|
|
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu
Osborne, Alice ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Práce se věnuje judikatuře Ústavního soudu v daňových věcech, kde je důvodem přezkumu tvrzené porušení základního práva či právního principu. V první části práce je stručně popsána výchozí situace, zejména teoretická a ústavněprávní východiska pro přezkum daňových předpisů a rozhodnutí a jsou vymezena relevantní základní práva a metody a standardy přezkumu, které Ústavní soud ve své judikatuře používá, a to obecně a zejména v daňových věcech. Těžištěm práce je pak rozbor vybraných daňových kauz a rozhodnutí Ústavního soudu. U každého rozhodnutí je nejprve stručně popsána výchozí situace a okolnosti přijetí předmětné úpravy, poté následuje samotný rozbor a nakonec shrnutí z hlediska porušovaných / tvrzených práv v dané kauze a metod a standardů přezkumu uplatněných Ústavním soudem. Výsledky rozboru jsou poté shrnuty, konfrontovány s obecnými východisky a jsou identifkovány společné prvky příslušných kauz a rozhodnutí. Závěrem je zjištění, že v analyzovaných kauzách nebyla předmětná úprava dostatečně pečlivě posuzována z hlediska dopadů na základní práva adresátů (právo na informační sebeurčení a právo podnikat) a souladu s ústavněprávními principy (rovnost, výhrada zákona), ať už z toho důvodu, že se jednalo o dílčí, nekoncepční změny, nebo z toho...
|
|
|
Soudní soustava ČR
Hercíková, Monika Rita ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Téma diplomové práce je zaměřeno na uspořádání soudní soustavy ČR. Cílem práce je podat základní ucelený pohled na organizaci soustavy soudů rozvedený o bližší analýzu týkající se personálního obsazování a celkového fungování jednotlivých soudů. Úvodní část práce se zabývá historickým vývojem soudnictví na českém území, zejména organizací soudní soustavy v období tzv. první republiky (1918-1938). Prvorepubliková soustava soudů z větší míry navazovala na základě přijetí recepčního zákona číslo 11/1918 Sb. na úpravu rakouského a uherského soudnictví. Postupně došlo ke sjednocení rozdílné úpravy soudní organizace v českých zemích a na Slovensku. Soudní soustava první republiky se vyznačovala vysokou mírou specializace, soudy byly děleny na soudy řádné, specializované a rozhodčí soudy. Soustava obecných soudů je tvořena soudy okresními, krajskými, vrchními, Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem. Součástí práce je rovněž popis fungování soudcovských rad, vzniku, trvání a zániku funkcí soudců a přísedících. Zvláštní pozornost, vyjma soustavy obecných soudů, je věnována Ústavnímu soudu jakožto zvláštnímu soudnímu orgánu ochrany ústavnosti, vycházející z koncentrovaného modelu ústavního soudnictví a samotnému vývoji Ústavního soudu od jeho vzniku v roce 1920. Ústavní soud by měl fungovat zejména...
|
|
| |
|
|
Intertemporální účinky derogačních nálezů Ústavního soudu
Askari, Daniel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Práce se zabývá problematikou časových účinků nálezů Ústavního soudu, kterými dochází ke zrušení zákona pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. Právní úprava této problematiky v České republice není zcela vyčerpávající, a proto vznikají v praxi nejrůznější problémy a pochybnosti. V práci jsou shrnuta teoretická východiska, na základě nichž by se k intertemporalitě derogačních nálezů mělo přistupovat. Zároveň obsahuje shrnutí relevantní judikatury Ústavního soudu i dalších soudů, která je částečně podrobena kritice. V práci jsou rozebrány specifika trestního a civilního práva, respektive horizontálních zpětných účinků nálezů Ústavního soudu. Zvláště je také pojednáno o specifikách konkrétního přezkumu ústavnosti a o fenoménu tzv. obživnutí zákona na základě zrušení derogačního ustanovení zákona.
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu v oblasti daní
Křivánek, Michal ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá rozhodovací praxí Ústavního soudu v oblasti daní. První kapitola slouží jako úvod do problematiky daní, vymezuje pojem daň, věnuje se rozlišení daní, poplatků a jiných obdobných plateb a nastiňuje ústavněprávní základy, na kterých mohou být daně v širším slova smyslu ukládány. V navazující části je rozebrána role Ústavního soudu, jsou uvedeny jednotlivé typy řízení, které mají vztah k oblasti daní, je provedena distinkce mezi přezkumem otázek s ústavněprávním přesahem, jimiž se Ústavní soud zabývá, a přezkumem otázek jednoduchého práva bez takového přesahu, který provádí obecné soudy. Dále je také diskutován význam rozhodnutí Ústavního soudu a jejich závaznost pro různé skupiny subjektů a v různých typových situacích. Ve třetí části je poté přikročeno k analýze důležitých ústavněprávních principů, které jsou typické pro oblast daňového práva, a to konkrétně princip zákazu pravé retroaktivity a naopak obecná dovolenost retroaktivity nepravé, zásada ukládání daní pouze na základě zákona a užití zásady in dubio mitius, která je variantou zásady in dubio pro reo. Z bohaté judikatury Ústavního soudu jsou odkazovány judikáty, které osvětlují případy, kdy lze a nelze připustit retroaktivní působení právních předpisů, ale též samotných nálezů Ústavního soudu. Ohledně zásady...
