|
| |
|
|
Analýza příkladů procesu vyrovnávání se rodiny s narozením a následnou péčí o dítě se závažným zdravotním postižením
NÁVRATOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou příkladů procesu vyrovnávání se rodiny s narozením a následnou péčí o dítě se závažným zdravotním postižením. Teoretická část práce rozebírá čtyři typy poruch, kterými jsou Downův syndrom, mikrocefalie, vigilní komatózní stav a Rettův syndrom. Nejprve jsou tyto poruchy charakterizovány a následně uvedeny jejich příčiny, diagnóza, léčba atd. Dále je popsána rodina a výchova. Praktická část informuje o výsledcích výzkumu a to pomocí případových studií (kazuistik). Byla stanovena strategie kvalitativního výzkumu, použitou metodou je dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Diskuze poukazuje na vhodný postup lékařů při sdělování závažné diagnózy rodičům. Vlastní proces vyrovnávání se s postižením dítěte činí rodičům potíže, zásadním způsobem ovlivňuje životní styl rodiny a jeho výchova prověří kvalitu manželského vztahu. Významnou roli v péči o dítě s postižením hraje zapojení jeho sourozenců, širší rodiny i dostatek kontaktů s okolní společností a její pomoc.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
|
|
Dítě s Moebiovým syndromem v rodině
NOVÁKOVÁ, Nikola
Tématem bakalářské práce je dítě s Moebiovým syndromem v rodině. Cílem bakalářské práce je přiblížit náročnost života rodiny s dítětem se vzácným kombinovaným postižením, konkrétně s Moebiovým syndromem. Prostředkem k jeho splnění bude vypracování kazuistiky, která bude rozvedena o vlastní zkušenosti autorky a matky dívky s MS. Teoretická část se věnuje dopadu narození postiženého dítěte na rodinu, procesu vyrovnávání se s touto situací a možnými výchovnými styly, které rodina může zvolit. Dále teoretická část obsahuje kapitoly týkající se samotných sourozenců a podpory a pomoci rodině. Poměrná část práce se zabývá charakteristikou Moebiova syndromu, jeho etiologií, symptomatologií, léčbou a možnostmi terapeutické péče. Praktická část je realizována prostřednictvím autobiografického výzkumu, kde je čerpáno z vlastních zkušeností a ze zkušeností vybraných členů rodiny. Výchozím bodem je seznámení s kazuistikou dívky s MS. Následuje autobiografické vyprávění a vyprávění matky dívky. Tento výzkum je doplněn polostrukturovaným rozhovorem s vedoucí Střediska rané péče, který doplňuje náhled rodiny na danou problematiku.
|
|
|
Copingové strategie u sociálně exkludovaných
MIČKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce s názvem copingové strategie u sociálně exkludovaných je zaměřena nejen na stres z obecného pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Hlavním cílem bakalářské práce bylo identifikovat, jaké jsou copingové strategie u sociálně exkludovaných a zjistit, zdali převažují u sociálně exkludovaných osob spíše negativní copingové startegie. Výzkumný soubor tvořili sociálně vyloučené osoby, žijící v Jihočeském kraji. Výběr respondentů byl zcela náhodný a probíhal v terénu. Metodika práce pojednává o standardizovaném dotazníku SVF 78, díky kterému byla získána veškerá data. Dotazník obsahoval 78 položek mapujících chování v různých zátěžových situacích, respondenti volili míru souhlasu na pěti bodové škále. Posléze byla data transformována do 13 oblastí, které presentují jednotlivé copingové strategie. Tyto oblasti byli statisticky testovány v programu SPSS ve vztahu ke stanoveným sociodemografickým proměnným, metodou T-testu. Ani jedna ze stanovených hypotéz se neprokázaly. Na výběru copingových strategií nemá žádný vliv věk respondentů a ani nic nenasvědčuje tomu, že ženy používají více pozitivní strategie oproti mužům. Výzkum ukázal, že nejméně používanou copingovou strategií je právě ta negativní. Nejlépe vyšla neutrální strategie, což nasvědčuje tomu, že sociálně exkludovaní k tomu, aby se lépe vyrovnávali s nějakou stresovou situací touží po pomoci a sociální opoře. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k porovnání s výsledky jiných výzkumů zaměřujících se na copingové strategie a na osoby sociálně exkludované. Dále výsledky mé bakalářské práce mohou být přínosem pro budoucí sociální pracovníky, kteří se na výkon tohoto povolání připravují.
