|
Ekonomické dopady územního plánování ve vybraném regionu
Mudrová, Marcela ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Cílem diplomové práce je návrh optimalizačních postupů v rámci regionálního rozvoje. Cíl spočívá v definování standardizovaných procesů, které mají za cíl využít aktivity zahraničních investorů ve středočeském kraji, tyto investiční aktivity následně pozitivně dopadají na rozvoj zaměstnanosti, což je veřejným zájmem. Metodika obsahuje aplikaci regresní analýzy, v níž regresorem je objem přímých zahraničních investic (nezávislou proměnnou) a závislou proměnnou je míra zaměstnanosti osob, které mají trvalé bydliště ve Středočeském kraji. Pro zachování investiční aktivity je třeba, aby samospráva vytvářela vhodné podmínky pro investora pomocí garantovaných cen komerčních pozemků. Předpokladem je, že zájem investorů bude zachován pouze v případě, že jim bude nabídnuta garantovaná cena komerčních pozemků. Tento úkol veřejné správy je jak v zájmu investorů, tak v zájmu veřejnosti. Výsledek regresní analýzy slouží k určení optimálního rozsahu nabídnutých komerčních pozemků v rámci územního rozvoje. Proto do návrhů řešení spadá také úprava a korekce územního rozvoje ve Středočeském kraji.
|
|
Invaze nepůvodních živočišných druhů a jejich vliv na místní společenstva a ekosystémy
Nováková, Kateřina ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce)
Fenoménu biologických invazí a šíření nepůvodních druhů je v posledních letech věnována značná pozornost. Se změnami kvality stanovišť, vzrůstajícím využíváním přírodních zdrojů, změnou klimatu a znečištěním životního prostředí, jsou invaze nepůvodních druhů považovány za hlavní procesy, které výrazně negativně ovlivňují světovou biodiverzitu.
Invaze mají vliv nejen na lidskou společnost, ale jsou především zodpovědné za celou škálu změn prostředí. Mění fungování ekosystémů, mají vliv na původní společenstva a dokonce v některých případech přispívají k lokální extinkci druhů. K tomu dochází v případě, kdy se daný druh začne nekontrolovatelně šířit natolik, že rozvrací přirozené ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a k agresivnímu vytlačování mnoha původních druhů a tím k ochuzení druhové diverzity.
Cílem této bakalářské práce je shrnout současné znalosti týkající se problematiky biologických invazí, charakterizovat vybrané zástupce a v neposlední řadě zhodnotit vlivy nepůvodních živočišných druhů na hostitelská společenstva a ekosystémy a stanovit preventivní opatření, způsoby kontroly šíření a priority ochrany přírody.
|
|
Hlístice rodu Trichuris u divokých přežvýkavců
Páclík, David ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Parazit rodu Trichuris je velmi rozšířený u divokých přežvýkavců na našem území. U přežvýkavců se vyskytuje několik druhů tohoto parazita. U přežvýkavců se vyskytují druhy Trichuris discolor, Trichuris capreoli, Trichuris globulosa, Trichuris ovis, Trichuris skrjabini. Parazity tohoto rodu se můžou nakazit divocí přežvýkavci i hospodářsky chovaní přežvýkavci. Jedná se o endoparazita, který parazituje ve střevě. Tělo parazita Trichuris se dělí na dvě části. Tenčí hlavová část je koncem zanořena do epitelu střeva odkud získává živiny. Tlustá ocasní část je volně ve střevě. Tělo je nečlánkované. U tohoto parazita je výrazný pohlavní dimorfizmus. Samci mají pohlavní spikulu na kaudálním konci těla. Samice mají vulvu, obvykle umístěnou u přechodu z tenké hlavové části na silnější ocasní část těla. Vývojový cyklus probíhá bez mezihostitele. Zvířata se infikují pozřením potravy s vajíčkem obsahujícím infekční larvu. Vývoj probíhá přes pět larválních stádií. Rodové jméno Trichuris je v podstatě chybné a nesprávné, neboť vychází z myšlenky, že tenká nitkovitá část těla je částí ocasní a tlustší část těla je hlavová (thrix = vlas, ura = ocas). Správnější je později vytvořené rodové pojmenování Trichocephalus (kefalé = hlava), který je také používán v odborné literatuře jako další pojmenování parazitického rodu Trichuris. Je však považováno stále za správnější rodové jméno Trichuris a onemocnění způsobené tímto parazitem se proto nazývá trichurióza.
