|
Princip subsidiarity a participace v pojetí mladých lidí
JURÁŠ, František
Tato bakalářské práce se zabývá názorem mladých lidí na uplatňování principů participace a subsidiarity v České republice. Úkolem této bakalářské práce je zjistit, zda mladí lidé jednají podle principu subsidiarity, jak mladí lidé vnímají princip participace a zda aktivně participují na sociálním životě. V teoretické části se práce zabývá nejprve vymezením sociální politiky, které je podstatné pro pochopení dalších souvislostí. Poté vymezuje principy participace i subsidiarity, které jsou neodmyslitelnou součástí demokratické společnosti, a osvětluje jejich význam ve společnosti. Další kapitolou je historie těchto dvou principů. Počátky obou principů sahají až do období starověku. Změnou politického myšlení se měnilo také vnímání těchto principů. Nejvýznamnějším obdobím v České republice poslední doby je období před a po roce 1989. V další části se práce zabývá politikou státu, která velmi ovlivňuje možnosti uplatňování principů participace a subsidiarity. Hlavním úkolem státu je vytvořit takové podmínky, aby mohly být oba principy uplatňovány občany státu. Práce se dále zabývá neziskovou sférou a úlohou nestátních neziskových organizací, zejména pak nejčastější formou nestátních neziskových organizací, zapsaným spolkem. Neziskové organizace často fungují na principu dobrovolnictví, kdy lidé pracují či pomáhají bez nároku na mzdu. Dále je objasněna činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Zmíněna je také důležitost vzdělání pro mladé lidi, především co se týká vzdělání ve vztahu k profesnímu životu. Praktická část této bakalářské práce znázorňuje, jaký vztah mají lidé k principu subsidiarity a participace. K získání potřebných dat byla použita metoda dotazování pomocí písemného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo celkem 179 respondentů. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají princip participace a princip subsidiarity. Dílčím cílem bylo zjistit, jaký význam má hodnotová orientace mladého člověka a pojetí subsidiární pomoci. Z výzkumu vyplývá, že mladí lidé v rámci subsidiární pomoci spoléhají více na opatření státu než na své schopnosti. Vztah k participaci je téměř vyrovnaný, polovina respondentů má k participaci pozitivní vztah, polovina negativní. Nejlepší vztah mají mladí lidé k participaci ve vzdělávání k profesnímu životu. Dále byly stanoveny 2 hypotézy: první hypotéza byla formulována tak že, mladí lidé dle principu subsidiarity upřednostňují pomoc státu před řešením svých sociálních problémů vlastními silami. Druhá hypotéza tvrdila, že s vyšším stupněm dosaženého vzdělání se u mladých lidí zvyšuje vědomí a aktivita v oblasti sociální participace. Obě tyto hypotézy byly statisticky potvrzeny. Ze získaných dat se domnívám, že mladí lidé jsou ve vztahu k principům participace a subsidiarity spíše pasivní. Upřednostňují pomoc státu před řešením vlastními silami. V rámci participace pak mladí lidé participují nejvíce ve vzdělání, což je nejspíše dáno jejich věkem a zálibami. Tato práce může přispět k lepšímu pochopení postojů mladých lidí k principu participace a principu subsidiarity. Případně může sloužit jako ukazatel postojů k jednotlivým sociálním opatřením a k jednotlivým typům participace. Pro nestátní neziskové organizace poslouží tato bakalářská práce jako zdroj informací o postoji mladých lidí k aktivitám nestátních neziskových organizací. Pro vzdělávací instituce může zajistit lepší pochopení hodnot mladých lidí vztahujících se ke vzdělávání.
