|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Kocum, Jan (oponent)
Vliv vegetace na akumulaci a tání sn hové pokrývky Abstrakt: Bakalá ská práce se zabývá problematikou vývoje sn hové pokrývky a analýzou vlivu fyzicko-geografických faktor na její fyzikální vlastnosti a charakteristiky. Výsledky publikované v odborné literatu e jsou porovnávány s výsledky získanými na základ m ení v experimentálním povodí horní Byst ice v Krušných horách b hem zimy 2009/2010. V práci je porovnáván vývoj sn hové pokrývky pro skute ný krajinný pokryv, les a otev ené plochy. Z rešerše odborné literatury a z výzkumu provád ného v Krušných horách vyplývá, že vegetace výrazn ovliv uje akumulaci a p edevším tání sn hové pokrývky. Proces akumulace je v lese ovliv ován intercepcí sn hových srážek v korunách strom . Tání sn hu je v lesním prost edí zpomalováno pohlcováním a odrážením slune ního zá ení v korunách strom . Práce na p íkladu vybraného povodí ukazuje, že na volných plochách roztaje sníh d íve než v lesním porostu. Klí ová slova: sn hová pokrývka, vodní hodnota sn hu, vegetace, Krušné hory
|
|
|
Environmental changes and human land-use interactions in ancient Thrace during the Iron Age: The impact of Greek colonization
Parvoničová, Lenka ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi environmentálními změnami a thráckou společností, jejíž rozvoj se odehrával v kulisách okolního přírodního prostředí, které procházelo v průběhu prvního tisíciletí př. n. l. zásadní proměnou. Od pozdní doby bronzové a rané doby železné byl detekován značně výraznější vliv činnosti člověka na krajinu, zejména se jedná o pěstování rostlin a pastevectví a s tím spojené odlesňování, související se zvyšujícím se sociálním a ekonomickým tlakem. Další fáze vývoje nastala v 7. století př. n. l., kdy byly v severním Egejském moři zakládány první řecké kolonie, a Thrákie se tak stala součástí makro-regionu Východního Středomoří. Vegetaci a její změny spojené s aktivitou člověka je možné zkoumat pomocí archeobotanických záznamů. Právě na základě identifikace a interpretace antropologických indikátorů lze pozorovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu se měnilo využívání krajiny a způsob obživy. Z geografického hlediska se paleoekologické a archeobotanické studie zahrnuté v této diplomové práci zaměřují především na vnitrozemí starověké Thrákie, tedy na území moderního bulharského státu. Rekonstrukce vývoje vegetace, struktury osídlení a strategie obživy je utvářena na základě komparativní metody výsledků pylových a makrozbytkových analýz získaných z lokalit datovaných...
|
|
|
Úloha ochozů volně žijících kopytníků ve vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Živočichové ovlivňují vegetaci v mnoha různých směrech. V této práci jsme se zaměřili na vliv volně žijících kopytníků u nás (prase divoké, jelen evropský, jelen sika, srnec obecný). Tito živočichové ovlivňují vegetaci pastvou, okusem, defekací, procházením a dalšími činnostmi. Rozhodli jsme se studovat vliv procházení. Procházením zvířat se v krajině tvoří ochozy, které při dlouhodobém procházení mohou být viditelné již na první pohled. To je způsobeno zejména sešlapem, který ovlivňuje vegetaci různými způsoby. Cílem této práce je zjistit, jak vegetace teplomilných trávníků (Festuco-Brometea) reaguje na dlouhodobý sešlap způsobený divokou zvěří. Zjistili jsme, že na ochozu se vyskytuje větší množství odhalené půdy, méně stařiny a výrazně nižší vegetace, než ve vzdálenosti 2 metry od ochozu. Na ochozu a v jeho těsné blízkosti je mírně vyšší diverzita rostlin, než v kontrolních snímcích. Přímo na ochozu se vyskytují druhy přizpůsobené sešlapu, jako je Plantago media, zatímco 2 metry od ochozu už se začínají vyskytovat drobné keře (např. Rubus, Crataegus). Pomocí Ellenbergových hodnot jsme zjistili, že na ochozu rostou spíše světlomilné druhy a v kontrolách druhy potřebující větší vlhkost a více dusíku. Pomocí transplantačního experimentu jsme zjistili, jak vegetace reaguje na zavedení / vyloučení...
|
|
|
Mapování vegetace krkonošské tundry z multitemporálních LiDARových dat
Šrollerů, Alex ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Práce se zabývá parametry vertikální struktury vegetace odvozenými z UAV LiDARových dat a jejich využitím k multitemporální klasifikaci vybraných druhů arkto-alpinské tundry Krkonoš. Na základě rešerše literatury se zaměřením na nízké a keřovité porosty jsou vytipovány strukturní parametry. Jejich vhodnost k rozlišení tundrovité vegetace je hodnocena algoritmem Random Forest a metodou určení důležitosti prediktorů pomocí permutace out-of bag pozorování, vynecháním prediktoru a individuální výkonností prediktoru. Následně je provedena fúze s multispektrálními daty a určen vliv LiDAR odvozených strukturních parametrů na zpřesnění výsledků klasifikace. Zkoumány jsou také strukturní parametry vegetace odvozené z digitálního modelu povrchu získaného obrazovou korelací multispektrálních dat. Pro odlišení vegetačních tříd byl jako nejvhodnější určen parametr maximální výšky, následován minimální výškou, relativním poměrem povrchu vegetace a koeficientem variace, které dosáhly celkové klasifikační přesnosti 67,3 % pro Bílou louku a 62,3 % pro Úpské rašeliniště. Fúze s multispektrálními daty vedla k zpřesnění klasifikace do 2 %. V případě struktury vegetace odvozené z digitálního modelu povrchu bylo dosaženo stejného výsledku s výjimkou vyšších porostů. LiDARová data se neukázala jako přínosná k odlišení...
|
|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Menšíková, Kateřina ; Horňasová, Tereza (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá oblastí vodojemů na Žlutém kopci, které se nacházejí mezi ulicemi Tomešovou a Tvrdého. Provoz vodojemů byl ukončen v roce 1997 a v současné době hledá TIC Brno námět na jejich využití a zpřístupnění širší veřejnosti. Místo zůstalo z důvodu existence podzemních vodojemů nezastavěné a oblast je pokryta hustou zelení. Díky tomu je charakter místa v kontextu okolní zástavby jedinečný. Návrh tuto skutečnost nejen respektuje, ale snaží se o její podporu. Celá oblast prochází parkovou úpravou a je doplněna o trojici jednopodlažních pavilonů, které svojí různorodou funkcí zajišťují provoz lokality. Původní stavby, které sloužily ke správě podzemních vodojemů jsou zrekonstruovány a jsou začleněny do chodu místa. Důležitou složkou návrhu je také řešení bezbariérového zpřístupnění vodojemů, jejich propojení a instalace optického zařízení Camery Obscury do nejstaršího z vodojemů. Dochází tak k zatraktivnění místa pro návštěvníky.
|
host ::
RSS.