|
|
Chov orangutanů a faktory ovlivňující jejich rozmnožování v lidské péči a ve volné přírodě
Kalkušová, Olga ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
V rámci práce byly na základě vědeckých studií a doporučení shrnuty informace o volně žijících orangutanech a problematice jejich chovu. Orangutani ve svém přirozeném prostředí tropických deštných lesů ostrovů Sumatry a Bornea nejsou vystaveni stejným podmínkám a vlivům jako v zajetí. Jejich reprodukce se tedy v jistých aspektech liší. Reprodukce orangutanů je ve volné přírodě silně ovlivněna jejich solitérním způsobem života. Samice se pohybují pouze v přítomnosti mláďat, případně jiných samic, a podle studií a pozorování vyhledávají kontakt se samcem pouze v období říje, jejich kontakt se pak omezuje na dobu nutnou ke kopulaci. Výjimkou mohou být páry s nedospělými samci. Po porodu pak samice o mládě pečuje až 8 let a po tuto dobu se nedostavuje říje. Cyklus u divoce žijících samic také vykazuje závislost na dostupnosti potravních zdrojů. V období nedostatku potravy byla zaznamenána negativní energetická bilance, při níž dochází k zastavení cyklu. V následném období hojnosti potravních zdrojů se cyklus znovu obnoví. K obnově dochází také v případech, že samice ztratí mládě. V důsledku těchto reprodukčních omezení mohou samice za svůj život porodit nejvýše 4 mláďata.
Pro chov v zoologických zahradách byly sepsány směrnice, které upravují podmínky a vhodnost uspořádání expozice tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám orangutanů. Jejich přirozená mentální i fyzická aktivita souvisí s jejich zdravím a přirozenými projevy chování. I přes všechnu snahu ale zoologické zahrady nemohou orangutanům zajistit stejné podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Nucená vyšší socializace a kontakt s ostatními jedinci v zajetí může přinášet stres, stereotypní chování a s tím související zdravotní komplikace, které jsou u orangutanů v zajetí poměrně časté.
Podle záznamů plemenných knih došlo u samic v zajetí ke snížení věku při první reprodukci i porodu a ke zkrácení intervalů mezi porody. I společný chov samců a samic zvyšuje pravděpodobnost kopulace a zabřeznutí. Tyto změny s sebou podle studií nesou i rizika. Chov v zajetí vykazuje vyšší úmrtnost mláďat i dospělých jedinců. Ta je pravděpodobně způsobena nízkým věkem samic při porodu a krátkými intervaly mezi porody, které jsou často kratší než 4 roky. Samice narozené v zajetí také nemají dostatek zkušeností, které v přírodě získávají učením a pozorováním, a později nejsou schopny pečovat o své mládě nebo jej odmítnou. Byly popsány i samice, které zabřezly mezi 11. a 14. rokem, to je ale pro samice velkým rizikem a takové samice umírají krátce po porodu nebo se dožívají mnohem nižšího věku. Mláďata narozená v zajetí byla pak matkám často odebrána, což sice není zcela vhodné, ale odebráním mláděte se u samic za několik týdnů dostaví nový plnohodnotný cyklus a samice mohou znovu zabřeznout. Protože má ale přímá péče člověka o mládě negativní vliv, je časté znovunavrácení mláděte matce, které bývá ve spoustě případů úspěšné.
Výzkum orangutanů trvá již více než 40 let a za tuto dobu se pro jejich chov v zajetí mnohé změnilo. Zoologické zahrady se snaží poskytnout orangutanům takové podmínky, které pro ně budou co nejpřirozenější. Je nutné, aby expozice včetně enrichmentu poskytovala orangutanům dostatek fyzických i mentálních aktivit. Přesto však s sebou omezený prostor, a s tím související kontakty mezi jednotlivci, může nést stresové situace. Ty se pak projevují na chování a zdravotním stavu orangutanů.
