|
|
Komunikace mezi cenzurními institucemi a církevními časopisy v letech 1956-1989 na příkladu Českobratrské církve evangelické
Du Toit, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Morée, Pieter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vydávání církevního periodického tisku a jeho regulací ze strany státních institucí a stranických orgánů v období let 1956 až 1989. Úvodní část mapuje v obecné rovině politiku Komunistické strany Československa v oblasti sdělovacích prostředků a je rozčleněna do tří časových období: po druhé světové válce, po únoru 1948 a po srpnu 1968. Pro pochopení situace církví a praxe jejich nakladatelské činnosti je nezbytné zasazení do celkového kontextu pojetí církve a náboženství z pohledu KSČ, proto druhá část předkládá stručný nástin její církevní politiky. Třetí část se týká obecných skutečností spojených s vydáváním periodického tisku, se zaměřením na tisk církevní, a mechanismu jeho omezování a kontroly ze strany Ústředního církevního nakladatelství a Sekretariátu pro věci církevní. Poslední a stěžejní část práce je zaměřena na tisk Českobratrské církve evangelické, kde je v jednotlivých podkapitolách podrobně rozebrána a popsána problematika vydávání konkrétních evangelických časopisů - Kostnických jisker, Českého bratra a Bratrstva. Práce vychází především z primárních pramenů, které pocházejí z větší části z Národního archivu a částečně z archivu Českobratrské církve evangelické.
|
|
|
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE
Vejvoda, Michal ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE The Comparison of the basic doctrinal Documents CČSH and ČCE Michal Vejvoda Porovnání základních věroučných dokumentů v jejich širším kontextu vedlo ke zjištění vzácných shod ve věrouce církví. Byly přece jen nalezeny některé více či méně významní rozdíly. Zejména otázka pravidla víry, za kterou ČCE přijímá podle svých Zásad Slovo Boží, které čerpá zejména výkladem Písma Svatého při spolupůsobení Ducha svatého a pro CČSH jím naproti tomu je Duch Kristův. Při bližším posouzení se jedná o podobné pojetí tohoto pravidla. Dalším rozdílem je pojetí a přístup k církvi, CČSH hovoří o Boží církvi jako viditelné, zjevující se ve viditelném lidském společenství, ČCE o neviditelné Boží církvi, působící ve viditelném konkrétním společenství. Dalším tentokrát praktickým rozdílem je počet vysluhovaných svátostí, nicméně tento rozdíl je potlačen blízkostí jejich pojetí a přístupem k nim. V ČCSH je patrnější důraz na církev jako instituci, v Zásadách ČCE zase větší důraz na působení v podmínkách současného světa. Obě církve jsou si tedy svým učením velmi blízké a jejich svébytné teologické důrazy se více doplňují a vyvažují, než aby působily protichůdně.
|
|
| |
|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
|
|
Duchovní křesťanských církví a jejich (ne)žití v manželství v České republice
Jeřábek, Michal ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem duchovních vybraných křesťanských církví a jejich možností nebo nemožností žít v manželství. Pro ucelený pohled na duchovní jsou ještě zodpovídány otázky typu - kdo je duchovní, jak se jím může stát, jak jím může přestat být, jaká jsou práva, povinnosti a tresty pro duchovní a jaká je hierarchie dané církve. Součástí tématu diplomové práce je i historický přehled kněžského celibátu v celocírkevních dějinách, ale i v našich dějinách. A v diplomové práci nechybí ani teologie celibátu. Pro tuto práci byla vybrána Církev římskokatolická, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Českobratrská církev evangelická.
|
|
|
Pohled na zdraví a nemoc ve vybraných církvích v ČR
SMRŽOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je zjistit, jaký je pohled zástupců vybraných církví v ČR na zdraví a nemoc. Ačkoliv je Česká republika nejvíce sekularizovanou společností ve světě, křesťanství je zde zastoupeno nejvíce. Pro diplomovou práci proto byly zcela záměrně vybrány tři křesťanské církve, aby bylo možné zmapovat jejich případné názorové rozdíly na zdraví a nemoc. Respondenty tvořilo vždy pět zástupců církve římskokatolické, Českobratrské evangelické a Československé husitské. Pro kvalitativní výzkumné šetření formou polostandardizovaného rozhovoru byli vybráni respondenti z řad duchovních představitelů.
