Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6,429 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.51 vteřin. 

Analýza vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice
Hřebíková, Barbora ; Čechura, Lukáš (vedoucí práce) ; Peterová, Jarmila (oponent)
Třebaže počasí je signifikantním determinantem zemědělské produkce, v běžné ekonomické analýze není vliv počasí na produkci konkrétně analyzován. Domníváme se, že důvodem je existence metodologického problému, spočívajícího v obtížné formulaci proměnné, která by vliv počasí pro daný účel vhodně reprezentovala. V rámci běžných modelů zemědělské produkce bývá proto počasí zahrnuto do množiny neměřených faktorů ovlivňujících produktivitu zemědělců (statistický šum, chyba odhadu). Disertační práce si klade za cíl odstranit tento metodologický problém a navrhnout způsob, jak vliv počasí definovat v podobě konkrétní proměnné, zahrnout tuto proměnnou ve vhodně specifikovaném modelu a tento model následně aplikovat. Účelem této práce je překlenout rámec empirických poznatků a odvodit ekonometrický model, který by popsal a kvantifikoval vliv počasí jako součást vlivu množiny více faktorů na výslednou produkci. Jinak řečeno, cílem je nalézt zůsob, jak definovat počasí jako jeden z mnoha vzájemně (ne)podmíněných faktorů určujících finální produkci, specifikovat model a aplikovat ho. Disertační práce je založena na předpokladu, že metoda Stochastické hraniční analýzy (SFA) představuje potenciální možnost jednat s počasím jako se specifickým (i když ne manegementem firmy kontrolovatelným) faktorem produkce, resp. technické efektivnosti. SFA je parametrická metoda založená na ekonometrickém přístupu. Jejím východiskem je definice stochastické hraniční produkční funkce. Metoda byla představena v práci Aignera, Lovella a Schmidta (1977) a Meusen a van den Broecka (1977). Oproti běžně používaným ekonometrickým modelům produkce je SFA založena na analýze produkční hranice, tvořené deterministickou produkční hraniční funkcí a složenou chybou odhadu. Složená chyba odhadu je přitom tvořena 2 prvky - náhodnou složkou (chyba odhadu, statistický šum) a technickou neefektivností, představující rozdíl ve skutečné úrovni produkce daného producenta a maximální dosažitelnou (možnou) úrovní daného producenta, které by bylo dosaženo v případě, že by producent využil konkrétní kombinaci produkčních faktorů maximáně technicky efektivně. Postupem času byla rozvíjena o řadu aspektů - viz v čase variantní a invariatní neefektivnosti, heteroskedasticita, meřená a neměřená heterogenita. Spolu s DEA se SFA stala upřednostňovanou metodologií v oblasti výzkumu hranice produkčních možností a analýzy produktivity a efektivnosti v zemědělství, v poslední době ji aplikovali například Bakusc, Fertő a Fogarasi (2008) Mathijs a Swinnen (2001), Hockmann a Pieniadz (2007), Bokusheva a Kumbhakar (2008) a Čechura a Hockmann (2011), Hockmann a kol.(2007), Čechura a kol. (2014 a, b), aj. Předpokládáme, že vlivy počasí by měly být analyzovány z hlediska jejich vztahu k technické efektivnosti, namísto konvenčního zahrnutí těchto vlivů do statistického šumu. Implementace počasí do deterministické části produkční funkce namísto zahrnutí do statistického šumu, je výraznou změnou v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy. Analýza dopadů počasí na změny v úrovni TE nebyla dosud v související literatuře výrazně zaznamenána a je tedy považována za hlavní přínos této práce pro současnou teorii odhadu produkční hrancie, resp. technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Zohlednění dalších proměnných, které jsou významné pro daný vztah a jejichž začlenění by mohlo zvýšit vypovídací schopnosti modelu bylo součástí cíle této práce. Při fomulaci modelů i závěrečné diskuzi nad výsledky odhadů tak byl brán zřetel na možný efekt heterogenity. V práci jsou nejprve definovány a diskutovány možné způsoby zahrnutí vlivů počasí do modelu produkční hranice. Zhodnocení možností zahrnutí vlivů počasí do těchto modelů se opírá o teoretický rámec vývoje stochastické hraniční analýzy, definující pojem technické efektivnosti, teorii distančních funkcí, torii stochastické produkční funkce a metodiku přístupů a technik SFA, které jsou relevantní pro účely disertační práce. Poté je analyzován vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a technické efektivnosti v případě produkce obilovin v České republice v rámci osmileté časové řady, 2004-2011. Analýza pracuje s předpokladem, že existují dva různé způsoby, jak definovat proměnné reprezentující vlivy počasí. Jedním způsobem je použití konkrétních klimatických údajů, které přímo popisují stav počasí. V případě této disertační práce byly zvoleny proměnné průměrná teplota (AVTit) a plošný úhrn srážek (SUMPit) v období mezi setím a