|
|
Způsoby transcendence básnického bytí Pokus o hermeneutickou interpretaci (Mácha, Březina, Zahradníček)
Vrbková, Julie Lien ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem práce Způsoby transcendence básnického bytí. Pokus o hermeneutickou interpretaci.(K. H. Mácha, O. Březina, J. Zahradníček) je vyložit svébytnou formu existence v médiu poetického slova vybraných básníků (K. H. Mácha, O. Březina, J. Zahradníček) v návaznosti na moderní hermeneutické koncepce básnického jazyka (M. Heidegger, H. G. Gadamer, ad.), též na filozofii Romana Guardiniho a Sørena Kierkegaarda (především při interpretaci Zahradníčkových básní). První část se zabývá básnickým bytím jako "bytím jinak" z hlediska jeho individuální jedinečnosti, s níž přesahuje sebe sama uměleckým tvořením. Druhá část práce se věnuje dopadu existenciální úzkosti na básnické bytí na základě Březinovy eseje Dílo smrti a Heideggerovy práce Bytí a čas. V důsledku trvalého ohrožení básnického bytí se u něj objevuje specifický modus prožívání, melancholie, kterým se zabývá třetí část práce. Tento způsob bytí básnické existence je v médiu poetického slova interpretován na základě Kierkegaardových poznámek, deníků a Guardiniho studií. V závěrečné části je reflektován vývoj Zahradníčkovy rané tvorby z hlediska Kierkegaardových tří stádií existence. Básnickému já je umožněno vstoupit do stádia náboženské existence díky niterné metafyzické lásce, která otevírá osamocený vnitřní prostor básnického já světu i druhým...
|
|
|
Totalitní kýč a underground. Sémiotický model.
Kubíček, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Důsledkem sémiotické totalizace veřejného života v totalitních společnostech jsou radikální změny v systému sociálních, estetických, etických a jazykových norem. Tento systém popisujeme v části Totalitní kýč v kapitolách Totalita, Kýč, Historie, Umění, Jazyk, Estetika a Mýtus. V části Underground interpretujeme totální realismus a trapnou poezii Egona Bondyho a Iva Vodseďálka jako modelovou reakci na podmíky totalitní společnosti. Zavádíme pojem totální poezie. Klademe si otázku, čím je totální poezie, není-li uměním a postupně nacházíme jedenáct odpovědí: 1. souborem apokryfních textů socialistického realismu, 2. hrou na umění, 3. kulturou ve znamení zrodu, 4. metodou fenomenologické redukce, 5. jazykovou hrou, 6. dekonstrukcí mýtu, 7. zaujímáním herní pozice v totalitní společnosti, 8. mýtem, 9. sémiotickou očistou realizovanou skrze sémiotické běsnění, 10. zeznakověním skutečnosti a zeskutečněním znaku, 11. výzvou ke hře. Nakonec se pokoušíme o vymezení totální poezie ve vztahu k avantgardě, modernímu umění a postmoderně. V kapitole Kýč a underground činíme trojí: 1. rekapitulujeme recepci díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka, 2. prozkoumáváme určité filozofické a politické souvislosti a paralely totalitního kýče a totální poezie, 3. uvádíme teoretické poznání totální poezie v souvislost se...
|
|
|
Otázka sebeuskutečnění ve filosofii Jana Patočky
Härtel, Filip Hanuš ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Tématem této práce je otázka sebeuskutečnění, co to znamená žít smysluplný život. Východiskem této práce a rámcem, v němž se pohybuje jsou texty Jana Patočky shrnuté pod titulem Negativní platonismus. V těchto textech Patočka otázku sebeuskutečnění rozvíjí jednak v diskusi s filosofy existence, jednak úvahou nad podstatou metafyziky. Své vlastní myšlenky pak formuluje především skrze postavu Sókrata a platónské pojmy Idea a chórismos. Po analýzách Patočkových textů se budeme zabývat otázkou, v čem tkví specifičnost a přínos této Patočkovy filosofie. Ta bude rozvíjena okolo pojetí sebeuskutečnění jako celoživotního úkolu, jenž je veden ve vztahu k transcendenci.
|
|
|
Cesta - Hora k obcházení
Hůlová, Martina ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
V diplomové práci je prezentován můj vlastní pohled na umění a svět kolem nás. Stěžejní je chápání života a umění jako cesty a neustálého hledání. Na základě tohoto pohledu jsou rozebírána obecně i konkrétně dílčí témata (umění, formy a prostředky vyjádření, symbolika, pojem cesty, čas a výtvarné práce různých umělců), skrze něž jsou nalézány zákonitosti a souvislosti. Součástí je rozbor mé vlastní výtvarné práce (malby) i didaktické praxe spolu s předmětem didaktiky. Diplomová práce je prolnuta úvahovými prvky.
