|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
Tvůrčí sebevědomí
Blechová, Eva ; CHRZ, Vladimír (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Práce se zabývá otázkou chuti tvořit a tím, jak může přemýšlení člověka o sobě samém tuto chuť posílit či oslabit, oživit či umrtvit. tradici kvalitativního výzkumu jsem provedla dvacet šest polostrukturovaných rozhovorů s tvůrci a pedagogy tvořivých, zejména divadelních disciplín, které následně analyzuji a vytvářím z nich klasifikace a dílčí modely. Ty doplňuji o své vlastní zkušenosti tvůrčí i pedagogické, relevantní literaturu a také o vlastní autorské texty. I když si práce vzhledem ke zvolené metodologii nedělá nárok na široké zobecnění, ukazuje některé principy, které mohou být inspirativní pro tvůrce i pro pedagogy.
|
|
|
Žiju tarot
Oplatková, Hana ; Vondřejcová, Silvie (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Osobní balíček karet vytvořený na základě půlročního průzkumu a dokumentací denních prožitků. Balíček obsahuje 49 karet a je inspirován sadou 78 tarotových karet. Textový obsah – rub karty byl vytvořen podle deníkových záznamů. Líc karty byl vybrán jako reprezentace dějů obvykle se odehrávající v dny, kdy daná denní karta vycházela.
|
|
|
Před jevištěm, za jevištěm jsem já, jinak nebudu hrát.
Páleníková, Soňa ; MAZÚCH, Branislav (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Před jevištěm, za jevištěm jsem já, jinak nebudu hrát; Podíl osobního charakteru v autentickém hereckém projevu, magisterská práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2014, 58 str.
Autorka se v magisterské práci zamýšlí nad otázkou definice autenticity, autentického hereckého projevu a osobního vkladu herce do herecké práce.
Po úvodním teoretickém výkladu pojmu autenticita je práce rozdělena do čtyř částí, kde autorka zkoumá problematiku na základě praktických zkušeností, které získala během studia. V první části práce se zabývá událostmi, které vytvářely základ pro další cestu za přirozeností v jejím hereckém projevu.
V druhé části na základě čtyř inscenací podrobně popisuje hereckou techniku, která už v procesu zkoušení vyžaduje od herce osobní vklad a zkušenosti.
V další části nahlíží na téma z pohledu stylizace a v poslední části zkoumá dál, za hranicemi svých možností, a vede dialog se zkušenými herci.
|
|
|
Herec fyzický.
Menšík, Marek ; TEJNOROVÁ, Petra (vedoucí práce) ; MIKEŠ, Vladimír (oponent)
Herec je z masa a kostí. Herec své tělo využívá po celou dobu své profesní
dráhy. Potřebuje jej, aby mohl komunikovat. Aby mohl hrát. V této práci se autor
vrací ke svým profesním zkušenostem, které ho přivedly k hlubšímu poznání
herecké tělesnosti a k uvažování nad možnostmi fyzického projevu a přirozené
bytostné přítomnosti na jevišti. Autor tyto poznatky demonstruje na stáži Erasmu
v Barceloně, na absolvovaných inscenacích, workshopech a vlastní práci mimo
divadla. Zamýšlí se nejen nad tím, jak může tělo k divákovi promlouvat, ale také
nad tím, jak by herec měl ke svému tělu přistupovat a pečovat o něj.
|
|
|
Rozdíly v konkurenceschopnosti mužů a žen na případu vytrvalostních běžců v ČR
Kouklík, Jakub ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Soudobá literatura říká, že ženy jsou méně konkurenceschopné než muži.V této práci zjišťuji, jestli je tomu tak i v prostředí elitních českých distančních běžců. Statistické a ekonometrické postupy uplatněné na datech z let 2006-2013 odhalují signifikantní rozdíly mezi pohlavími napříč všemi vzdálenostmi od 1 500 m po maraton. Ty jsou nejvyšší na nejdelších distancích, když maratony běhají čeští muži až pětkrát rychleji než české ženy. Dále ukazuji, že genderový rozdíl v konkurenceschopnosti zůstává konstantní na dráhových závodech, ale v silničních závodech klesá. A protože ke zrychlování mezi ženami dochází především ve spodních patrech elity, platí současně "biologicko-predispoziční" hypotéza, která stojí na konstantních rozdílech mezi muži a ženami z důvodu biologických odlišností, a "ekonomicko-motivační" hypotéza, podle které se rozdíly zmenšují díky zvyšujícím se výnosům z úspěchu ve formě stejných finančních odměn za výhru. Podle první zmíněné se chovají úplně nejrychlejší ženy, podle druhé další nejlepší ženské běžkyně. V neposlední řadě naznačuji, že podstatnou roli v ženském přibližování se mužům hraje jejich vzrůstající kvantita v silničních závodech.
