|
|
Kvalita uzených výrobků hospodářsky významných druhů ryb
KORYŤÁK, Lukáš
Tato diplomová práce si kladla za cíl otestovat přírodě blízkou aditivní látku a to kaseinát sodný, která nepodléhá mezi spotřebiteli nepopulárnímu označení "E" na etiketě výrobku, a která by poskytla tzv. "vyšší hodnotu" produktu hospodářsky významných druhů ryb v ČR, konkrétně kapra obecného (Cyprinus carpio), tolstolobika bílého (Hypophthalmichthys molitrix) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Dalším cílem práce bylo zjistit, vliv této aditivní látky na mikrobiální a biochemické procesy a také na organoleptické vlastnosti vybraných uzených ryb. Pro aplikaci byly použity celkem tři koncentrace tohoto přípravku a to 25, 50 a 100 g×kg-1. Výsledky této práce potvrdily, že díky kaseinátu (o koncentraci 100 g×kg-1) nedošlo k takovým ztrátám vody, jako tomu bylo u kontrolní skupiny, na níž se neaplikoval žádný aditivní přípravek, a která sloužila k porovnání se skupinami ošetřenými kaseinátem. Kapr obecný měl průměrnou ztrátu 12,9 % u vzorků ošetřených kaseinátem sodným a 14 % u kontrolní skupiny. Tolostolobik bílý na to byl obdobně. Skupina ošetřená kaseinátem ztratila v průměru 12,4 % a kontrolní skupiny přibližně 14 %. Nejlépe na tom byl pstruh duhový, který díky kaseinátu zadržel největší množství vody, respektive neztratil tolik na hmotnosti a to 15,9 % pro kaseinát sodný oproti 19,3 % naměřených v kontrolní skupině, ovšem tyto rozdíly se nepotvrdily jako statisticky průkazné. Co se týče textury masa, tak vyšla tužší pro vzorky ošetřené kaseinátem sodným oproti křehčí kontrolní skupině. U kapra a pstruha se neprokázala statisticky průkazná rozdílnost v tuhosti masa mezi kontrolou a skupinou s aplikovaným aditivním přípravkem. Zatímco u tolstolobika byly tyto rozdíly výrazné. Kontrolní skupina vykazovala jasně (p<0,05) nižší tuhost oproti skupině, na níž se aplikoval aditivní přípravek. Mikrobiologický rozbor se provedl 7. den po vyuzení a hodnoty se pohybovaly v rozmezí 2×10 až 1,9×10^2 KTJ×g-1. V rámci experimentu, skupiny testovaných druhů ryb nevykazovaly statisticky průkazný rozdíl (p>0,05). Testy na možný výskyt Listeria monocytogenes u všech uzených vzorků ryb i kontroly byly negativní. Živinové složení bylo zaměřeno především na základní živinové složky, kterými byly bílkoviny, tuky a sacharidy. Kontrolní skupina nevykazovala žádné výrazné odlišnosti oproti skupině, na kterou byl aplikován kaseinát sodný. Výsledky od konzumentů i senzorická analýza od panelu proškolených osob byly velmi podobné. Neprokázaly se statisticky významné rozdíly mezi ošetřenou skupinou kaseinátem sodným a neošetřenou tzv. kontrolní skupinou uzených druhů ryb.
|
|
|
Nutriční rozbor a optimalizace chovu vybraných druhů jedlého hmyzu v podmínkách ČR s ohledem na zdraví člověka
Adámková, Anna ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce)
Jedlý hmyz je ve světě považován za vysoce výživnou stravu s vysokým obsahem bílkovin a tuku. Nicméně, nutriční hodnota hmyzu není konstantní. Je ovlivněna živočišným druhem, vývojovým stádiem, podmínkami, místem chovu nebo výživou. Práce byla proto zaměřena na získání vybraných nutričních hodnot jedlého hmyzu. Analýzy byly zaměřeny na stanovení obsahu dusíkatých látek, tuku, profilu mastných kyselin a sterolů u vybraných druhů jedlého hmyzu, které je možné běžně chovat v podmínkách České republiky. Současně byly analyzovány i vzorky hmyzu chovaného na ostrově Sumatra z důvodu porovnání vlivu klimatických podmínek na nutriční hodnoty. Hlavním cílem práce bylo stanovení optimálních chovných podmínek, vývojových fází a krmných dávek pro získání dobré produkce hmyzu s vhodnými nutričními vlastnostmi pro výživu lidí. Provedené analýzy prokázaly vysokou nutriční hodnotu vybraných druhů hmyzu, zároveň však potvrdily průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých nutrientů mezi jednotlivými druhy v závislosti klimatických podmínkách a vývojovém stádiu. Porovnáním obsahu tuku a dusíkatých látek u jedlého hmyzu a jiných konvenčních zdrojů masa bylo zjištěno, že obsahem tuku a dusíkatých látek je zkoumaný hmyz podobný hovězímu masu. Získané výsledky jsou podkladem pro stanovení vhodných chovných podmínek a vývojových fází pro získání hmyzu s požadovanými nutričními vlastnostmi pro výživu lidí.
