|
|
Studium produkce 3D bakteriální celulózy za využití banánových slupek jako uhlíkového zdroje
Netopilík, Tibor ; Pernicová, Iva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem produkce 3D bakteriální celulózy pomocí bakterie Komagataeibacter xylinus za využití banánových slupek jako zdroje uhlíku. V teoretické části se zabývá porovnáním vlastností bakteriální celulózy a rostlinné celulózy, různými způsoby biotechnologické produkce bakteriální celulózy a jejím využitím. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je možné použít banánové slupky jako uhlíkový zdroj pro biotechnologickou produkci bakteriální celulózy. Banánové slupky jsou odpadním lignocelulozóvým materiálem vznikajícím například při výrobě přesnídávek anebo ovocných případně mléčných nápojů v potravinářském průmyslu. HPLC analýza ukázala, že 1 l hydrolyzátu po enzymatické hydrolýze 100 g suchých banánových slupek na 1 l vody obsahoval 8,86 g glukózy a 10,46 g fruktózy. Hydrolyzát byl použitý jako uhlíkový zdroj pro statickou a dynamickou kultivaci bakterie Komagataeibacter xylinus. Výtěžky bakteriální celulózy získané produkcí na hydrolyzátu byly porovnané s produkcí za použití glukózy. Zjistilo se, že použití hydrolyzátu příznivě ovlivnilo výtěžky o 170 % v případě statické kultivace a o 220 % v případě dynamické kultivace. Morfologická analýza pomocí SEM potvrdila rozdíly mezi bakteriální celulózou produkovanou staticky a dynamicky. Vliv druhu uhlíkového zdroje na morfologii bakteriální celulózy byl též patrný.
|
|
| |
|
|
Interakce Borrelia sp. s buňkami HL-60 a monocyty a kultivace Anaplasma phagocytophilum na buňkách HL-60
Marková, Lucie ; Hulínská, Dagmar (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum jsou mikroorganismy způsobující onemocnění lymeskou borreliózu a lidskou granulomatózní anaplasmózu. Jejich společným vektorem v Evropě jsou klíšťata rodu Ixodes. V naší práci jsme se zaměřili na interakce buněk nespecifické imunitní odpovědi s původci lymeské borreliózy, které jsou svou funkcí v časné fázi onemocnění nezastupitelné. Anaplasma phagocytophilum je obtížně kultivovatelný mikroorganizmus, který je možno kultivovat pouze na buněčných kulturách. Úspěšná kultivace Anaplasma phagocytophilum z pacientů z naší geografické oblasti je klíčová pro další experimenty a také důležitá z diagnostického hlediska. V našich experimentech jsme používali ověřené tkáňové kultury buněk HL-60, psích monocytů DH82 a myších monocytů P388D1. Při studiu interakcí původců lymeské borreliózy s buňkami jsme používali dva kmeny odlišných druhů Borrelia. Borrelia garinii M192 a Borrelia burgdorferi sensu stricto B31. Tyto dva kmeny se liší virulencí. Kmen M192 je virulentní, kdežto kmen B31 již pasážováním svou virulenci ztratil. Zaměřili jsme se na studium morfologických změn pomocí světelné mikroskopie (pozorování barevných fixovaných preparátů a pozorování v temném poli), případně transmisní elektronové mikroskopie. Během našich experimentů jsme došli k závěru,...
|
|
|
Výskyt patogenních trichomonád u koček a psů
Vobořilová, Pavlína ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Trichomonády jsou anaerobní bičíkovci zahrnující komenzální a parazitické druhy, kteří se často vyskytují v zažívacím, respiračním a urogenitálním traktu obratlovců včetně psů a koček. U těchto hostitelů byli v ústní dutině popsáni dva komenzálové Tetratrichomonas canistomae a Tetratrichomonas felistomae. V zažívacím traktu psů a koček byl pak popsán komenzál Pentatrichomonas hominis, který se také vyskytuje u jiných savců včetně lidí, a patogen Tritrichomonas foetus způsobující chronické průjmové onemocnění u koček. Ačkoli jsou trichomonády u psů a koček pravděpodobně kosmopolitně rozšířeny, jejich výskyt v České republice není znám. Cílem této studie bylo (i) rozlišit druhy trichomonád přítomných v orální dutině psů a koček a získat předběžná epidemiologická data a (ii) prokázat přítomnost Tritrichomonas foetus u psů a koček v České republice a stanovit potenciální rizikové faktory s nákazou. Přítomnost trichomonád u psů a koček byla diagnostikována kultivací a pomocí "nested" PCR. Určení trichomonád do druhu bylo provedeno na základě sekvenční a fylogenetické analýzy úseku genu ITS1-5.8SrRNA-ITS2. Dodatečně druhová příslušnost byla ověřena morfologicky. Trichomonády byly diagnostikovány u různých populací psů a koček a informace o každém zvířeti včetně zdravotního stavu byla zaznamenána do...
|
|
|
Modifikace porozity bakteriální celulózy in situ
Ondruchová, Barbora ; Pernicová, Iva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá modifikací porozity bakteriální celulózy in situ pomocí bakterie Komagataeibacter xylinus. Teoretická část práce byla zaměřena na rešerši různých způsobů kultivace Komagataeibacter xylinus a produkci porézní bakteriální celulózy. Velikost póru bakteriální celulózy závisí hlavně od způsobu kultivace Komagataeibacter xylinus. Bakteriální celulóza produkovaná staticky nebo dynamicky obsahuje póry velikosti od 0,02 µm do 10 µm. Experimentálně byl potvrzen rozdíl v porozitě ve vzorkách bakteriální celulózy připravené statickou a dynamickou kultivací. Byly také porovnané výtěžky jednotlivých kultivací. Porozita bakteriální celulózy byla dále in situ modifikovaná přídavkem částic vosku. Rastrovací elektronová mikroskopie potvrdila, že přídavkem částic vosku je možné významně podpořit porozitu bakteriální celulózy a zároveň zvýšit její produkci.