|
|
Globální produkční sítě v Česku na příkladu leteckého průmyslu
Housková, Štěpánka ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Csank, Pavel (oponent)
Globální produkční sítě v Česku na příkladu leteckého průmyslu Tato diplomová práce se věnuje leteckému průmysl v Česku. Používá k tomu relativně nového konceptu globálních produkčních sítí (GPN), který zkoumá funkčně integrované avšak geograficky rozptýlené výrobní sítě. Cílem této práce je poukázat, jak jsou české firmy zapojeny do globální dělby práce. Téměř čtvrtina výrobců v leteckém průmyslu se dokázala zapojit do globální výroby letadel, i když na nižších stupních dodavatelských řetězců. Vedle této výroby však v Česku existuje výroba malých a ultralehkých letadel, která dosahuje mezinárodního věhlasu. V tomto výrobním sektoru jsou firmy vyrábějící nejzákladnější součástky i výrobci celých letadel. Největší vliv na to, jakého dodavatelského stupně firmy jsou, má stáří firmy a v případě firem zapojených do výrobních sítí velkých letadel i zahraniční vlastnictví a velikost. Naopak u firem vyrábějících malá letadla je více než velikost a vlastnictví rozhodující tradice a zkušenosti. Čím vyšší postavení mají firmy v rámci hierarchie, tím spíše mají kapacity na vědu a výzkum. Většina firem je dodavateli několika firem vyšších dodavatelských řádů a jsou i zapojeny do výroby v jiných sektorech. Velmi důležitá institucionální podpora je v Česku poměrně roztříštěná, ale i přes to dosahuje výsledků na poli...
|
|
Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.)
Slowiaczek, Lukáš ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma: Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.), byla zpracována na Katedře botaniky a fyziologie rostlin, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Cílem této práce bylo stanovit genotypové a ontogenetické rozdíly ve výši výnosu, tvorbě sušiny a hodnotách růstově-analytických charakteristik u vybraných odrůd máku setého. Diplomová práce vznikla na základě skutečnosti, že většina studií spojených s plodinou mák setý (Papaver somniferum L.) se zaměřují na obsah alkaloidů a jiných látek v makovině. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné popsat jednotlivé genotypy máků a jejich genetické zdroje po fyziologické stránce.
Do pokusu byly vybrány následující odrůdy máku setého: Akvarel, Albín, Buddha, Florian, Korneuburger Weisser, Lazur, Major, Marianne, Opál, Postomi, Sokol, Tatranský. Odrůdy byly vybrány na základě obsahu alkaloidů, především morfinu s velmi nízkým obsahem morfinu, s nízkým obsahem morfinu, se středním obsahem morfinu a s vysokým obsahem morfinu. Veškeré testované genotypy jsou testovány v rámci genetických zdrojů. Osivo bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Polní pokusy byly založeny na výzkumné stanici FAPPZ ČZU v Praze, v Červeném Újezdu. Daná lokalita se nachází v okrese Praha-západ, ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 401 m. n. m. Velikost pokusné parcely byl 2 m2 a pokus byl založen ve 4 opakováních metodou Latinského čtverce. Předplodinou byla ozimá pšenice. Mák setý byl pěstován v souladu s agrotechnickými zásadami pěstování.
Ve vybraných vývojových fází máku (35, 45, 49, 52, 54, 62, 81 BBCH) byl sledován obsah sušiny v jednotlivých rostlinných orgánech. Dále byla hodnocena velikost listové plochy na základě obrazové analýzy WinDias a výnos semen. Ze získaných hodnot hmotnosti sušiny a velikosti listové plochy byly vypočteny vybrané růstově analytické charakteristiky.
Ze získaných výsledků bylo potvrzeno, že velikost rostlin je ovlivněna nejenom ontogenetickým vývojem, ale také odrůdou. Z výsledků dále vyplývá, že výška rostlin není ovlivněna obsahem morfinu. Obdobně nebyla nalezena souvztažnost mezi barvou semene a výškou rostliny. Byl potvrzen nárůst hmotnosti nadzemní biomasy v závislosti na vývojové fázi a vliv odrůdy na tento parametr. Existují rozdíly v tvorbě sušiny u odrůd máku s rozdílným obsahem morfinu, neboť průměrná hmotnost sušiny odrůd s velmi nízkým obsahem morfinu byla 112,36 g, u odrůd s nízkým obsahem morfinu 110,41 g, u odrůd se středním obsahem morfinu 121,67 a u odrůd s vysokým obsahem morfinu 123,16 g. Byl potvrzen vliv ontogenetickým vývojem rostlin na velikost pokryvnosti listoví (LAI), kdy dochází k postupnému nárůstu této charakteristiky do období kvetení a poté k jeho snižování vlivem senescence a opadu starých listů. Byly zjištěny rozdíly ve velikosti pokryvnosti listoví mezi sledovanými skupinami odrůd máku v závislosti na obsahu morfinu. Bylo zjištěno, že rychlost tvorby sušiny (CGR), relativní rychlost růstu sušiny (Rw) a relativní rychlost růstu asimilační plochy (RA) jsou ovlivněny ontogenetickým vývojem rostlin. Bylo zjištěno, že odrůdy s vysokým obsahem morfinu v makovině (Buddha, Postomi, Lazur) a odrůdy bělosemenné Sokol a Albín mají nižší výnos semen než odrůdy se středním obsahem morfinu.
