|
|
Možnosti využití ošetřovatelského modelu dle Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity.
TŘÍSKOVÁ, Lucie
Ke stále zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity přispívá životní styl, pokles fyzické aktivity a také pokrok v nových technologiích, industrializace a globalizace. S ohledem na množství faktorů podílejících se na vzniku nadváhy a obezity může být pro sestry přínosem využití koncepčního modelu Betty Neuman ke zhodnocení působících faktorů a k posouzení míry jejich dopadu. V souladu s tímto posouzením pak také nastavení intervencí v rámci jednotlivých úrovní prevence. Cílem diplomové práce proto bylo popsat možnosti využití koncepčního modelu Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity. Ve výzkumné části bylo využito kvantitativní a kvalitativní šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován za pomocí nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativní šetření bylo realizováno s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnily jedinci s nadváhou či obezitou a všeobecné sestry z kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny tři hypotézy, které se vztahovaly k identifikaci interpersonálním, intrapersonálním a extrapersonálním stresorům. Během výzkumu se nepotvrdily žádné významné rozdíly ve stresorech u jedinců s nadváhou a obezitou. Pro kvalitativní výzkum byly stanové dvě výzkumné otázky. V rámci kvalitativní výzkumu se potvrdilo, že u pacientů s nadváhou a obezitou je snížená spokojenost s vnímáním sebe sama. Nejčastějším problémem, kteří informanti uvedli vyšší váhu, potíž s dýcháním a bolesti nohou. U všeobecných sester bylo zjištěno, že k pacientům s nadváhou nebo obezitou přistupují většinou stejně jako k ostatním pacientům. Doporučily by jim pravidelnou, zdravou stravu a pohyb. Edukace a motivace pacientů s vyšší váhou je podstatná a neměla by se opomíjet. Během výzkumu jsme si mohli potvrdit, že stále problematika hovoru lékaře s pacientem zaostává.
|
|
|
Charakterizace hydrogeologického masivu na základě archivních vrtných prací a konceptuální model
Vacková, Alena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou hydrogeologického masivu v okolí řeky Sázavy na základě archivních dat o hladinách ve vrtech a výsledcích čerpacích zkoušek z Geofondu a topografických údajů (DMR, vodní toky apod). Pro zpracování dat jsem použila programy ArcMap 10.1 a Excel. Studovala jsem vzájemné vztahy mezi hloubkou hladiny pod terénem, sklonem hladiny, specifickou vydatností, transmisivitou s řadou topografických parametrů (vzdálenost od vodního toku, nadmořská výška, relativní výška nad nejbližším vodním tokem, spád terénu atd.) V zájmovém území existuje těsná lineární závislost mezi spádem terénu a spádem hladiny (rxy 0,96). Spád hladiny dosahuje v průměru 88% spádu terénu. Střední spád hladiny podzemní vody v zájmovém území je 10% (6). Průměrná hodnota transmisivity v zájmovém území je 1,27x 10-4 m2 /s, specifická vydatnost se obvykle pohybuje mezi 0,01 a 0,1 l/s m což odpovídá zařazení do nízké až velmi nízké třídy transmisivity s velkou variabilitou hodnot. V oblasti se nepotvrdil běžně očekávaný předpoklad, že by hodnoty transmisivity a specifické vydatnosti měly být v průměru vyšší v oblastech drenáže, než v oblastech infiltrace. Aplikace metody Krásného a Kněžka (1977) pro určení specifického podzemního (základního) odtoku ze středních hodnot transmisivity, spádu terénu nebo...
|
|
|
Adapting Service Interfaces when Business Processes Evolve
Kudelas, Vladimír ; Nečaský, Martin (vedoucí práce) ; Richta, Karel (oponent)
V prezentovanej práci študujeme odvodenie optimálnych komunikačných XML schém pre daný konceptuálny model business procesu, doplnený o konceptuálny model vymieňaných dát a vplyv zmeny užívateľských požiadaviek na odvodenú XML schému. Práca obsahuje prehľad dôležitých problémov spojených s touto témou. Taktiež popisuje už existujúce prístupy k týmto problémom. Práca detailnejšie rozoberá konkrétne odvodenie optimálnej XML schémy. Prístup predstavený v tejto práci ukazuje možnosť modelovania vymieňaných dát spolu s konceptuálnym modelom business procesu. Práca ďalej popisuje, ako automaticky odvodiť konkrétnu XML schému z daného konceptuálneho modelu vymieňaných dát. V neposlednom rade, práca obsahuje prototypovú implementáciu uvedeného riešenia.
|
|
| |
|
|
Generování informačního systému
Voborník, Petr ; Jirák, Ota (oponent) ; Ruttkay, Ladislav (vedoucí práce)
Práce stanovuje požadavky pro implementaci generátoru informačních systémů. Zaobírá se nalezením společných prvků informačních systémů. Dále specifikuje požadavky na zápis konceptuálního modelu. Pokračuje popisem obecného uživatelského pohledu na systémy. Na základě zmíněných analýz jsou vybrány implementační technologie a navrhnuta architektura generovaných systémů. Generované systémy jsou navrženy tak, aby poskytovaly základní operace pro práci s položkami systému. Mimo to jsou diskutovány různé způsoby generování kódu. Je navržen metamodel pro uchování konceptuálního modelu systému a jsou diskutovány jeho možné zápisy. Nakonec jsou popsány problémy, které musí řešit generátor při generování kódu.