|
|
Filosofie náboženství Josefa Solovějčika
Lyčka, Milan ; Sobotka, Milan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Sláma, Petr (oponent)
Josef Solovějčik (1903 - 1993), rabín a filosof, jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní židovské orthodoxie, se pokusil o vyjádření tradičních židovských náboženských pojmů prostředky moderní vědy a filosofie. Jako filosof vyšel z novokantovství marburské školy, jako rabín byl pod vlivem tzv. analytické školy, kterou ve východní Evropě založili členové jeho rodiny. Z filosofického dědictví novokantismu převzal důraz na čistotu myšlení, chápaného jako myšlení matematické a přírodovědné, a z přímého odkazu Kantova přejal zejména jeho apriorismus nazíracích forem a poznávacích kategorií. Analytická škola na něho zapůsobila důrazem na ahistorický rozbor náboženských pojmů, který vede k jejich hlubšímu poznání a zároveň novým způsobem zakládá vztah k transcendentnu. Solovějčik tak rehabilitoval náboženství jako noesis a pokusil se o jeho filosofickou reflexi. Ústředním pojmem jeho filosofie náboženství je halacha, tradičně chápaná jako soubor norem a přikázání, kterými se řídí život věřícího Žida. V Solovějčikově pojetí se halacha stává filosofickým pojmem, hermeneutickým klíčem k interpretaci náboženské zkušenosti, která je pojímána jako základ veškerého zakoušení skutečnosti. Toto filosofické stanovisko Solovějčik ověřuje na neustále nových variantách ideálních typologií lidské existence, které opírá o...
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Obraz mafie v dílech Leonarda Sciascii
Bubela, Petr ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Resumé Cílem práce je analýza vývoje literárního obrazu mafie v dílech Leonarda Sciascii vzniklých v 60. a 70. letech 20. století. Na příkladech konkrétních ukázek textů se snažím dokumentovat literární techniky, pomocí kterých autor zobrazuje působení mafie, a zároveň si všímám způsobu, jakým pracuje s detektivním žánrem. Výchozí studijní materiál představují čtyři prozaické texty (Den sovy, Každému, co jeho jest, Kontext a Todo Modo) doplněné o divadelní hru Poslanec. Vlastní interpretaci a rozbor výše uvedených děl z hlediska struktury děje, žánrového zařazení a jazykové stránky textu doplňuji o zjištění dalších autorů, kteří se Sciasciovu dílu věnovali dříve. Mafie představuje v díle Leonarda Sciascii jedno z klíčových témat, ke kterým se v průběhu své tvorby neustále vracel. Při popisu tohoto jevu vycházel ze své osobní zkušenosti a hluboké znalosti sociokulturního prostředí Sicílie, aniž by existenci mafie spojoval výhradně s rodným ostrovem. Mafie v jeho pojetí představuje pouze jeden z projevů Moci, o jejíž kritickou reflexi usiloval po celý svůj život. Sciascia považoval mafii za produkt společenského zřízení a jako neoddělitelnou součást mocenského systému Sicílie, potažmo celé Itálie. Byl přesvědčen o tom, že mafie není na ústupu, ale naopak proniká čím dál hlouběji do těla společnosti a varoval...
|
|
Hodnocení bolesti při rehabilitační léčbě vertebrogenního algického syndromu
Pechová, Petra ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením bolesti při léčbě vertebrogenního algického syndromu. V teoretické části je stručně rozpracována problematika funkce a funkčních poruch a přístup autorů tzv. Pražské školy rehabilitace k problematice Vertebrogenního algického syndromu. Pozornost je věnována především chronickému stádiu Vertebrogenního algického syndromu, na jehož hodnocení bylo zaměřeno dotazníkové šetření. V praktické části předkládáme výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem je ovlivněna bolest u osob trpících Vertebrogenním algickým syndromem, kteří se léčili na Klinice rehabilitačního lékařství FNKV v letech 2009 a 2010. V hodnocení vycházíme z přeloženého dotazníku Brief Pain Inventory (BPI), který dotazovaní pacienti vyplňovali před léčbou na konci léčby. Dotazník BPI hodnotí obě složky bolesti, vnímání bolesti (senzorickou složku) i ovlivnění života pacienta bolestí (reaktivní složku). Hodnotí se také úleva od bolesti, kvality bolesti a pacientův pohled (vnímání) bolesti. V souhrnu z vyhodnocení výsledků lze říci, že intenzivní třítýdenní léčebná rehabilitační terapie je účinná v ovlivnění bolesti u Vertebrogenního algického syndromu, a to jak ohledně snížení intenzity subjektivně pociťované bolesti (kvantity), tak ohledně menšího omezení aktivit z denního...
