|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Dopravní dostupnost ve vztahu k druhému bydlení v periferních oblastech
Kolísek, Michal ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na dopravní dostupnost a obslužnost druhého bydlení ve vnitřní periferii, respektive v modelovém území "Hranice krajů-Středozápad", a také analýzu a hodnocení stavu druhého bydlení s možností budoucí transformace na trvalé bydlení. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou druhého bydlení, dopravní dostupností a veřejnou dopravou nejenom v Česku. Analyzuje dojížďku za rekreací v různých oblastech a dále seznamuje s problematikou periferních oblastí. Empirická část práce je postavena na základě dat získaných z analýzy jízdních řádů veřejné dopravy, statistických ročenek a z dotazníkového šetření, které proběhlo v modelovém regionu "Hranice krajů-Středozápad". V tomto sledovaném území je cílem zjistit, jaký druh dopravního prostředku využívají majitelé druhého bydlení pro cesty za rekreací a vybavenost území dopravní infrastrukturou. Zjišťována je také poptávka po veřejné dopravě i její nabídka pro majitele druhého bydlení. Veřejná doprava je v této práci sledována z dlouhodobého hlediska od poloviny 70. let 20. století a pozorování je směřováno pro potřeby uživatelů druhého bydlení na páteční, nedělní a "rekreační" spoje. Další částí práce je analyzování objektů druhého bydlení a jejich majitelů v modelovém území podle vzoru již dříve publikovaných...
|
|
|
Analýza sociálních sítí aktérů činných v území vnitřní periferie na pomezí středních, západních a jižních Čech
Izakovičová, Hana ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Pileček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních sítí aktérů veřejného, neziskového a soukromého sektoru působících v území vnitřní periferie, nacházející se na pomezí středních, západních a jižních Čech. Cílem diplomové práce je identifikovat a charakterizovat sociální sítě rozličných aktérů činných v zájmovém území a nabýt poznání o velikosti, hustotě a celkovém uspořádání těchto sítí. Mezi ústřední výzkumné otázky diplomové práce patří zhodnotit samotnou velikost identifikovaných sociálních sítí, charakterizovat frekvenci spolupráce mezi aktéry v sociálních sítích a posoudit z hlediska pozice aktérů v sítích jejich vliv v zájmovém území. Snahou je rovněž komparovat analyzované výsledky sociálních sítí ve třech jednotlivých částech zájmového území. Získaná vstupní data prostřednictvím metody obsahové analýzy dokumentů, a sice obsahové analýzy místních periodik vydávaných v zájmovém území, posloužila jako primární zdroj dat pro následné využití v rámci metody analýzy sociálních sítí. Pomocí zmíněné metody analýzy sociálních sítí jsou zhodnoceny vlastnosti a charakteristiky identifikovaných sociálních sítí aktérů v zájmovém území. Jsou jimi velikost, hustota, centralita a také vymezení jádrových a periferních aktérů sítě. Součástí empirického výzkumu je i zobrazení sociálních sítí aktérů v programu...
|
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
| |
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
|
Migrační proudy v českém venkovském prostoru od 90. let 20. století: analýza struktury a vývoje
Zalubil, Jakub ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce hodnotí migrační pohyby obyvatelstva ve venkovském prostoru Česka v období v letech 1992-2018. Cílem práce je zhodnotit novodobý vývoj vnitřní migrace obyvatel venkovských sídel z pohledu velikosti migračních toků a určit hlavní migrační směry z a do českého venkova. Vyhodnocení velikosti a struktury migračních toků probíhalo na základě analýzy dat z neveřejné databáze o vnitřní migraci, která obsahuje pro dané období téměř šest miliónů případů stěhování uvnitř státu. Tato data byla nejprve agregována na základě příslušnosti obce vystěhování a obce přistěhování do venkovských oblastí správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Výsledky, které jsou prezentovány v grafické a mapové podobě, ukazují, že venkov vnitřní migrací obyvatelstvo získává. Výsledky analýzy prokázaly, že situace je velmi diferencovaná. Nejvyšší míry migračních ukazatelů vykazují vymezené venkovské správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem v blízkém okolí velkých měst, primárně Prahy, a nejnižší v pohraničních oblastech. Na základě provedených analýz migračních dat je navržena typologie venkova, která je dána do souvislosti s dřívějšími komplexními typologiemi venkova. Klíčová slova: Česko; typologie venkova; venkov; vnitřní migrace
|
|
|
Ohrožená sídla v periferních oblastech Česka
Taitl, Lukáš ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Vaishar, Antonín (oponent)
Diplomová práce se věnuje vnitřnímu potenciálu rozvoje nejmenších sídel vybrané části vnitřní periferie Česka. Vnitřní potenciál je tvořen socioekonomickým a sociokulturním stavem sídla. V době, kdy převládá paradigma rozvoje venkova vládnutím zdola nahoru, je, zdá se, právě sociokulturní část vnitřního potenciálu sídla klíčovým nástrojem rozvojových tendencí. Práce v teoretické části přibližuje možnosti lokálních aktérů, především stálých obyvatel a subjektů druhého bydlení, k ovlivnění celkového stavu daného sídla - fyzického stavu - socioekonomické části vnitřního potenciálu sídla. V praktické části analyzuje vnitřní potenciál vybraných sídel, statisticky testuje vztah mezi vnitřními faktory rozvoje a hledá pravděpodobné důvody rozdílného potenciálu sídel. Vztah mezi vnitřními faktory rozvoje zájmových sídel byl potvrzen a jako klíčový aspekt potenciálního rozvoje byl určen ten sociokulturní povahy. Diplomová práce si neklade za cíl predikovat přesnou budoucnost těchto sídel, ovšem realisticky odráží jejich vnitřní potenciál a předkládá pravděpodobný směr trajektorie rozvojové křivky. Klíčová slova: sídlo, potenciál, venkov, vnitřní periferie, Česko, socioekonomický, sociokulturní, celkový stav, sociální kapitál, klasifikace
|
|
|
Vnitřní periferie České republiky - projevují se zde změny k lepšímu?
KRATOCHVÍLOVÁ, Pavla
Cílem této práce je zhodnotit vývoj vnitřních periferií České republiky mezi roky 2001 a 2011 s ohledem na vnitřní zdroje (lidský a sociální potenciál, demografie) těchto lokalit. V teoretické části byly popsány rozdíly mezi periferní a jádrovou oblastí, specifika periferních oblastí, jejich možný vznik a jakým způsobem mohou periferie působit na lidský a sociální kapitál. V praktické části bylo stanoveno pět hypotéz na základě kterých hodnotíme vývoj. Tyto hypotézy byly zaměřeny na Index stáří, Index hospodářské zatížení, vzdělání, zaměstnanost a dojížďku do práce a škol. Výsledky byly hodnoceny nejen mezi vnitřními periferiemi, ale také periferie oproti ostatním oblastem.
|
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Pileček, Jan (oponent)
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
host ::
RSS.