|
|
Vliv migrační krize na sekuritizaci schengenského prostoru
Libosková, Natálie ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Tamchynová, Kristýna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat sekuritizaci schengenského prostoru v souvislosti s migrační krizí v letech 2015/2016. Je analyzován bezpečnostní diskurz Jean-Clauda Junckera a Dimitrise Avramopoulose, představitelů Evropské komise, ohledně opatření týkající se hranic schengenského prostoru (vnitřních i vnějších), která byla zavedena během migrační krize, a na základě toho je hodnoceno, zda se jedná o sekuritizaci. Sledovaná opatření jsou: posílení agentury Frontex, obnovování vnitřních hranic, stavba hraničních plotů a vytváření systému ETIAS. Ukázalo se, že během krize se v diskurzu zvýšil důraz na bezpečnost v souvislosti s otázkou migrace.
|
|
|
Nórsko a integrácia do EÚ - vnútroštátne a medzinárodné aspekty
Šťastný, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Táto diplomová práca je založená na historickom podklade, podrobnom pohľade na výsledky nórskych referend a vývoji verejnej mienky v Nórsku. Zamerali sme sa na tri výskumné otázky a na ne nadväzujúce tri hypotézy študujúce nórsku históriu, nórsku politiku a možnosti nórskej integrácie do Európskej únie. V práci študujeme vnútroštátne a medzinárodné aspekty tohto integračného procesu. Severská spolupráca je veľmi dôležitá pre tento výskum. Severská spolupráca poskytla platformu pre alternatívnu hospodársku spoluprácu a táto spolupráca bola zároveň aj prvým krokom na ceste do EÚ. Splnili sme ciele tejto diplomovej práce, odpovedali sme na výskumné otázky a overili sme platnosť všetkých troch hypotéz. Záverom si myslíme, že vstup Nórska do EÚ je v súčasnosti nereálny, pretože neexistujú dostatočné ekonomické a neekonomické dôvody a stimuly pre takýto vstup. Nórske politické strany sa nevenujú tejto téme, pretože je veľmi riziková pre ich existenciu. A aj súčasná nórska verejná mierka je proti plnému členstvu Nórska v Európskej únii.
|
|
|
Změny ve vízové politice ČR po vstupu do Schengenského prostoru
Bubnová, Kristýna ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Změny ve vízové politice ČR po vstupu do schengenského prostoru, je přiblížení a shrnutí změn, které v oblasti vízové politiky České republiky po vstupu do Schengenu nastaly. Zároveň bude přiblíženo, jak se tyto změny dotkly občanů třetích zemí cestujících do České republiky na základě víza či bezvízového styku a do jaké míry přijetí schengenských acguis ovlivnilo jejich pobyt na českém území. Práce se věnuje především krátkodobým pobytům. Pravidla pro dlouhodobé pobyty zůstaly v kompetenci jednotlivých států a nejsou tudíž v rámci EU harmonizovány. Je však nutné dodat, že přijetím schengenských acguis se pro držitele dlouhodobých víz a držitele povolení k pobytu upravily možnosti cestování po schengenském prostoru. V úvodu práce jsou představeny pravidla, které schengenské státy v rámci společné vízové politiky uplatňují. Následně se již práce zabývá implementací schengenských standartu do české vízové politiky a jak jejich přijetí vydávání víz ovlivnilo. V závěru jsou prostřednictvím případových studií představeny dopady vstupu ČR do Schengenu na konkrétních případech. Jako stát s vízovou povinností je uvedena Ukrajina, jako stát s bezvízovým stykem USA.
