|
|
První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie
Palkosková, Lucie ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie" aplikuje teorii konsociační demokracie na první Československou republiku. Tato práce popisuje konsociační demokracii v podobě, jak ji definoval Arend Lijphart v 60. letech. Jsou zde představeny podmínky fungování této teorie a její charakteristické znaky. Tyto charakteristické znaky - velká koalice, proporcionalita, segmentální autonomie a menšinové veto - jsou následně aplikovány na případ první Československé republiky. Práce se snaží odpovědět, zda během krátké existence Československé republiky byly naplněny čtyři základní podmínky teorie konsociační demokracie. Na základě analýzy politického systému Československa a analýzy národnostních, hospodářských a sociálních problémů bylo zjištěno, že první Československá republika částečně splňuje dvě podmínky konsociační demokracie (velkou koalici a proporcionalitu), avšak zbývající dvě podmínky - segmentální autonomii a menšinové veto - nesplňuje vůbec.
|
|
|
První Československá republika v kontextu teorie konsociační demokracie
Zavřel, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika v kontextu konsociační demokracie" pojednává o analýze politického systému první Československé republiky s cílem určit, zda a případně do jaké míry tento systém obsahoval prvky charakteristické pro teorii konsociační demokracie, jak ji popsal nizozemský politolog Arend Lijphart v šedesátých letech 20. století. Zaměřuje se na analýzu systému v oblastech fragmentace společnosti, volebního a stranického systému, výsledků voleb do Národního shromáždění, jednání politických elit a utváření a fungování vládních koalic. Vychází z teze, že politický systém první Československé republiky obsahoval prvky později spojované s teorií konsociační demokracie, a to především v podobě vlády velké koalice (od roku 1926 i s účastí reprezentantů německé menšiny) a relativně dlouhodobé systémové stability, dosažené i přes rozsáhlou fragmentaci společnosti, která se štěpila zejména národnostně. Sledovaným obdobím je celá éra první republiky, tedy léta 1918 až 1938.
|
|
|
Osobnost českobudějovického biskupa Šimona Bárty (1920-1940)
ŠMÍD, Marek
Bakalářská práce se zabývá životem, dílem a aktivitami českobudějovického biskupa Šimona Bárty (1864-1940) v období let 1920-1940, kdy stál v čele českobudějovické diecéze. Studie vychází z pramenů státního oblastního archivu v Třeboni (fond Biskupský archiv), dobových periodik, dokumentů úřední povahy a početné literatury. Bártův život je zasazen do historicko-náboženského kontextu první a druhé Československé republiky a protektorátu Čechy a Morava, přičemž se v tematických blocích snaží rekonstruovat biskupské působení osmého českobudějovického biskupa. Významné části tak tvoří Bártova správa diecéze, konání eucharistického kongresu v roce 1927, proměny místního kněžského semináře, národnostní pnutí i biskupovo místo v hierarchii československých biskupů. Práce představuje zajímavý příspěvek k církevním dějinám první poloviny 20. století.
|
|
|
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
|
|
Depictions of Subcarpathian Ruthenia in the Czech newspapers of the Czechoslovak First Republic, 1919-1922: Developing Public Support for the Refusal of the Rusyn Right to Autonomy?
Brown, Geoffrey ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Geoffrey Brown Abstrakt: V roce 1919 se Rusíni z Podkarpatské Rusi a Rusínští imigranti žijící ve Spojených státech rozhodli, že vstup - připojení se do nově vzniklé Československé republiky jim nabízí nejlepší možné podmínky pro stabilní budoucnost. Souhlasili se spojením pod podmínkou, že Rusínům bude poskytnutá co nejširší míra politické autonomie; a tahle autonomie byla pak garantovaná "Saint Germain-skou smlouvou" podepsanou v září 1919. Když už bylo území Podkarpatské Rusi připojeno k Československu, vláda v Praze rozhodla, že Rusíni nejsou schopni plnit vládnoucí povinnosti na jejich vlastním území, jelikož na konci 1. Světové války patřili k nejchudobnějším a nejméně kulturně rozvinutým národům Rakousko - Uherska. Rusínští lídři, zejména první guvernér Gregory Zhatkovich marně protestoval proti odmítnutí Československé vlády udělit Rusínům jejich zákonné právo na politickou autonomii. Před vojnou neměla česká veřejnost prakticky žádnou znalost o Rusínech nebo o jejich území - Podkarpatské Rusi. V průběhu prvních tří let od vzniku Československého státu, zveřejnila česká média řadu novinových článků, které zdůrazňovali nebo zveličovali primitivní povahu Rusínů, prezentujíc je jako zpátečnicky Slovanský národ který čeká, až je Češi povedou. Často byli tyhle články psané v nevědomosti, kvůli nedostatku...
