Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35,617 záznamů.  začátekpředchozí35608 - 35617  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.84 vteřin. 

Stanovení mastných kyselin v sýrech
Rajnochová, Veronika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
ABSTRAKT Tato práce se zabývá stanovením mastných kyselin v přírodních sýrech eidamského typu. V teoretické části práce jsou stručně charakterizovány přírodní sýry eidamského typu, hlavní pozornost je věnována lipidům, mastným kyselinám a možnostem jejich stanovení plynovou chromatografií. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin v modelových vzorcích přírodních sýrů eidamského typu vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735, pro esterifikaci mastných kyselin metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Vzniklé methylestery byly stanoveny pomocí plynové chromatografie s FID detekcí.

Stanovení aromaticky aktivních látek v sýrech
Ryglová, Hana ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech eidamského typu, tj. přírodní tvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Aromaticky aktivní látky se podílejí na celkovém aroma sýrů. Jedná se o těkavé látky patřící do skupin alkoholů, aldehydů, ketonů, nižších mastných kyselin, esterů, laktonů, terpenů a dalších. Pomocí metody SPME/GC/FID byly tyto látky identifikovány a kvantifikovány v modelových vzorcích přírodních sýrů eidamského typu, vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 18 těkavých sloučenin, z toho 3 aldehydy, 4 ketony, 7 alkoholů, 1 ester a 3 kyseliny. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly jak v počtu identifikovaných sloučenin, tak v jejich celkovém obsahu i v obsahu jednotlivých chemických skupin. Nízký počet identifikovaných sloučenin, stejně tak jako jejich celkový obsah, odpovídá počáteční fázi zrání sýrů.

Základní anorganické výroby Tvorba e-learningových studijních materiálů
Valenčík, Jan ; Pilátová, Ivana (oponent) ; Richtera, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o e-learningu (objasnění pojmu, formy, využití, klady a zápory), o systémech LMS, LCMS a základních prvcích pro tvorbu interaktivních učebních pomůcek, které napomáhají zvýšit kvalitu e-learningu. Výstupem je výukový software obsahující vizuální animace pro výuku základních anorganických výrob v chemickém průmyslu (výrobu kyselin, kovů, plynů, atd.) určených zejména pro studenty 1. ročníku FCH VUT v Brně, ale i pro širokou veřejnost. Vizualizace byly vypracovány pomocí programu Adobe Flash, který poskytuje širokou škálu zajímavých možností pro tvorbu vzhledově poutavých a názorných animací. Aplikace obsahuje 20 animací výrob základních anorganických sloučenin, které jsou nejčastěji využívány v chemickém průmyslu, při práci ve školních laboratořích a ve výuce anorganické chemie. Důraz v provedení je kladen především na názornost postupů při výrobě sloučenin a také na interaktivitu a vzhledovou stránku.

Vplyv asimilovatelného dusíka na produkciu prchavých kyselín v priebehu alkoholovej fermentácie
Maťas, Ján
Tato diplomová práce byla zaměřena na fermentaci moštu vinné révy a na produkci těkavých kyselin kvasinkami. Práce se v teoretické části zabývá asimilačními látkami pro kvasinky se zaměřením na dusík, jeho obsah v moštu a vlivu na průběh kvasného procesu. Dále jsou v práci popsány možnosti vzniku kyseliny octové i možnosti jejího eliminace z moštu a vína. Na konci teoretické části jsou uvedeny druhy výživy s podrobným popisem a možnostmi použití. Praktická část je zaměřena na pokus prováděný na Zahradnické fakultě Mendelovy Univerzity. Pokus byl složen z 10 variant a v každé z nich byla použita jiná dávka odlišného druhu výživy. Pozorován byl průběh vzniku kyseliny octové a úbytek asimilačných látek. Ze všech variant byla nejvíce odlišná varianta 0 u níž byl odlišný i průběh změn asimilovatelného dusíku.

Kyseliny v hroznech a vínech a jejich vliv na kvalitu vín
Zatloukalová, Magdaléna
Bakalářská práce byla napsána v Lednici na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně v roce 2014. V literární části práce byly popsány fyziologické procesy zrání hroznů, dále také jednotlivé organické kyseliny v hroznech a vínech a možnosti jejich úpravy. V experimentální části byl sledován vliv vybraných kyselin na celkovou kyselost a chuť vína. V hodnocení celkové intenzity kyselosti se u obou koncentrací projevily jako méně intenzivní vzorky s přídavkem kyseliny vinné a mléčné, vzorky s kyselinou jablečnou a citrónovou působily na hodnotitele kyseleji. V hodnocení celkového chuťového projevu byl jako nejpříjemnější označen vzorek s kyselinou vinnou. Nejméně chutnými se staly vzorky s přídavkem kyseliny citrónové a jablečné.