|
|
|
Germany and the Eastern Enlargement of the Schengen Area
Mrhal, Jaromír ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady, průběhem a důsledky tzv. východního rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 a to se zvláštním ohledem na Spolkovou republiku Německo, její roli v tomto procesu a výhody i problémy, které jí rozšíření přineslo. Po stručném úvodním shrnutí principů fungování a historického vývoje schengenského prostoru od roku 1985 do roku 2011 následuje kapitola věnovaná samotnému procesu rozšíření "Schengenu" o devět nových zemí. Pozornost je přitom soustředěna vedle Německa také na dva jeho východní sousedy - Polsko a Českou republiku. Třetí kapitola pak podrobně analyzuje důsledky rozšíření, především jeho vliv na růst kriminality a ilegální imigrace v Německu či na rozvoj policejní spolupráce mezi dotčenými státy. Přitom je mimo celoněmeckého rozměru vždy zohledněna i specifická situace v jednotlivých spolkových zemích na východní hranici: v Meklenbursku-Předních Pomořanech, Braniborsku, Sasku a Bavorsku. Poslední kapitola práce se zabývá odrazem dané tematiky v českém tisku, konkrétně v nejčtenějším nebulvárním deníku Mladá fronta DNES. Pomocí podrobné analýzy statistik byla v této práci vyvrácena tvrzení, že východního rozšíření s sebou přinese nárůst kriminality, a naopak byl prokázán pozitivní dopad kompenzačních opatření zavedených v rámci schengenské spolupráce.
|
|
|
Sekundární využití vinné révy v Chile
Pulgret, David
Pulgret, David: "Evropská azylová politika a její soudobé výzvy v návaznosti na migrační vlnu". Bakalářská práce, Brno 2015. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou evropské azylové politiky. Práce zkoumá rovinu formování společné azylové politiky ve členských státech, ale také do jaké míry je společná politika praktikována ve skutečnosti. Cílem práce je zanalyzovat zdali rizikový faktor, jakým je náhlá migrační vlna, vyvolá posílení společné politiky, či naopak upřednostnění národních zájmů. Práce dále uvádí statistická data pro vhodnější znázornění poměrů ve vybraných státech a v poslední části řeší problematiku uprchlických kvót jako téma aktuální diskuze
|
|
|
Role agentury Frontex při současné migrační krizi
Fridrichová, Katrin ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je zhodnotit roli agentury Frontex a její úspěšnost při řešení současné migrační krize. Kritérii pro zhodnocení úspěšnosti jsou zvolena kvantitativní hlediska (rozpočet a počet zadržených nelegálních překročení vnějších hranic EU) a kvalitativní hlediska zhodnocená metodou obsahové analýzy prohlášení zástupců evropských institucí (Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise) během roku 2015. Na základě analýzy mandátu agentury byly hlavními aktivitami v migrační krizi určeny její operativní aktivity, přičemž hlavní úlohou agentury je role pomocná a koordinační. Stále platí, že za ochranu vnějších hranic odpovídají členské státy a jejich hraniční stráže. Právě tato skutečnost se jeví jako největší problém a přestože lze konstatovat, že je Frontex ve své roli úspěšný, všechny zkoumané instituce EU se shodly na nutnosti posílit mandát agentury právě v oblasti zajištění ochrany vnějších hranic.
|
|
|
Mezinárodní rozměr imigrační politiky
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Vztah imigrační politiky a státní suverenity v Evropské unii (EU) je téma velmi aktuální a zároveň značně kontroverzní. Tato práce je pojata jako disciplinovaná interpretativní studie založená na konceptu čtyř typů suverenity S. Krasnera, s jehož pomocí lze interpretovat rozpor mezi výsadním postavením států jako jediných aktérů imigrační politiky a její komunitarizací v rámci EU. Na základě diskurzivní analýzy dokumentů i praktického chování států dospívá dizertace k tezi, že k posunu suverenity na evropskou úroveň dochází, avšak zdůrazňuje, že tento posun je doprovázen posílením moci či kontroly států v jiných oblastech. V určitém (bezpečnostním) ohledu tedy lze tvrdit, že evropská harmonizace imigrační politiky může státní suverenitu posílit. Jak v oblasti vnějšího, tak vnitřního rozměru evropské imigrační politiky platí, že část imigrační politiky zůstává regulovaná na národní úrovni, přičemž i v oblastech, které jsou upravovány společnými normami, si státy ponechávají značný prostor k volnému uvážení. Stále tak panuje napětí mezi myšlenkou solidarity mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními zájmy, a o společné evropské imigrační politice tak zatím hovořit nelze.
