|
|
Folkloristické práce Františka Bartoše a literatura pro děti
Popelková, Jana ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá folkloristickými pracemi Františka Bartoše a významem autora v stěžejních oblastech jeho činnosti, tedy především v oblasti pedagogiky, národopisu a sběru a vydávání lidových písní. Podrobněji jsou pak v práci rozebrány jeho sbírky Naše děti a Kytice s ohledem na Bartošův vztah k dětské literatuře a na jeho požadavky podoby textů určených dětem.
|
|
|
Ekonaratologie
Filková, Kateřina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Valkounová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Ekonaratologie se zabývá historií, cíly a využitím moderní interdisciplinární teorie narativity v environmentální výchově v předškolním prostředí. Popisuje potenciality a význam naratologie jako přístupu pro dětské pochopení okolního světa a zvyšování environmentální senzitivity. Cílem výzkumné části bylo ověření narativního paradigmatu (Fisher, 2000; Bruner 1996) u dětí předškolního věku a navázání bližšího vztahu mezi dětmi a přírodou vytvořením několika autentických příběhů o přírodě, které si samy děti vymyslely. Druhá část práce se zaměřuje na výzkum mezi učitelkami mateřských škol. Úkolem bylo sepsat knihy o přírodě, které ve své praxi využívají. Z tohoto seznamu se poté tvořil žebříček deseti nejoblíbenějších dětských publikací o přírodě. Práce nabízí i seznam vhodných knih pro ekonaratologickou metodu u dětí předškolního věku. Výsledkem bylo zjištění, že děti ve věku 4-6 let si přirozeně více pamatují, když slyší informace ve formě vyprávění příběhů, a že jsou schopné naslouchat přírodě a jejím projevům.
|
|
|
Úloha knihy při rozvoji dětské fantazie
Zemanová, Pavlína ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Rösslerová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu knihy v rozvoji dětské fantazie. V úvodní kapitole je stručně nastíněna problematika dětské fantazie. Druhá část se zabývá ontogenetickým vývojem dítěte od prenatálního období po období mladšího školního věku a rozvojem klíčových kompetencí dítěte. Dále se zaměřuje na vybrané psychologické směry, které měly imaginaci jako předmět zkoumání. Vysvětluje a teoreticky vymezuje základní pojmy a procesy imaginace. Věnuje se specifickým jevům dětské fantazie a vývoji fantazie. Třetí část diplomové práce pojednává o literárních žánrech určených dětem, blíže se zabývá tradiční pohádkou a specifikuje úlohu pohádkových postav a literárních hrdinů. Stručně se zabývá historickým vývojem české knižní ilustrace, významem ilustrací v knihách pro děti a též jedním ze způsobů vyjádření fantazijních představ dětí - dětskou kresbou. Předposlední kapitola se zabývá aplikací všech výše zmíněných poznatků v praxi a uvádí praktickou ukázku práce s dětmi předškolního věku. Věnuje se též vztahům dítěte ke škole a ke knize. Závěrečná část obsahuje stručné shrnutí poznatků. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Oskar Wiener and his creation for children
Adeltová, Helena ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o pražském německém spisovateli Oskaru Wienerovi, který patří mezi méně známé pražské autory, tvořící na přelomu 19. a 20. století. Zvláštní důraz je pak věnován Wienerově tvorbě pro děti, která hraje v jeho celkové tvorbě stěžejní roly. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá pojednává obecně o životě Oskara Wienera a její materiálovou základnu tvoří především archiválie, vzpomínky jeho přátel a autobiografické prvky z Wienerových děl. Kapitola třetí se zabývá pražskou německou literaturou přelomu 19. a 20. století obecně, nastiňuje historické pozadí, uvádí literární skupiny této doby, především pak skupinu Jung Prag a její literární tendence. Jelikož patřil Oskar Wiener do skupiny pražských neoromantiků, je čtvrtá kapitola věnována právě tomuto směru. Kapitola pátá poskytuje stručný přehled celkové tvorby Oskara Wienera s důrazem na jeho činnost sběratelskou a zprostředkovatelskou. Kapitoly šest a sedm se pak již podrobněji zabývají Wienerovou tvorbou pro děti, kdy jsou v šesté kapitole představena konkrétní Wienerova díla a v sedmé kapitole jsou pak tyto díla zasazena do všeobecného kontextu moderní pedagogiky. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky a postřehy této práce. Klíčová slova Oskar Wiener, německá pražská...
|
|
|
Prózy Karla Čapka pro děti a pro dospělé. Porovnání stylu.