|
|
|
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat
Fáberová, Gabriela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zadinová, Kateřina (oponent)
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat Souhrn Cílem bakalářské práce, je zjištění vlivu pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat. Růst je jeden ze základních jevů charakterizující živý organismus. Vytváří se při něm z neživé hmoty, hmota živá. Množství tělesné hmoty není stálé, v průběhu života se výrazně mění. V raném postnatálním období roste rychleji kostra oproti svalstvu a tuku, poté dochází k rychlejšímu nárůstu svalstva a v posledním postnatálním období, označovaném jako dospělost dochází k tučnění. Při hodnocení růstu má významný vliv pohlaví. U prasat se běžně vykrmují vepříci a prasničky. V současnosti se začíná uvažovat o výkrmu kanců, či o imunokastrátech. U těchto zvířat lze vlivem rozdílné hormonální činnosti očekávat rozdílné ukládání svaloviny a tuku. Cílem této práce bylo objasnění vlivu pohlaví na utváření a růst zádového svalu u prasat. Testováno bylo celkem 72 kusů prasat. Prasata byla ustájena po dvojicích v kotcích a dle pohlaví rozdělena na vepře, kance, imunokance a prasnice. Tato subpopulace zvířat genotypu DanBred byla, rozdělena na 1/4 (18ks) kanečků nekastrovaných (K), 1/4 (18ks) kanečků hormonálně kastrovaných (I), 1/4 (18ks) vepříků (V) a 1/4 (18ks) prasniček (P). Průměrná živá hmotnost prasat při zahájení pokusu byla 28,5 kg, přičemž test probíhal do průměrných 107 kg živé hmotnosti. Po celou dobu výkrmu byla prasata krmena KKS ad-libitně. V průběhu testu byla v týdenních intervalech sledována individuální živá hmotnost, výška hřbetního tuku v místě A, B, hloubka svalu v místě A, B a celkový celkoví podíl svaloviny u všech kategorii prasat. Z dosažených výsledků vyplývá, že na růst a utváření dlouhého zádového svalu pohlaví vliv má. Při porovnávání hmotnosti v daném období, docházíme k závěru, že s přibývajícím věkem se rozdíl mezi prasničkami a imunokastráty zvětšoval. Nejlépe rostli imunokanci, prasničky na tom byly podobně, akorát byl u nich růst z fyziologického hlediska ukončen dříve. Nejvyšší nárůst tuku i svalů měřeno v místě A a B, se vyskytoval u vepřů u prasnic můžeme pozorovat zvyšující se nárůst tuku s ohledem na dobu, ve které jsou ve výkrmu. Kanci měli na konci výkrmu nejnižší výšku hřbetního tuku, imunokastráti. U immunokastrátů hodnotíme nízký nárůst tuku, oproti začátku sledovacího období. Nejvyšší hloubku svalu měřenou v místě A i B, měli vepříci spolu s prasničkami a imunokanečci a především kanci nedosahovali hodnot jako vepříci a prasničky, kteří měli hloubku svalu nejvyšší. Největší % podíl svaloviny byl naměřen u prasnic. Velký podíl svaloviny můžeme pozorovat u kanečků. Jako podprůměrný se ukazal podíl svaloviny u imunokanců a nejhorší poměr svaloviny na těle měli především na konci výkrmu vepříci což značí, že se zvyšujícím se věkem vepřů dochází k výraznějšímu tučnění, oproti zbylým skupinám prasat. Klíčová slova: prase, pohlaví, růst, kaneček ,MLLT, tuk
|
|
|
Vliv doby obohacování krmiva o nenasycené mastné kyseliny na vybrané parametry jatečné hodnoty prasat se zřetelem na kompozici mastných kyselin intramuskulárního tuku
Pantoflíček, Jiří ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem práce je posoudit vliv výživy s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin, zkrmované různě dlouhou dobu před porážkou na užitkové vlastnosti prasat, se zřetelem na kompozici mastných kyselin v intramuskulárním tuku vykrmovaných prasat.
