|
Diskuse priorit výzkumu socioekonomických determinant obezity
Voglová, Daniela ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce navazuje na studie zaměřené na obezitu, její globální rozsah, vážné zdravotní a ekonomické důsledky a současně též na neúspěšný boj veřejných politik, které se snaží zvrátit její rostoucí prevalenci. Hlavním cílem této práce je diskuse priorit další nové orientace výzkumu příčin epidemie obezity a efektivity opatření, sledujících cíl zastavení této obezity a jejich důsledků, které probíhají v řadě států a také mezinárodních organizací. Tato diskuse vede k podrobnější strukturaci problémů obezity - např. environmentální aspekty, kultura bydlení ve vztahu k pohybovým aktivitám, životní styl ve vztahu k reklamě/marketingu, psychologické a sociálně psychologické aspekty, zvládání stresu, apod. Jde o to zjistit, jak jsou současné výzkumy prospěšné pro tvorbu politik proti obezitě, objasnit možnosti dalšího zaměření výzkumu v této oblasti a sledovat jak probíhá diskuse o prioritách tohoto výzkumu v rámci výzkumné komunity. Uvažovány jsou dvě relevantní mezinárodní dimenze do určité míry oddělených paradigmatických přístupů v této oblasti: (1) medicínsky orientovaný výzkum, (2) sociálně paradigmatický přístup.
|
|
Interaction of metal atoms with metastable reconstructions of the Si(111) surface studied by STM
Matvija, Peter ; Kocán, Pavel (vedoucí práce) ; Ošťádal, Ivan (oponent)
Metódou STM je skúmaný proces rekonštrukcie povrchu Si(111) po naparení tália a jeho následnej desorbcii. Je nameraná závislosť pokrytia povrchu táliom na teplote a z určenej závislosti sú vyvodené vhodné podmienky pre tvorbu povrchu s čo najvyšším zastúpením metastabilných rekonštrukcií (hlavne (5x5) a (9x9)). Na takto vytvorený povrch sú následne naparené rôzne množstvá Al a je pozorovaná možnosť vzniku magických klastrov a iných zaujímavých štruktúr. Sú navrhnuté možné štruktúrne modely pre magické klastre na rekonštrukcii (5x5). V rámci práce je popísaná aparatúra použitá pri meraniach, sú popísané jednotlivé meracie postupy a fyzikálne princípy spojené s prevádzkou STM.
|
|
Experimentální poezie: brazilská konkrétní poezie v letech 1950-1960
Korpaczewski, Pavla ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je brazilská konkrétní poezie z období 1950-1960, která společně s básněmi (konstelacemi) švýcarského básníka Eugena Gomringera předjímá světové hnutí experimentální poezie šedesátých let. Práce je rozdělena do tří oddílů. První část "Experimentální poezie" pojednává o tomto hnutí z obecného pohledu. Poukazuje na historická východiska a postupy, jež jsou pro tuto "tvorbu" typické. Druhá část "Experimentální poezie v Československu" představuje dění v socialistickém Československu v letech 1962-1968, kdy došlo k uvolnění politického režimu. Umělci zabývající se experimentální tvorbou se napojili na aktuální světové dění. Pro básníky znamenal experiment možnost určité tvůrčí svobody založené na hře s formou a jazykem, která má však na pozadí totalitního režimu často groteskní ráz. Ve třetím oddílu "Brazislká konkrétní poezie" je nejprve naznačen politicko-sociální a literárně-historický kontext let 1950-1960, pak následuje vymezení brazilské konkrétní poezie na základě teoretických článků a básní z téhož období vydaných v antologii s názvem Teorie konkrétní poezie (Teoria da poesia concreta). Décio Pignatari, Haroldo de Campos a Augusto de Campos se v roce 1950 rozešli s básnickou skupinou generace 45. Odmítli tradiční pojetí poezie, její témata a formy, které podle nich...