|
|
|
Impact of Emerson's Transcendentalism on the Development of the New Age Movement . An Inquiry into Parallels as a Way to Determine the Influence
Rabochová, Pavlína ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Tato práce sleduje historický vývoj Amerického Transcendentalismu, teologického, filosofického a literárního hnutí první poloviny devatenáctého století ve Spojených státech amerických a duchovně orientovaného směru New Age, jehož kořeny sahají na přelom osmnáctého a devatenáctého století. Tento duchovně orientovaný směr dosáhl vrcholu svého vývoje v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy začal být označován jako hnutí. Práce se soustřeďuje především na vliv Amerického Transcendentalismu, jež byl jedním ze směrů které významně přispěly ke zrodu New Age. Největší pozornost je věnována tvorbě Ralpha Waldo Emersona. Skrze detailní analýzu vybraných Emersonových esejí jsou naznačeny paralely mezi ideovým přesvědčením transcendentalistů, konkrétně Emersona, a idejemi, jež jsou obecně sdíleny mezi členy hnutí New Age. Při sledování historického vývoje obou tradic narazíme na bod, kdy se obě tradice začnou sbíhat a vytvoří tak jeden směr. Tímto směrem je hnutí New Thought, jehož počátky spadají do druhé poloviny devatenáctého století.
|
|
|
Role metaforického zobrazení v rámci vztahu člověka k transcendentnu
Stehlíková, Hana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá filosofickou tematizací vztahu člověka k transcendentnu prostřednictvím pojmu metafory a metaforického zobrazení. Porovnává dvě svébytné filosofické koncepce autorů Immanuela Kanta a Friedricha Nietzscheho, které jsou propojeny prostřednictvím otázky po možnostech poznání a vztahu jazyka a myšlení. Ucelující perspektivou pojednání dodává filosofický pojem metafory, jehož role a význam v rámci filosofické disciplíny jsou hledány právě na pozadí děl daných autorů. Pojem metafory z filosofického pohledu je pak ústředním tématem dvou závěrečných částí práce, které se vracejí k poznatkům úvodního výkladu a nabízejí jejich shrnutí v podobě symbolistické a idealistické koncepce, jak je nastínil Jacques Derrida. Tyto pozice se však k pojmu metafory vztahují a užívají jej způsobem, který pouze zrcadlí jejich vlastní premisy a vede neřešitelným sporům. Nabízí se tak otázka, zda lze pro pojem metafory nalézt jiné východisko.
|
|
| |
|
|
Jack London, Tulák po hvězdách, inspirace a filosofický obsah
SODOMKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá americkým naturalismem a jeho počátky. Dále nastiňuje životopis a stěžejní dílo Jacka Londona. Největší důraz je kladen na analýzu románu Tulák po hvězdách. Román rozebírá po stránce filozofického obsahu, věnuje se mu z pohledu pojetí lidskosti, reinkarnace, vězení, brutality vězeňského systému, transcedence, svobody lidské existence a neobvyklé "astrální teorie".
|
|
|
Teologie hudby
NOSKOVÁ, Blanka
Práce se zabývá vztahem teologie a hudby. Vychází z dějin vývoje filosofického úsudku o obsahu pojmu ?musica? ve starověku a ze současného pojetí a definic hudby. Následně přechází k presentaci vybraných spisů historických i současných teologů na téma hudební umění. Na základě jejich rozboru dochází práce k závěru, že vztah mezi teologií a hudbou skutečně existuje a jejich dialog obě disciplíny vzájemně obohacuje. Hudba překračuje omezené možnosti řeči a prostředky sobě vlastními se vyjadřuje o nekonečném Bohu. Tato hlavní myšlenka, ke které práce dospívá, je konkrétně doložena v hudebním působení a dílech vybraných skladatelů klasické hudby.
|
|
|
Dialogický personalismus
CHALUPSKÁ, Martina
Tato práce pojednává o filosofickém proudu, který začal zapouštět své kořeny v 18. století ve filosofii řeči a výrazně se začal rozvíjet po první světové válce, tedy o tzv. DIALOGICKÉM PERSONALISMU. Charakterizuje samotný pojem dialogického personalismu, jeho vstup na pole filosofie a následný vývoj, a to jak ve světové sféře, kterou představují především Franz Rosenzweig, Ferdinand Ebner, Martin Buber a Emmanuel Lévinas, tak ve sféře české, která je zastoupena hlavně Karlem Vránou, Jolanou Polákovou nebo Milanem Machovcem. U každého z těchto autorů se podrobně věnuji jeho životu a následně rozboru jeho magnum opus z oblasti filosofie dialogu. Dále je zde popsán biblický rozměr tohoto proudu, Bible je zdrojem, z něhož filosofové dialogu vycházejí.
|
host ::
RSS.