Faktory ovlivňující kvalitu vepřového masa jsou vnitřní, vnější a technologické. Mezi kvalitativní ukazatele kvality masa řadíme podíl tuku a masa, stupeň okyselení masa (pH), barva, vaznost masa, obsah intramuskulárního tuku (mramorování), chuť, vůně, šťavnatost a křehkost. Tyto technologické a senzorické aspekty, jsou vedle nutričních a hygienických vlastností považovány zpracovateli a konzumenty za nejdůležitější.
Cílem práce bylo porovnat vliv délky zkrmování sojového oleje na parametry růstu a kvalitu vepřového masa.
Ovlivnění růstových schopností u testovaných prasat bylo neprůkazné, všechny skupiny prasat vykazovaly podobné výsledky.
Vlivem přidáním oleje do krmné dávky jsme ovlivnili profil mastných kyselin. Změny v obsahu nasycených mastných kyselin nenastaly ani v jedné ze skupin prasat. Délkou doby přidávání oleje se postupně snižovalo zastoupení mononenasycených mastných kyselin. Největší rozdíl byl zjištěn v zastoupení polynenasycených mastných kyselin. Jejich množství se zvyšovalo ve skupinách s delší dobou obohaceného krmiva, především na úkor mononenasycených mastných kyselin.
Rozdíly mezi kvalitativními znaky masa nebyly mezi skupinami prasat statisticky průkazné, přídavek olej tedy nezhoršil technologické parametry kvality masa a tuku.
Delší doba zkrmování sojového oleje výrazně zvýšila obsah polynenasycených mastných kyselin. Podávání sojového oleje vykrmovaným prasatům dle poznatků nebude mít účinek, jestliže olej budeme zkrmovat krátkou dobu před porážkou.
|
|
|
Vliv živé hmotnosti na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni u kanců
Poláčková, Miroslava ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo podat ucelený literární přehled a vyhodnocení výzkumu týkající se vlivu androstenonu a skatolu na živou hmotnost kanců, který je díky moderním trendům ožehavým tématem.
Na základě nové legislativy Evropské Unie bude v roce 2018 ukončena kastrace kanečků ve výkrmu prasat. Z tohoto důvodu se zkoumají nové možnosti výkrmu nekastrovaných jedinců.
Skatol je nepříjemně páchnoucí indolová sloučenina, která je tvořena v tlustém střevě prasat, později dochází k ukládání do tukové tkáně, což zapříčiňuje tzv. kančí pach.
Androstenon je steroid produkovaný Leydigovými buňkami varlat kanců, kdy část je vyplavována močí, částečně se akumulují ve slinách, pro stimulaci prasnic a část se akumuluje v tukové tkáni.
Chromatografická metoda vhodná pro detekci látek odpovídající za kančí pach byla vyvinuta na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem za použití chemických standartů.
Podle výsledků můžeme zhodnotit, že rozdíly mezi imunokastráty a kanci jsou minimální, nejen ve výkrmových ukazatelých, ale také ve výšce hřbetního tuku nebo růstu svalu musculus longissimus lumborum et thoracis. Jedinými se lišícími ukazateli jsou množství androstenonu a skatolu, které potvrzují, že výkrm do vyšších porážkových hmotností kanců je nerentabilní, protože množství těchto látek je mnohonásobně vyšší, než dovoluje evropská norma. Maso kanců je tedy nevyhovující a jsou mnohem lepší volbou imunokastráti.
Hypotézu, že má živá hmotnost vliv na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni kanců jsme tak potvrdili.