|
|
|
HISTORIE FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V JABLŮNCE V 18.-20. STOLETÍ
TOMEŠEK, Martin
Diplomová práce se zabývá historií vzniku a následného dějinného vývoje Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Jablůnce, a to specificky v rozmezí 18. až 20. stol. V první části práce je popsáno historické období před vznikem tolerančního patentu, jeho vyhlášením i praktickou realizací zejména v kontextu jablůneckých evangelíků. Střední část díla je zaměřena na 19. stol.; zde je uvedena transformace jablůnecké expozitury na samostatný farní sbor. Rovněž je zde obsažena informace o vzniku konfesijní školy a její změna na školu obecnou. Třetí část tvorby je věnována minulému století, kazatelům sboru a specifickým duchovním proudům, jež ovlivnily chod uvnitř společenství jablůneckých evangelíků. V rozhovorech s pamětníky je taktéž nastíněna budoucnost sboru.
|
|
|
Specifika financování církevního sboru
Mičková, Martina ; Boukal, Petr (vedoucí práce) ; Eisler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky financování v Českobratrské církvi evangelické. Popisuje a srovnává jednotlivé položky z výkazů zisků a ztrát především pomocí absolutních ukazatelů. V první části textu je krátce věnována pozornost neziskovému sektoru a zařazení církevních organizací do něj. Následují kapitoly, které se již věnují poslání církevních organizací, jejich právnímu zajištění a modelům, které mezi sebou může církev a stát mít. Dále je stručně popsána historie a struktura ČCE. Na teoretickou část textu navazuje část praktická, která se zabývá financováním sboru Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé. Zde jsou analyzovány jednotlivé položky nákladů a výnosů a jejich vývoj v čase. Práce dále obsahuje porovnání s podobným sborem ČCE v Chrudimi. Na závěr je způsob financování sborů zhodnocen.
|
|
|
Teologické srovnání písní z vybraných katolických a protestantských zpěvníků
DĚDINOVÁ, Jana
Práce se snaží porovnat teologickou výpověď duchovních písní obsažených v Evangelickém zpěvníku a Kancionálu (Společném zpěvníku českých a moravských diecézí). Nejprve jsou stručně charakterizovány oba zpěvníky a srovnán význam a užití duchovní písně v bohoslužebné liturgii Českobratrské církve evangelické a Římskokatolické církve. Poté jsou v jednotlivých kapitolách odpovídajících struktuře Apoštolského vyznání víry porovnána a citacemi z písní obou zpěvníků doložena věroučná vyznání vztahující se k danému článku křesťanské víry. Tyto výpovědi jsou analyzovány z hlediska historické podmíněnosti, věrouky obou církví a především ekumenického kontextu. V závěru práce jsou také porovnány shodné i odlišné verze společných písní uvedených v obou zpěvnících.
|
|
|
Přestupové hnutí v Písku (1918 - 1922)
MATOUŠOVÁ, Věra
Práce se zabývá náboženským děním ve městě Písku mezi léty 1918 {--} 1922. První část se věnuje náboženským souvislostem v kontextu vzniku a rozvoje Československé republiky. Všímá si tzv. {\clqq}kulturního boje``, kdy došlo ke sloučení dvou trendů vývoje {\clqq}pryč od Habsburků`` a {\clqq}pryč od Říma``. Dává do souvislosti reformní hnutí v katolické církvi a vznik Církve československé. Stručně charakterizuje proměny v církvích evangelických a popisuje fenomén přestupového hnutí v návaznosti na sčítáním obyvatelstva v únoru roku 1921. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní projevy přestupového hnutí v prostředí Písku. Vychází z pramenů církevní provenience, ze záznamů o ohlášených výstupech a přestupech z náboženských společností a z dobového tisku. Stěžejní je konfrontace činnosti a názorů reprezentantů tří církví: katolické, československé a českobratrské evangelické.
|
host ::
RSS.