Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí36 - 45  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Inscenační historie Klímovy dramatiky v českých divadlech
Kozubíková, Tereza ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Cílem práce je na základě dobových recenzí, článků, korespondence a deníkových zápisů chronologicky popsat inscenační historii Ladislava Klímy v českých divadlech. Práce se zabývá jak původními dramatickými texty, tak některými později zdramatizovanými beletristickými díly s důrazem na sedm inscenací od dvacátých let 20. století až po současnost: Matěj Poctivý, resp. Matějovo vidění (Stavovské a Národní divadlo, Studio Ypsilon, Divadlo v Dlouhé), Lidská tragikomedie (HaDivadlo, Stavovské divadlo) a Utrpení knížete Sternenhocha (Divadlo Komedie). Práce popisuje tvůrčí proces vzniku inscenací, jejich přijetí vedením divadla i herci, zkoumá proměny původního textu v souvislosti s poetikou daného divadla, sleduje různé režijní interpretace. Na základě studia pramenů se snaží zachytit také jejich kritickou reflexi i divácké ohlasy. Práce obsahuje jako přílohu rozhovor s režisérem dvou Klímových inscenací Arnoštem Goldflamem a také soupis dohledaných inscenací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Operní inscenace v divadle Kolowrat - opera v komorním prostoru
Dolejšová, Barbora ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Diplomová práce mapuje tvorbu operního souboru Národního divadla na scéně Divadla Kolowrat v průběhu dosavadních patnácti let. Autorka se v ní zamýšlí nad obecnou problematikou inscenování komorních oper a na základě analýz konkrétních inscenací poukazuje na některé možnosti scénického využití komorního prostoru pro operní žánr.
Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem)
Jančálková, Petra ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Anotace: Diplomová práce Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem) se zabývá režiemi K. H. Hilara ve funkci šéfa činohry Národního divadla v letech 1921-1935. Cílem práce bylo zaměřit se na Hilarovu tvorbu v Národním divadle, dále na jeho spolupráci s herci, na prvky expresionismu a později civilismu v jeho režiích a v neposlední řadě se věnovat jeho spolupráci se scénografy, zejména pak s architektem a výtvarníkem Hofmanem. Součástí diplomové práce se stala i obrazová příloha obsahující fotografie scény a rovněž ukázky scénických návrhů. Většina pramenů je k dispozici v archivu Národního muzea v Terezíně a v archivu Národního divadla v Praze. Odborná literatura je k zapůjčení v Divadelním ústavu rovněž v Praze.
Výkony, řízení a financování Státní opery Praha po jejím sloučení s Národním divadlem
Palasová, Tereza ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Boukal, Petr (oponent)
Práce srovnává dostupné informace o hospodaření Národního divadla a Státní opery Praha před jejich sloučením a po něm. Neklade si za cíl vyslovit definitivní závěry o efektivitě sloučení, neboť zatím byly uskutečněny jen počáteční fáze tohoto rozsáhlého procesu. Cílem práce je uspořádat informace o nepřehledném dění v pražském operním prostředí, analyzovat doposud dosažené výsledky, učinit srovnání s předchozím stavem a dojít k vlastnímu zhodnocení směřování transformačního procesu. Sloučení institucí je zkoumáno z několika pohledů. Za prvé jsou sledovány výsledky hospodaření a ekonomické ukazatele v dlouhodobém časovém horizontu a jsou interpretovány jak z hlediska organizací samotných, tak v kontextu kulturního sektoru a veřejných financí České republiky. Informace o ekonomické situaci autorka čerpá převážně ze sekundárních materiálů, jako jsou výroční zprávy, koncepce řízení a dále interní dokumenty, které byly autorce poskytnuty ekonomickým oddělením Národního divadla. Kromě ekonomických dopadů sloučení operních domů jsou tematizovány i jiné aspekty fúze, které jsou spíše kvalitativního charakteru -- například dramaturgie nebo uskutečněné změny pro zaměstnance. Pro tyto účely autorka získala primární informace prostřednictvím osobních rozhovorů se současnými a bývalými zaměstnanci. V závěru jsou představeny záměry vedení a vize do blízké budoucnosti.
Dramatická a publicistická činnost Otokara Fischera
KERHARTOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje osobnosti Otokara Fischera a jeho vztahu k divadlu a publicistice. Významné bylo jeho působení v Národním divadle, proto je tomuto tématu věnována jedna z kapitol. Taktéž nelze opominout samotnou Fischerovu dramatickou tvorbu a jeho příspěvky v dobových periodikách, s nimiž se aktivně podílel na utváření moderní kultury 1. poloviny 20. století.
Národní divadlo jako symbol české emancipace a identity
Hybnerová, Tereza ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Práce se soustřeďuje na vliv Národního divadla na emancipaci českého národa a dotváření jeho identity. V první kapitole analyzuji obecný význam národních divadel a proces jejich vzniku v dalších zemích. Dále se soustřeďuji na okolnosti vzniku českého Národního divadla. Další kapitola je věnována problémům, které provázely budování divadla, a charakteru jeho výzdoby. Ve třetí kapitole jsou uvedeny významné situace 20. století, ve kterých hrálo Národní divadlo významnou roli.
Španělské drama na pražských scénách 19. století
MLÁDKOVÁ, Eva
Moje bakalářská práce se zabývá inscenacemi španělské dramatiky na pražských scénách 19. století. Cílem práce bylo vytvořit soupis všech inscenací a z dostupných materiálů popsat úspěšnost jednotlivých her v porovnání s ostatními. Součástí práce bylo i vypracování přehledových karet jednotlivých představení.
Národní divadlo jako symbol národní identity: kvalitativní výzkum motivací spotřebitelů
Kalhotková, Petra ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlíček, Miroslav (oponent)
Cílem práce je ověřit a popsat míru utvrzování národní identity cílové skupiny ve spojitosti s konzumací kulturních statků na konkrétním příkladu Národního divadla. Na základě kvalitativního výzkumu prováděného formou osobních semistrukturovaných rozhovorů doplněných o prvky grafických projektivních technik představuji nový význam pojmu vlastenectví pro zvolenou cílovou skupinu (mladí lidé 16 -- 35 let) a postoj k Národnímu divadlu, tato vymezení následně dávám do kontextu s cílem práce a teoretickými východisky.
Marketingový mix velkých divadelních scén
Hájková, Martina ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Janovský, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na marketing velkých divadelních scén, národních divadel. Cílem práce je zhodnocení marketingového mixu vybraných národních divadel ze zemí s podobným historickým zázemím a jejich následná komparace. Teoretická část představuje marketingový mix a jeho specifika pro divadelní sektor. Praktická část se zaměřuje na konkrétní marketingový mix českého Národního divadla, Slovenského národného divadla a rakouského Burgtheater a jejich komparaci.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí36 - 45  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.