|
|
Reprezentace nacionalismu ve vybraných médiích druhé republiky (1938-1939)
BOŠKOVÁ, Gabriela
Diplomová práce sleduje vybraná dobová periodika v období druhé republiky a jejich přístup k palčivým dobovým tématům především skrze bezprostřední názory a vyjádření jejich nejvlivnější či nejvýraznější osobnosti. V úvodu práce je krátce shrnuté dobové společensko-politické klima a nejdůležitější témata, jimiž se práce zabývá v další části. Práce je rozdělena na několik částí, přičemž nejzásadnější je část střední, v níž se objevuje analýza několika vybraných médií a jejich pohled na dobu, její vývoj a její největší události, témata a osobnosti. V závěru jsou jednotlivá periodika porovnána a zhodnocena.
|
|
|
Spojené státy americké a Mnichovská dohoda
Lukeš, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci přináším analýzu Mnichovské dohody a československé krize z perspektivy Spojených států amerických. Mou snahou je vytvořit ucelený obraz bilaterálních vztahů Československa a Spojených států amerických před a po podpisu Mnichovské dohody. V diplomové práci se zabývám diplomatickými a ekonomickými vztahy Československa a Spojených států amerických v období mezi lety 1936-1938/1939. Úvodní část diplomové práce je věnována fenoménu izolacionismu a jeho vlivu na formování zahraniční politiky Spojených států amerických. Hlavním bodem analýzy je postoj americké veřejnosti k československé krizi a k Mnichovské dohodě samotné. Hlavní hypotézou mé práce je tvrzení, že Spojené státy hrály zásadní roli v československé krizi, která předcházela podpisu Mnichovské dohody. Hledám odpovědi na otázky: Jak se stavěla většinová společnost k československé krizi? Jaká byla reakce vlády Spojených států na československou krizi a následně na mnichovskou dohodu? Jaký zastával F. D Roosevelt názor vůči Československu v souvislosti s čs. krizí? Odpovědi na své otázky nalézám na základě zkoumání vydaných a nevydaných pramenů, odborné literatury a především na základě dobového tisku. Práce dokázala, že Spojené státy americké se účastnili událostí, které předcházeli podpisu Mnichovské dohody.
|
|
|
Ekonomické a politické důsledky Mnichovské dohody
Kropáčková, Nikola ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu Mnichovské dohody, která byla podepsána v roce 1938 v Mnichově. Autorka se zaměřuje na to, jak tato dohoda ovlivnila následný vývoj Československa. Práce se zabývá historickým kontextem, který vedl k podepsání dohody a následnému postoupení českého pohraničí Německu. Zabývá se jak politickými problémy, tak ekonomickými. Zaměřuje se hlavně na důsledky dohody z pohledu změny struktury průmyslu a obyvatelstva po odtržení Sudet. Práce dochází k závěru, že šlo o klíčovou událost v dějinách 20. století, která významně ovlivnila ekonomiku Československa a jeho obyvatel.
|
|
|
Ekonomické a politické souvislosti odstoupení československého pohraničí v roce 1938
Burianová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje ekonomické problémy a důsledky, které vyvstaly v souvislosti s politickou situací a vyklizením pohraničních oblastí Československa v roce 1938 a zjišťuje jejich dopady pro vnitrozemí republiky. V teoretické části charakterizuje politické události doprovázející studovanou problematiku a ekonomickou situaci před vznikem druhé republiky. V praktické části rozebírá problémy související s migrací obyvatel, zejména se zaměřením na nezaměstnanost, která se zvýšila jen v prvních měsících po odstoupení pohraničí. Zároveň se v praktické části věnuje otázkám ztráty území, která významně ovlivnila československé hospodářství, způsobila jeho závislost na Německu a v konečných důsledcích byla jednou z příčin zániku druhé republiky.
|
|
|
Mnichov jako legitimizační prostředek normalizace v ČSSR. Příspěvek k vlivu masových médií v ČSSR v 70. letech 20. století
Provazníková, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji vztahu mezi masovými médii, politickou mocí a společností v Československu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývám se proměnou mediálního prostředí "svobodnějších" 60. let vzhledem k období normalizace, nalézám odpovědi zejména na tyto otázky: Jak se měnila mediální atmosféra v Československu na přelomu 60. a 70. let 20. století? Můžeme tyto proměny spojovat s proměnami politické atmosféry? Jak významnou roli hrála média právě v utužování režimu a prosazování normalizace? Dokázala média v komunistickém područí úspěšně ovlivňovat společnost a vštěpovat jí své představy a názory? Coby hlavní hypotézu si stanovuji tvrzení, že komunistická média skutečně měla v úmyslu a následně skutečně dokázala ovlivnit a manipulovat myšlení lidí. Odpovědi na otázky a pravdivost hypotézy ověřuji na základě obecné teorie mediální historie a následně konkrétně analyzuji na příkladu překvapivě stěžejního politického pojmu komunistické doby -- mnichovské dohody. Metodologicky vycházím z nových politických dějin a z diskuse, která se vede o roli a významu masových médií v moderních společnostech, a také z nejnovější odborné literatury a archivních materiálů.
|
|
|
Válečná ekonomika v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1941
Weber, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem analýzy této práce bude jedno z nejčernějších období historie českých zemí za posledních několik desítek let. Tato práce je vymezena roky 1939 a 1941. Okupace a aplikace válečné ekonomiky německým diktátorským režimem na zabraném území českých zemí je zásadním mezníkem ve vývoji českého hospodářského systému. Práce popisuje v první části politicko-hospodářské pozadí a důsledky Mnichovské dohody pro tehdejší Československo. Výklad kontinuálně navazuje popisem vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na hospodářské důsledky. V další části je hlavním cílem popis konkrétních změn procesu transformace českého hospodářství z mírového na příkazové, kde se uplatňují nároky na podporu německého válečného tažení v druhé světové válce.
|
|
|
Mezinárodní postavení Československa v období tzv. 1. republiky
Němcová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nechvátal, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezinárodním postavením Československa v letech 1918 až 1938. Jejím cílem je prozkoumat možnosti a šance malého státu na přežití a prosperitu. Práce analyzuje cestu Československa za ziskem samostatnosti během první světové války, jeho účast na Pařížské mírové konferenci, vystupování ve Společnosti národů, vývoj vzájemných vztahů s velmocemi a s nástupnickými státy Rakouska-Uherska a zrod a fungování Malé dohody. Práce se také věnuje událostem, které předcházely podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 a snaží se odpovědět na otázku, zda se mu dalo zabránit a jestli existovala jiná možnost, jak na něj reagovat.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
|
|
Význam mnichovské smlouvy v československo-německých vztazích v letech 1938-1945
Jirmářová, Radka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce dokázala, že o Mnichovské dohodě se v Československu nejednalo až v šedesátých a sedmdesátých letech, ale již bezprostředně po vypuknutí druhé světové války. Argumenty pro její neplatnost přinášel Edvard Beneš a jeho okolí. Československá vláda se roku 1945 vypořádala s Mnichovem na základě odsunu německého obyvatelstva. Když v roce 1967 mělo dojít v rámci Ostpolitik k navázání spolupráce mezi Spolkovou republikou a Československem, objevila se znovu Mnichovská dohoda jako problém. Oba státy definitivně odbouraly tuto překážku až v roce 1973 v rámci Pražské dohody.
|
|
| |
host ::
RSS.