|
|
Do information cascades arise easier under time pressure? : experimental approach
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. V této práci se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést, za použití laboratorního experimentu. Účastníci měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Zatímco v doposavad provedených laboratorních pokusech na tvorbu informačních kaskád se pro zavedení nejistoty soukromého signálu používala pravděpodobnostní úloha, já provedu pokus s úlohou jistou, nicméně potřebnou nejistotu výsledku vyvolá uvalením účastníků do časové tísně. Účastníci budou také rozhodovat v reálném čase, čímž bude pořadí odpovědí indukované endogenně. Časová tíseň by měla vyvolat kromě nejistoty o vlastním výsledku i stresovou reakci, která sama o sobě ovlivňuje rozhodování jednotlivce, což budeme sledovat měřením objektivní fyziologické veličiny - tepové frekvence. Ta bude poté srovnána se subjektivním pocitem stresu, který účastníci sdělovali po každé úloze. Další z faktorů, které mohou ovlivnit sklon ke stádovému chování, jsou osobnostní...
|
|
Symbol,Experiment and the Fantastic in the Dramas of Astrid Saalbach
Halounová, Lada ; Norup, Lis (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce analyzuje dramatickou tvorbu dánské autorky Astrid Saalbachové, přičemž se zaměřuje na experimenty se strukturou jejích dramat, způsob používání symbolů a prvky fantastična. Teoreticko-metodologický úvod nejprve definuje termíny symbol, alegorie a znak v jejich v literárním pojetí a krátce se věnuje psychoanalytickému výkladu symbolů. Druhá část úvodu se zabývá studií Tzvetana Todorova o fantastické literatuře. Kapitola poukazuje na rozdíly mezi různými způsoby čtení, které mohou fantastično zcela zrušit (poezie a alegorie), a na další literární žánry, které hraničí s fantastickou literaturou natolik úzce, že se často v tyto žánry přerodí (podivuhodno a zázračno). Bylo nutné též odlišit Todorovův výraz podivuhodno od podobného termínu Sigmunda Freuda das Unheimliche ("něco tísnivého"), které sice mají v češtině různé názvy, ale v zahraniční literatuře splývají (the uncanny; det uhyggelige). Pojem "něco tísnivého" se totiž u Freuda nachází blíže k čistému fantastičnu než podivuhodnu, jak jej definuje Todorov. Do závěru teoretického úvodu byly zahrnuty též žánry fantasy a science fiction, které mají s fantastickou literaturou 20. století mnoho společného a často dokonce splývají. Samotné zkoumání dramat se soustředí především na jejich výstavbu a prvky fantastična. Práce interpretuje...
|
|
Vliv antagonismu adrenergních receptorů na schopnost prostorového učení u laboratorních potkanů.
Petrásek, Tomáš ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Schopnost navigace v prostoru patří k důležitým složkám zvířecího chování. Často se používá jako zvířecí model při studiu vyšších kognitivních funkcí, například deklarativní paměti. Může být snadno testována v laboratorních úlohách, zvaných obecně "bludiště", a je vhodná i pro mezidruhová srovnání. Prostorové úlohy jsou proto velmi vhodné pro zvířecí testování účinků psychofarmak. Tato práce se zabývá zejména noradrenergním neuropřenašečovým systémem a jeho významem v učení, paměti a prostorové navigaci. Experimentální část se soustředí na ovlivnění prostorové kognice a motorických schopností laboratorních potkanů noradrenergními antagonisty prazosinem, idazoxanem a propranololem, a D2 dopaminergním antagonistou sulpiridem, v úloze aktivního alotetického vyhýbání se místu (AAPA). Tato úloha umožňuje simultánně hodnotit jak prostorovou kognici, tak i lokomoční aktivitu zvířat. Potkani s vysokými dávkami noradrenergních antagonistů vykazovali celkové poškození, projevující se sníženou lokomoční aktivitou i neschopností řešit pokusnou úlohu. β-blokátor propranolol v nižší dávce 25 mg vyvolal selektivní poškození prostorové kognice, aniž by omezil pohyblivost zvířat. Při podání po experimentálním sezení však nenarušil tvorbu dlouhodobé paměťové stopy. Současné podání α1 adrenergního antagonisty prazosinu a D2...