sklizní obilovin (za daný hospodářský rok) v jednotlivých krajích ČR (vypočtené z údajů o průměrných měsíčních teplotách a měsíčních plošných úhrnech srážek v jednotlivých krajích ČR získaných z databáze CHMU). Nebo lze definovat umělou (proxy) proměnnou, která bude vliv počasí reprezentovat. V případě této práce byl aplikován tzv. klimatický index (KITit), vypočtený jako suma vážených podílů skutečných výnosů obilnin a výnosů aproximovaných lineární trendovou funkcí, vážený zastoupením konkrétní obiloviny v celkovém portfoliu obilovin v daném kraji (výnosy a váhy byly vypočtené z údajů o úrovních krajské produkce v jednotlivých letech a osevních plochách jednotlivých obilovin na úrovni krajské produkce, získaných z veřejné databáze CZSO). Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Konkrétní klimatické jevy jsou velice přesnou specifikací počasí jako takového. Nicméně, aby se projevil jejich vliv na produkci, musí být vhodně implementovány do modelu ve zájemné interakci s dalšími faktory. Oproti tomu klimatický index v sobě sice nezahrnuje přímo konkrétní charakteristiku počasí, nicméně, vztahuje počasí přímo k výsledné produkci (je definován na základě předpokladu, že vliv počasí na produkci je příčinou odchylek produkce od trendu). Analýza je aplikována na panelová data, obsahující informace o individuální produkci celkem 803 producentů specializovaných na produkci obilovin, vykazujících minimálně 2 roky z celkové 8-mi leté časové řady. Specializace je definována minimálně 50-ti procentním podílem produkce obilovin na celkové rostlinné produkci daného producenta. Finální nevyrovnaný panel dat je tvořen celkem 2332 pozorováními. Každému z producentů je přiřazena hodnota proměnné AVTit, SUMPit a KITit na základě jeho místní příslušnosti ke konkrétnímu kraji. Modely jsou definovány jako stochastické hraniční modely zachycující vliv heterogenity, do nichž je počasí v navržených formulacích implementováno. Cílem je identifikovat vliv počasí na posun a tvar produkční hranice. Prostřednictvím takto definovaných modelů je odhadnuta produkční technologie a technická efektivnost. Předpokládáme, že navrhované zahrnutí počasí do modelů povede k vyšší vypovídací schopnosti definovaných modelů, jako důsledku extrakce vlivů počasí z náhodné složky modelu, respektive s množiny neměřitelných faktorů způsobujících heterogenitu vzorku. Pro odhad technické efektivnosti byly aplikovány dva typy modelů - Fixed management model (FMM) a Random parameter model (RPM). Modely jsou definovány jako translogaritmická multiple-output distanční funkce. Analyzovanou endogenní proměnnou je produkce obilovin v monetárním vyjádření (tis. EUR). Další dva výstupy, ostatní rostlinná produkce (v tis. EUR) a živočišná produkce (v tis. EUR), vyjádřené jako podíl na produkci obilovin vystupují na pravé straně rovnice spolu s exogenními proměnnými (produkčními faktory) práce (v AWU), použitá půda (v ha), kapitál (odpisy investičního majetku podniku a najatá, zpravidla strojní, práce v tis. EUR), specifický materiál (příme náklady na osivo, sadbu, pesticidy, hnojiva a prostředky na ochranu obilnin v tis. EUR) a ostatní materiál (v tis. EUR). Hodnoty výstupů, kapitálu a materiálových vstupů jsou deflovány podle cenových indexů EUROSTATu (2005=100). Heterogenita v Random parameter modelu je zahrnuta v náhodných parametrech a v determinantech rozdělení technické efektivnosti. Všechny produkční faktory jsou defnovány jako náhodné proměnné, vliv počasí v podobě KITit vstupuje do průměru technické efektivnosti a představuje tak možný zdroj neměřené heterogenity vzorku producentů. Heterogenita ve Fixed management modelu je definována jako speciální faktor, představující neměřené firemně specifické efekty, m. Tento faktor představuje neměřenou mezipodnikovou heterogenitu a vstupuje do modelu v interakci s ostatními produkčními faktory i s časovým vektorem, reprezentujícím vliv technologické změny. Vliv počasí ve formě proměnných AVTit a SUMPit je spolu s ostatními produkčními faktory extrahováno z množiny firemně specifických efektů a numericky vyčíslen, čímž se z něj stává faktor měřené mezipodnikové heterogenity. Oba typy modelu byly odhadnuty také bez zahrnutí vlivů počasí a sloužily jako srovnávací základna pro posouzení efektu specifikace vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice v konkrétním modelu. Pro snažší interpetaci výsledných odhadů jsou modely pojmenovány následovně: FMM je model typu FMM bez specifikovaných vlivů počasí, model AVT je model typu FMM zahrnující vliv počasí v podobě průměrných teplot v kraji v daném vegetačním období (hospodářském roku), SUMP je model zahrnující vliv počasí v podobě úhrnu srážek v kraji za dané vegetační období (hospodářský rok), model RPM je model typu RPM bez specifikovaného vlivu