|
|
Metaforičnost partnerských pojmenování
Štěpánová, Pavla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Metaforičnost partnerských pojmenování se na základě dotazníkového průzkumu zabývá projevy metaforičnosti v partnerských pojmenováních. Nejprve je vymezeno místo partnerských pojmenování v onomastice a je podána jejich obecná jazyková charakteristika. Dále jsou představeny hlavní myšlenky kognitivní lingvistiky, zejména teorie konceptuální metafory, která je základem pro rozbor a interpretaci metaforičnosti jednotlivých partnerských pojmenování. Ta jsou rozdělena do několika sémantických skupin, v jejichž kontextu jsou jednotlivá partnerská pojmenování analyzována.
|
|
|
Zdvořilost v komunikaci žen a mužů
Kaushiková, Martina ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zdvořilosti v komunikaci žen a mužů. Zaměřuje se na tři typy komunikačních situací, které se liší pohlavím komunikantů: 1) komunikantkami jsou pouze ženy, 2) komunikanty jsou pouze muži, 3) komunikanty jsou ženy i muži. Teoretická část práce se zabývá vymezením komunikace, zdvořilostními koncepcemi a sociálními rolemi. Práce se vymezuje vůči Griceovu kooperačnímu principu a Leechovu konceptu zdvořilosti. Cílem bakalářské práce je porovnat teorie a přístupy jednotlivých lingvistů s reálnými projevy zdvořilosti v běžné komunikaci na základě dotazníkového šetření. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice jazykových prostředků užívaných při zdvořilé komunikaci; porovnána je volba jazykových prostředků u mužů a žen. Nedílnou součástí práce je usouvztažnění rozdílů v pojetí i projevech zdvořilosti u mužů a žen s odlišnostmi v jazykovém obrazu světa žen a mužů.
|
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
|
Jazykový obraz nohy/nohou v češtině
Čurdová, Veronika ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu somatismů v českém jazyce a vychází z dosavadních teorií a metod tzv. kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V centru pozornosti je ta část skutečnosti, kterou příslušníci českého jazykového a kulturního společenství nazývají noha / nohy. Nejprve bylo provedeno srovnání dvou terminologických perspektiv, z nichž je možné nohu / nohy nahlížet: perspektivy přirozené, tj. perspektivy běžného, naivního jazykového obrazu světa, a perspektivy vědecké, lékařské. Lékařská perspektiva tenduje k co nejpřesnější kategorizaci, analyzuje danou část těla až do nehlouběji uložených struktur. Naopak pro naivní perspektivu je relevantní jen povrch nohy / nohou a rozlišuje takové kategorie, které jsou významné pro člověka a jeho fungování ve světě. V stěžejní kapitole se snažíme postihnout význam nohy / nohou a jejích / jejich částí prostřednictvím analýzy výkladů v českých výkladových slovnících, a dále interpretace původu pojmenování, slovotvorných derivátů či složenin, synonym, a především frazeologie. Na základě výzkumu těchto zdrojů byly zjištěny systémové konotace, které se podílejí na významových profilech pojmu. Pro nohu / nohy byly stanoveny čtyři významové profily: 1) "vzhled nohy / nohou"; 2) "noha / noha jako součást lidského těla"; 3) "noha / nohy jako prostředek...
|
|
|
Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik)
Havelková, Lenka ; Žofková, Hana (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent) ; Vysloužilová, Eva (oponent)
HAVELKOVÁ, L. Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik) : Disertační práce. Praha : Univerzita Karlova, 2011. 254 s. Školitelka: PhDr. Hana Žofková, CSc. Klíčová slova: cizojazyčná výuka, jazykový obraz světa, komunikativní kompetence, lidové pranostiky, porovnání pranostik, sociolingvistická kompetence, užití pranostik v cizojazyčné výuce Abstrakt: Disertační práce se zabývá kulturologickými hledisky cizojazyčné výuky, přičemž se podrobněji zaměřuje na lidové pranostiky, jejich kulturologický potenciál, jejich srovnávání a možnosti jejich využití ve výuce ruštině a němčině; práce je tedy věnována problematice, která dosud nebyla podrobněji ani teoreticky, ani prakticky rozpracována. Hlavním cílem práce je zjištění, zda lze lidové pranostiky využít v cizojazyčné výuce v rámci formování komunikativní kompetence, případně jakým způsobem. Práce vychází z obecných vztahů jazyka a kultury, z poznatků o národní kultuře a jejích složkách a z analýzy základních principů moderní lingvodidaktiky. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy a vztahy k příbuzným disciplínám, které jsou pro řešení problematiky klíčové, jakož i pojetí komunikativní kompetence a jejích složek. Je definován obor reálie jako základna pro rozvoj sociolingvistické kompetence,...
|
|
|
Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.
|
|
|
Ptáci ve frazeologických přirovnáních. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa. První kapitola se zabývá jednak popisem formálně-významové struktury frazeologického přirovnání, jednak jeho místem v rámci jazykového obrazu světa. V této části je rovněž charakterizován tematický celek zooapelativ (názvů zvířat) ve vztahu k přirovnání. Jazykový obraz prototypového ptáka je zachycen ve druhé kapitole, následuje kapitola zaměřená na konkrétní ptačí druhy. Při rekonstrukci jednotlivých obrazů je zvláštní pozornost věnována frazeologii, a to především ustálenému přirovnání. Zachycené frazémy se vztahují nejen k ptákovi samotnému (jeho tělu, chování, vlastnostem), ale i k významným skutečnostem souvisejícím s jeho životem (např. hnízdo, vejce).
|
|
|
Osvojovování cizího jazyka (angličtiny) na základě mateřského jazyka (češtiny) - souvislosti s teorií dětského jazykového obrazu světa
Lopatová, Lucie ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Filippová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje jazykovému osvojování mateřského jazyka (češtiny) a druhého jazyka (angličtiny) v předškolním věku a na základě dostupných teorií, výsledků ilustrativního výzkumu a ročního pozorování v mateřské škole s bilingvním výukovým programem zachycuje vývoj jazykových kompetencí dětí v obou jazycích. V úvodu jsou vymezeny teorie, které se věnovaly a věnují (od 20. století do současnosti) problematice osvojování jazyka. Vedle těchto teorií si všímáme také faktorů ovlivňujících jazykový vývoj dětí a zohledňujeme i teorii jazykového obrazu světa. Vývoj jazykových kompetencí (foneticko-fonologické, sémantické, gramatické, komunikační, pragmatické a slovní zásoby) v prvním jazyce (češtině), jež jsou definovány v souladu s dostupnými teoriemi, porovnáváme s empirickými zjištěními, která ukazují na vývoj těchto kompetencí v druhém jazyce (angličtině), a zachycujeme dílčí metodologické postupy.
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
| |
host ::
RSS.