|
|
Světový jazyk francouzština a jeho současný význam v Evropské unii
Růžičková, Kateřina ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Diplomová práce představuje pozici francouzského jazyka na mezinárodní scéně, jeho úlohu ve formování národního cítění Francouzů a vývoj v rámci institucí Evropské unie. Práce se zabývá důvody, které francouzský jazyk vynesly na úroveň mezinárodního jazyka a jazyka diplomacie a které později vedly k oslabení jeho vlivu ve světě. Dále je analyzována jazyková politika Francie, která společně s institucemi podporujícími frankofonii dbá o ochranu a zachování francouzštiny v evropském i celosvětovém měřítku. V neposlední řadě je nastíněn význam francouzského jazyka v procesu evropské integrace a jeho současná úloha v jednotlivých institucích Evropské unie.
|
|
|
"Šprechtíme" - Project for the support of German language in the Czech Republic
Pokorná, Markéta ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Šichová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat projektem na podporu německého jazyka v České republice známým pod názvem "Šprechtíme". V kontextu české jazykové politiky posledních dvou desetiletí se diplomantka zaměří nejprve na otázky spojenými se vznikem, utvářením a propagací projektu. Dále bude jejím cílem zjistit, zda se projekt dostal do podvědomí české veřejnosti (Praha a pohraniční region) a splnil tak očekávání svých tvůrců. V diplomové práci bude využito metod kvalitativního, jakož i kvantitativního výzkumu (interview, písemné dotazníky). Klíčová slova: němčina, sociolingvistika, vícejazyčnost, jazyková politika, "Šprechtíme", kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum Abstract: Die Diplomarbeit wird sich mit dem Projekt zur Unterstützung der deutschen Sprache in der Tschechischen Republik beschäftigen, das unter dem Titel "Šprechtíme" bekannt ist. Die Diplomandin wird sich vor dem Hintergrund der sprachenpolitischen Situation in der Tschechischen Republik der letzten zwei Jahrzehnte zunächst auf die Fragen der Entstehung, der Gestaltung und der Propagation des Projektes konzentrieren. Weiter wird ihr Ziel sein zu ermitteln, ob das Projekt die tschechische Öffentlichkeit (Prag und eine Grenzregion) erreicht hat und die Erwartungen seitens der Projektautoren erfüllt wurden. In der Diplomarbeit werden...
|
|
|
European language policy and some aspects of its implementation in the Czech Republic
Brablcová, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Engelhardt, Oliver Manfred (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá implementací evropské jazykové politiky v České republice, konkrétně v oblasti základního školství. V první části jsou vymezeny a definovány základní pojmy, především jazyková politika, jazykový management a jazykové plánování. Dále jsou v práci popsány principy evropské jazykové politiky a koncept dvoj/mnoho/vícejazyčnosti. Druhá část práce se věnuje konkrétní podobě evropské jazykové politiky v České republice, zejména v oblasti základního školství. Jsou rozebrány základní právní a kutikulární dokumenty k tomuto tématu. Kvalitativní výzkum si klade za cíl prozkoumat rozhodovací procesy ředitelů škol v oblasti výuky cizích jazyků. Práce zkoumá, co tato rozhodnutí ovlivňuje a čím jsou utvářena. Klíčová slova jazyková politika, jazykový management, jazykové plánování, výuka cizích jazyků, Česká republika, druhý cizí jazyk, vzdělávací programy
|
|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
|
|
French in Western Africa - history and present
Barešová, Jitka ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním francouzského jazyka v zemích západní Afriky, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Za účelem porozumění dnešního statutu francouzského jazyka v těchto zemích se první část této práce vrací do historie, do dob kdy se francouzský jazyk dostal na území Afriky a sleduje vývoj tohoto jazyka až po získání nezávislosti. Popisována je zde především jazyková politika, politika tzv. asimilace a systém školství francouzských kolonizátorů. Druhá část této práce se zabývá jazyky v Západní Africe, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Popisuje vliv francouzské kolonizace na dnešní jazykovou politiku, současný status francouzštiny a budoucnost francouzského jazyka v těchto zemích.
|
|
|
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Jazykové politiky Kanady: Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu
Malý, Ondřej ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce "Jazkové politiky Kanady: Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu" pojednává o kanadské anglicko-francouzské dvojjazyčné realitě. Práce popisuje vývoj kanadského jazykového zákonodárství na federální úrovni, kde se podařilo dlouholetému kanadskému premiérovi Pierre Elliottu Trudeauovi vytvořit oficiálně bilingvní federální sféru, i na provinciální úrovni. Zvláštní pozornost je věnována především provincii Québec, která má jako dominantně frankofonní provincie jazykovou legislativu nejpropracovanější. Práce hodnotí Trudeauovu snahu bojovat s québeckým separatismem a nacionalismem důrazem na novou pankanadskou identitu, související především s oficiálním bilingvismem "od pobřeží k pobřeží".
|
|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ačkoli jsou zemí s největším počtem anglicky mluvících obyvatel a angličtina je v USA zdaleka nejrozšířenějším jazykem. V osmdesátých letech 20. století vznikla snaha ustavit angličtinu úředním jazykem USA, tato snaha však dosud nebyla úspěšná. Diplomová práce Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku se pokouší objasnit, proč se uzákonění angličtiny jako úředního jazyka nikdy nepodařilo. Nejprve jsou prozkoumány debaty o jazykové politice od vzniku USA a role, kterou v nich hrál úřední jazyk. Poté jsou v práci představeni aktéři debat o úředním jazyku, je vysvětlena jejich motivace a argumenty pro a proti. Nakonec je na základě komparace pěti návrhů zákona o úředním jazyku zvážen potenciální dopad tohoto opatření. Práce tak nejenže poskytuje přehled dosavadních debat o úředním jazyku, ale také zdůvodňuje, proč toto opatření v americkém Kongresu nikdy nebylo schváleno.
|
host ::
RSS.