počasí, model KIT je model typu RPM zahrnující vliv počasí vypočtených jako klimatický index (KITit). Všechny navržené modely splnily specikační předpoklady. Podmínky monotocity a kvazikonvexity jou splněny u všech odhadnutých modelů pro všechny produkční faktory, s vyjímkou produkčního faktoru kapitálu u modelů FMM, KIT, AVT i SUMP. Nesplnění podmínky kvazikonvexity u kapitálu narušuje specifikační předpoklady, nicméně, vzhledem k tomu, že kapitál je v odhadu parametrů prvního řádu nesignifikantní, není nutné považovat model za špatně specifikovaný. Všechny odhadnuté modely dávají stejný výsledek, který je zároveň naprosto konzistentní s ekonomickou teorií. Porušení podmínky kvazikonvexity u kapitálu ukazuje na možnou přítomnost dalšího faktoru, který působí kontraproduktivně vůči působení kapitálu. Cechura a Hockmann (2014) zmiňují nedokonalosti na trhu s kapitálem jako pravděpodobnou příčinu neadekvátního využití kapitálových zdrojů ze strany zemědělců ve vztahu k předpokládanému technologickému rozvoji. Nesignifikantní vliv kapitálu je zřejmě důsledkem nevhodné specifikace proměnné. Kapitál, definovaný jako odpis investičního majetku a suma najaté, zejména strojní, práce, v sobě totiž zahrnuje veškeré kapitálové prostředky a nikoliv pouze prostředky, vztahující se k produkci obilovin. Váha kapitálu se, tudíž, neodrazí ve výsledné hodnotě produkce obilnin v takové míře, aby byla statisticky významná. Kromě kapitálu jsou v souladu s ekonomickou teorií jsou ve všech odhadnutých modelech všechny produkční faktory signifikantní na hladině významnosti =0,01. Nejvyšší elasticitu vykazují produkční faktory materiál a specifický materiál, a to u všech odhadnutých modelů RPM i FMM, včetně modelů bez zahrnutí vlivů počasí. Hodnota produkční elasticity specifického materiálu se pohybuje v rozmezí 0,29-0,38, nejvyšší hodnota produkční elasticity je odhadnuta v modelu RPM s KITit v rozdělení TE, nejnižší v modelu FMM s AVTit reprezentujícími vliv počasí na TE. Produkční elasticita ostatního materiálu je ještě vyšší, s hodnotou v rozpětí 0,40-0,47 s nejvyšší hodnotou v odhadu modelu AVT a nejnižší v odhadu modelu KIT. Nejnižší hodnotu produkční elasticity vykazují produkční faktory práce a půda. Produkční elasticita práce dosahuje v jednotlivých modelech hodnoty 0,006-0,129 a produkční elasticita půdy hodnot mezi -0,114 a 0,129. Všechny odhadnuté modely dávají obdobný výsledek a korespondují s teoretickým předpokladem o elasticitě výrobních faktorů - vysoká hodnota odhadnutých parametrů u materiálu odráží přirozeně vysokou produkční elasticitu "materiálových" vstupů, zatímco nejnižší hodnoty odhadnutých parametrů u produkčního faktoru půdy korespondují s předpokladem, že z ekonomického hlediska je půda považována za produkční faktor s nízkou produkční elasticitou. Relativně nízká produkční elasticita je vysvětlena jako důsledek nižší pracovní náročnosti sektoru obilovin oproti ostatním sektorům. Produkční elasticita vlivů počasí je signifikantní v případě obou proměnných - ve hodnota průměrné teploty za vegetační období v daném regionu, AVTit, je signifikantní, značně vysoká a rovna 0,3691, což ji řadí na úroveň elasticit u faktorů materiálu. Produkční elasticita proměnné SUMPit je také signifikantní s hodnotou rovnou 0,1489. Oproti produkční elasticitě vlivů počasí ve formě průměrných ročních teplot, je nižší. V obou případech hodnota parametru ukazuje na signifikantní, pozitivní vliv počasí na produkci obilnin. Suma odhadnutých produkčních elasticit je ve všech modelech blízko hodnotě=1, což, indikuje konstantní výnosy z rozsahu, RS (RSRPM=1,0064, RSKIT=0,9738, RSSUMP =1,00002, RSFMM= 0,9992, RSAVT=1,0018.). Výsledek všech modelů tak koresponduje se závěrem Cechury (2009) a Cechury a Hockmanna (2014) o konstantních výnosech z rozsahu u českých producentů obilnin. Vzhledem k tomu, že hodnota RS je vypočtena jako suma produkčních elasticit výrobních faktorů, tj. bez proxy proměnných (AVTit, SUMPit), je téměř identický výsledek všech tří FMM modelů potvrzením správnosti specifikace modelu. Nepatrné rozdíly v hodnotách RS jsou výsledkem odchylek v odhadech jednotlivých parametrů. Hodnocen byl také význam technologické (někdy nazývané technické) změny, TCH. Pojem technologické změny (TCH) zahrnuje změny v technologii produkce v průběhu sledovaného období. Předpokládá se, že v čase dochází ke zlepšení technologie produkce. U všech odhadnutých modelů byl prokázán signifikantní vliv TCH na výslednou produkci.Všechny 3 odhadnuté FMM modely shodně indikují pozitivní a v čase se zvyšující signifikantní vliv technologických změn na výslednou produkci. Výsledky odhadu RPM modelu dávají rozporuplný výsledek - pro model s KITit ukazují odhadnuté hodnoty na negativní technologickou změnu, která se však s časem zpomaluje (deceleruje), zatímco RPM model bez specifikovaných vlivů počasí indikuje pozitivní, ale opět v čase decelerující vliv TCH. Lze konstatovat, že bez zahrnutí vlivu počasí, může mít faktor počasí vliv na výsledek odhadnutého směru technologické změny. V případě, že se zahrne počasí do modelu, je tento vliv odfiltrován a technologická změna se ukazuje jako negativní. Zároveň, jak bude uvedeno dále v textu, model RPM podhodnocuje odhad technické efektivnosti, tudíž i odhad vlivu TCH může být zkreslen. Vliv vývoje technologií na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů, (tzv. biased TCH), se v modelech typu FMM projevuje v odhadnutých hodnotách parametru definujícího interakci produkčních elasticit a časové proměnné. Hypotéza o časové invarianci parametrů (Hicksova neutrální technologická změna) spojených s produkčními faktory se zamítá pro všechny modely, s výjimkou modelu AVT. U modelů FMM a SUMP se tak potvrzuje předpoklad baised technological change v čase. Ta je u modelů FMM a SUMP úsporná na materiál a náročná na specifický materiál. V případě modelu s počasím reprezentovaným proměnnou AVTit se technologická změna nevyznačuje statistickou významností ve vztahu k žádnému z produkčních faktorů. V modelu RPM se zamítnutím této hypotézy potvrzuje signifikance TCH vzhledem k výsledné produkci. Nesignifikantní vliv zlepšení technologie produkce na produkční elasticity práce, půdy a kapitálu ukazuje na všeobecně nízkou schopnost zemědělců reagovat na technologický rozvoj, která může být vysvětlena dvěma důvody. Prvním důvodem jsou možné komplikace v přizpůsobení se podmínkám společného zemědělského trhu EU (např. nejsou zde vytvořeny dostatečné podmínky na domácím trhu, které by usnadňovali zemědělcům integraci do EU). Toto vysvětlení je postaveno na závěru Cechury a Hockmanna (2014), kteří vysvětlují skutečnost, že TCH je v řadě zemí EU (včetně ČR) v kapitálu úsporná, namísto očekávané kapitálové náročnosti, a že některé země EU se dokonce vykazují záporným vlivem TCH, existencí problémů na kapitálovém trhu a nedostatečné integraci. Druhou možností je skutečnost, že se pravděpodobně ještě nestačila projevit značná finanční podpora zemědělského sektoru, která by měla vést k vytvoření podmínek nutných pro přijetí technologického rozvoje. V obou případech pak zemědělci nemají dostatečné podmínky nutné pro využití možností představovaných rozvojem v technologii produkce, což se v modelu projeví nízkou či nulovou signifikancí biased TCH. Vlivy počasí nejsou v signifikantním vztahu k technologickým změnám v ani jednom z případů. Oba typy modelů, FMM i RPM, byly hodnoceny ve vztahu k podchycení vlivů mezipodnikové heterogenity. Všechny odhadnuté náhodné parametry u obou definovaných RPM modelů jsou statisticky významné s výjimkou produkčního faktoru kapitál v modelu nezahrnujícím vliv počasí (model RPM). Výsledek odhadu je důkazem o přítomnosti měřené mezipodnikové heterogenity. Odhadnutý parametr proměnné KITit (0,0221) ukazuje na signifikantním pozitivní vliv počasí na rozdělení TE. Potvrzena je tedy také heterogenita ve vztahu k TE a především signifikantní vliv počasí na velikost TE. Management, resp. produkční prostředí (heterogenita), je signifikantní ve všech třech FMM modelech. U modelů zahrnujících vlivy počasí (modely AVT a SUMP) hodnoty parametru ukazují na pozitivní, nepatrně se snižující vliv managementu, resp. heterogenity na výslednou produkci. Oproti tomu model bez specifikovaných vlivů počasí, FMM, má hodnoty parametru managementu rovněž signifikantní, nicméně vliv je záporný a v čase se zpomaluje. V případě zahrnutí vlivů počasí ve formě AVTit, resp. SUMPit, do modelu se tedy významně mění směr vlivu managementu (heterogenity) na produkci obilnin ve výsledném modelu. Ve všech třech FMM modelech se také na základě signifikance parametru managementu potvrzuje statisticky významnou přítomnost neměřené mezipodnikové heterogenity analyzovaného vzorku. Co se týče vlivu mezipodnikové heterogenity na produkční faktory (tzv. management bias), lze konstatovat, že v případě modelu bez vlivů počasí heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy a kapitálu a snižuje elasticitu u materiálu. Oproti tomu v modelu zachycujícím vliv klimatu má zvýšení heterogenity za následek snížení produkční elasticity půdy a kapitálu a zvýšení produkční elasticity u materiálových vstupů. Vliv mezipodnikové heterogenity na produkční elasticitu práce je nevýznamný u všech FMM modelů. Ve všech třech případech má přítomnost mezipodnikové heterogenity největší vliv na produkční elasticitu materiálu a překvapivě také na produkční elasticitu půdy. Přitom v případě modelu bez vlivů počasí případná mezipodniková heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy, zatímco v modelech AVT a SUMP zvýšená