|
|
Časoprostorové vztahy v dětském vyprávění
Šmídová, Barbora ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou dětského vyprávění z hlediska vyjadřování časoprostorových vztahů. Dětské narativní texty jsou zkoumány v kontextu kognitivní a především diskurzivní lingvistiky. Východiskem práce se stala teoretická část, která je založena na studiu dostupné domácí a zahraniční literatury zabývající se dětským jazykovým obrazem světa z hlediska vývojové psychologie, vyjadřováním času a prostoru v češtině a teorií naratologie. Empirická část vychází z analýzy autentických textů, resp. nahrávek dětských vyprávění. Diplomantka sledovala, jakým způsobem se děti předškolního věku učí vyprávět, zaměřila se na dětí tříleté a pětileté a sledovala specifika tvorby narativu v těchto dvou životních fázích, tzn., sledovala, jakým způsobem vyvíjí dětská schopnost vyprávět. V závěru práce diplomantka zhodnotila současnou reálnou péči o rozvoj jazykové výchovy v předškolním věku.
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
Imunogenní buněčná smrt a její aplikace v imunoterapeutických protokolech
Fučíková, Jitka ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Jeden z největších úspěchů imunologie a moderní medicíny představuje eradikace neštovic zavedením preventivních očkovacích programů roku 1798 Edwardem Jennerem (Ada, 2001). Ačkoliv je primární funkcí imunitního systému ochrana před patogeny, úspěch vakcinace proti infekčním chorobám vedl ke snahám o využití imunitního systému také v boji proti nádorovým onemocněním. Poznání klíčové role dendritických buněk v procesu zahájení imunitní reakce a možnost jejich přípravy ve velkém množství in vitro vedly k úvahám o jejich využití v imunoterapii nádorových onemocnění. Zavedení buněčné terapie do klinické praxe však podléhá řadě legislativních opatření, celý postup přípravy musí probíhat v podmínkách správné výrobní praxe na základě schválení regulačními autoritami. Přestože jsou teoretické předpoklady nejlepší účinnosti v časných stádiích onemocnění, v klinické praxi se aplikace imunoterapie, jakožto nové léčebné metody, omezuje spíše na pokročilá stádia onemocnění. V těchto případech je pak potřeba kombinovat imunoterapii s chemoterapií, která je standardem léčebné péče. Ukazuje se však, že imunoterapie a chemoterapie mohou být navzájem potencující se modality. Příspěvkem mé dizertační práce do problematiky protinádorové imunoterapie je optimalizace protokolu výroby dendritických buněk z krevních monocytů za...
|
|
Nové výzkumné trendy v geografii dopravy
NEJEDLÁ, Eva
Koncept studia geografie dopravy je značně roztříštěn. Předmětem této diplomové práce je zhodnocení a charakteristika vývoje výzkumného zaměření, hlavních paradigmat, konceptů a metod výzkumu geografie dopravy od jejího vzniku jako samostatné vědní disciplíny; a definování nových výzkumných trendů v oboru. V 90. letech 20. století se geografie obrací k mobilitě, jednomu z hlavních konceptů geografie dopravy. Mobilita stála vždy ve středu zájmu dopravních geografů, avšak její pojetí se vyvíjelo, podobně jako pojetí akcesibility. V posledních letech se významně mění výzkumné zaměření geografie dopravy. Od jednostranného zaměření pouze na dopravu a dopravní systém se geografický výzkum posouvá k vztahu více rozmanitému a specifičtějšímu, ve kterém figuruje člověk a jeho vnímání prostoru a pohybu v něm.
|
host ::