|
|
|
Vývoj konceptuálních ošetřovatelských modelů
KLÍMOVÁ, Martina
Bakalářská práce "Vývoj konceptuálních ošetřovatelských modelů" má teoretický charakter a cílem analyzovat pojetí konceptuálních modelů od jejich samotného počátku do současnosti. Práce je koncipována jako analytická studie s následným vypracováním interpretativního textu. Pro analýzu textu a následnou interpretaci byla využita metoda textové hermeneutiky. Získané dokumenty byly nejprve shromážděny, poté analyzovány a následně interpretovány. V souvislosti s analýzou textu byla položena otázka: Jak docházelo v průběhu času k vývoji konceptuálních ošetřovatelských modelů? Vývoj ošetřovatelských modelů lze sledovat od počátků profesionálního ošetřovatelství, což je datováno přibližně do poloviny 19. století a za zakladatelku je považována Florance Nightingalová, jejíž pojetí nebylo nejdříve bráno jako model, nicméně její vytvořená koncepce je považována za počátek rozvoje ošetřovatelských modelů. Vývoj modelů probíhal po celou dobu až do současnosti, kdy nejvýznamnější pro rozvoj byla 60. léta 20. století. Vývoj ovlivňovaly také právě se dějící události ve světě, rozvoj medicíny a v neposlední řadě rozvoj vzdělávání sester a možnost vysokoškolského vzdělání v oboru ošetřovatelství. Správné využívání konceptuálních modelů je důležité jak pro sestry, tak i pro pacienty. Péče sester není díky modelům poskytována jen dle biomedicínského modelu, jako tomu bylo v dřívějších dobách, ale naopak jsou zde snahy o využití modelů odrážejících celostní přístup a humanismus. Z textu vyplývá, že inspirací pro ošetřovatelství je změna přístupu sester k pacientům a naopak, pacientů k sestrám, dále je kladen důraz na uspokojování všech potřeb, jak pacientů, tak i sester. Výsledky práce by měly posloužit k hlubšímu pochopení významu ošetřovatelských modelů sestrám pracujícím v klinické praxi, ale i studentkám připravujícím se na povolání sestry.
|
|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
|
|
Komparace regulace v crowdfundingu
Čapoun, Karel ; Cibulka, Jakub (vedoucí práce) ; Plíva, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá regulací v crowdfundingu. Zaměřuje se na tři regulatorní prostředí a nabízí jejich komparaci. Její hlavním cílem je otevřít a popsat téma regulace v crowdfundingu a dále zhodnotit kterým směrem se daná legislativa ubírá. V teoretické části jsou popsány koncepční modely crowdfundingu a také rizika, která se s crowdfundingem pojí. V praktické části jsou popsány přístupy k regulaci a zhodnoceny regulace vznikající, či existující v Evropské unii, Spojeném království a České republice.
|
|
|
Návrh databázového modelu pro Československý autoslalom
Rocheva, Arina ; Palovská, Helena (vedoucí práce) ; Tomášková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem databázového modelu pro organizaci Československý autoslalom z. s., která pořádá automobilové závody. Hlavním cílem práce je vytvoření komplexního databázového modelu odpovídajícího současnému stavu společnosti. V teoretické části je popsána metodologie návrhu použitá v této práci. Praktická část pojednává o samotném procesu tvorby databáze. Nejdříve jsou definovány požadavky potřebné pro navržení databázového systému. Poté následují konceptuální a fyzické návrhy. Vytvořená databáze je realizovaná v databázovém systému MySQL a následně otestovaná zadavatelem v aplikaci Microsoft Access. Přínosem práce je usnadnění a zefektivnění správy dat v organizaci po zavedení databáze.
|
|
|
Charakterizace hydrogeologického masivu na základě archivních vrtných prací a konceptuální model
Vacková, Alena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou hydrogeologického masivu v okolí řeky Sázavy na základě archivních dat o hladinách ve vrtech a výsledcích čerpacích zkoušek z Geofondu a topografických údajů (DMR, vodní toky apod). Pro zpracování dat jsem použila programy ArcMap 10.1 a Excel. Studovala jsem vzájemné vztahy mezi hloubkou hladiny pod terénem, sklonem hladiny, specifickou vydatností, transmisivitou s řadou topografických parametrů (vzdálenost od vodního toku, nadmořská výška, relativní výška nad nejbližším vodním tokem, spád terénu atd.) V zájmovém území existuje těsná lineární závislost mezi spádem terénu a spádem hladiny (rxy 0,96). Spád hladiny dosahuje v průměru 88% spádu terénu. Střední spád hladiny podzemní vody v zájmovém území je 10% (6). Průměrná hodnota transmisivity v zájmovém území je 1,27x 10-4 m2 /s, specifická vydatnost se obvykle pohybuje mezi 0,01 a 0,1 l/s m což odpovídá zařazení do nízké až velmi nízké třídy transmisivity s velkou variabilitou hodnot. V oblasti se nepotvrdil běžně očekávaný předpoklad, že by hodnoty transmisivity a specifické vydatnosti měly být v průměru vyšší v oblastech drenáže, než v oblastech infiltrace. Aplikace metody Krásného a Kněžka (1977) pro určení specifického podzemního (základního) odtoku ze středních hodnot transmisivity, spádu terénu nebo...
|
host ::
RSS.