|
|
|
Sledování kvality tuků v českém pečivu
Pávová, Eva ; Táborský, Jan (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alena (oponent)
Práce se zabývá kvalitou tuku v českém pečivu. I když se obsah tuku v běžném pečivu pohybuje zpravidla v řádech jednotek procent, pečivo tvoří významnou část českého jídelníčku. V souvislosti s příjmem tuku se hovoří o vlivu tuku na rozvoj některých civilizačních chorob, zejména chorob oběhového systému. Bylo zjištěno, že především
trans nenasycené mastné kyseliny zvyšují riziko rozvoje těchto chorob. Pozitivně je naopak hodnocena přítomnost polynenasycených mastných kyselin, zvláště přítomnost n-3 kyselin, které mají protizánětlivé účinky a jejich zvýšený příjem je Světovou zdravotnickou organizací doporučován. V rámci studie bylo hodnoceno 20 vzorků pečiva. 10 vzorků tvořilo pečivo čerstvé a dalších 10 vzorků tvořilo pečivo
ze zmrazeného polotovaru. U vzorků bylo analyzováno složení mastných kyselin metodou plynové chromatografie. Bylo také stanoveno přibližné množství celkového tuku ve vzorcích na základě množství vyextrahovaného tuku. U vzorků bylo sledováno celkem 27 mastných kyselin, které tvořily přes 99 % všech kyselin u téměř všech vzorků. U všech vzorků byly nejvíce zastoupeny mononenasycené mastné kyseliny, a to především kyseliny linolová a olejová. Všechny vzorky obsahovaly velmi malé množství trans nenasycených mastných kyselin v řádech setin nebo desetin procent. Z hlediska poměru n-3 a n-6 nenasycených mastných kyselin byly mezi vzorky značené rozdíly. Hodnoty poměru se pohybovaly v rozmezí 0,06 - 1,74. Nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi vzorky čerstvého pečiva a vzorky pečiva ze zmrazeného polotovaru. Celkové množství tuku bylo bylo ve většině vzorků malé. Zjištěné hodnoty se pohybovaly u většiny druhů okolo 5 %. Tři vzorky obsahovaly tuk v množství pod 1 % a jeden vzorek nad 10 %. Z analýzy plyne, že ačkoliv pečivo obsahuje ve většině případů malé množství tuku, může být zdrojem kvalitního tuku s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin a v některých případech i s vysokým obsahem prospěšných n-3 kyselin.
|
|
|
Vliv způsobu kastrace na charakteristiky vepřového masa
Polcar, Bronislav ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit vliv způsobu kastrace na charakteristiky vepřového masa a zhodnotit do jaké míry pohlaví ovlivňuje utváření jatečného těla.
Jatečná hodnota je vyjádřena kvantitativními a kvalitativními znaky, které ovlivňují hodnotu jatečně upraveného těla. Na kvalitě jatečně upraveného těla se také podílí vnitřní faktory, kde vliv pohlaví zásadně ovlivňuje skladbu jatečného těla a jeho kvalitu.
Významný dopad na kvalitu masa u vykrmovaných kanečků má kančí pach. Kančí pach je pevně spjat s chirurgickou kastrací, která se jeví jako účinný nástroj pro eliminaci nežádoucího pachu. V posledních letech dochází v Evropské Unii k vyššímu tlaku na welfare prasat a tím i k prosazování zákazu chirurgické kastrace, která je pro selata bolestivá a působí stresově. Proto je jako jednou z dalších možností eliminace kančího pachu pomocí imunologické kastrace, která je v posledních letech předmětem mnoha studií a přináší velmi pozitivní výsledky.
Cílem naší práce bylo porovnat skupiny vepříků, prasniček, kanečků a imunokastrátů a u těchto skupin sledovat složení jatečných těl, kvalitu masa a úroveň skatolu s androsteronem.
Byl prokázán významný vliv pohlaví na složení jatečných těl prasat, kdy kanečci a imunokastráti dosahovali nejvyšších růstových schopností. Překvapivě příznivě vysoká intenzita růstu byla zjištěna i u vepříků. Naopak u prasniček byla zjištěna nejnižší růstová schopnost.
Kanečci měli nejvyšší podíl svaloviny a nejnižšší podíl tuku. Oproti tomu vepříci dosahovali vyšší jatečné výtěžnosti, ale nejnižšího podílu libové masa.
Vepřící se také vyznačovali nejvyšší tloušťkou hřbetního tuku. Vyšší podíl hřbetního tuku byl také zjištěn u skupiny imunokastrátů, kteří se jinak vyznačují velmi dobrou kvalitou jatečně upraveného trupu, který se svými parametry vyrovnává skupině kanečků.
Vlivem imunologické kastrace došlo u imunokastrátů ke snížení hmotnosti pohlavních žláz a zastavení jejich fyziologické činnosti a tím dosažení nižší koncentrace androstenonu a skatolu až pod úroveň způsobující kančí pach. Ve skupině kanečků látky způsobující kančí pach přesahovaly hladinu přípustnosti až dvojnásobně.