Vrbová, Anna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tématem práce je rozbor vybraných stylistických aspektů Povídek z jedné a z druhé kapsy a Devatera pohádek Karla Čapka. V první části práce se autorka zabývá výrazným rysem Čapkovy tvorby, snahou vyvolat dojem ústního vyprávění. Nejprve se věnuje vlivu tohoto prvku na celkovou kompozici vybraných děl a posléze analýze konkrétních jazykových prostředků. Druhá část pojednává o dalších stylistických a jazykových prostředcích, které jsou pro vybraná Čapkova díla typické. Patří mezi ně například kupení synonymních výrazů, hra se zvukovou podobou jazyka či využívání cizojazyčných pojmenování. V rámci jednotlivých témat autorka porovnává vybrané texty mezi sebou. Klíčová slova Karel Čapek, krátká próza, literatura pro děti, jazykový rozbor
|
|
|
Lingvistická analýza textů Petra Nikla
Sigmundová, Alena ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je lingvistická analýza textů Petra Nikla. Petr Nikl je všestranný umělec. Jeho hlavní činností je výtvarnictví, dále se věnuje loutkovému divadlu, zpívá se skupinou Lakomé Barky a píše literaturu pro děti. Cílem této práce bylo zjistit, jestli autor ve svých dílech respektuje dětský aspekt, zejména zda používá jen takových jazykových prostředků, které jsou vhodné pro dětského čtenáře. Po důkladné analýze všech Niklových knih (Pohádka o Rybitince (2001), O Rybabě a Mořské duši (2002), Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007), Jělěňovití (2008) a Niklův Blázníček (2009) jsem došla k závěru, že autor respektuje jen některé prvky dětského aspektu. Syntaktická stavba jeho textů je nekomplikovaná, pro dětského čtenáře vhodná. Z lexikálního hlediska to ovšem tak jednoznačné není. Autor sice využívá jen jednoduchých metafor a přirovnání, používá téměř výhradně slova domácího původu a často užívá slov citově zabarvených, na druhou stranu se však v textech hojně objevují slova knižní a řídká, která většina dětí nemůže znát, a složité poetické neologismy. Na morfologické rovině neshledávám pro děti žádné výrazné překážky. Na rovině fonologické se však objevit mohou, a to zejména pokud se dítě snaží některé texty číst nahlas. Texty totiž často obsahují téměř nevyslovitelné shluky hlásek....
|
|
|
Dětská frankofonní literatura přeložená do češtiny
VESELÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá dětskou frankofonní literaturou přeloženou do češtiny. Teoretická část představuje dětskou literaturu obecně, její funkce, rysy, dělení a některé žánry a formy. Zmiňuje také vztah předškolního dítěte ke knize a význam překladů v dětské četbě. Následující kapitola podrobně seznamuje s japonskou tradiční metodou kamishibai, která je originální metodou vyprávění a způsobem práce s literárním dílem. Praktickou část tvoří výběr frankofonních knih pro děti, které vyšly v češtině a jejich představení. Cílem je přiblížit tato díla nejen pedagogům mateřských škol, ale i rodičům a všem čtenářům.
|
|
|
Vliv dětské literatury na rozvoj předškolního dítěte
SAMKOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda předškolní děti mají svého literárního hrdinu a jakou cestou se s ním setkaly. Teoretická část práce se zabývá morálním vývojem dítěte, sociálním učením, dětskou literaturou, literárním příběhem v životě předškolního dítěte a samotnou literární postavou. V praktické části je realizován projekt, který by měl odpovědět na výzkumné otázky. Cíle je dosaženo praktickými činnostmi, rozhovory a pozorováním volné hry dětí.
|
|
|
Literární příběh pro děti v kontextu současné doby
KUPCOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá příběhem jako takovým, jeho významem v životě předškolního dítěte a také vztahem rodičů a pedagogů k literárním textům. Teoretická část definuje problémy dnešních dětí a podává výpověď o současném stavu dětské literatury. Praktická část přináší poznatky z rodin a praxe v mateřských školách. Cílem práce je nabídnout rodičům a pedagogům příběhy ze současné literatury, které děti obohatí a zaujmou.
|
|
|
Co čteme předškolním dětem
ZVÁNOVCOVÁ, Luďka
Záměrem bakalářské práce je nahlédnout do světa pohádek a příběhů skrytého v knihách a předávaného dospělými současným dětem. V teoretické části na základě studia literatury pro děti předškolního věku je snahou upozornit na literárně hodnotná díla pro děti především v oblasti prozaických příběhů a pohádek v historickém i současném pohledu. Dále vyzdvihnout význam pohádek a příběhů pro předškolní děti. Praktická část zjišťuje vztah učitelek mateřských škol, rodičů a dětí ke knize. A to na základě dotazníkového šetření učitelek a rodičů a rozhovoru s dětmi. Poslední část práce je zaměřena na cestu za kvalitní literaturou pro děti.
|
host ::
RSS.