|
|
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Marek, Michal V.
Obsahem monografie je problematika globální změny klimatu, která je zde pojímána jako předmět odborné analýzy v rámci tří problémových okruhů: atmosféra - ekosystém - lidská společnost. Okruh atmosféra je zúžený na problematiku vývojových scénářů a okruh ekosystém na problematiku lesa. Je pojednána nová funkce lesa jako úložiště uhlíku. Byly získány unikátní výsledky s velmi cennou vypovídající hodnotou, které jsou využitelné pro lesnický a krajinářský výzkum i praxi. Kapitoly: Globální změna klimatu, Scénáře vývoje globální klimatické změny, Ekofyziologické předpoklady úložiště uhlíku ve fytomase, Toky uhlíku mezi ekosystémem a atmosférou, Les, uhlík a lesnictví ČR v podmínkách měnícího se prostředí, Zásoby uhlíku ve vegetaci České republiky a modelová uhlíková bilance krajiny, Vnímání globálních ekologických změn ve společnosti, Vázání uhlíku lesními ekosystémy a jeho místo v systému celospolečenských funkcí lesů.
|
|
|
Naplňování cílů Kjótského protokolu zeměmi BRIC
Leimerová, Magdalena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Dopad klimatických změn patří k nejvíce diskutovaným tématům posledních desetiletí. Právě jim se snaží předejít Kjótský protokol, jenž jako první mezinárodní právní dokument obsahuje přesně kvantifikované závazky na snížení emisí šesti skleníkových plynů. Tato práce se zaměřuje na státy BRIC, jakožto skupinu patřící k největším emitentům skleníkových plynů. Práce čtenáři předkládá přehled formování mezinárodních environmentálních politik, představuje Kjótský protokol a poskytuje podrobnou analýzu naplňování jeho cílů zeměmi BRIC.
|
|
|
Pomáhají skutečně flexibilní mechanismy Kjótského protokolu ke zlepšování stavu životního prostředí?
Stehlíková, Jana ; Křítková, Soňa (vedoucí práce) ; Zeman, Karel (oponent)
Cílem práce bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu zda flexibilní mechanismy Kjótského protokolu skutečně pomáhají ke zlepšování stavu životního prostředí. Teoretická část je zaměřená na nejdůležitější dokumenty a legislativu spojené se změnami klimatu. Praktická část práce je věnována nejdříve charakterizaci problémů a kritických momentů Kjótského protokolu a poté analýze výsledků fungování flexibilních mechanismů. Práce je zaměřená převážně na obchodování s emisními povolenkami, na mechanismus čistého rozvoje a jejich nedostatky a problémy. Obsahuje také analýzu finančního potenciálu přidělování povolenek na základě aukce, která zkoumá výnosy z povolenek v případě využívání i nevyužívání derogací. Výsledkem této práce je tvrzení, že flexibilní mechanismy sice pomáhají zlepšovat životní prostředí, ale ne v takové míře, která by v rámci boje proti klimatickým změnám byla relevantní.
|
|
|
Analýza vlivu emisního obchodování na investiční rozhodování ve firmě
Knesplová, Jana ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vlivu emisního obchodování na investiční rozhodování. Objasňuje systém emisního obchodování. Zaměřuje se na vznik a vývoj evropského emisního obchodování a pojednává o jeho vlivu na Českou republiku. Je nastíněna problematika investičního rozhodování ve firmě, především metody a kritéria investičního rozhodování. Hlavním cílem práce je zanalyzovat vliv emisního obchodování na investiční rozhodování. Analýza je provedena na investičních projektech v reálné firmě. Ekonomickým hodnocením investic posuzuje varianty investičních projektů při vyloučení vlivu emisního obchodování nebo při různých cenách emisní povolenky. Prostřednictvím této analýzy se pokusím dokázat, že emisní obchodování může znevýhodňovat některé investice, které by jinak byly ekonomicky efektivní a realizovatelné.
|
|
|
Obchodování s emisními povolenkami: analýza dosavadních efektů
Perglerová, Eva ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje systému Evropské unie pro emisní obchodování (EU ETS). Hlavním cílem je analýza efektů, kterých bylo doposud pomocí EU ETS dosaženo. Emisní povolenky představují relativně nový tržní nástroj, za jehož pomoci chce EU dosáhnout redukce emisí oxidu uhličitého a do budoucna i jiných skleníkových plynů a tím napomáhat stabilizaci klimatu. První část se věnuje mezinárodním klimatickým jednáním, zejména pak Kjótskému protokolu, z jehož podnětu byl systém EU ETS zaveden. Druhá a stěžejní část práce se zabývá fungováním a efektivitou sytému EU ETS. Třetí část pojednává o fungování EU ETS v České republice.