Biologický účinek rostlinných metabolitů II. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham.
Linzerová, Michaela ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
ABSTRAKT Linzerová, M.: Biologický účinek rostlinných metabolitů II. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2009, 66 stran Bylo provedeno dělení extraktu J1 získaného z rostliny Eschscholzia californica Cham. Dělení bylo prováděno na chromatografickém sloupci naplněném silikagelem, jako eluční soustava byla vybrána směs chloroform-ethanol 100+0 až 45+55. K zjištění přítomnosti alkaloidů byla zvolena metoda tenkovrstvé chromatografie. Jako eluční soustava byla zvolena polární směs ethanol-kyselina octová p.a.-voda (60+30+10). Detekce byla prováděna pomocí UV záření a postřiku Dragendorffovým činidlem. Frakce obsahující nejvyšší koncentraci alkaloidů byly spojeny a bylo u nich provedeno čištění. Byly získány dva různé alkaloidy. Tyto alkaloidy byly předány ke zjištění struktury pomocí metody NMR. Klíčová slova: sluncovka kalifornská, Eschscholzia californica, alkaloidy, sloupcová chromatografie, Alzheimerova choroba, benzofenantridinové alkaloidy

Vliv polyfenolických látek na hladký cevní sval
Najmanová, Iveta ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent) ; Klimas, Ján (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Iveta Najmanová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název disertační práce: Vliv polyfenolických látek na hladký cévní sval Polyfenolické látky jsou jedny z nejrozšířenějších sekundárních metabolitů rostlin. Patří mezi ně široké spektrum látek od jednoduchých látek s jedním benzenovým jádrem až po polymerní sloučeniny. Pro tuto dizertační práci byly vybrány dvě skupiny, a to kumariny a flavonoidy. Cílem práce bylo zjistit jejich vliv na hladký cévní sval v in vitro a in vivo podmínkách. V případě kumarinů toho bylo dosaženo sepsáním reviálního článku. Vliv flavonoidů včetně jejich metabolitů byl experimentálně otestován a některé výsledky již byly publikovány. Prvním krokem mého výzkumu bylo provést screening metabolitů kvercetinu, nejvíce se vyskytujícího flavonolu v lidské potravě, a zjistit jejich vasorelaxační potenciál. Testování bylo prováděno na isolované hrudní aortě potkana. Při tomto testování byl jednoznačně nejúčinnější metabolit kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová (3-HPPA), která byla minimálně o řád účinnější než vlastní kvercetin a další metabolity (zejména kyselina 3,4- dihydroxyfenyloctová a 4-methylkatechol)....

Studium cytotoxicity potenciálních antituberkulotik s využitím vybraných metod na jaterní a ledvinné buněčné liniii.
Katrnošková, Simona ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Mgr. Simona Katrnošková Vedoucí: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Název rigorózní práce: Studium cytotoxicity potenciálních antituberkulotik s využitím vybraných metod na jaterní a ledvinné buněčné linii Jaterní a ledvinná tkáň je během podávání farmakologické terapie často vystavena vysokým dávkám xenobiotik. V průběhu preklinického zkoušení můžeme pomocí testů in vitro předpovídat potenciální toxicitu léčiv, a tak předcházet výskytu možných závažných nežádoucích účinků v klinické praxi. Cílem této rigorózní práce bylo stanovení cytotoxicity 4 látek s potenciálním antituberkulotickým účinkem na vhodných buněčných modelech s využitím vybraných metod testování in vitro. Dalším úkolem bylo porovnat cytotoxické působení testovaných látek mezi sebou a s kyselinou 4-aminosalicylovou (PAS), která je již mnoho let známa svou antituberkulotickou aktivitou. Testované sloučeniny tvořily 3 deriváty na bázi salicylanilidových diethyl fosfátů a kyselina 4-(trifluormethyl)benzoová. K posouzení cytotoxického potenciálu jsme využili parametr inhibiční koncentrace IC50. V této experimentální práci jsme použili metody stanovující buněčnou metabolickou aktivitu, aminopeptidázovou aktivitu, uvolňování laktátdehydrogenázy...

Změny obsahu mastných kyselin během výroby modelového sýra
Janoušková, Kateřina ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v modelových vzorcích sýra typu Moravský bochník, které byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně standardním technologickým postupem. V teoretické části je shrnuta problematika obecně lipidů, mastných kyselin, charakteristika sýrů s vysokodohřívanou sýřeninou a Moravského bochníku, mikrobiální kultury používané při jejich výrobě a možnosti stanovení mastných kyselin. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Přítomné volné a vázané mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizační detekcí po převedení na methylestery kyselou esterifikací s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 32 mastných kyselin, v nejvyšším množství kyseliny kapronová, kaprylová, kaprinová, laurová, myristová, palmitová, stearová a olejová.

Monitoring obsahu senzoricky aktivních látek v průběhu výroby sýrů
Ryglová, Hana ; Buňka, František (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá monitoringem senzoricky aktivních látek v průběhu výroby sýrů eidamského typu, tj. přírodní tvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou, a v tavených sýrech, které z nich byly vyrobeny. Senzoricky aktivní látky se podílejí na celkovém aroma a chuti sýrů. Jedná se o těkavé látky patřící do skupin alkoholů, aldehydů, ketonů, nižších mastných kyselin, esterů, laktonů, terpenů a dalších. Pomocí metody SPME/GC/FID byly tyto látky identifikovány a kvantifikovány v modelových vzorcích přírodních a tavených sýrů, vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 42 těkavých sloučenin, z toho 6 aldehydů, 7 ketonů, 15 alkoholů, 6 esterů a 8 kyselin. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly jak v počtu identifikovaných sloučenin, tak v jejich celkovém obsahu i v obsahu jednotlivých chemických skupin. Vliv použitého pasteračního záhřevu na obsah a složení identifikovaných sloučenin se nejvíce projevil u vzorků zralých sýrů, u tavených sýrů potom v kombinaci s déletrvajícím záhřevem během tavení.