|
|
|
Disponovanost herce a tvůrčí blok
Císařovská, Anna ; VELDOVÁ, Apolena (vedoucí práce) ; SALZMANNOVÁ, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vliv hercova sebevědomí na jeho tvorbu. Sleduje, jakým způsobem může oslabené sebevědomí zablokovat přirozenou hereckou tvořivost i přirozené dispozice k herectví. Rozebírá, co vlastně herecké dispozice jsou. Dále se zabývá tím, co je tvůrčí blok a jakým způsobem ho lze odbourat.
|
|
|
Vědomá výstavba role jako předpoklad her eckého sebevědomí
Krejsová, Klára ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HLAVÁČOVÁ, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce má název Vědomá výstavba role jako předpoklad hereckého sebevědomí a je členěna do čtyř oddílů, šesti kapitol a deseti podkapitol. Při psaní jsem vycházela zásadně ze svých zkušeností a svých vlastních pocitů, citovala jsem z řádně označených pramenů a autorů. Cílem této práce není vědecký výzkum, ale utřídění toho, co jsem se během studia na DAMU naučila a jakou zkušeností jsem prošla. V úvodní části se věnuji úvaze o obtížnosti psaní o herectví a zároveň o důvodech, které mě přiměly k výběru zvoleného tématu. V dalších částech textu se zaměřuji na vlastní pocity a zkušenosti nabyté v průběhu zkoušení různých inscenací s různými režiséry. Rozebírám, jaké okolnosti mají vliv na sebevědomí herce a jak souvisí sebevědomí osobní se sebevědomím hereckým. V závěru své práce vyjadřuji víru, že do divadelního světa vykročuji vybavená vysokoškolskými vědomostmi a získanými dovednostmi.
|
|
|
Vnímání ideálu krásy
Ticháková, Zuzana ; Zamazalová, Marcela (vedoucí práce) ; Skokanová, Dagmar (oponent)
Média vysílají každý den obrovské množství signálů a poselství, které na nás působí, aniž bychom si to uvědomovali. Ve většině případů se jedná o zkreslenou realitu, která ovšem vystupuje jako skutečnost. To dle mého názoru negativně působí na sebevědomí běžných žen -- s různou barvou vlasů, pleti, s různými proporcemi. Při konfrontaci s dokonalostí, která média prezentují, si připadají méněcenné a nespokojené se svým tělem. Pomocí analýzy dat z marketingové databáze a vytvořeného dotazníku se pokusím tuto hypotézu potvrdit. V závěru potom navrhnu postupy, kterými by se mohlo těmto negativním vlivům zabránit nebo je alespoň zmírnit. Je třeba rozšířit myšlenku skutečné krásy a postupně vytlačit nedosažitelnou dokonalost, na kterou reagují stále mladší dívky. Při pohledu do minulosti zjistíme, že než se proslavila Twiggy, byl uznáván přesný opak ženské krásy. To ona odstartovala nekonečnou honbu za extrémní štíhlostí, která s sebou přinesla problémy s poruchami příjmu potravy.
|
|
|
Děti s pocitem a komplexem méněcennosti
TRUBAČOVÁ, Václava
Práce se zabývá s dětmi s pocity nebo komplexy méněcennosti. Teoretická část vymezuje problém pocitu či komplecu méněcennosti, jeho utváření, uvádí činitele, které hrají při vzniku pocitu či komplexu méněcennosti důležitou roli. Snaží se zjistit jak správně vychovávat dítě, abychom předešli vzniku tohoto problému anebo alespoň jej zmírnili. Praktická část práce je věnována výzkumu. Snaží se analyzovat pocit a komplex méněcennosti v kontextu různých okolností a aspektů (rodina, škola, prospěch, volný čas).
|
host ::
RSS.