|
|
|
Legislativní a ekonomické problémy solární energie v ČR
Knězů, Kristýna ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji a problematice solární energie na území ČR a částečně SRN. Nejprve jsou v ní vysvětleny základní pojmy jako jsou obnovitelné zdroje energie, solární energie a fotovoltaické elektrárny. Dále se zabývá popisem historie vývoje solárních systémů na území České republiky a vznikající legislativy týkající se solární energie. Hlavní částí práce je analýza současného stavu solárních systémů na našem území především v souvislosti s dalším vývojem legislativního prostředí. Stejná pozornost je v práci věnována vývoji v SRN a jeho srovnání s vývojem u nás. Na základě zjištěných informací je v práci nastíněn možný budoucí vývoj v oblasti fotovoltaiky.
|
|
|
Ekologické daně
Czerny, Zdeněk ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Hammer, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Ekologické daně se zabývá problematikou vztahu ekonomie a životního prostředí a jejich vzájemnou interakcí. Práce se dělí na dva základní celky. Prvním je teorie k ekologickým daní a druhým je analýza environmentálních daní ve vybraných daňových systémech. Závěr práce je věnovaný problematice mezinárodní spolupráce ke snižování skleníkových plynů.
|
|
|
EU-USA: partnerství či konflikt
Šedivá, Linda ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vztahu EU-USA s důrazem na období po roce 2000. Analýza byla možná pouze se znalostí předchozích mezníků, které toto partnerství formovaly, proto práce začíná již obdobím po druhé světové válce, kam sahají kořeny Evropské unie. Práce sleduje proměny vztahů, a to jak v dekádách studené války (dlouhodobé trendy), tak v první dekádě období po studené válce (krátkodobé trendy), a poté vzhledem k rozsáhlosti problematiky konkrétní vybraná témata z období po roce 2000. Práce rovněž sleduje, zda se vztah nesl ve znamení partnerství či konfliktu a jaké příčiny a události obě strany k takovému jednání motivovaly. První kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa-USA od roku 1945 a je rozdělena do pěti částí podle poválečných dekád. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa (EU)-USA po studené válce do začátku nového tisíciletí. Jádro práce představuje kapitola třetí- klíčové otázky proměny vztahů. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol: rozdílné nebo společné názory na boj proti terorismu (Afghánistán, Irák), rozdílné nebo společné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím a smlouvám (Kjótský protokol, Mezinárodní trestní soud), rozdílné nebo společné názory na řešení finanční krize. Čtvrtá podkapitola popisuje proměnu a kontinuitu vztahů po nástupu Baracka Obamy (do konce listopadu 2009).
|
|
|
Globální environmentální smlouvy a jejich efektivita
Tachecí, Petra ; Chlapcová, Ivana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá globálními environmentálními smlouvami a jejich efektivitou. Jejím cílem je odhalit příčiny úspěchu některých smluv a naopak důvody neúspěchu smluv jiných. V teoretické části jsou vysvětleny specifika environmentálních problémů, následuje úvod do mezinárodního práva životního prostředí a představení mezinárodních environmentálních smluv. V praktické části jsou srovnávány dvě známé mezinárodní smlouvy z oblasti atmosféry, které se zabývají podobným problémem, avšak dosáhly velmi rozdílných výsledků. Účelem postupného porovnávání různých aspektů obou smluv je odhalit, jaké okolnosti zapřičinily obrovský úspěch Montrealského protokolu při ochraně ozonové vrstvy, a proč podobně koncipovaný Kjótský protokol neuspěl v boji proti změně klimatu. Poslední kapitola vyvozuje závěry tohoto srovnání a definuje podstatné charakteristiky, které jsou pro efektivitu globálních environmentálních smluv klíčové.
|
|
|
Ekonomické dopady implementace Kyotského protokolu v rámci EU
Pončíková, Martina ; Svobodová, Ivana (vedoucí práce) ; Jílková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení systému obchodování s emisemi skleníkových plynů. Ochrana ovzduší je v současnosti již celosvětovým problémem a v této souvislosti byla vytvořena celá řada právních norem a mezinárodních úmluv. Jakýmsi vyústěním těchto snah je vznik mechanismu pro obchodování s emisními povolenkami. Cílem práce je pak okomentovat a zhodnotit vývoj a celkovou funkčnost systému, jeho efektivitu. Problematika je analyzována z pohledu společnosti ČEZ, a.s.
|
host ::
RSS.