| |
| |
| |
|
Surovinová a energetická závislost čínské a indické ekonomiky
Bayerová, Zuzana ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Cílem práce je analýza Čínské lidové republiky a Indie z hlediska jejich surovinové a energetické závislosti, kde surovinová poukazuje na nutnost dovážet nerosty potřebné pro průmyslový sektor, zatímco energetická na dovoz energetických zdrojů, jmenovitě uhlí, ropy a zemního plynu. Sekundárním cílem je tzv. 3K-Analýza (Komparace, Kooperace, Konkurence), která se zaměřuje na porovnání obou ekonomik a na rozbor jejich vzájemných vztahů. Pro přehlednost je práce rozdělena do tří hlavních kapitol, v pořadí Čína, Indie a 3K-Analýza. Naplnění hlavního cíle se opírá o dílčí analýzy a jejich výstupy, kterými jsou definování strategických surovin v návaznosti na nosné obory průmyslu obou zemí, dále určení příčin surovinové závislosti a problémů plynoucích ze stávající struktury dovozu energetických zdrojů, jakož i analýza a zhodnocení úrovně opatření směřujících k eliminaci závislostí. Pro potřeby komplexní analýzy, práce rovněž obsahuje informace o současné situaci v průmyslovém a energetickém sektoru obou zemí a základní údaje o domácí produkci, rezervách, spotřebě a dovozu vybraných komodit.
|
|
Srovnání čínsko-tchajwanských vztahů za vlády Demokratické pokrokové strany a po volbách v r. 2008
Dietzová, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem práce je porovnat vztahy mezi ČLR a Tchaj-wanem ve dvou po sobě jdoucích obdobích. V prvním období v letech 2000 až 2008, kdy byla u moci Demokratická pokroková strana, probíhá na Tchaj-wanu ústavní krize, která má zásadní vliv na vzájemné vztahy. Nedůvěra Pekingu vůči novému prezidentovi má za příčinu silné ochlazení vztahů hlavně na politické úrovni. Ekonomická a kulturní spolupráce není politickým děním nějak zasažena a velmi příznivě se vyvíjí. Po znovupřevzetí moci Kuomintangem po volbách v roce 2008 se vztahy velmi rychle zlepšují, svůj podíl na tom má hlavně spolupráce Kuomintangu s Komunistickou stranou Číny. Znovu je navázán dialog mezi vládními agenturami pro vzájemné vztahy, na bázi jednání těchto agentur je uzavřeno mnoho dohod, které umožňují prohlubování spolupráce hlavně na ekonomické a kulturní úrovni. V tomto období dochází k historickému zlepšení vztahů.
|
| |
|
Exportní příležitosti českých firem v Číně
Rumpel, Richard ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
V první části se práce zabývá Čínskou lidovou republikou - základní charakteristikou země, její historií, současnou situací a výhledy do budoucna. Ve druhé části jsou popsány rámcové podmínky českých firem pro export. To zahrnuje podporu exportéru ze strany státu, poskytované služby exportérům a informace o obchodní a ekonomické spolupráci Číny a České republiky. Třetí část se věnuje specifikům obchodování v Číně, konkurenceschopnosti českých exportérů a kulturním odlišnostem Číňanů. Poslední část je zaměřena na exportní příležitosti v Číně dle následujících sektorů: automobilový průmysl, stavebnictví, elektronika a software, chemické výrobky, energetika, letecký průmysl a environmentální technologie.
|
|
Česko-čínské zahraniční vztahy: perspektivy spolupráce
Zdeňková, Veronika ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Rozvoj Čínské lidové republiky za poslední desetiletí je celosvětově považován za jeden z nejvýznamnějších trendů současného mezinárodního prostředí. Stejně tak Česká republika prošla za poslední desetiletí řadou politických, ekonomických a společenských změn. Vývoj vzájemných česko-čínských zahraničních vztahů však tyto zásadní změny dostatečně nereflektoval. Tato diplomová práce proto popisuje dosavadní vývoj česko-čínských vztahů a zahraniční politiky jejich aktérů a zkoumá perspektivy vzájemné spolupráce do budoucna. V závěru diplomové práce vyplývá, že zvýšení intenzity vzájemné spolupráce by mohlo být výhodné pro oba aktéry, což je podepřeno konkrétními důvody v rovině politické a ekonomické zvlášť pro Českou republiku a pro Čínskou lidovou republiku. Zároveň jsou představeny diplomatické, ekonomické a ideové nástroje, kterými by obě země mohly přispět ke zvýšení intenzity česko-čínských vztahů.
|
|
Vstup Číny do WTO: dopady na vztahy s hlavními ekonomickými partnery
Pelcová, Lucie ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Čínská lidová republika dnes patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející asijské země a zároveň i mezi největší ekonomické mocnosti světa. Cílem této bakalářské práce je porovnání teritoriální struktury vnějších ekonomických vztahů Číny před a po roce 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace. Důraz je kladen zejména na hlavní obchodní partnery, jako je Evropská unie, Japonsko a Spojené státy americké.
|
|
Diplomatické vztahy mezi USA a Čínskou lidovou republikou
Čtvrtníček, Ondřej ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
V práci se zabývám vývojem vzájemných diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou a jejich dopadem nejen na pacifický region, ale také na zbytek světa. Práce se opírá obzvláště o písemné zdroje, kterých je vzhledem k rozsáhlosti tématu k dispozici velké množství. Cílem práce je analyzovat vývoj diplomatických vztahů mezi zeměmi v mezinárodním kontextu, tedy zachytit i okolnosti, které obě země nutily zaujímat vzájemná stanoviska, a dopady, které měl vývoj vzájemných vztahů na okolní svět. Práce je členěna do 4 částí. První kapitola mapuje období od konce 19. století do vzniku Čínské lidové republiky. Zabývá se tedy problematikou politiky otevřených dveří, druhé světové války a následné třetí čínské občasnké války. V druhé kapitole je rozebrán dopad Korejské války na vzájemné vztahy. Následná kapitola se zabývá normalizací vzájemných diplomatických vztahů především v 70. letech 20. století. V poslední kapitole je analyzován vznik triangulární diplomacie, dopad normalizace vztahů na pacifický region a vstup Čínské lidové republiky do Organizace spojených národů.
|