|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex. Aplikace teorie regionálních bezpečnostních komplexů na geopolitický region Arktida
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá tématem geopolitického regionu Arktida z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na geopolitický region Arktida nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji v rámci studia mezinárodní bezpečnosti jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Diplomová práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými modifikacemi, které vycházejí vstříc kritikům konceptu, klasifikovat jako vznikající regionální bezpečnostní komplex, jehož sekuritizační vazby jsou zatím stále poměrně slabé, nicméně intenzita bezpečnostní dynamiky v regionu má zřetelně stoupající trend a do budoucna lze očekávat výrazné zvýšení bezpečnostních interakcí v regionu. Klíčová slova: Arktida,...
|
|
|
Cold Waters, Hot Stakes: Systemic Geostrategic Analysis of International Relations in the Arctic Transborder Region
Valko, Irina ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Cílem této práce je zaplnit mezeru v civilním výzkumu pomoci vlastní dvoufázové verze systémové, dynamické a interdisciplinární analýzy vývoje Arktického transhraničního regionu, jehož jižní hranice je limitovaná polárním kruhem. Výzkum je založen na předpokladech nového geopolitického myšlení a systémového modelování, a vnímá geostrategickou analýzu jako povinný akademický příspěvek k "umění" řízení státu. První fáze analýzy je induktivní, deskriptivní a statická. Definuje Arktický region jako systém pěti geostrategických akčních prostorů, fyzického prostoru (S1), vojenského prostoru (S2), ekonomického prostoru (S3), demografického prostoru (S4) a informačního prostoru (S5). Po stanovení základních charakteristik fyzického prostoru, analýza sociální síti je aplikovaná na čtyři, lidmi vytvořené prostory (S2-S5) - tj. jsou vymezené základní sítě vztahů (linky) mezi klíčovými hráči (body). Matice symetrických vztahů ve vojenském prostoru (S2), ekonomickém prostoru (S3), a demografickém prostoru (S4) ukazují vztahovou intenzitu. Pro faktické zobrazení toho jak změny v jednom prostoru vedou ke změnám v jiných prostorech, je představeno deset primárních kanálů mezi-prostorového afektu. Druhá fáze analýzy je deduktivní, analytická a dynamická. Jelikož se může region stát zónou konfliktu a nebo zónou spolupráce,...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Emise skleníkových plynů ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin arktických půd
HAJŠMANOVÁ, Klára
Práce se zabývá emisemi skleníkových plynů metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin z různých typů půd na Svalbardu. Vlivem oteplování se z půdy do ovzduší může uvolňovat velké množství uhlíku (C) a dusíku (N) ve formě skleníkových plynů, což může přispívat ke změnám klimatu na planetě. Měření emisí skleníkových plynů a odběry půdy byly provedeny na pěti odlišných typech lokalit v srpnu v letech 2014 a 2015. Sledované plochy se lišily obsahem živin a také celkovým pokryvem vegetace, ale nelišily se v emisích sledovaných skleníkových plynů.
|
|
|
Problematika Arktidy a související výzvy pro mezinárodní vztahy
Štěpánek, Zdeněk ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá identifikací, analýzou a kritickým hodnocením výzev pro mezinárodní vztahy, které se v Arktidě objevují v souvislosti s globální změnou klimatu, projevující se především ústupem zalednění. Jako teoretickou kotvu využívá koncept bezpečnostních sektorů kodaňské školy. V diplomové práci je zmapován přístup teorií mezinárodních vztahů k Arktidě v průběhu času a zdůvodněna relevance aplikace konceptu bezpečnostních sektorů na arktický prostor. Práce se též zabývá současnou mezinárodněprávní a institucionální governance regionu. Konkrétní výzvy pro mezinárodní vztahy, které práce identifikuje, analyzuje a kriticky hodnotí, jsou členěny dle jednotlivých bezpečnostních sektorů definovaných kodaňskou školou. Nejdříve jsou analyzovány výzvy v environmentálním a societálním sektoru, následně pak výzvy v sektoru ekonomickém, politickém a vojenském.
|
|
|
Geografický průvodce arktickým územím - Špicberky
VYHLÍDKA, Robert
Hlavním cílem této diplomové práce je vypracování prvního českého geografického průvodce arktickým územím souostroví Špicberky. Práce se opírá především o anglicky a německy psanou odbornou literaturu, ale i o osobní zkušenosti autora, které zde získal během tříměsíčního pracovního pobytu. Teoretická část obsahuje podrobný popis souostroví dle praxe používané pro tvorbu geografických průvodců. Praktická část obsahuje návrh vlastních turistických tras včetně map, jejich náročnosti, fotografií a specifik. Další součástí budou pracovní listy zaměřené pro žáky základní školy, prezentace a doplňující text pro učitele.
|
|
|
Nový ekonomický potenciál Arktidy
Denis, Tadeáš ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Zaměřením této bakalářské práce je otázka ekonomického využití arktického regionu. Zabývá se přírodními podmínkami Arktidy, příčinami a důsledky klimatických změn a jejich dopady na potenciální ekonomické využití Arktidy. Popisuje také regionální uskupení Arctic Council. V další části jsou rozebrány možnosti jednotlivých oblastí: těžba ropy, zemního plynu a nerostných surovin, námořní doprava, rybolov a turismus. Vposlední kapitole jsou předloženy výsledky rozhovoru s britskou geoložkou působící v Dánském klimatickém centru.
|
|
|
Problém Arktidy v současných mezinárodních vztazích
Frýbová, Martina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problémem Arktidy v současných mezinárodních vztazích. Nejprve jsou teoreticky vymezeny základní pojmy jako je Arktida a mezinárodní režim, dále je popsán konkrétní mezinárodní režim Arktidy, jeho historický vývoj a srovnání s mezinárodním režimem Antarktidy. V závěru jsou v práci popsány deklarace jednotlivých arktických států, kde jsou zakotveny budoucí zájmy těchto států v oblasti Arktidy.
|
|
|
Nové plavební cesty v Arktidě
Pejchal, Vladislav ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V důsledku tání ledu, které způsobuje globální oteplování, se v arktické oblasti začínají otevírat nové plavební možnosti. Tato práce se zabývá tzv. Severozápadní cestou - otevírající se námořní trasou, která spojuje Atlantský a Tichý oceán. Kvůli drsným klimatickým podmínkám je proplutí a ekonomické využití tohoto průjezdu v současnosti omezené. Vzhledem k rychlosti tání ledovců se však dá očekávat, že bude bezproblémové proplutí touto cestou možné již během několika následujících let. Kanadu a některé ostatní státy (především USA) již řadu let provází spor o rozsah kanadské suverenity nad touto cestou. Cílem této práce je zachytit problematiku suverenity Severozápadní cesty a odpovědět na otázku, zda je pravděpodobné, že by spor mezi Kanadou a USA o tuto cestu mohl být v brzké době vyřešen.
|
|
| |
host ::
RSS.