heterogenita výrazně snižuje produkční elasticitu půdy. Zároveň lze konstatovat, že samotná elasticita půdy je u všech definovaných FMM modelů nízká, ale heterogenita elasticitu půdy značně zvyšuje u FMM, a naopak výrazně snižuje u AVT a SUMP. V modelech AVT a SUMP je v důsledku extrahování vlivů počasí z neměřené mezipodnikové heterogenity je její vliv na produkční elasticitu půdy negativní. Lze konstatovat, že ponechání vlivů počasí v efektech neměřené podnikové heterogenity nadhodnocovalo pozitivní vliv neměřené heterogenity na produkční faktor půda v modelu FMM. Vůči vlivům počasí se management v modelu SUMP nevykazuje statisticky významným vlivem, zatímco na vlivy počasí reprezentované průměrnou teplotou, AVT, má management signifikantně negativní vliv s hodnotou rovnou -0.0622**. Zároveň lze říci, heterogenita se projevuje v negativním vztahu k vlivům počasí reprezentovaných průměrnou teplotou, zatímco vlivy počasí reprezentované úhrnem srážek (SUMPit) se nevykazují signifikantním vztahem k neměřené mezipodnikové heterogenitě, tedy jejich efekt ve výsledné heterogenitě je stejně tak jako vliv nárůstu heterogenity na produkční elasticitu práce nevýznamný. V porovnání s modelem bez zahrnutí vlivů počasí má v modelu zachycujícím vliv klimatu zvýšení heterogenity opačný efekt na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. V porovnání s modelem, kde je vliv počasí reprezentován průměrnou teplotou za dané vegetační období (model AVT), je vliv managementu (resp.heterogenity) v modelu SUMP větší v případě produkčního faktoru kapitál, zatímco v případě půdy a materiálu se lehce snižuje. Technická efektivnost je signifikantní ve všech odhadnutých modelech. Variabilita efektů neefektivnosti je větší než variabilita náhodné složky jak v modelech nespecifikujících vlivy počasí, tak v modelech zahrnujících tyto vlivy. Průměrná hodnota TE v modelech typu RPM dosahuje značně nízké hodnoty (54%), z čehož lze usoudit, že modely podhodnocují odhad TE a (některé proměnné) nebyly proto pro účely analýzy TE vhodně formulovány, resp. nebyl vhodně zvolen typ rozdělení náhodné proměnné reprezentující neefektivnost. Všechny modely FMM dávají obdobný výsledek odhadu TE (odhadnutá průměrná TE se pohybuje okolo 86-87 %), se velice podobnou hodnotou variability TE (cca 0,5%). Vliv změn technologie výroby (TCH) na TE se v modelu bez specifikovaných vlivů počasí projevuje pozitivně (0,0140***), u FMM modelů zahrnujících klimatické vlivy působí změny v technologii výroby vzhledem k TE negativním směrem (-0.0135*** pro model AVT, a -0.0114*** pro model SUMP). Lze vyvodit závěr, že v modelu bez zahrnutí počasí dochází ke zkreslení odhadu role technologické změny, jelikož odhadnutý parametr v sobě zahrnuje i systematický vliv počasí v analyzovaném období. Vliv neměřené heterogenity na TE se projevuje signifikantně ve všech třech modelech. V modelu AVT a SUMP má neměřená mezipodniková heterogenita pozitivní dopad na TE (model AVT= 0.1413 a model SUMP=0,1389), zatímco v modelu bez vlivů počasí (FMM) management (heterogenita) snižují úroveň TE (model FMM =0,1378). Počasí je v případě modelů AVT a SUMP extrahováno z neměřené heterogenity (spolu s ostatními produkčními faktory je tedy zahrnut do determinantů měřené heterogenity). Extrakce počasí z neměřené heterogenity vede ke změně z negativního vlivu heterogenity, zahrnující vliv počasí, na TE (model FMM) na pozitivní (modely AVT a SUMP). Přímý vliv počasí na TE je signifikantní pouze v případě specifikace AVT. Počasí v podobě průměrných teplot v období od setí do sklizně působí na velikost TE negativně, tj. snižuje TE (-0.0622**). Počasí definované úhrnem srážek se nevyznačuje statisticky významným vlivem na úroveň TE. Zahrnutím vlivů počasí se tedy významně mění směr vlivu managementu na produkci obilnin ve výsledném modelu i směr vlivu managementu na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. Analogicky s případem vlivu heterogenity na produkční elasticitu půdy je konstatováno, že počasí (zahrnuté v neměřené mezipodnikové heterogenitě) hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na celkovou produkci obilnin a zároveň také, že nevyjmutí vlivů počasí z neměřené mepodnikové heterogenity hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na TE. Na základě těchto výsledků a výsledků odhadu průměrné TE (a její variability) lze konstatovat, že efekt zahrnutí počasí neměl zásadní přímý vliv na hodnotu průměrné TE, nicméně, jeho vliv na TE a výslednou produkci se projevil prostřednictvím vlivu heterogenity, z níž byl v důsledku specifikace v podobě AVTit a SUMPit vyňat. Výsledky analýzy potvrzují, že vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a TE je možné specifikovat a numericky vyjádřit. Indikují také, že počasí snižuje úroveň TE a je důležitým