Podíl hlavních masitých části a to jak hmotnost tak procentuální zastoupení z hmotnosti jatečně upraveného trupu byla nejlépe vyhodnocena pro skupinu prasniček. Prasničky se vyznačovaly nejlepší zmasilostí v kýtě a v pečeni. Nejvyšší hmotnost a podíl krkovice měli kanečci a nejlepší parametry plece byly zjištěny u imunokastrátů. Vliv pohlaví neměl zásadní dopad na kvalitativní parametry masa.
|
|
|
Vliv přídavku oleje na kvalitu tuku u prasat
Zajíček, Štěpán ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Vepřové maso představuje největší objem produkce masa z hlediska celosvětového trhu. V České republice tvoří přes 50 % z celkové spotřeby masa. Vepřové maso je často uváděno jako potravina s vysokým obsahem tuku a nepříznivou rovnováhou mastných kyselin. Příjem tuků v potravě by měl obsahovat nasycené (SFA), monoenové (MUFA)
a polyenové (PUFA) mastné kyseliny v poměru <1 : 1,4 : >0,6. Poměr PUFA/SFA by měl být vyšší než 0,4 a poměr n-6/n-3 PUFA 5 : 1. V rámci zvýšení povědomí o významu stravy
pro lidské zdraví je v poslední době snaha nalézt způsoby, jak produkovat maso zdravější, tj. s vyšším podílem PUFA k SFA a výhodnějším poměrem n-6 a n-3 PUFA. Kvalita vepřového masa z hlediska složení jeho mastných kyselin není v současné době příliš příznivá. Profil mastných kyselin v živočišných tucích lze ovlivnit tuky obsaženými v krmivu
a prostřednictvím výživy tak pozměnit složení mastných kyselin v tuku prasat.
V diplomové práci jsou popsány tuky, jejich význam ve výživě lidí, skupiny mastných kyselin vyskytujících se v tucích, jejich zdroje a faktory ovlivňující obsah a profil mastných kyselin ve svalové a tukové tkáni zvířat.
Cílem práce bylo sledovat vliv přídavků řepkového a sojového oleje, jako významných zdrojů nenasycených mastných kyselin, ve výkrmu prasat na kvalitu a složení intramuskulárního tuku (IMT) v pečeni (MLLT). Dále byl hodnocen vliv přídavku těchto olejů na vybrané parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty. Pro objektivnější vyhodnocení vhodnosti tuků byl vypočítán aterogenický a trombogenický index.
Do pokusu bylo zahrnuto 32 kusů jatečných prasat finální hybridní kombinace DanBred. Prasata byla po celou dobu výkrmu krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi a v závislosti na výživě rozdělena do tří skupin, tj. na kontrolní skupinu bez přídavku oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % řepkového oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % sojového oleje.
Z výsledků pokusu vyplývá, že skupina s přídavkem sojového oleje vykazovala současně s nejnižším denním příjmem krmiva nejlepší konverzi krmiva. Přídavek řepkového
a sojového oleje neměl významný vliv na fyzikální parametry pečeně a hřbetního sádla. Technologická kvalita hřbetního sádla tak nebyla negativně ovlivněna. Množství IMT nebylo ovlivněno žádným z olejů. Ovlivněna však byla kompozice mastných kyselin v IMT, a to jak řepkovým tak sojovým olejem.
Ačkoliv nebyly celkové SFA ovlivněny ani jedním z olejů, obsah nejvíce zastoupené SFA, kyseliny palmitové, byl významně snížen v sojové dietě. Významně nejnižší obsah celkových MUFA vykazovala skupina se sojovým olejem, což bylo důsledkem významného snížení nejvíce zastoupené kyseliny, kyseliny olejové. Působením přídavku obou olejů byly významně navýšeny PUFA a n-3 PUFA. Navýšen byl také poměr PUFA/SFA, nejvíce vlivem sojového oleje. Poměr n-6/n-3 PUFA byl významně snížen vlivem řepkového oleje. Obsah kyseliny linolové, alfa-linolenové a eikosapentaenové byl významně navýšen jak řepkovým tak sojovým olejem. Sojový olej zvýšil obsah kyseliny alfa-linolenové významně více než řepkový, který naopak výrazněji navýšil kyselinu linolovou.
