|
Foreign direct investment
Fertaľová, Zuzana ; Doláková, Helena (vedoucí práce) ; Tyll, Ladislav (oponent)
Práce hodnotí toky přímych zahraničních investic do devíti z nových členksých štátů, zejména z jejích původních členů. Toky PZI osvětluje na základě systému investičních pobídek, ekonomické situace, politické situace a atraktivity krajín pro zahranicní investoři. Cílen práce je porovnání toků PZI do jednotlivých zemí na základě zvolených charakteristik.
|
|
Výhody a nevýhody přijetí eura
Pěnička, Marek ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Práce pojednává o výhodách a nevýhodách spjatých s přijetím jednotné evropské měny. Jednotlivé efekty jsou prezentovány na skupině vybraných zemí (Dánsku, Portugalsku a Rakousku). Jsou nastíněny dopady na jednotlivé ekonomické subjekty. Jsou objasněny a na vybraných zemích prezentovány předpoklady teorie optimální měnové oblasti. Práce se také věnuje důvodům odmítnutí eura Dánskem, Švédskem a Velkou Británií.
|
|
Barcelonský proces v rámci vnějších vztahů Evropské unie (přínos Španělska)
Bocianová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Barcelonský proces nyní představuje snahu Evropské unie o komplexní a koherentní přístup k zemím středomořského regionu. Vztahy s těmito zeměmi byly postupně rozvíjeny již od šedesátých let dvacátého století, ale vždy se jednalo pouze o dílčí iniciativy s cílem upravit jen určitou oblast vzájemných vztahů. S vlastním vývojem Evropských společenství a s ohledem na dění na mezinárodní scéně pak bylo nutné přistoupit k mnohem komplexnější strategii, která by zahrnovala nejen aspekty ekonomické, ale též aspekty politické, bezpečnostní, sociální a kulturní. Diplomová práce se v úvodu obecně věnuje definování a úpravě vnějších vztahů Evropských společenství/Evropské unie a následuje pojednání o vývoji vzájemných vztahů do roku 1995. Je tak činěno po jednotlivých dekádách, přičemž v každé dekádě jsou popsány aktivity ES/EU ve středomořském regionu a vedle toho jsou zmíněny nejdůležitější události na světové scéně, které měly zásadní vliv na formování vzájemných vztahů. Rok 1995 představuje přelom, neboť na první Euro-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí patnácti zemí Evropské unie a dvanácti zemí Středomoří bylo definováno Euro-středomořské partnerství, a byl tak zahájen Barcelonský proces. Barcelonská deklarace definovala tři koše vzájemné spolupráce, čímž se Evropská unie pokusila o definování a...
|
|
Ekonomická diplomacie v 21. století
Sláma, Tomáš ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Ekonomická diplomacie prochází od pádu bipolárního uspořádání světa hlubokou proměnou. Nejdůležitějším implulsem k proměně je samozřejmě nové geopolitické uspořádání světa, jež vyústilo v zapojení většího množství zemí do globálního ekonomického systému a jež urychlilo proces ekonomické globalizace. Mezinárodně-ekonomické vztahy díky vyšší míře propojení ekonomik nabývají na důležitosti a nabývají charakteru mocenské politiky, kdy jsou jejím nezpochybnitelným instrumentem. Globalizace, jež stojí v pozadí těchto změn do značné míry transformovala mezinárodni vztahy. Tento fenomén, živen revolucí informačních technologii a komunikace, má za následek větší propojení ekonomik, ale i celých společností. Výsledkem tohoto propojení, umocněného liberalizací světové ekonomiky po uzavření jednání Uruguayského kola a vzniku WTO v roce 1994, je vyšší komplexita mezinárodních ekonomických vztahů a tedy i ekonomické diplomacie. Vyšší komplexitou je míněn dramatický nárůst agendy ekonomické diplomacie, jež se již nemůže omezovat pouze na mezinárodní obchod. Mnohem důležitější roli pak v současné globální ekonomice hrají přímé zahraniční investice a kapitálové toky. Agenda se pak nejen prohlubuje a rozrůstá, ale jednotlivé body se stávají globální problematikou: ochrana životního prostředí, regulace globální ekonomiky a...
