|
|
Občanská hnutí mezi roky 1977-1989 v Československu
Hoznour, Šimon ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Práce se věnuje vybraným občanským hnutím v ČSSR. Klade si za otázku, zda měl disent vliv na konec totalitního režimu v Československu. Zkoumám postupný vývoj vybraných občanských hnutí, změnu jejich podpory mezi běžným obyvatelstvem a to, zda významnou roli opoziční osobnosti. V první části poskytuji teoretický rámec opozice v nedemokratickém režimu, který napomáhá dělení opozičních hnutí a zkoumání jejich organizační struktury. V druhé části práce se zabývám vybranými opozičními hnutími. U každého hnutí postupuji chronologicky, abych tak nejlépe prezentoval jeho případnou změnu v čase. Vypisuji všechny protestní akce, setkání a další aktivity, které hnutí pořádaly a měly za cíl aktivizovat obyvatelstvo. Vše doplňuji počty účastníků a zapojených osob. Poslední část práce se zabývá dvěma soudními procesy, které byly politicky motivované. Je to tzv. Pražský proces a proces s Pavlem Wonkou. Na těchto zkoumám reakci obyvatel, zahraničí a disentu. Výsledkem mé práce je porozumění opozičnímu hnutí v ČSSR a určení role, kterou disent hrál při konci režimu.
|
|
|
Charta 08 a postavení veřejných intelektuálů v současné Čínské lidové republice
Košková, Zuzana ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
CHARTA 08 A POSTAVENÍ VEŘEJNÝCH INTELEKTUÁLŮ V SOUČASNÉ ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE ABSTRAKT Bakalářská práce "Charta 08 a postavení veřejné inteligence v soudobé Čínské lidové republice" charakterizuje současný čínský disent sdružený kolem dokumentu Charty 08 z r. 2008 jako veřejné intelektuály zastávající hodnoty demokracie a liberalismu. Popisuje vývoj čínské veřejné inteligence z historického a společenského hlediska přičemž zdůrazňuje vztah režimu a postavení veřejných intelektuálů. Popisuje oblasti působnosti současných veřejných intelektuálů v Číně a ilustruje postavení čínských veřejných intelektuálů na příkladech vybraných signatářů Charty 08. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z hlavních autorů Charty 08, Liu Xiaoboovi. I přes to, že je Čína klasifikována jako autoritářský režim, který nedovoluje žádnou opozici ve svém nejširším slova smyslu, zdá se, že se veřejná inteligence v Číně dokáže organizovat a být společensky aktivní, což odporuje pojetí mizení veřejných intelektuálů v postmoderní společnosti. Práce se zabývá také Chartou 77, manifestem československých disidentů, která byla pro autory čínské Charty inspirací. Srovnání ukazuje, že ačkoliv oba dokumenty vznikly v společensky a historicky vzdálených podmínkách, oba dokumenty i historické situace mají mnoho společných rysů.
|
|
|
Žena ve veřejném životě: Dva příběhy z období normalizace
Počárovská, Petra ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat ženy ve veřejném životě, tedy v politice a v disentu v období tzv. normalizace (1969-1989). Práce je zaměřena na ženy ve federálním zákonodárném orgánu, v národních radách a na vedoucích pozicích v KSČ, na druhé straně se zabývá ženami působícími v nejznámějších opozičních aktivitách. Cílem práce je porovnat procentuální podíl žen v daných skupinách, jejich každodenní realitu, bude se zabývat ženskou otázkou a jejím praktickým řešením. Pomocí analýz dvou rozhovorů bude porovnán osud dvou žen, političky a aktivní disidentky, jejich životní postoje a zkušenosti jako zástupkyní ženského pohlaví v období normalizace. První kapitola podává souhrnný pohled na léta tzv. normalizace, fungování nově etablovaného režimu a zasazuje ženskou otázku do historického kontextu. V druhé kapitole bude přímo popsáno působení žen v politice a disentu, pomocí třetí kapitoly, která se skládá z analýz rozhovorů, budou zmapovány osudy dvou žen, političky Anny Kretové a disidentky Dany Němcové. Klíčová slova: ženy, socialismus, normalizace, politika, disent
|
|
|
Občanství a autenticita
Bindásová, Juliána ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Práce zkouší nabídnout jiný úhel pohledu na občanství než právní či politické hledisko. Hledá předpolitické a předprávní základy takového občanství, které je schopno bránit svá práva, jak je vymezuje například Listina základních práv a svobod či jak je ústavně a zákonně garantují demokracie. Teoretická část se opírá o práce československých disidentů, kteří se fenoménem občanství zabývali jakožto občané nesvobodného režimu. Práce pocházejí převážně ze 70. let 20. století a dívají se na občana očima disentu normalizovaného Československa. Pohled na lidské předpoklady občanství, které usiluje o svou svobodu a práva navzdory osobnímu ohrožení, je dále obohacen a rozšířen rozhovory na téma občanství, provedené s dalšími třemi disidenty. Cílem je objevit, co by mělo občanství obnášet, co s občanstvím významným způsobem souvisí tak, aby bylo schopno hájit místo, které mu v podmínkách demokracie oficiálně náleží.