|
|
|
Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve zpravodajství ČTK
Hrubý, Dominik ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Ústavní soud České republiky je jednou z nejvýznamnějších institucí v českém ústavním a politickém systému. Jeho agenda sama o sobě ale není pro veřejnost příliš přitažlivá a média jako zprostředkovatel proto mají při referování o ní významnou roli. Zvláště to pak platí o médiích veřejné služby, mezi něž můžeme řadit také Českou tiskovou kancelář. Práce se snaží analyzovat zpravodajské produkty ČTK týkající se právě rozhodování Ústavního soudu ČR. Činí tak na příkladu čtyř konkrétních kauz z výzkumného období, které bylo stanoveno do let 2010-2015. Nabízí rovněž teoretická východiska pro analýzu - popisuje postavení Ústavního soudu ČR a zabývá se rolí tiskových agentur jako zdrojů informací.
|
|
|
Model ústavního soudnictví v ČR
Hoscheková, Patricia ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Shrnutí Název práce v českém jazyce: Model ústavního soudnictví v ČR Tato diplomová práce pojednává o modelu ústavního soudnictví v České republice. Jejím cílem je především popsat současnou českou fungující soudní kontrolu ústavnosti, poskytnout krátký vhled do její minulosti a jejího vývoje a okrajově přiblížit modely ústavního soudnictví některých jiných zemí. Vedle úvodu a závěru se práce skládá ze čtyř částí (neboli kapitol). V její první kapitole vymezuji pojmy "kontrola ústavnosti" a "ústavní soudnictví" a věnuji se vývoji ústavního soudnictví na našem území od Habsburské monarchie až po současný ÚS existující od roku 1993. V druhé kapitole pojednávám o jednotlivých modelech ústavního soudnictví obecně a v krátkosti přibližuji jejich úpravu v sousedních státech, tj. Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, jelikož je té české relativně podobná. Pro uvedení alespoň jednoho odlišného modelu nabízím krátký exkurs do modelu amerického (nejstarší z modelů) - tzv. "judicial review". Hlavní část mé práce představuje současná podoba ústavního soudnictví v ČR: pozice, charakteristika, složení, orgány a kompetence ÚS. Čtvrtá kapitola zahrnuje podrobný popis obecných ustanovení týkajících se řízení před ÚS. V jedné z jejich podkapitol se pak věnuji odlišnostem a jednotlivým druhům řízení před ÚS, kde trochu větší...
|
|
|
Vliv politické ideologie v rozhodování Ústavního soudu ČR?
Chmel, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
V překládané diplomové práci autor analyzuje možný vliv politického přesvědčení soudců na rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. První část zdůrazňuje potřebu rozlišování mezi skutečností, že soudní rozhodnutí mají politické dopady a podezřením, že tato rozhodování jsou činěna politickými metodami. Teoretická část práce se tak zaměřuje na debatu týkající se judici-alizace politiky, interpretace ústavního práva, legitimitu soudního rozhodování a posto-jový model soudního rozhodování. Vzhledem k tomu, že soudce již nemůže být viděn jen jako "ústa zákona", je třeba zvažovat i další faktory vedle textu zákona (Ústavy) ovlivňující jeho rozhodování. Politické přesvědčení by mohlo být jedním z takových faktorů. Autor je nicméně přesvědčen, že soudci postrádají demokratickou legitimitu k tomu, aby činili čistě politická rozhodnutí a je proto důležité, aby potlačili vědomou či podvědomou tendenci rozhodovat ústavněprávní případy v závislosti na svém politic-kém přesvědčení. Je proto užitečné ověřit skeptickou hypotézu, že soudci ve skutečnosti provozují politiku. Autor je přesvědčen, že analýza rozhodovací činnosti může být obo- hacena použitím statistických metod spojených s politologií. V druhé části práce se tak autor pokouší zjistit, zda je možné vidět...
|
|
|
Srovnání zásahů českého a německého ústavního soudu do volebních systémů
Šmůla, Petr ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Srovnání zásahů českého a německého ústavního soudu do volebních systémů Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnání působení a zásahů českého a německého ústavního soudu do volebních systémů a volebního zákonodárství obou zemí s důrazem na parlamentní volby. Srovnání je zajímavé i z toho pohledu, že Ústavní soud České republiky se často ve svých rozhodnutích na rozhodnutí Ústavního soudu Spolkové republiky Německo odvolává a oba soudy vycházejí ze stejného modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. V práci budou nejprve stručně představeny volební systémy obou zemí při volbách do dolní komory parlamentu a jejich sporná místa z hlediska rozhodování ústavních soudů. Samotné srovnání pak bude vycházet zejména z nejdůležitějších rozhodnutí (nálezů) týkajících se volebních zákonů v obou zemích. V případě Ústavního České republiky se bude vycházet zejména o rozhodnutí Pl.ÚS 42/2000 a v případě Ústavního soudu spolkové republiky Německo rozhodnutí 2 BvC 1/07, 2 BvC 7/07. Cílem práce bude také porovnat meze případných budoucích volebních reforem tak, jak je svými rozhodnutími oba ústavní soudy stanovily. Klíčová slova: Ústavní soud, volby, volební systém
|
|
|
Řízení před Ústavním soudem
Svobodová, Žaneta ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tématem této práce je řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud České republiky a řízení před ním je stále aktuálním tématem díky významným kauzám, které ovlivňují nejen široké spektrum veřejnosti, ale dění vůbec. Tento orgán ochrany ústavnosti se "předvedl" celou řadou významných kauz a judikátů. Vydal již řadu nálezů, které znamenaly významný zásah do našeho právního řádu. Judikatura Ústavního soudu se tak stává klíčovou součástí ústavní praxe a začala významně ovlivňovat právní praxi vůbec. Ve své práci se zabývám procesněprávními aspekty řízení před Ústavním soudem a snažím se podtrhnout význam této ústavní instituce.
|
host ::
RSS.