|
|
Hospodářská úroveň ČR v kontextu jiných zemí – leden 2017
Tuček, Milan
Od roku 1997 v našich šetřeních opakovaně sledujeme, jak veřejnost vnímá hospodářskou úroveň České republiky, a to prostřednictvím otázky, která zároveň umožňuje toto hodnocení zasadit do kontextu vnímání hospodářské úrovně dalších devíti vybraných evropských států, mezi kterými jsou zastoupeny jak tradiční rozvinuté tržní ekonomiky, tak země, které podobně jako ČR procházely od přelomu 80. a 90. let minulého století ekonomickou transformací.
|
|
Obchodní, podnikatelské a investiční prostředí ve vztazích Rusko - Turecko
Savitskiy, Anton ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Ruskem a Tureckem v podnikání, obchodu a investicích. Analyzuje období poslední dekády s důrazem na léta 2012 ů- 2015, neboť toto období se jeví jako nejzajímavější ohledně vývojových trendů. Analýza je založena na posouzení vývoje ekonomické výkonnosti obou zemí a jejich bilaterálních obchodních a ekonomických statistik. Tento výzkum také podává přehled současných společných projektů na území Ruska i Turecka. Dále zkoumá, jak jsou ekonomiky závislé jedna na druhé, a to prostřednictvím výsledků, které následovaly po nedávném konfliktu mezi těmito zeměmi.
|
|
Ekonomická konvergence zemí jako důsledek vstupu do EU
Lejsek, Vojtěch ; Votava, Libor (vedoucí práce) ; Burianová, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda dochází k ekonomické konvergenci vybraných zemí po jejich vstupu do Evropské unie. Práce bude zkoumat nominální a reálnou konvergenci. Pomocí analýzy a komparace statistických dat bude práce poměřovat jednotlivé makro-ukazatele nominální a reálné ekonomické konvergence a zkoumat, zda ke konvergenci skutečně dochází. Konvergence bude sledována v časové řadě na vybraných zemích.
|
|
Transformace uzbecké ekonomiky po rozpadu SSSR
Pak, Igor ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Gevorgyan, Kristine (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu transformace Uzbekistánu od plánované k tržní ekonomice. V této práce je stručné popsaná ekonomika sovětského svazu, ekonomické příčiny a důsledky jejího rozpadu. Dále práce diskutuje postavení Uzbekistánu v ekonomickém systému SSSR a vzniklé problémy spojené s rozpadem SSSR a důsledky z toho vyplývající pro tuto středoasijskou ekonomiku. Následně se práce zabývá popisem specifik uzbeckého modelu přechodu a také popisuje ekonomické změny v zemi po dobu nezávislosti. Práci uzavírá část věnovaná dopadům finanční krize 2007/2008, tzv. ruské krize začínající 2014 a nízkých cen komodit na uzbeckou ekonomiku. Zároveň toto poslouží jako jakýsi test pro vyhodnocení (ne)úspěchů uzbecké transformace.
|
| |
|
Ekonomický vliv kvantitativního uvolňování jako řešení státního dluhu
Svatoš, Ondřej ; Vopátek, Jiří (vedoucí práce) ; Švihlíková, Ilona (oponent)
Tato práce se zabývá kvantitativním uvolňováním jakožto nekonvenčním nástrojem monetární politiky, který po ekonomické krizi využívají centrální banky některých zemí, včetně USA, Japonska, Velké Británie, České republiky a Evropské měnové unie. Jejím cílem je vymezení samotného pojmu kvantitativní uvolňování, objasnění důvodů pro jeho využívání, ač bylo v minulosti ekonomickým tabu, jeho postavení do souvislostí s fenoménem konzumerismu a zhodnocení jeho makroekonomických dopadů ve vybraných zemích. Hlavním cílem je vyhodnocení dopadů kvantitativní- ho uvolňování v České republice a doporučení, zda by mohla být prostřednictvím tohoto nástroje řešena problematika státního dluhu.
|
host ::
