|
Česká televize po roce 2012
Papalová, Tereza ; OUKROPEC, Petr (vedoucí práce) ; SVOBODA, Otakar (oponent)
Na konci roku 2011 zasedl do křesla veřejnoprávní České televize nový generální ředitel Petr Dvořák. Jeho cílem bylo - mimo jiné - změnit vývoj a výrobu v ČT a opět zde zavést systém tvůrčích skupin, podobně jak tomu bylo před lety.
Velká část absolventů katedry produkce se dřív či později setká s institucí veřejnoprávní televizní tvorby - s Českou televizí. Cílem této práce je zmapovat hlavní a nejviditelnější oblasti změn, které Petr Dvořák společně se svým managementem zavedl, a přiblížit čtenáři nový způsob vývoje pořadů a výrobu v ČT.
|
|
Ideologie z obrazovky
Bystřičan, Ivo ; JANEČEK, Vít (vedoucí práce) ; KUBICA, Petr (oponent)
Diplomová práce analyzuje reality TV formáty České televize z hlediska ideologií, které v nich jsou obsaženy. Na základě intuitivního metodologického přístupu Teuna A. van Dijka zkoumá, jaká sociální realita, témata, hodnoty a společenská východiska jsou implicitní či explicitní v těchto dokumentárních seriálech a co mimo svá manifestní témata reprezentují.
|
|
Televizní zpravodajství jako komunikační situace
Crnovršaninová, Zina ; Machová, Svatava (vedoucí práce) ; Vybíral, Petr (oponent)
Zpravodajství má poskytovat recipientovi kvalitní informace o nejdůležitějších událostech, které zásadním způsobem ovlivňují politický, ekonomický a společenský život. V současné době jsme svědky posunu od tohoto pojetí zpravodajství к tzv. infortainmentu. Nahlížení zpravodajství jako komunikační situace pomáhá (a) odhalit příčiny tohoto procesu, (b) přináší několik podstatných závěrů, které se týkají formy televizního zpravodajství, (c) objevuje nebezpečí automatizace spojené s pojímáním zpravodajství jako objektivního informování a (d) popsáním recipienta vymezuje moc médií. Na produkci televizní relace se nepodílí pouze novinář, který reportáž připravuje a jehož identitu recipient zná. Produktorem relace se stává řada subjektů se zcela odlišnými komunikačními záměry. Všechny se nějakým způsobem váží к tomu, že zpravodajská relace je (pouze) jedním z formátů, které poskytuje médium. Komunikačním záměrem komerčního média je komunikace s co nejvyšším počtem recipientů. Tomuto faktu se přizpůsobuje skladba zpráv i jejich zpracování. V případě veřejnoprávní televize je situace podobná s tím rozdílem, že vysoká sledovanost není nutná jen jako prostředek finančního zisku z reklam, ale i jako argument pro zachování povinného placení koncesionářského poplatku, který veřejnoprávní televize předkládá veřejnosti i...
|
|
Vliv médií na chování a prožívání jednotlivců i skupiny
Kaliánková, Jana ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na vliv médií na chování a prožívání jednotlivců i skupiny, přičemž zdůrazňuji vliv televize. Mým cílem je přiblížit podstatu a úlohu masových médií ve společnosti, soustředím se zejména na jejich vliv na chování a prožívání jednotlivců i celé společnosti. V teoretické části popisuji rovněž účinky filmů s násilnou tématikou na člověka, připomínám zde i vývoj agresivního chování v průběhu dějin lidstva. V praktické části s pomocí narativní metody výzkumu zjišťuji konkrétní účinky televize na dotazovanou osobu.
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
Jazyková politika v českých veřejnoprávních médiích z pohledu fonetika
Štěpánová, Veronika
Příspěvek se zaměřuje na jazykovou kulturu v českých veřejnoprávních médiích (Česká televize, Český rozhlas). Je nesporné, že profesionální mluvčí, kteří v těchto médiích vystupují často, působí na posluchače jako tzv. řečové vzory. Článek se zabývá tím, zda a jak tato média sledují úroveň mluvených projevů, jaké kladou na mluvčí nároky, jaké jsou výsledky jazykových analýz a zda spolupracují s jazykovými poradci. Ukazuje také jednu z metod, která se používá k hodnocení mluvených projevů. Referát se zaměřuje především na fonetickou stránku mluvených projevů.
|
| |
|
Profil HBO se zaměřením na původní tvorbu v České republice a možnosti spolupráce
Pešula, Tomáš ; OUKROPEC, Petr (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Václav (oponent)
Profil HBO (Home Box Office Inc.) - předního prémiového kabelového a satelitního programu označovaného jako kvalitní televize. Uvažování o HBO v širším kontextu proměny televizního média v důsledku postmoderního uvažování, technologických inovací, vzdělanosti publika a vývoje diváka ve třetím televizním věku. Vznik, vývoj a expanze HBO ve Spojených státech amerických, v Evropě a zejména v České republice. Analýza původní originální tvorby HBO a její záměrné odlišení od současného televizního obsahu celoplošných sítí. Zmapování dlouhodobého producentského a dramaturgického záměru společnosti, jejího developmentu, cílové skupiny diváků, přínosu v kulturní a kinematografické oblasti a prozkoumání možností spolupráce. Důraz je kladený na principy fungování HBO, její politickou a hospodářskou činnost, strategie, komunikační a marketingové nástroje, kreativní přístup a technologický rozvoj s přesahem do budoucna.
|
|
Bedtime story and sleep! Regulating the use of television in raising children under 6 years of age
Švecová, Martina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Rigorózna práca: "Večerníček a do postele! Regulácia užívania televízie vo výchove dieťaťa do šiestich rokov" popisuje spôsob a intenzitu, akými rodičia regulujú detské pozeranie televíznych programov. Nakoľko však televízor (ako vec) už dávno nie je v našich domácnostiach jediným zobrazovacím zariadením a televízia (ako inštitúcia) jediným vysielateľom televíznych obsahov, práca zahŕňa aj pozeranie programov na ostatných zobrazovacích zariadeniach ako počítač, tablet, notebook a smartphone, ktoré sú pripojiteľné k internetu. Cieľová skupina, na ktorú sa v práci zameriavam, sú deti od 0 do 6 rokov. Vychádzam z dvoch hypotéz. Prvá je, že rodičia majú tendenciu deti "odkladať" pred televíziu a to z rôznych dôvodov. Druhá hypotéza predpokladá, že rodičia nevenujú pozornosť času a typom programov, ktoré dieťa pozerá. A to už v jeho rannom veku, kedy je najzraniteľnejšie. Teoretická časť sa skladá z dvoch kapitol. Prvá popisuje aké miesto a význam má televízor (ako vec), televízia (ako inštitúcia) a televízne programy (ako sledované audiovizuálne obsahy) v našich domácnostiach a venuje sa vplyvom televízie na socializáciu dieťaťa v rodine. Druhá kapitola popisuje pozitívne aj negatívne vplyvy médií (televíznych programov) na deti v skúmanej vekovej kategórií. Zaoberá sa tiež špecifickými vlastnosťami...
|
host ::