Trombogenický index byl významně snížen řepkovým i sojovým olejem, aterogenický index pouze sojovým.
|
|
|
Oxidační změny vybraných druhů masa
Havelková, Michaela ; Prokůpková, Ludmila (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá změnami složení živočišného tuku během zpracování a skladování masa. Použito bylo mělněné maso kapra obecného (Caprinus carpio). Po aplikaci vybraných bylinek byl zkoumán jejich vliv na stabilitu rybího tuku po tepelném opracování a chladírenském skladování. Celkem byly provedeny dvě analýzy, během kterých probíhala měření ve dvou až třídenních intervalech 20 - 23 dní. V této době byl sledován vliv bylinek dobromysli obecné (Origanum vulgare), saturejky zahradní (Satureja hortensis L.) a oregana řeckého (Origanum heracleoticum L.) pomocí indikátoru stupně oxidace TBA čísla (hodnoty) na tepelně upravené a chladírensky skladované rybí maso. To obsahuje vysoké procento vody a PUFA, proto zvýšeně podléhá lipidové autooxidaci. Aplikací vybraných bylin do vzorků je možné lipidovou autooxidaci inhibovat a prodloužit tak skladování rybího masa. Antioxidační účinek bylin se projevil ve všech měřeních, statisticky nebyl nalezen významný rozdíl mezi účinky dobromysli a saturejky. Statisticky významný se jeví účinek mezi saturejkou a oreganem řeckým a mezi dobromyslí obecnou a oreganem řeckým. Po celou dobu měření byly hodnoty TBA velice nízké. Statisticky nebyl prokázán rozdíl mezi vzorky s bylinami a standardním vzorkem. Chladírenské skladování s pomocí antioxidačního účinku bylin ale lze považovat jako účinné omezení oxidačních pochodů v rybím mase.
|
|
|
Vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka
Poláčková, Barbora ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování diplomové práce byly získány na farmě Hole Oldřicha Poláčka. Farma Oldřicha Poláčka se nachází ve Středočeském kraji, obhospodařuje celkem 380 ha orné půdy. Na farmě jsou chovány krávy holštýnského plemene, v současnosti v počtu 190 kusů.
Ukazatele mléčné produkce a reprodukce byly sledovány v letech 2013 až 2015. Výsledky sledované farmy byly porovnány s výsledky užitkovosti svazu holštýnského plemene v ČR.
Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí SAS 9.3 (SAS/STAT; 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE.
Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných měsíčních sestav kontroly užitkovosti a počítačového systému Afifarm. K vyhodnocení byla použita data 104 dojnic, které měly poslední dvě uzavřené normované laktace od roku 2013 do roku 2015 a 121 prvotelek, které měly uzavřenou první laktaci v roce 2014 nebo 2015.
U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje za laktaci (kg), denní nádoj (kg), tuku (%), bílkovin (%) mléka v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí, věk při 1. otelení) a pořadí laktace.
Mléčná užitkovost v roce 2015 byla na farmě nad průměrem ČR. U dojnic na 1. laktaci dosahovala 8 536 kg za normovanou laktaci, u dojnic na 2. laktaci na farmě dosahovala 10 928 kg a u dojnic na 3 a další laktaci dosahovala 10 864 kg. Průměrný obsah tuku 3,71 % a bílkovin 3,28 %.
Vliv pořadí laktace negativně ovlivnil % obsah bílkovin (r= -0,278). Průkaznost byla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší obsah bílkovin byl na první laktaci 3,40 % a nejnižší na páté laktaci 3,20 %. Statisticky se nepodařilo prokázat vliv pořadí laktace na nádoj za laktaci, denní nádoj a % obsah tuku.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi nádojem za laktaci v kg a denním nádoj v kg (r=1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší denní nádoj byl na první laktaci (30,24 kg) při produkci 9 223,06 kg mléka a nejvyšší na třetí laktaci (47,43 kg) při produkci 14 466,76 kg mléka.
Zvyšování produkce mléka za laktaci mělo negativní vliv na % obsah tuku (r= -0,137) a na % obsahu bílkovin (r= -0,196). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). Se stoupající produkcí mléka klesal % obsah tuku i % obsah bílkovin. Statisticky nebyl prokázán vliv nádoje za laktaci na servis periodu a mezidobí.
Vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v % (r= 0,501) na hladině významnosti (P < 0,001). Se zvyšujícím obsahem tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejnižší obsah bílkovin (3,20 %) byl zjištěn při obsahu tuku 3,66 %. Nejvyšší obsah bílkovin (3,40 %) byl nalezen při obsahu tuku 3,68 %.
Věk při 1. otelení prvotelek se negativně projevil na % obsahu tuku mléce (r= -0,186). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S přibývajícím věkem při 1. otelení klesal % obsah tuku v mléce. Dále byl prokázán vztah mezi nádojem za laktaci a servis periodou (r= 0,227). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S prodloužením servis periody se zvyšoval nádoj za laktaci.
|
host ::
RSS.