|
|
|
Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918-1939
Roubík, Michal ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Sejk, Michal (oponent)
Ve své diplomové práci "Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918 - 1939" jsem zpracoval jednu z kapitol vývoje zemědělského maloměsta v době první republiky. Tato práce je příspěvkem k dějinám českých měst v meziválečném období a zpracovávaným tématem koresponduje s výzkumným záměrem, řešeným na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v jehož rámci jsem na ní pracoval. Práce byla napsána zejména na základě studia pramenů Státního okresního archivu Benešov (pobočky Státního oblastního archivu Praha) a řady děl relevantní odborné literatury. Úvod tvoří kapitola, která komplexním způsobem shrnuje nejdůležitější okamžiky a změny ve vývoji Benešova ve sledovaném období. Neomezuje se však jen pouze na jeho dějiny, ale ukazuje i roli města v rámci svého regionu, tak jeho vývojové souvislosti s dalšími českými městy. Těžiště práce tkví v několika kapitolách, které obsáhlým, avšak přehledným, způsobem rozebírají stavební vývoj města (jeho hlavní momenty, souvislosti, ale jsou zmíněny i konkrétní zajímavé stavby) a vývoj jeho infrastruktury (kanalizace, úprava ulic, vodovod a elektrifikace). Práci doplňují kapitoly, které zpracovávají problematiku napojení Benešova na dopravní síť (železnice a silnice). V jednotlivých kapitolách je...
|
|
|
Katolický kněz a politik Ferdinand Juriga a jeho vztah k první Československé republice
RILLICHOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je nejen přiblížit život a činnost slovenského katolického kněze a politika Ferdinanda Jurigy, a to zvláště v období první světové války a nadcházejícím desetiletí, ale především analyzovat jeho politické a náboženské názory a představit jeho politický poměr k první Československé republice. Úvodní kapitoly přibližují politický systém první Československé republiky, jehož kontext je nezbytný pro pochopení konkrétních činů Ferdinanda Jurigy a událostí vytyčeného časového rozmezí. Uvedené pasáže jsou doplněny analýzou některých významných Jurigových novinových článků, parlamentních proslovů a politických dokumentů. Práce je rozšířena o autentické myšlenky Ferdinanda Jurigy, které zaznamenal ve svých pamětech Blahozvesť kriesenia slovenského národa a slovenskej krajiny.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
|
|
FRANTIŠEK MACHNÍK - život agrárního politika a ministra národní obrany
KOPECKÝ, Lukáš
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy posledního politického ministra národní obrany první Československé republiky Františka Machníka. Jako představitel agrární strany byl jedním ze symbolů armády 30. let. V době celoevropské snahy o zoufalé udržení versailleského mírového systému včas pochopil, že možný nový vojenský konflikt je zcela reálný. Stal se propagátorem brannosti národa, zpopularizoval armádu před veřejností a nadchl pro ni tisícovky lidí. Armádě dal techniku i zákonnou oporu. Výrazně se podílel na finančním zajištění stavby pohraničního opevnění. Práce se vůbec poprvé snaží zmapovat Machníkův život od dob studií přes učitelskou a ředitelskou práci k činnosti poslanecké. Všímá si jeho brzkého vstupu do agrární strany a zapojení se do práce Agrárních akademiků. Tříletá ministerská kariéra akcentuje především dva výrazné momenty - Zákon na obranu státu a tzv. Machníkův výnos. Druhá světová válka pak přinesla Machníkovi první utrpení v podobě vyšetřování gestapem a následný rozsudek smrti, posléze změněný na doživotí. Dále se autor zabývá poválečným vyšetřováním a procesem u Národního soudu v roce 1947. Na něj navazuje komunistický proces z roku 1952 a pětiletý trest vězení. Nakonec si práce všímá smutného stáří Františka Machníka po amnestii z roku 1953.
|
host ::
RSS.