|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Genocida v mezinárodním právu
Hokr, Lukáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
1 Abstrakt Genocidium se řadí mezi tzv. zločiny podle mezinárodního práva. Zločinem podle mezinárodního práva se rozumí jednání fyzické osoby, která v úředním postavení nebo se souhlasem státu svým jednáním porušuje nejdůležitější normy kogentního mezinárodního práva. Odpovědnost fyzických osob za jejich jednání plyne přímo z mezinárodního práva. Jako první použil pojem genocida Raphael Lemkin, právník polsko-židovského původu, v roce 1944. Lemkinova idea genocidy jako zločinu proti mezinárodnímu právu byla široce přijata mezinárodní komunitou a byla použita jako jeden z právních podkladů Norimberského procesu. Genocida nebyla od počátku tradičního dělení zločinů podle mezinárodního práva vedena jako samostatný zločin. Byla považována za součást jiných zločinů podle mezinárodního práva, zejména pak zločinů proti lidskosti. Genocida získala autonomní postavení jako samostatný zločin podle mezinárodního práva až po 2. světové válce v roce 1948, kdy byla přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy. Úmluva o genocidě z roku 1948 a odpovídající mezinárodní obyčejové právo vyžadují k individuální trestní odpovědnosti za genocidu naplnění znaků objektivní a subjektivní stránky skutkové podstaty zločinu genocidia. Objektivní stránku tvoří dva základní znaky. První znak charakterizuje alespoň jedno...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942
Hájek, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce "Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942" se zabývá stupňováním nacistické perzekuce Židů v období vymezeném útokem na Sovětský svaz a konferencí ve Wannsee. Práce studuje rozhodující období pro osud Židů na území nacistického Německa a hledá momenty vedoucí k postupnému stupňování pronásledování Židů. Od počátečního hledání vhodného cíle deportací po vraždy vrcholící spuštěním masového vyvražďování, skrytého pod pojmem "konečné řešení", v systému specielně budovaných vyhlazovacích táborů. Důraz je kladen na distribuci rozkazů, řízení a koordinaci procesu z pohledu centrálních institucí bezpečnostního aparátu a nacistické administrativy. Vznik systému řízení a postupná centrální organizace procesu hrají klíčovou roli pro pochopení způsobu fungování hromadného zabíjení a jeho posunu od lokálních akcí k industrializovanému procesu, který postihl židovské obyvatelstvo celé Evropy.
|
|
|
Reflexe arménské genocidy současnou tureckou a arménskou veřejností
Bdojanová, Nelli
Bakalářská práce je zaměřena na historické události arménské genocidy, popisuje její začátek, průběh genocidy a následky. V teoretické části kromě definice genocidy a základní charakteristiky tohoto pojmu také práce vymezuje a popisuje různé fáze genocidy. První část práce se věnuje národu Arménů, vymezuje dobu příchodu na jejich území, vznik národního státu, literatury, formování státního náboženství, atd. Druhým aktérem arménské genocidy byla Osmanská říše, která za dob svého působení a rozkvětu dobila a získala mnohá území. Obsáhlá část práce je také věnována otázce uznání arménské genocidy, která doposud zůstává otevřenou otázkou v mezinárodním vztazích. Praktická část, která byla zároveň nejdůležitější, interpretuje jednotlivé odpovědí respondentů z dotazníkového šetření. Jejich výpovědi měli napomoci pochopit dnešní vazby a vztahy mezi tureckou a arménskou populací, kterou z mnoha pohledů arménská genocida ovlivnila.
|
|
|
Komparace postkonfliktní rekonstrukce ve Rwandě a Kambodže
Dvořáková, Klára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována komparaci post-konfliktních rekonstrukcí ve dvou zemích, které zažily genocidu, tedy ve Rwandě a v Kambodže. Cílem práce je určit, zda post-konfliktní rekonstrukce byly s ohledem na současnou situaci v zemích úspěšné, zda byly provedeny správně a zda se podařilo zabránit propuknutí dalších konfliktů a násilností. Oblast post-konfliktní rekonstrukce je velmi rozsáhlá, proto se vlastní analýza zaměřuje zejména na dosažení spravedlnosti a usmíření společnosti. Hlavním prostředkem stabilizace společnosti po konfliktu byly ve Rwandě takzvané Gacaca soudy, jejichž problematice je v práci věnován významný prostor. Paralelou Gacaca soudů byl v Kambodže soudní tribunál ECCC. Poslední část práce tedy je věnována porovnání obou konfliktů a zhodnocení úspěšnosti rekonstrukcí.
|
host ::
RSS.