|
|
|
Copingové strategie u nudy
Urbanová, Denisa ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Práce se zabývá efektivitou různých typů copingových strategií u nudy a prověřuje jejich souvislost s některými motivačními, postojovými a volními charakteristikami u žáků střední školy. V teoretické části je nastíněn obraz současného stavu poznání v oblasti nudy a jejího zvládání včetně pojednání možností diagnostiky v této oblasti s využitím dotazníkových metod ve školním prostředí. Podrobněji jsou diskutovány dosavadní teoretické, ale i empirické způsoby uchopení copingu u nudy relevantní pro edukační kontext, zejména pojetí Nettové, Goetze a Danielsové. Představen je též koncept motivační struktury ve škole, implicitní teorie dobré výuky předmětu Hrabala a Pavelkové a teorie vůle Kuhla a Fuhrmanna. V empirické části jsou s využitím kvantitativní metodologie na různých úrovních analýzy prověřovány vztahy mezi jednotlivými typy copingových strategií a různými aspekty nudy na straně jedné a vybranými motivačními, postojovými a volními charakteristikami na straně druhé. V práci jsou zachyceny specifické osobnostní konstelace u zvládání nudy, které jsou ilustrovány kazuistickými ukázkami, a nastíněny směry dalšího zkoumání v této oblasti.
|
|
|
Strategie zvládání bipolární afektivní poruchy
ŠMÍDOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se snaží o podrobnější a hlubší prozkoumání copingu u bipolární afektivní poruchy prvního typu (BAP I). Teoretická část se věnuje dosavadním poznatkům v oblasti bipolární afektivní poruchy, copingu obecně a následně i specifik copingu u bipolární afektivní poruchy. Praktická část se pak prostřednictvím kvalitativního výzkumu snaží zachytit zdroje stresu a konkrétní copingové strategie užívané jedinci s BAP I v manické a depresivní fázi. Výzkumný soubor je tvořen čtyřmi jedinci, kteří trpí bipolární afektivní poruchou prvního typ (BAP I). Tito jedinci u sebe vnímají proměnlivost intenzity stresu v závislosti na střídání depresivní a manické fáze. Dále se u nich během jednotlivých symptomatických fází daného onemocnění vyskytují maladaptivní copingové strategie oproti adaptivním. Práce také předkládá přístup jedinců s bipolární afektivní poruchou k léčbě daného onemocnění a proces vyrovnávání se s danou diagnózou.
|
|
|
Zvládání stresu u patologických hráčů v ambulantní léčbě
Tauchmanová, Karolína ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
VÝCHODISKA A CÍLE: Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak patologičtí hráči zvládají zátěžové situace a jaké konkrétní copingové strategie za tímto účelem využívají. Na základě předchozích výzkumů v této oblasti vychází práce z předpokladu, že patologičtí hráči mají tendenci nadměrně využívat negativní způsoby zvládání stresu na úkor těch pozitivních. METODY: Výzkum byl realizován v adiktologické ambulanci, provozované v rámci Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a proběhl na výzkumném souboru o velikosti sedmi respondentů. Výsledky byly získávány s využitím metod kvantitativního i kvalitativního typu výzkumu, přičemž hlavními nástroji byly dotazníky SOGS, SOC, SVF78 a anamnestický dotazník, který sloužil ke zjištění demografických údajů. VÝSLEDKY: Získané poznatky se do jisté míry shodují s předchozími studiemi a naznačují, že participanti mají ve stresových situacích tendenci nadměrně využívat negativní strategie, jakými jsou sebeobviňování, rezignace a perseverace. Zároveň mají sníženou důvěru v okolní svět, který vnímají jako chaotický a nesrozumitelný. ZÁVĚR: Veškeré výstupy výzkumu lze rovněž využít pro implikaci do odborné praxe z hlediska nácviku vhodných copingových strategií, jež by mohli patologičtí hráči aplikovat v zátěžových situacích. Pro ověření výše uvedených...
|
|
|
Copingové strategie u pastoračních pracovníků
Minksová, Petra ; Čihánková, Ivana (vedoucí práce) ; Martinek, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou copingových strategií u pastoračních pracovníků. Cílem této práce je zjistit a popsat specifické stresory, se kterými se setkávají pastorační pracovníci v rámci svého povolání, a zjistit a popsat jejich specifické copingové strategie. Práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na popsání tématu z hlediska odborné literatury a na základě dvou vybraných výzkumů, a empirickou část, jejímž obsahem je vlastní šetření. Teoretická část práce se zabývá uvedením do problematiky stresu, definicí a pojetím stresu, definicí stresorů, jejich příznaky a dopady na člověka. Dále se věnuje zvládání stresu, definici copingu, zdrojů a způsobů zvládání. Následně teoretická část definuje pojmy pastorační práce a pastorační pracovník a dále se věnuje specifickým stresorům a specifickým způsobům zvládání souvisejícím s pastorační profesí. Empirická část práce je založena na kvalitativním šetření v podobě polostrukturovaných rozhovorů, v nichž jsou zjišťovány specifické stresory a způsoby zvládání u skupiny pastoračních pracovníků z vybraného církevního společenství. Klíčová slova Coping, copingové strategie, pastorační práce, pastorační pracovník, stres.
|
|
| |
host ::
RSS.