|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
|
| |
|
|
"Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase ..." Migrace z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Borák, Mečislav (oponent)
Jan Benda "Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase…" Migrace z okupovaného pohrani í ve druhé republice Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc. DSc. Abstrakt Diserta ní práce se zabývá doposud souhrnn nezpracovaným tématem migrace z pohrani ního území eskoslovenského státu, které bylo v d sledku rozhodnutí v Mnichov eno N mecku a na základ polského ultimata Polsku. Úvodní partie se snažily nalézt odpov na otázky týkající se vzniku a po átku uprchlického problému, které bylo možné hledat v r stu antisemitismu již na ja e roku 1938. Na podzim po pokusu henleinovc o pu opoušt li pohrani í vedle Žid také n me tí antifašisté a eši. Již b hem etapového odstupování pohrani í se migra ní proud zna rozhojnil, což bylo dáno jednak nár stem negativního jednání a vystupování ásti "henleinovského" n meckého obyvatelstva v i meckým antifašist m, Žid m a ech m, tak i konkrétními opat eními nacistického režimu omezující existen ní podmínky tohoto obyvatelstva po obsazení území. ada t chto lidí byla ob tí násilí a n kdy i vyhnání. Struktura migrujícího obyvatelstva zahrnovala všechny zam stnanecké kategorie, nep edstavovala tedy pouze jakési "stažení" státních zam stnanc do druhé republiky. Vláda gen. Syrového se snažila migra nímu proudu klást bariéry z hospodá ských a politických d vod . Velkou roli hrálo také p edpokládané...
|
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
|
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz
|
|
|
Mnichovské dny a jejich ohlas v rozhlasovém vysílání
Šubrová, Klára ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Celý rok 1938 byl naplněn množstvím vypjatých událostí, které vyvrcholily na podzim podepsáním Mnichovské dohody. Tato smlouva, která byla podepsána bez účasti představitelů Československého státu, byla jedním z prvních střípků v mozaice Hitlerových kroků, které vyústily k celosvětovému konfliktu - druhé světové válce. V napjatém a nepřehledném roce 1938 zastával rozhlas významnou úlohu. Rozhlas jako významná instituce se výrazně od svého vzniku podílel na rozvíjení kultury, vzdělání a osvěty. Po přijetí Mnichovské dohody se místo vzdělávacích pořadů vysílaly především výzvy k občanům. Odvysílané pořady se orientovaly na historicko-kulturně-vlasteneckou tematiku a na podporu práce pro republiku. Rozhlas během měsíce září 1938 odvysílal důležité projevy československých osobností, které umožnily posluchačům být součástí společenského a politického dění. U všech projevů jsem provedla analýzu a na jejich základě jsem stanovila jejich hlavní rysy. Rozhlas se v tomto období stal pravděpodobně nejvlivnějším sdělovacím prostředkem, který okamžitě zprostředkoval důležité a aktuální informace.
|
|
|
Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce
Jetmar, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce" se zabývá především deformacemi parlamentarismu, nárůstu antisemitismu a v globálním náhledu až určitou cílenou destrukcí demokracie, provázející politický vývoj českých politických stran v rámci tehdejšího "Česko-Slovenska". První kapitoly jsou věnovány nastínění politické situace, v období následujícím po podepsání Mnichovské dohody. V dalších částech je poukázáno na změny, které postihly nejen vnitřní strukturu či členskou základnu výše jmenovaných stran, ale také na odklon či naprostou negaci předchozích ideálů či myšlenek, které jednotlivé subjekty, tvořící integrální součást těchto nově vzniklých stran, zastávaly v předchozím období I. Republiky. Na základě interpretace dobových a současných odborných publikací a periodik, se tato práce snaží být jedním z dalších příspěvků, který poodkrývá, v naší historiografii nepříliš frekventované období II. Republiky a snaží se tak hledat odpovědi na některé otázky, typu - Ovlivnilo toto období historickou paměť Čechů a Moravanů? Bylo, s přihlédnutím k širšímu mezinárodnímu vývoji, vzniklé politické zřízení, výsledkem nátlaku totalitní mocnosti, či se jedná pouze o zákonitý výsledek domácích...
|
|
|
Politické vlivy působící na československý Radiojournal v období druhé republiky
Veverka, Luboš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
V naší práci se snažíme popsat politické vlivy, které působily, ať už otevřeně nebo nepřímo, na Radijournal, spol. s r. o., jediného rozhlasového vysilatele v Československu mezi léty 1923 - 1939. V centru našeho zájmu však leží období tzv. druhé republiky, které můžeme orientačně ohraničit uzavřením Mnichovské dohody na konci září 1938 a okupací zbytku Československa 15. března 1939. V té době docházelo k přestavbě politického, mocenského a společenského systému, která je charakteristická především centralizačními snahami spojenými s potlačováním liberálně demokratických principů. Někdy hovoříme o tzv. autoritativní demokracii. Změnám se v tomto období nevyhnul ani Radijournal. Formálně šlo o soukromou společnost v níž však 51 % akcií vlastnil stát. Státní úředníci či přímo politici také zasedali ve správních a kontrolních orgánech instituce už od roku 1925. Tato praxe se udržela i v období druhé republiky, kdy byl vliv státu ještě posílen. V nových podmínkách se dokonce objevily návrhy na přímé postátnění instituce. Řada změn však nebyla vzhledem ke krátkému trvání druhé republiky realizována. Přesto se mnohé principy uplatňování politického vlivu prosadily po druhé světové válce. Historické prameny navíc dokládají, že ve sledovaném období si politici začali ve větší míře uvědomovat význam...
|
|
|
Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938
VOSÁHLO, Jan
Bakalářská práce Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938 vysvětluje historické příčiny, které vedly k Mnichovské dohodě, která byla zásadním dějinným zvratem před druhou světovou válkou. Cílem práce je popsat příčiny které vedly k přijetí Mnichovské dohody dne 29. září roku 1938. Dané příčiny budou rozebrány ze čtyřech hlavních pohledů a to z mezinárodního, vnitrostátního, vojenského a morálního. Tato práce bude mít využití v pedagogické oblasti jako dokument shrnující a vysvětlující tuto událost, která až do dnešních dnů není pro českou společnost uzavřená.
|
|
|
Role mnichovské analogie v americké zahraniční politice a latinskoamerické studené válce
Prokop, Michal ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Mnichovská analogie byla jedním z nejvýznamnějších paradigmat, které ovlivnily strategické myšlení Spojených států amerických po roce 1945. Negativní zkušenost politiky appeasementu v podobě mnichovské analogie tradičně sloužila jako instrument legitimizace otevřených a také tajných intervencí, které měly údajně předejít dalšímu světovému konfliktu. Aplikace historické analogie ve vztazích mezi USA a zeměmi Latinské Ameriky způsobila vytvoření tzv. mnichovského syndromu v americké zahraniční politice. Tato perspektiva hrozeb přiměla americké prezidenty k tomu, že politické a ekonomické změny, které se odehrávaly v Latinské Americe, představovaly nebezpečí pro národní bezpečnost USA. Tato studie zkoumá mnichovskou analogii a její roli při rozhodnutí intervenovat ve čtyřech latinskoamerických zemích, zejména v Čile, v Dominikánské republice, v Grenadě a v Nikaragui. Mnichovská analogie způsobila, že se konflikty v těchto státech zapojily do širšího mocenského soupeření během studené války. Díky nově zveřejněným oficiálním dokumentům tato studie nabízí nový pohled na význačné období 20. století, jehož důsledky jsou patrné dodnes.
|
host ::
RSS.