zdrojem neefektivnosti českých producentů obilnin. Byl navržen způsob, jak počasí definovat do modelu stochastické hraniční funkce, čímž byl splněn cíl disertační práce. Z výsledných odhadů vyplývá, že neměřená mezipodniková heterogenita je důležitým znakem českého zemědělství a identifikování jejích zdrojů by mělo být kritické pro zajištění lepšího výkonu zemědělské produkce. Byl tedy potvrzen předpoklad, že mezi jednotlivými producenty existují signifikantní rozdíly v technologii produkce, tj. mezipodniková heterogenita je signifikantní charakteristikou producentů obilnin. V důsledku extrahování počasí ze zdrojů neměřené mezipodnikové heterogenity se ukazuje skutečný vliv heterogenity a skutečný vliv počasí na TE. Kdyby vlivy počasí nebyly zahrnuty do modelu, docházelo by k nadhodnocování TE. Model definovaný jako translogaritmická multiple-output distanční funkce je vhodnou specifikací vztahu mezi počasím, TE i celkovou produkcí obilnin. Analýza také odhalila, že RPM model není vhodným nástrojem pro odhad vlivů počasí definovaných v indexovém vyjádření (klimatický index), protože jeho odhad podhodnocuje TE. Problém může být způsoben nevhodnou definicí některých proměnných, či nesprávným předpokladem o rozdělení neefektivnosti. Na druhou stranu, FMM je dobrý nástroj pro identifikaci vlivů počasí definovaných v konkrétních klimatických údajích na TE a na posun a tvar produkční hranice českých producentů obilnin. Výsledky odhadů tak potvrzují předpoklad o důležitosti specifikování vlivů počasí v modelech analyzujících úroveň TE rostlinné produkce. Specifikací vlivu počasí na výslednou produkci bylo počasí vyčleněno z množiny neměřených faktorů, způsobujících mezipodnikovou heterogenitu. Tento metodický krok pomůže zpřesnit odhad technologie a zdrojů neefektivnosti (respektive skutečné neefektivnosti). Zvyšuje se tím pádem vypovídací schopnost modelu a celkově se zpřesňuje odhad TE. Disertační práce splnila svůj účel a přinesla důležité poznatky o vlivu počasí na úroveň TE, o vztahu počasí a neměřené mezipodnikové heterogenity, o vlivu počasí na dopady technologických změn, a tím i efektu specifikace počasí na posun a tvar produkční hranice. Byl navržen model, který je vhodnou aplikací k definování těchto vztahů. Umístění počasí do deterministické části funkce produkční hranice, namísto do statistického šumu, představuje výraznou změnu v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy a vzhledem ke skutečnosti, že analýza dopadů počasí na úrovneň TE takového rozsahu nebyla dosud v související literatuře zaznamenána, lze výsledek disertační práce považovat za značný přínos pro současnou teorii odhadu technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Disertační práce byla vypracována v souvislosti s řešením 7th FP EU project COMPETE no 312029.

Porovnání profilu mastných kyselin v tukové tkáni prasat s ohledem na rozdílně obohacené krmivo o nenasycené mastné kyseliny
Homolková, Dana ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním profilu mastných kyselin v tukové tkáni prasat s ohledem na rozdílně obohacené krmivo o nenasycené mastné kyseliny. V teoretické části je tato problematika zpracována pomocí odborné literatury a doplněná o kapitoly pojednávající o trávicí soustavě a trávení. V rámci praktické části byl prováděn pokus, který probíhal na testační stanici Ploskov u Lán. Do experimentu bylo zařazeno 72 kusů jatečných prasat vyrovnaného pohlaví (36 vepříků a 36 prasniček) finální hybridní kombinace DanBred. V práci je uvedena metodika, na jejímž základě byl test prováděn. Prasata byla zařazena do testu při průměrné živé hmotnosti 29,2 kg a v průměrném věku 70 dní od narození. Krmení prasat bylo prováděno kompletní krmnou směsí. Prasata byla v závislosti na výživě rozdělena na 6 pokusných skupin s doplňkem 4 % oleje (řepkový a sójový) a jednu kontrolní skupinu bez přídavku oleje. U pokusných skupin byl do krmné směsi zakomponován olej, a to po dobu 6, 4 a 2 týdny před porážkou. Věk a průměrná porážková hmotnost prasat při ukončení výkrmu byla 152 dnů a 115,8 kg. Z výsledků měření lze konstatovat, že výsledná interakce mezi dobou používání a typem používaného přídavku oleje byla nalezena u kyseliny palmitové, kyseliny linolové a kyseliny alfa linolenové, obsahu n3 PUFA a n6 PUFA a poměru n3 a n6 PUFA a také u oxidační stability prováděné ihned po rozmrazení. Závěrem je možné říci, že profil mastných kyselin obsažených v krmivu se promítne do profilu mastných kyselin v tukové tkáni. Při zkrmování řepkového oleje vzrůstá obsah MUFA a při zkrmování sójového oleje se zvyšuje obsah PUFA v tukové tkáni. Doba zkrmování neměla na obsah mastných kyselin velký vliv. Z ekonomického hlediska se tedy jako nejlepší varianta jeví přídavek sójového oleje v krmné směsi dva týdny před porážkou.

