|
|
Vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka
Poláčková, Barbora ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování diplomové práce byly získány na farmě Hole Oldřicha Poláčka. Farma Oldřicha Poláčka se nachází ve Středočeském kraji, obhospodařuje celkem 380 ha orné půdy. Na farmě jsou chovány krávy holštýnského plemene, v současnosti v počtu 190 kusů.
Ukazatele mléčné produkce a reprodukce byly sledovány v letech 2013 až 2015. Výsledky sledované farmy byly porovnány s výsledky užitkovosti svazu holštýnského plemene v ČR.
Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí SAS 9.3 (SAS/STAT; 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE.
Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných měsíčních sestav kontroly užitkovosti a počítačového systému Afifarm. K vyhodnocení byla použita data 104 dojnic, které měly poslední dvě uzavřené normované laktace od roku 2013 do roku 2015 a 121 prvotelek, které měly uzavřenou první laktaci v roce 2014 nebo 2015.
U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje za laktaci (kg), denní nádoj (kg), tuku (%), bílkovin (%) mléka v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí, věk při 1. otelení) a pořadí laktace.
Mléčná užitkovost v roce 2015 byla na farmě nad průměrem ČR. U dojnic na 1. laktaci dosahovala 8 536 kg za normovanou laktaci, u dojnic na 2. laktaci na farmě dosahovala 10 928 kg a u dojnic na 3 a další laktaci dosahovala 10 864 kg. Průměrný obsah tuku 3,71 % a bílkovin 3,28 %.
Vliv pořadí laktace negativně ovlivnil % obsah bílkovin (r= -0,278). Průkaznost byla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší obsah bílkovin byl na první laktaci 3,40 % a nejnižší na páté laktaci 3,20 %. Statisticky se nepodařilo prokázat vliv pořadí laktace na nádoj za laktaci, denní nádoj a % obsah tuku.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi nádojem za laktaci v kg a denním nádoj v kg (r=1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší denní nádoj byl na první laktaci (30,24 kg) při produkci 9 223,06 kg mléka a nejvyšší na třetí laktaci (47,43 kg) při produkci 14 466,76 kg mléka.
Zvyšování produkce mléka za laktaci mělo negativní vliv na % obsah tuku (r= -0,137) a na % obsahu bílkovin (r= -0,196). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). Se stoupající produkcí mléka klesal % obsah tuku i % obsah bílkovin. Statisticky nebyl prokázán vliv nádoje za laktaci na servis periodu a mezidobí.
Vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v % (r= 0,501) na hladině významnosti (P < 0,001). Se zvyšujícím obsahem tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejnižší obsah bílkovin (3,20 %) byl zjištěn při obsahu tuku 3,66 %. Nejvyšší obsah bílkovin (3,40 %) byl nalezen při obsahu tuku 3,68 %.
Věk při 1. otelení prvotelek se negativně projevil na % obsahu tuku mléce (r= -0,186). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S přibývajícím věkem při 1. otelení klesal % obsah tuku v mléce. Dále byl prokázán vztah mezi nádojem za laktaci a servis periodou (r= 0,227). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S prodloužením servis periody se zvyšoval nádoj za laktaci.
|
host ::
RSS.