|
|
|
Letecká doprava v ČR po vstupu do EU
Malá, Marie ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Bartušková, Hana (oponent)
Cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na českou leteckou dopravu, její význam, systém regulace a představení hlavních hráčů na trhu letecké dopravy a jejich rolí. Dále se práce zaměřuje na změny, které nastaly v české letecké dopravě se vstupem do Evropské unie a Schengenského prostoru, zabývá se společnou legislativou, projekty a vývojem po roce 2004.
|
|
|
Změna drogové scény v České republice po vstupu do Schengenského prostoru
MIKEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce Změna drogové scény v České republice po vstupu do Schengenského prostoru je teoretickou prací týkající se drogové trestné činnosti. První část práce se zabývá objasněním pojmů, členěním trestné činnosti související s drogami, národnostními menšinami v České republice, které se na této trestné činnosti podílejí a transportními cestami pašování drog. Dále navazují podkapitoly o represivních orgánech České republiky, Evropské unii a podrobněji o Schengenském prostoru. Poslední téma první kapitoly je zaměřené na důležité organizace působící v boji proti drogám. Cílem práce bylo přiblížit tuto problematiku čtenáři v co nejjednodušší formě, proto i nutná citace ze zákonů mnohdy probíhá ze sekundární literatury, která je pro pochopení snazší. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře se změnila drogová scéna v České republice po čtyřech letech členství v Schengenském prostoru. Analýza probíhala za období osmi let, tedy za dobu čtyř let před vstupem a období čtyř let po vstupu do Schengenského prostou. Zaměřila jsem se na to, jaké drogy se nyní pohybují na černém trhu v České republice, jaké národnostní skupiny jsou nejvíce zapojeny do drogové trestné činnosti v rámci České republiky a o jaký počet se zvedlo množství zadržených pachatelů cizinců v souvislosti s drogovou trestnou činností oproti předchozímu čtyřletému období. Analýza byla prováděna z výročních zpráv Národní protidrogové centrály Polici ČR. Tyto výroční zprávy obsahují i výsledky práce Celní protidrogové jednotky Celní správy ČR, díky tomuto faktu je analyzovaný vzorek relevantní. Analýzou byl zjištěn extrémní nárůst počtu pachatelů cizinců, jejich počet byl jednou tak větší, než v období před vstupem do Schengenského prostoru. Nejvíce zadržených pachatelů cizinců je vietnamské a slovenské národnosti. Nejpřekvapivějším výsledkem byl nárůst počtu zadržených pachatelů Nigerijců. Také, v oblasti zachycených drog byla zaznamenána změna. Zatím co, v případě extáze se zachycené množství rapidně zmenšilo, u konopí a pervitinu je tomu právě naopak. Ostatní analyzované drogy si na území České republiky drží své stálé místo, rozdíl jednotlivých let v jejich zadrženém množství, není nijak výrazný. Problematika drogové trestné činnosti páchána cizinci je stále aktuálnějším tématem a vstup do Schengenského prostoru má velký podíl na stoupající nárůst cizinců v ČR. Kromě toho je dalším důležitým faktorem v nárůstu cizinců v České republice také azylová politika státu. Tato práce lze využít jako zdroj informací pro širokou laickou veřejnost nebo pro potřeby výuky.
|
|
|
Vízová politika Evropské unie jako bariéra rozvoje cestovního ruchu
Sládková, Tereza ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Musial, Hubert (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení Jednotné vízové politiky Evropské unie a jejího dopadu na cestovní ruch se zaměřením na odlišnosti vízové povinnosti konkrétních členských zemí Evropské unie a vybraných zemí mimo Evropskou unii, které značně ovlivňují turismus v České republice nebo se významně podílejí na výjezdovém cestovním ruchu českých obyvatel. Předložená diplomová práce zachycuje aktuální stav v oblasti vízové politiky Evropské unie a porovnává vízové povinnosti České republiky a členských států ve vztahu ke třetím zemím. Významnou částí diplomové práce jsou strukturované rozhovory s odborníky z oblasti vízové politiky Evropské unie a cestovního ruchu České republiky. Cílem této části je porovnat rozdílné názory specialistů na vízovou politiku Evropské unie ve vztahu k dopadu na cestovní ruch. Diplomová práce se člení na pět hlavních kapitol, které se dělí dále na jednotlivé podkapitoly.
|
host ::
RSS.