdělávání mnohonásobně snižuje. Cílem bakalářské práce je zmapovat faktory ovlivňující spolupráci sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky. Pro splnění cíle bylo stanoveno 6 hypotéz. H1- Spolupráce sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky je přímo závislá na ročníku studia. H2 - Spolupráce sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky je přímo závislá na věku sester. H3 - Spolupráce sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky je přímo závislá na vzdělání sester. H4 - Spolupráce sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky je přímo závislá na charakteru oddělení. H5 - Spolupráce sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky je přímo závislá na druhu středoškolského vzdělání studenta. H6 - Spolupráce sester a studentů oboru všeobecná sestra v průběhu praktické výuky je přímo závislá na postoji sester k vysokoškolskému vzdělávání sester. V empirické části bakalářské práce byla využita metoda kvantitativního šetření. Samotný sběr dat byl uskutečněn technikou dvou nestandardizovaných dotazníků vlastní konstrukce. Jednotlivé dotazníky byly rozdány 120 sestrám z klinických pracovišť českobudějovické nemocnice, kam docházejí studenti oboru Všeobecná sestra na praktickou výuku a 174 studentům všech ročníků prezenčního studia oboru Všeobecná sestra. Prvnímu ročníku byly předloženy dotazníky písemnou formou. Druhému a třetímu ročníku tohoto oboru byly dotazníky předloženy elektronickou formou. Oběma skupinám bylo položeno 20 otázek s použitím uzavřených, polootevřených, otevřených a filtračních variant odpovědí. Data byla zpracována v programu Excel, kde byla nejprve provedena základní popisná statistika. V rámci tohoto kroku byly vypočteny absolutní a relativní četnosti jednotlivých odpovědí respondentů. Pro lepší přehlednost byly výsledky znázorněny prostřednictvím grafů. Stanovené hypotézy byly následně testovány s využitím chí kvadrát testu. Obecně bylo zjištěno, že sestry jsou se studenty převážně spokojené a jejich přítomnost na pracovišti považují za přínosnou. Naproti tomu studenti zastávají spíše neutrální názor. Z testování hypotéz bylo zjištěno, že na spolupráci sester a studentů nemá vliv ročník studia studenta, předešlé vzdělání studenta, vzdělání sestry či postoj sester k vysokoškolskému vzdělávání sester. Naopak vliv na spolupráci má věk sester, kdy výzkum potvrdil, že mladší sestry jsou více spokojené se spoluprácí než sestry starší. Dále byla potvrzena závislost spolupráce s charakterem oddělení, kdy sestry z oddělení ARO/JIP berou studenty na pracovišti spíše jako přítěž oproti sestrám z oddělení následné péče. Výzkum také odhalil mnoho zajímavých odpovědí. Z odpovědí vyplývá, že většina sester a studentů je se spoluprácí spokojeno. Pokud dojde k nějakému konfliktu na pracovišti, jedná se převážně o nedorozumění v komunikaci, neochotu a aroganci sester či studentů. Práce poskytuje náhled na problematiku spolupráce sester a studentů během praktické výuky. Výsledky mohou využít jak sestry, tak i studenti k větší informovanosti o tom, v čem tkví nejvíce problémů v průběhu praktické výuky a mohly tak tyto problémy řešit. Dále mohou výsledky posloužit pro pracovníky nemocnic a škol, které vzdělávají všeobecné sestry. Práce může též sloužit jako podklad k dalšímu výzkumnému šetření.
|
host ::
RSS.