|
|
Spektakulární společnost 21. století
Hönig, Petr ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce polemizuje se vztahem člověka a chytrých technologií na pozadí problematiky postmoderní společnosti, přičemž usiluje o formulaci závěru, ve kterém se využívání chytrých technologií, ve stávající formě a stavu věcí, vyznačuje takovými vedlejšími důsledky, jež mohou do budoucna ovlivnit podobu i povahu celé společnosti. Prostřednictvím rozboru základních aspektů postmoderní společnosti, konkrétně prostřednictvím reflexe procesů globalizace, individualizace, racionalizace a relativizace, doplněných o ilustraci účinků využívání chytrých technologií na straně běžných a laických uživatelů, se obecně vztahuje k základním znakům stávající společnosti. Jejím cílem je demonstrovat pomyslnou spektakulánost, z hlediska využívání chytrých technologií a z hlediska nenaplněného ideálu modernity, a tuto vztáhnout k otázce vědecko-technického pokroku potažmo lidské přirozenosti jakožto otázkám budoucího vývoje stávající společnosti.
|
|
| |
|
|
Současné umění v současné škole
Hubková, Monika ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce řeší téma současného umění v současné škole. Zabývá se vztahem současného umění a současné školy. V teoretické části práce jsou předkládány myšlenky a podněty k zamyšlení nad současným uměním, které jsou opřeny o osobnosti pohybující se ve sféře umění, teorie umění a výtvarné pedagogiky. Dále práce věnuje pozornost vztahu současného umění k recipientovi a českému školství. Ve výzkumné části se práce soustředí na pět případových studí pedagogů výtvarné výchovy a jejich přístupy k současnému umění ve výuce. Další část diplomové práce předkládá pohled na uměleckou tvorbu dvou českých a dvou zahraničních současných umělců. Jejich díla jsou využita v didaktické části pro didaktickou transformaci obsahu. Na jejím základě jsou vytvořeny výukové jednotky pro výuku výtvarné výchovy na gymnáziích. Dále tato část prezentuje reflexe odučených hodin formou konceptové analýzy. KLÍČOVÁ SLOVA současné umění, postmoderní společnost, výtvarná výchova, vizuální komunikace, Rámcový vzdělávací program
|
|
|
Spektakulární společnost 21. století
Hönig, Petr ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Petr Hönig - Spektakulární společnost 21. století Tato diplomová práce polemizuje s přístupem člověka k chytrým technologiím na pozadí problematiky postmoderní společnosti, přičemž usiluje o formulaci závěru, ve kterém se užívání chytrých technologií, ve stávající formě a stavu věcí, vyznačuje takovými vedlejšími důsledky, jež mohou do budoucna ovlivnit podobu i povahu celé společnosti. Prostřednictvím rozboru základních aspektů postmoderní společnosti, konkrétně prostřednictvím reflexe procesů globalizace, individualizace, racionalizace a relativizace, a prostřednictvím rozboru přístupu člověka k chytrým technologiím, konkrétně prostřednictvím reflexe důsledků laického užívání vybraných technologií, se obecně vztahuje k podobě a povaze stávající společnosti. Jejím cílem je demonstrovat spektakulárnost společnosti v dichotomické rovině a zároveň zahájit obecnou diskuzi o přístupu člověka k chytrým technologiím na úrovni navazujících otázek týkajících se technologického vývoje a lidské přirozenosti ve 21. století.
|
|
|
Spektakulární společnost 21. století
Hönig, Petr ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce polemizuje se vztahem člověka a chytrých technologií na pozadí problematiky postmoderní společnosti, přičemž usiluje o formulaci závěru, ve kterém se využívání chytrých technologií, ve stávající formě a stavu věcí, vyznačuje takovými vedlejšími důsledky, jež mohou do budoucna ovlivnit podobu i povahu celé společnosti. Prostřednictvím rozboru základních aspektů postmoderní společnosti, konkrétně prostřednictvím reflexe procesů globalizace, individualizace, racionalizace a relativizace, doplněných o ilustraci účinků využívání chytrých technologií na straně běžných a laických uživatelů, se obecně vztahuje k základním znakům stávající společnosti. Jejím cílem je demonstrovat pomyslnou spektakulánost, z hlediska využívání chytrých technologií a z hlediska nenaplněného ideálu modernity, a tuto vztáhnout k otázce vědecko-technického pokroku potažmo lidské přirozenosti jakožto otázkám budoucího vývoje stávající společnosti.
|
|
|
Téma úniku, nomádství a teritorializace v díle Gillese Deleuze a Michela Maffesoliho
Bílková, Barbora ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá studiem témat úniku, nomádství a teritorializace s ohledem na postmoderní společnost. Tyto koncepty jsou rozebírány na základě děl dvou francouzských postmoderních autorů: Gillese Deleuze a Michela Maffesoliho. Analýza zdánlivě podobných způsobů vypovídání o těchto tématech má však dokázat jejich značnou odlišnost s ohledem na jejich chápání ve vztahu života, světa a společnosti. V teoretické části práce se výzkum zaměřuje na Deleuzovy koncepty stávání se, multiplicit a dělení prostoru na hladký a rýhovaný a Maffesoliho koncepty postmoderní společnosti spojované s neotribalismem, jeho pud bloudění a dynamické zakořeněnosti. Analytická část práce si dává na základě těchto konceptů interpretovat dokumentární cyklus Kmeny, který se vztahuje k tématu městských subkultur v rámci České republiky.