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Využití spalin jako zdroje CO2 pro kultivaci řas v bioreaktorech
Slonek, Jaroslav ; Juřena, Tomáš (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na možnost využívání spalin jako zdroje CO2 ke kultivaci řas v bioreaktorech. První část diplomové práce je věnována kvalitativnímu a kvantitativnímu popisu zdrojů spalin jako zdroje CO2 pro kultivaci řas. V práci jsou shrnuty průmyslová odvětví, která se nejvíce podílejí na produkci emisí CO2 v globálním měřítku a v České republice. Na základě těchto údajů bylo pak možné určit, které zdroje spalin připadají v úvahu jako levný odpadní zdroj CO2 pro kultivaci řas s produkcí hodnotné biomasy a dalších bioproduktů. V této části je také rozebráno složení odpadních plynů z jednotlivých zdrojů a očekávaný vývoj jejich produkce v dalších letech. Další část práce je potom věnována vlivu vlastností spalin na kultivaci řas. Je zde popsáno, jaký dopad mají jednotlivé parametry spalin na rychlost růstu buněk, kvalitu a složení biomasy. V další části diplomové práce je zpracován popis a návrh bioreaktoru. Na obdobném typu bioreaktoru byla prováděna experimentální část diplomové práce. V další části práce je popsán vliv osvětlení na kultivaci řas a návrh regulačního obvodu pro osvětlení bioreaktoru. V experimentální části práce jsou popsány použité metody zjišťování koncentrací látek, které mohou přecházet ze spalin do kultivačního média pro kultivaci řas a měření měnícího se složení spalin v uzavřeném systému experimentálního bioreaktoru. Jsou zde uvedena zpracovaná data z experimentálních měření, která jsou dále diskutována. V experimentální části práce byla sledována změna složení kultivačního média pro kultivaci řas (bez přítomnosti řas) vlivem aerace spalinami včetně měření změny složení spalin v čase. Veškeré informace, které byly v rámci této práce získány a shromážděny, jsou následně shrnuty a diskutovány v závěrečné části diplomové práce.
|
|
|
Snižování CO2 pomocí řas
Naider, Jakub ; Rebej, Miroslav (oponent) ; Vondál, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na proces kultivace řas a jejich využití pro snižování emisí oxidu uhličitého. Hlavním cílem práce je hmotnostní a tepelná bilance fotobioreaktoru a návrh řešení regulace teploty. V rámci práce byla vypracována rešerše, která se zabývá jednotlivými typy bioreaktorů a fotobioreaktorů, aktuální situací kolem klimatu a vlivu kultivace mikrořas na emise oxidu uhličitého. V práci je popsán model pro regulaci teploty a přenosu hmoty deskového fotobioreaktoru.
|
|
|
Use of corneal endothelium and amniotic membrane for transplantation purposes.
Šmeringaiová, Ingrida ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Netuková, Magdaléna (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Část I: Endotelové buňky tvoří zadní vrstvu rohovky a jsou důležité pro udržení její průhlednosti. Dysfunkční endotel lze obnovit pouze transplantací. Globální nedostatek rohovek dárců vyžaduje hledání alternativních způsobů léčby. Přípravu štěpu metodami tkáňového inženýrství komplikuje nízká proliferační kapacita endotelu. Dosud nebyl definován marker, jenž by byl exprimován pouze endotelem a nebyla potvrzena existence kmenových buněk pro endotel. Připravili a zavedli jsme protokol pro kultivaci endotelových buněk z tkáně určené k výzkumu, tj. korneosklerálních rimů získaných po transplantaci nebo rohovek vyřazených z transplantačního procesu. Sledovali jsme lokalizaci vybraných proteinů, včetně markerů kmenových buněk, v nativní tkáni a v primárních buněčných kulturách. Z jedné hypotermicky uskladněné tkáně jsme připravili až 6,4 cm2 buněk endotelu, které měli buněčné rysy srovnatelné s nativním endotelem. Tímto přístupem lze zvýšit množství endotelu pro výzkumné či transplantační účely. Pomocí nepřímé imunohistochemie jsme prokázali, že žádný z dříve navrhovaných molekulárních markerů endotelu není pro tyto buňky specifický a detekovali jsme expresi markerů kmenových buněk v celé vrstvě endotelu. Na modelu prasečí rohovky jsme po navození cenrálního poškození endotelu sledovali jeho reparační...
|
|
|
Využití meziřádkové kultivace půdy při pěstování kukuřice v zemědělském podniku
Ambrož, Jaroslav
Diplomová práce je zaměřena na využití meziřádkové kultivace v porostu kukuřice na siláž. Praktická část práce byla založena v zemědělském podniku, akciové společnosti AGRO Zvole. Pokus byl zaměřen na porovnání výnosu kukuřice na siláž při využití meziřádkové kultivace s přihnojením kapalným hnojivem. Výsledky v roce 2018 prokázaly efektivnost využití meziřádkové kultivace v porostu kukuřice s použitím kapalného hnojiva.
|
host ::
RSS.