|
|
Chování surikat (\kur{Suricata suricatta}) v zoologických zahradách
ŠVOMOVÁ, Tereza
Surikata (Suricata suricatta) je promykovitá šelma dožívající se jako dominantní jedinec až 11 let, jako podřízený 4-5 let. Je to hmyzožravá šelma žijící v jižní Africe, tvořící sociální skupiny s vyvinutou strukturou o 3-50 členech. Skupina je složena z dominantního páru, který obvykle stojí za veškerou reprodukcí skupiny, a z množství pomocníků obou pohlaví. Ti se podílejí na různých formách spolupráce, jako je péče o mláďata, shánění potravy, údržbu doupěte nebo stráž proti predátorům. Práce probíhala v jihlavské zoologické zahradě od července do září 2015 na skupině surikat, kterou tvořilo 9 jedinců (4 juvenilní a 5 adultních jedinců). Byla použita metoda přímého pozorování. Práce byla spojena se sledováním návštěvnosti. Cílem bylo zjistit, zda má návštěvnost vliv na chování skupiny. Mezi sledované prvky chování surikat patřilo např. hrabání, pasivní chování či reakce na návštěvníky. Sledováním bylo zjištěno, že sledovaný faktor návštěvnosti nemá na chování surikat vliv.
|
|
|
Kokain jako statusový symbol
MOTTLOVÁ, Michaela
Předkládaná bakalářská práce s názvem ?Kokain jako statusový symbol? se zabývá vztahem kokainu a statusového symbolu. Práce poukazuje na rychle se zvyšující oblibu kokainu, který pravděpodobně částečně nahrazuje roli extáze, co by taneční drogy. Jelikož tento trend dosahuje celoevropského měřítka, z tohoto důvodu považuji toto téma za aktuální a hodné zájmu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, které na sebe navazují. Teoretická část představuje vymezení obecně dostupných poznatků. Zde je obsažen popis kokainu jako rostliny v kontextu historie jeho užívání. Dále je zde uvedeno jeho objevení a použití v souvislosti s jeho použitím v minulosti. Zaměřuje se také na psychické a somatické účinky kokainu, jejich obecný mechanismus a formy aplikace. Pro úplnost jsou uvedeny i následky při dlouhodobém užívání kokainu. Poté se práce věnuje symbolu, jeho významům a rituálu. Poslední teoretická kapitola se zaměřuje na souhrn poznatků o společenském systému a sociální struktuře, dále pak se věnuje popisu sociálního statusu, statusového symbolu a v neposlední řadě také tématikou sociálního aspektu užívání kokainu. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Cílem této předkládané práce je analyzovat vztah kokainu k vyjádření sociálního statusu ve formě statusového symbolu. Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Samotné získávání dat bylo realizováno prostřednictvím techniky narativního interview.
|
|
|
Charakteristiky rezidentů vnitřního města Českých Budějovic na pozadí procesu gentrifikace
KŘEŠNIČKOVÁ, Dana
Bakalářská práce srovnává odpovědi obyvatel bydlících ve vnitřním městě Českých Budějovic na pozadí procesu gentrifikace. V 7 plochách vnitřního města bylo metodou standardizovaného rozhovoru uskutečněno 75 rozhovorů s rezidenty, které byly následně vyhodnoceny. Respondenti byli roztříděni na ty, kteří mají charakteristiky gentrifikantů a na ostatní bydlící. Následně byly zkoumány rozdíly v jejich odpovědích. Byly také sledovány rozdíly v odpovědích obyvatel bydlících v jednotlivých řešených plochách. V ploše 2 - Nové domy u Perly - ul. Holečkova se gentrifikace projevuje výrazněji než v ostatních plochách. Součástí práce je rozbor literatury vztahující se k gentrifikaci.
|
|
| |
|
|
Etologická studie surikaty (Suricata suricatta) v ZOO Jihlava
ZÍTKOVÁ, Jana
Surikata (Suricata suricatta) je promykovitá šelma žijící v jižní Africe. Mezi hlavní potravu patří hmyz. Tvoří skupiny o 2-30 jedincích s vyvinutou sociální strukturou. Skupina se skládá z dominantního páru a rozdílného množství pomocníků obou pohlaví, které se podílejí na různých formách spolupráce, např. péče o mláďata, strážní služba a údržba doupěte. Práce probíhala v Zoologické zahradě Jihlava od července do září 2009 na skupině surikat, kterou tvořilo 14 jedinců. Byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování bylo soustředěno na péči o mláďata. Mezi sledované prvky chování patřilo např. hrabání, nošení mláděte, čištění mláděte a hra. Cílem práce bylo zjistit, jakými aktivitami zvířata tráví čas a vyhodnotit chování jedinců při výchově mláďat. Sledováním bylo zjištěno, že v zoologické zahradě v Jihlavě o mláďata pečovaly nejvíce dospělé samice, méně jednoleté samice, dále dospělí samci, jednoletí samci a nejméně odrostlá mláďata.
|
|
|
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum. První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností. Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách. Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti a problémy zachování venkovských sídel ve struktuře osídlení
Tučková, Dana ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá především vymezením venkova v České republice, jeho charakteristikou, historickým vývojem, stylem života na venkově a především jeho sociálními aspekty, který je přeci jen odlišný od městského, i když se rozdíly pomalu stírají. Jsou zde zkoumány životní podmínky venkovského obyvatelstva a srovnány s podmínkami ve městech a nastíněny základní problémy, se kterými se venkov u nás potýká a souvislosti, které mají vliv na stabilizaci venkovského obyvatelstva a udržení ekonomické funkce vesnice. Po roce 1989 dochází k významné změně vlastnické struktury venkova a zemědělství, klesá zaměstnanost v zemědělské prvovýrobě, roste nezaměstnanost, mění se nabídka pracovních příležitostí i způsob života na venkově. Venkovská obec se stává relativně samostatným subjektem, a roste význam obecního zastupitelstva. Sociální struktura venkova je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, mladými lidmi a především seniory, jejichž počet v poslední době poměrně výrazně roste. Předpokladem dlouhodobé perspektivy je možnost vhodného zaměstnání a dostupnost kvalitního vzdělání pro děti. Senioři zase potřebují přístupnou a kvalitní sociální a lékařskou péči. Informace, které jsou zde presentované, jsou čerpány především z výsledků výzkumů Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity v Praze, která je zaměřena na sociologii venkova
|
host ::
RSS.