|
|
Transdermální in vitro permeace cyklosporinu. III
Krejčová, Hana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Zbytovská, Jarmila (oponent)
SOUHRN Teoretická část práce podává stručný přehled informací o transdermálním podání léčiv včetně využití transdermálních enhancerů. Část týkající se CyA zahrnuje poznatky o jeho struktuře, farmakologických účincích včetně účinků nežádoucích, jeho využití v terapii a aplikačních možnostech. Experimentální část přináší výsledky in vitro permeačních pokusů na prasečí kůži. Akceptorová fáze byla tvořena propylenglykolem a TRIS-pufrem o pH 7,1 v poměru 1:1. Stanovení permeantu bylo prováděno pomocí HPLC s UV detekcí při 220 nm. Bylo potvrzeno, že volba akceptorové i mobilní fáze byla vhodná. Jako donorové vzorky byly použity přesycené soustavy CyA bez enhanceru, dále pak s 5% přídavkem azonu nebo methylpyrrolidonu či dodecylpyrrolidonu, nebo s 1 % transkarbamu 12. Všechny enhancery v použitých koncentracích tvorbu depa v kůži zvyšují, transkarbam 12 v použité nejnižší koncentraci nejvíce.
|
|
Transdermální in vitro permeace cyklosporinu IV.
Krejčová, Hana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
SOUHRN Teoretická část podává stručný přehled informací o anatomii, fyziologii a funkci kůže, transdermálních lékových formách a možnostech zvýšení transdermální absorpce léčiv. Hlavní kapitola týkající se cyklosporinu zahrnuje aktualizované informace publikované o cyklosporinu, poznatky o imunitním systému člověka a o imunosupresivech. Experimentální část přináší výsledky in vitro permeačních pokusů na prasečí kůži. Donorová i akceptorová fáze byla u většiny pokusů tvořena propylenglykolem a TRIS-pufrem o pH 7,1 v poměru 1:1. Pouze v několika málo pokusech byla jako donorová fáze použita 10% disperze CyA v IPM. Stanovení permeantu bylo prováděno pomocí HPLC s UV detekcí při 220nm. Jako donorové vzorky byly použity přesycené soustavy CyA bez enhanceru, dále pak s 5% přídavkem arlasolve DMI nebo methylpyrrolidonu či transcutolu, nebo s 1% transkarbamu 12. Všechny enhancery v použitých koncentracích tvorbu depa v kůži zvyšují, transkarbam 12 v použité nejnižší koncentraci nejvíce. Pro transdermální in vitro permeační pokusy CyA se zdá být vhodnější lipofilní donorová fáze. Jako ideální délka permeačních pokusů se jeví doba 15 hodin.
|
|
Básnická tvorba Ludvíka Kundery
Hubená, Ester ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předmětem této diplomové práce je básnická tvorba Ludvíka Kundery. Práce sleduje chronologii vzniku děl a představuje autorovu tvorbu v dobovém literárně-historickém kontextu. Analýza a interpretace raných básní často odkazuje k válečné době. Autorova další tvorba se vztahuje především k jazyku, jeho možnostem. Kunderova poetika je charakterizována v souvislosti s avantgardními směry moderní poezie: surrealismem, dadaismem a expresionismem. V práci je též zkoumán vliv Brechtovy poetiky na Kunderovo dílo. Představena je i osobnost umělce, který významně spoluutvářel český literární život druhé poloviny dvacátého století. Kunderova poezie vyrůstá z blízkých kontaktů s českými i zahraničními umělci a jejich díly. Jeho básně jsou založeny na intertextuálním přístupu, ale čerpají také ze všedních příležitostí. K poetice Ludvíka Kundery neodmyslitelně patří experimentování, jazyková hra, lyrický humor a ironie.
|
|
Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...
|
host ::