|
|
|
Vliv Helsinské skupiny na dodržování lidských práv na Ukrajině
Balahura, Milan ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Bakalářská práce Vliv Helsinské skupiny na dodržování lidských práv na Ukrajině pojednává o historii ukrajinského disentu, především o jeho závěrečné etapě - Ukrajinské Helsinské skupině. Tato organizace vznikla po podepsání Závěrečného aktu Sovětským svazem na Konferenci v Helsinkách a měla za cíl informovat ukrajinské obyvatelstvo a světové společenství o stavu dodržování lidských práv na Ukrajině. Přestože se jednalo o zcela legální občanskou organizaci, byli brzy po založení její členové zatčení a odsouzení k mnoha letům pracovních táborů a vyhnanství. Díky silné vůli politických vězňů a díky členům Ukrajinské helsinské skupiny v zahraničí se podařilo i nadále informovat o přestupcích sovětského komunistického režimu proti lidským právům, k jejichž dodržování se zavázal na konferenci v Helsinkách. Také se dařilo informovat světové společenství o stavu politických vězňů v gulazích. A právě díky nátlaku ze strany hlavních představitelů USA a Kanady se podařilo zachránit mnoho životů odsouzených, kteří by jinak skončili na popravišti. Ukrajinská helsinská skupina se stala zcela novou a zároveň závěrečnou etapou v dějinách ukrajinského disentu.
|
|
|
‚Jiné světy' žen Jazzové sekce v období tzv. normalizace
Hynková, Martina ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Oates - Indruchová, Libora (oponent)
MARTINA HYNKOVÁ: ‚JINÉ SVĚTY' ŽEN JAZZOVÉ SEKCE V OBDOBÍ TZV. NORMALIZACE ABSTRAKT V diplomové práci se zabývám fenoménem Jazzová sekce, zájmovou organizací, která sdružovala na základě dobrovolnosti širokou jazzovou obec a aktivně působila v letech 1971 - 1986. Konkrétně si kladu za cíl rozkrýt proměnu a dynamiku činností a rolí členek Jazzové sekce, a to za pomoci zodpovězení výzkumné otázky: Jaké strategie pře/žití volily členky Jazzové sekce v období tzv. normalizace? Výzkumnou metodou se mi stala biografická metoda, kdy jsem uskutečnila a analyzovala šest rozhovorů s bývalými členkami Jazzové sekce, které jsem získala epizodickým narativním interview. Výzkumem jsem odkryla strategie pře/žití v období tzv. normalizace v podobě vstupu do společenství Jazzové sekce, vykonávanými činnostmi pro její fungování, výjezdy do zahraničí za kulturními událostmi, spojení s disentem a žití ve dvou světech. Vytvářené jiné světy členek Jazzové sekce se tak staly strategií pře/žití samy o sobě.
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století
Procházková, Lenka ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století" nabízí nový pohled na opoziční hnutí v NDR v období 1975-1985, který je založen na srovnání s opozičním hnutím v ČSSR. Práce zkoumá kontakty mezi představiteli opozice z obou zemí a možná témata jejich přeshraniční spolupráce v období od podpisu Závěrečného aktu KBSE až po nástup Michaila Gorbačova do čela SSSR. Ačkoliv východoněmecké opoziční hnutí vycházelo z jiných tradic než opoziční hnutí v ČSSR, mezi oběma skupinami existovaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let poměrně intenzivním kontakty a to především na individuální rovině. Jedním z klíčových témat východoněmeckého opozičního hnutí se stala mírová otázka. Prostor pro formování nezávislého mírového hnutí (a později i dalších občanských iniciativ) poskytla v NDR evangelická církev, která si na státních strukturách udržela určitou nezávislost. V ČSSR takováto instituce chyběla. Soudobý disent v ČSSR mnohem více využíval lidskoprávní potenciál Helsinského procesu. Přeshraniční spolupráce a projevy solidarity, které se rozvíjely především mezi reformními faráři obou evangelických církví, kritickou inteligenci a později i mládeží, by měly být vnímány především jako součást širšího procesu učení. Na...
|
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
Diskreditační texty na osobnosti československého disentu v letech 1977-1979 a 1985-1988
Vaculíková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá diskreditačními texty na osobnosti československého disentu v letech 1977 - 1979 a 1985 - 1988. Věnuje se historickému pozadí těchto dvou období a popisuje konkrétní události. Praktická část je zaměřena na konkrétní analýzu textů pomocí kritické diskurzivní analýzy. Diskreditační texty jsou z trojice dobových deníků, a to Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Cílem práce je shromáždit co nejvíce diskreditačních textů na konkrétní osobnosti v daných periodikách ve dvou daných obdobích a určit, jak vypadal typický diskreditační text. Speciální pozornost diplomová práce věnuje soudnímu sporu Václava Havla a Tomáše Řezáče, který představuje v socialistické justici ojedinělý případ, kdy disident použil oficiálních zákonů na svou vlastní obranu. Výsledky analýzy diskreditačních textů definují konkrétní společné znaky, které články mají. Cílem diplomové práce je určit, jak tyto texty vládnoucí ideologie využívala, jakým způsobem disidenty diskreditovala a čeho tím chtěla konkrétně dosáhnout.
|
host ::
RSS.