Cestovní ruch a jeho formy prodeje
Hrnčířová, Edita ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Radek, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem pražských cestovních agentur pomocí metody Mystery shopping a následného vyhodnocení a doporučení formy prodeje v dané oblasti. Cílem práce je zhodnotit cestovní agentury z hlediska kvality nabízených produktů, poskytovaných služeb, znalostí prodejců a celkové interakce s nimi. Teoretická část se skládá z kapitol, zachycující hlavní pojmy a definice cestovního ruchu a jejich forem prodeje. V metodické části je popsána metoda Mystery shopping z hlediska historie a hodnocení práce včetně etap výzkumu. Praktická část se věnuje analýze dat z Mystery shopping cestovních agentur, která zahrnuje tři části. První výzkum probíhá formou online poptávky, při které je hodnocena schopnost prodejců nabídnout produkt a následně ho prodat. Celý výzkum je proveden skrz emailovou komunikaci. Druhý výzkum se týká objednání zájezdů přes webový portál, kde je hodnocena ochota prodejců zajistit dodatečné služby k objednanému zájezdu. Celý výzkum je řešen skrz telefonickou komunikaci. Třetí Mystery shopping je uskutečněn osobně na pobočkách cestovních agentur, v rámci kterého je zkoumána přímá komunikace a jednání prodejce se zákazníkem včetně jeho profesionality.

Hodnocení lokálního systému ÚSES na území obce s rozšířenou působností Jilemnice
Maryšková, Ivana ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá Diplomová práce se zabývá hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému hodnocením územního systému ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ekologické stability (dále jen ÚSES) ÚSES) ÚSES) ÚSES) na na území území území území území obce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemnice obce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemniceobce Jilemnice v Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně Libereckém kraji, a to konkrétně v katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a katastrálním území Jilemnice a Hrabačov Hrabačov Hrabačov Hrabačov Hrabačov Hrabačov Hrabačov , na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy na základě analýzy dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z dílčího generelu ÚSES z roku 1993 a roku 1993 a roku 1993 a roku 1993 a roku 1993 a roku 1993 a roku 1993 a územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace obce obce obce obce obce s využitím využitím využitím využitím využitím využitím využitím softwaru Arcsoftwaru Arcsoftwaru Arcsoftwaru Arcsoftwaru Arc softwaru Arcsoftwaru Arc softwaru Arcsoftwaru Arcsoftwaru ArcGisGisGis a následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením následným navržením nápravných nápravných nápravných nápravných nápravných nápravných nápravných opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad opatření včetně návrhu zásad pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování pro zachování trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu trvale udržitelného stavu krajiny krajinykrajinykrajinykrajiny . V rámci rámci rámci rámci rámci přehledu re přehledu re přehledu re přehledu re přehledu re přehledu re přehledu re levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury levantní odborné literatury je naje naje naje na problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž problematiku ÚSES nahlíž enoenoeno v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve v širším úhlu pohledu, např. kontextu ochrany přírody a krajiny ve světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat světě a České republice či udržitelného rozvoje. Na základě kritického zhodnocení zdrojů dat je charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována charakterizována krajin krajinkrajin krajina, ve které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá které se zájmové území nalézá , a z následného následného následného následného následného následného následného následného následného následného hodnocení hodnocení hodnocení hodnocení hodnocení hodnocení hodnocení hodnocení vyplývají vyplývají vyplývají vyplývají vyplývají vyplývají vyplývají informace o informace o informace o informace o informace o informace o informace o informace o informace o informace o informace o současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu současném stavu jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých jednotlivých vymezených vymezených vymezených vymezených vymezených vymezených vymezených vymezených skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části skladebních části zejména z zejména z zejména z zejména z zejména z zejména z zejména z zejména z hlediska hlediska hlediska hlediska hlediska hlediska hlediska předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových předepsaných prostorových parametrů parametrů parametrů parametrů parametrů parametrů parametrů parametrů . Na základě Na základě Na základě Na základě Na základě Na základě Na základě těchto těchto těchto těchto těchto těchto informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou informací jsou případně případně případně případně případně navrženy navrženy navrženy navrženy navrženy navrženy navrženy navrženy doporučující doporučující doporučující doporučující doporučující doporučující doporučující doporučující doporučující návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. návrhy na změnu jednotlivých skladebních částí. Výsledkem je souhrn dat a informací, díky kterým je možné stanovit vhodné metody ke zlepšení podmínek existence celého ÚSES i jednotlivých prvků a dotčených lokalit tak, aby mohly být stabilní a funkční a mohly plnit mimoprodukční funkci v krajině.

Marketingová komunikace a právní ochrana osobnosti. Střety, řešení, sankce, náprava.
Kylarová, Markéta ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá standardní marketingovou komunikací a jejím možným působením na člověka. Na danou problematiku je pohlíženo z právního hlediska. Jedná se o problematiku soudobou, narůstající s neustálým technologickým vývojem. Práce je koncipována do dvou částí, zahrnující část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se ve svých úvodních odstavcích zaměřuje na jednotlivé pojmosloví marketingu a marketingové komunikace, volně navazuje na propojení s problematikou ochrany osobnosti a definuje tak předmětné souvislosti obou aspektů. Práce komplexně analyzuje regulaci ochrany osobnosti, taktéž regulaci marketingového prostředí, přičemž se stěžejně zaměřuje i na pojem a regulaci médií jako hlavních sdělovacích prostředků. V oblasti mediální se práce odvíjí zejména od dvou základních ústavně zakotvených práv, jež se v praxi velmi často dostávají do vzájemného sporu. Rozpracování právní úpravy je podloženo i soudní judikaturou. Praktická část práce se nadále věnuje jednotlivým vybraným faktickým případům, které byly českými a zahraničními soudy v dané tématice řešeny. Dílčí část se věnuje výzkumu, s cílem analyzovat stanoviska veřejnosti k dané problematice. V konečné fázi diplomové práce jsou veškeré získané poznatky zhodnoceny a aplikovány na stanovené hypotézy.

Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy
Kratinová, Hana ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
NÁZEV: "Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy" AUTOR: Hana Kratinová KATEDRA Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá porovnáním britského a českého školství z hlediska historického vývoje, školského systému, postavení a vzdělání pedagogů a zejména funkcí ředitele školy. V teoretické části je uvedeno mnoho zajímavých srovnávacích údajů. Tato část se zabývá nejen současností britského školství a souvisejících oblastí, ale i historickým vývojem. Velká pozornost je kladena na porovnání obou školských systémů, stejně jako na rozdíly a podobné znaky ve vzdělávání pedagogů a řídících pracovníků. Praktická část metodou dotazníkového šetření přináší návrhy oblastí, ve kterých by dne názorů respondentů mohlo být využito praktických zkušeností z vedení škol v Británii i v českých podmínkách, ačkoli jsou obě země rozdílné z hlediska historického, společenského i z hlediska státního zřízení. KLÍČOVÁ SLOVA: Školský systém, manažer školy, pedagog, britské školství, české školství

Drobná sakrální architektura Plánska
Vokrojová, Darina ; Zímová, Kateřina (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zmapovat výskyt a stav drobné sakrální architektury v oblasti Plánska (Tachovsko), se zaměřením na dlouhodobý projekt Adopce na blízko místního sdružení KOS (Kulturní a okrašlovací spolek), který svou akcí dopomáhá k udržení a opravě těchto památek, dotvářejících tvář naší krajiny, jejímž jsou významným prvkem a vypovídajících mnohé o historii oblasti. Kapitole vážící se přímo k vybranému regionu budou předcházet oddíly, které se za pomoci textové analýzy hodlají věnovat historii a významu drobné sakrální architektury obecně, dále část, zamýšlející se nad vztahem Čechů k náboženství a možnému důvodu přístupu a vnímání drobných sakrálních staveb, které by se dalo nazvat až odcizením, ústícím v postupné chátrání těchto památek a v neposlední řadě také kapitola věnující se samotnému pojetí krajiny, pojmu krajina a nazírání na tuto oblast z hlediska oborů a autorů věnujících se této problematice.

Obchod s olivovým olejem
Kunc, Martina Isabella ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Škarková, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním a vyhodnocením obchodu s olivovým olejem v Evropě i celosvětově. První část se věnuje charakteristice obchodované komodity z chemického a anatomického hlediska, ale také problematikou metodiky určení nejdůležitějších jakostních ukazatelů významných při jejím zpeněžování. Druhá část řeší zmapování stávající úrovně produkce olivového oleje a podmínky v obchodování na trhu s olivovým olejem v Evropě i ve světě. Třetí část vychází ze zhodnocení překážek při jeho produkci a výrobě. Závěrem je uveden vývoj cen, produkce, výtěžnost a acidity olivového oleje konkrétního podniku Podere Sagna a tyto ukazatele jsou porovnány se sledovanými průměry dosaženými v Itálii.

Ekonomické dopady strukturální politiky
Jandová, Andrea ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Tématem diplomové práce jsou ekonomické dopady strukturální politiky. V první části práce je pozornost věnována politice hospodářské a sociální soudržnosti, analýze programového období 2004 - 2006, 2007 - 2013 a analýze aktuálního stavu a stanoveným cílům pro programové období 2014 - 2020. V druhé části práce je pomocí lineárního regresního modelu vypracován návrh na zlepšení pro čerpání dotací ze strukturálních fondů v novém rozpočtovém období v letech 2014 - 2020. Dále jsou stanoveny ekonomické determinanty, které jsou analyzovány a hodnoceny z hlediska jejich vývoje od vstupu České republiky do Evropské unie. Nakonec jsou v práci identifikovány a zhodnoceny přínosy strukturální politiky v jednotlivých oblastech.

Lidský kapitál v podniku: hodnocení z hlediska věku
Němcová, Veronika ; Boučková, Bohuslava (vedoucí práce) ; Ludmila, Ludmila (oponent)
Lidský kapitál je jedním z nejcennějších zdrojů a zároveň klíčovým faktorem ekonomického rozvoje podniku. Proto problematika stárnutí populace a tím hodnocení lidských zdrojů dle věku vstupuje v současné době do popředí všeobecného zájmu. Cílem diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na oblast lidských zdrojů a jejich hodnocení v podniku. Úvodní část je zaměřena na popis lidských zdrojů v ekonomických teoriích, procesu stárnutí obyvatel v České republice, hodnocení a potřeby zaměstnanců. V praktické části je seznámení s pojišťovnou Generali a analýzou jejích zaměstnanců pomocí dotazníkového šetření. Závěrečná část práce je věnována zhodnocení výsledků a doporučením.