|
|
|
Filozofické aspekty výchovy v dialogu mezi Wolfgangem Brezinkou a Zygmuntem Baumanem
Dvořáková, Jana ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Filozofické aspekty výchovy či zkoumání teorie výchovy je filozofickou, teoretickou disciplínou, která si klade za úkol cíle a smysl výchovy jak obecně, tak především pro konkrétního jednotlivce v souvislosti s jeho posláním ve společnosti. Je to disciplína blízká pedagogice a každý správný pedagog by měl znát a postřehnout správné filozofické aspekty výchovy, které infiltruje do své profese v praxi. Analýza současné doby a role člověka v ní nám s Baumanovými východisky umožní pochopit a reinterpretovat některé sociologické fenomény současnosti. Když spojíme aspekty sociologické, získá poslání člověka ve společnosti cíl a smysl jeho výchovy ucelený komplex, na jehož základě je dále možné se zaobírat jednotlivými možnostmi s jejich pro i proti. Pro boj s "nepřítelem" je nutné více se vnořit do mechanizmů a pochodů, doslova ohýbajících náš současný svět s jeho uspořádáním hodnot, pochopit je a vyvrátit, selektovat či nahradit hodnotami skutečně hodnotnými. Analýza a syntéza patří mezi základní a nejčastěji užívané vědecké metody, a proto i zde je k tématu přistupováno z analytického hlediska. Jedná se o dekompozici celku na dílčí, hlavní a vybrané části (výchovné cíle, výchova a víra, současná, moderní a pluralitní společnost), která se snaží nalézt a identifikovat jejich podstatné vlastnosti, stejně jako...
|
|
|
Zrychlená společnost a hnutí Slow Movement
ŠITNEROVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na fenomén zrychlené společnosti a globální myšlenkové hnutí Slow Movement, coby reakci na tento společenský trend posledních staletí. Autorka nejprve popisuje historický vývoj společenského zrychlování a jeho dopady na lidstvo i životní prostředí, které, jak zjišťuje, jsou často výrazně negativní. Následně jsou ve studii popsány historické i kulturní rozdíly v lidském vnímání času a odlišnosti v tempu života vybraných států a národů světa. Dále je ve studii zaměřena pozornost na první tendence ke zpomalení, které se začaly ve společnosti objevovat již v době moderní, a ve větší míře se prosadily v době postmoderní. Hlavní část práce představuje globální hnutí Slow Movement, okolnosti jeho vzniku, vývoj v čase, a hlavní ideje celého sledovaného konceptu. Skrze detailnější deskripci jednotlivých tematických odnoží pomalého hnutí jsou dále prezentovány konkrétní způsoby a návody na realizaci života v souladu s pomalou filozofií. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění a poznatky, kterých bylo ve studii dosaženo, vysloveny náměty pro budoucí výzkum, a uvedeno krátké zamyšlení ohledně perspektiv možného budoucího úspěchu a dalšího rozšíření myšlenek hnutí Slow Movement.
|
|
|
Postmoderní společnost a současné úkoly výchovy a vzdělávání
Wirthová, Jitka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
(česky) Předložená práce zkoumá vztah mezi současnými sociálními koncepcemi a cíli vzdělávání, tak jak je formulují kurikulární dokumenty především v České republice. Nejde při tom o jednoduchý jednosměrný vliv sociologického vědění na pedagogiku, proto první část práce se věnuje čtyřem důležitým filosofickým a sociologickým konceptům postmoderní společnosti, které se různě vymezují oproti moderní době. Z těchto analýz vychází celkový přehled o charakteru změn současné společnosti, na který se poněkud odlišnými cestami snažilo navazovat pedagogické myšlení. Na třech pedagogických konceptech, které jsou současně přítomné v dnešním pedagogickém diskursu, ale které se objevily původně v odlišných dobách a v odlišném společenském zázemí, se snažím poukázat na značnou antinomičnost nároků na dnešní cíle výchovy a vzdělávání. Popisuji, z jak formulované společenské reality současná česká vzdělávací politika vychází. Konstatuji, že z redukce společenské reality, která je půdou výchovy, můžou vznikat různé ambivalence v navrhovaných řešeních školské politiky. Nakonec se tato práce snaží předložit stručný návrh řešení těchto nových problémů výchovy a vzdělávání.
|
|
|
Internet jako zasíťovaný most: Komunitární účinky internetu v postmoderní společnosti
Šarochová, Jitka ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám specifickým vytvářením komunit v prostředí Internetu. Cílem této eseje je přispět k řešení otázky Internetu a jeho role v postmoderní společnosti. Základní myšlenkou je představa, že ve fyzickém i virtuálním světě dochází k vytváření komunit. Domnívám se, že sdružování do komunit lze považovat za přirozený lidský fenomén. Internet je chápán jako prostor, který svým uživatelům poskytuje možnost sdružovat se do virtuálních komunit. Nabízí se však otázka, zda je vytváření virtuálních komunit cílem postmoderní společnosti. Na první pohled vypadá Internet jako prostor, kde dochází k posilování vlastní individuality, díky svobodě a nezávislosti kterou nabízí. Na druhou stranu komunity mohou klást na své členy jisté nároky, čímž mohou představovat jisté omezení jejich individuality. V diplomové práci se pokouším ověřit hypotézu, podle které je Internet prostorem, v němž dochází k vytváření virtuálních komunit na úkor rozvíjení vlastní individuality.
|
host ::
RSS.