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Foreign direct investments and its Impact on Unemployment - Case Study of Libya
Eldeeb, Osama Ali ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Rozvojové země potřebují rozvíjet své hospodářství a jedena z nejdůležitějších otázek týkajících se tohoto vývoje je akumulace kapitálu. Akumulace kapitálu není snadný úkol ani pro rozvinuté země. Rozvojové země mají velké problémy s vytvářením příjmů a vytvářením pracovních míst. Existují dva způsoby, jak vyřešit tak zásadní otázky, buď si půjčit finance, což je nákladný způsob, nebo přilákat přímé zahraniční investice. Nová libyjská vláda oznámila svůj záměr rozvíjet ekonomiku a zapojit ji do mezinárodního hospodářství, aby bylo dosaženo celý hospodářský rozvoj. Tato doktorská práce zkoumá a analyzuje libyjské obchodní podmínky v souvislosti s přímými zahraničními investicemi ve všech hospodářských odvětvích.
Hlavním cílem této práce je kvantifikovat příliv přímých zahraničních investic a jejich dopad na zaměstnanost v Libyi, jejich dopad na hospodářský růst a vliv přímých zahraničních investic na objem vývozu. Práce se pokusí zhodnotit přínos přímých zahraničních investic do libyjské ekonomiky. Výzkum zkoumá, zda jsou přímé zahraniční investice přínosem. Zda dochází k transferu nových technologií, zavádění nových postupů a zlepšení pracovních sil. Kromě toho výzkum se pokusí vyhodnotit, zda je libyjské podnikatelské prostředí schopno přilákat přímé zahraniční investice. Závěry práce bude obsahovat doporučení ohledně politik prováděných a postupy, které mohou být prospěšné při zlepšování úrovně podnikatelského prostředí, které umožňuje příliv dalších přímých zahraničních investic.
Hlavním cílem této práce je prozkoumat vliv přímých zahraničních investic na zaměstnanost v Libyi. Korelace mezi proměnnými FDI, HDP a zaměstnanost byla vypočtena s použitím Person korelační koeficient mezi všemi výše uvedených proměnných.
Práce ukazuje, že i přes četné překážky a nedostatků souvisejících s obchodními podmínkami libyjská vláda relativně podařilo přilákat přímé zahraniční investice. Práce též ukazuje, že mnoho zahraničních investorů opustilo libyjský trh kvůli potížím v souvislosti s obchodními podmínkami v této severoafrické země. Studie také ukázala, že existuje mnoho problémů, kterých čelí tvůrci politik s cílem reformovat podnikatelské prostředí tak, aby bylo atraktivní pro přímé zahraniční investice.
|
|
The Impact of Information and Communication Technology (ICT) on Economic Growth – The Case of Selected Arab Countries
Hodrab, Rami Mohammad Awad ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Soukup, Alexandr (oponent)
Informační a komunikační technologie (ICT), populační růst, tvorba hrubého kapitálu, otevřenost a inflace jsou nejčastěji dobře promyšlené, důležité faktory ekonomického růstu ve všech zemích, zejména v rozvojových a stejně tak v Arabských zemích, v našem případě.
Tento článek zkoumá dopad těchto faktorů na ekonomický růst pro osmnáct vybraných arabských států v období 1995-2013, s hlavním zájmem o vlivu informačních a komunikačních technologií. Výsledky ukazují pozitivní a významný vliv ICT indexu (Info hustota, která reprezentuje kapitálu a pracovních sil zásoby ICT) pro jednotlivé země (s výjimkou Djibouti, který se setkal s negativním ICT indexem pružnosti a UAE s nevýznamným dopadem) se pohybovala v rozmezí od 0,10 (pro Libanon) do 0,469 (pro Qatar). Výsledky panel regrese ukazují, že ICT pozitivně a významně ovlivňují ekonomický růst vliv na všech 18 arabských zemí s 0,108 bodu, stejně jako poměr GCF s 0,129 dopadu, kde se setká s otevřeností a pozitivní významný dopad na 0,054 bodu a inflace s negativním významným dopadem. Tyto výsledky jsou umístěny s mnoha souvisejících studií. Růst populace je nevýznamný k ekonomickému růstu. Všech 18 arabské země jsou rozděleny do tří podskupin podle jejich úrovně infodensity. Výsledky výzkumu ukazují, že existuje poměrně velký rozdíl mezi první a druhou skupinu hodnot vysoké a střední hustoty infodensity na jedné straně a třetí skupina (s nízkými hodnotami infodensity a GDP na jednoho obyvatele) na straně druhé.
Za účelem dalšího ověření výsledků pozitivní a významný vliv ICT na ekonomický růst, druhá studie model, který závisí na funkci Cobb-Douglasově produkční funkce se aplikuje s ICT a jiné kapitálových služby a pracovní služby. tento druhý model je aplikován na pěti arabských zemí v období od roku 1993 do roku 2014 použití metodou ARDL. Výsledky regrese ukazují dlouhý běh rovnováha kointegrované vztah mezi ICT a jiné investiční služby, navíc služeb práce a růst GDP. Výsledky ukazuji pozitivní a významný pružnost ICT kapitálových služeb na krátký a dlouhý doba, a tato hodnota je větší než kompenzace ICT investiční služby akcii, což znamená, přelévání a komunikačních technologií v těchto arabských zemích. Služby vliv práce na Růst GDP je pozitivní a významný v dlouhodobém horizontu, ale pro jiné kapitálové služby , tam je negativní a významný vliv. Tak konečně je třeba pro arabské země, aby investovaly více a efektivněji do majetku informačních a komunikačních technologií, navíc tyto země mají k efektivnímu pomocí dostupných zdrojů ICT.
|
|
Transformace programu FINCA na mikrobanky, vliv NGOs (Mexiko, FIPS A.C. a aktivity českých subjektů).
Drašarová, Martina ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Irena, Irena (oponent)
Mikrofinance jsou v poslední době považovány za klíčový nástroj v boji proti chudobě v rozvojových zemích. Cílovými skupinami mikrofinancí jsou velmi chudí lidé, kteří nemají přístup k žádným finančním produktům a potřebují úvěry. Malé úvěry pomáhají chudým v podpoře jejich stávajícího drobného podnikání či ve vytvoření vlastních pracovních příležitostí. Úvěry jsou často zpronevěřovány, nejsou dlouhodobě finančně udržitelné a mnohdy jsou i kritizovány. Otázkou je, jsou-li mikrofinance skutečným všelékem a jaký vliv mají na snížení chudoby a dále jaký mají sociální či ekonomický efekt. Také se zvažuje pohled preferencí modelu zaměřeného buď na podnikání (podmíněné vysoké úroky, možnost kontaktování zprostředkovatelů, získání snazšího přístupu k vnějším finančním zdrojům) anebo na charitu (více odolný vůči krizím díky užívání vnitřních zdrojů financování). Z celkového pohledu má Latinská America výborné podmínky pro mikrofinancování. Podmínky makroekonomického růstu v posledních desetiletích zaznamenaly vzestup a speciálně mikrofinančním institucím zajistily vlastní konkurenceschopné prostředí a rozvoj. Mikrofinanční sektor přispívá svými zisky značnou měrou do finančního sektoru především v rozvojových zemích, kde se těší stále větší oblibě. Mexiko usiluje o lepší životní podmínky pro nejchudší obyvatelstvo a nabízí mikroúvěry jako pomoc k nastartování drobného podnikání, čímž se země snaží o to, aby byla více soběstačná a její rozvoj udržitelný. Mikrofinanční instituce jsou nesporně důležité v procesu regionální expanze, reprezentující zásadní faktor ve snižování chudoby. Práce je založena na relevantních zdrojích, které mohou snadno identifikovat současný status mikrofinancí. Disertační práce zkoumá mikrofinanční sektor a program FINCA, zahrnující působení nevládních institucí v Mexiku. Smyslem této práce je zaměření se na současnou situaci fungování mikrofinančního sektoru vybraných mexických států, a také identifikovat dopady mikrofinančních aktivit v této zemi. Popisuje mikrofinanční sektor na základě nedostatku příležitostí získání malých úvěrů. Distribuce úvěrů a vlastní povědomí o těchto službách je opomíjeno. Administrativní procesy jsou složité a zejména nedostatek informací limituje získání úvěrů. To vede více k užívání neformálního sektoru, založeného na rodinných příslušnících anebo skupinách. Práce demonstruje návrhy ke zlepšení a řízení tohoto sektoru, který by měl být zahrnut do legální mikrofinanční soustavy v Mexiku.
|
host ::
