|
|
Vývoj analytických metod pro stanovení fosforylovaných složek bakteriálních buněčných membrán
Mikulecká, Jana ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Fosfolipidy jsou dominantními komponentami bakteriálních buněčných membrán, v nichž tvoří fosfolipidové dvojvrstvy. Bakterie se liší svým fosfolipidovým složením, což umožňuje stanovení a identifikaci významných skupin mikroorganismů. Lze však sledovat i změnu fosfolipidového zastoupení u bakterií stejného druhu, protože složení je ovlivněno celou řadou environmentálních podmínek. K identifikaci a stanovení bakteriálních fosfolipidů se běžně využívá tenkovrstvá chromatografie zejména pro svou minimální instrumentaci. Nevýhodou této metody je časová náročnost a požadavky na pečlivost a zručnost pracovníka. Rostoucí zájmem o fosfolipidové dvojvrstvy napomáhá k podrobnějšímu prozkoumání složení mastných kyselin, neboť detailnější analýzy umožňují zjistit o mikroorganismech ještě více. Pro tyto účely se zdá být tou nejlepší volbou plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií. Metoda slouží jak k identifikaci, tak k určení celkového zastoupení mastných kyselin v molekule fosfolipidu. Dále je využívána k určení polohy a počtu izomerií dvojných vazeb a funkčních skupin na uhlovodíkovém řetězci. Zatímco pro identifikaci a stanovení nepolárních částí fosfolipidů již existuje vhodná a osvědčená analytická ...
|
|
|
Stanovení komplexačních konstant slabých elektrolytů metodou afinitní kapilární elektroforézy
Ansorge, Martin ; Šteflová, Jana (vedoucí práce) ; Ušelová, Kateřina (oponent)
Kapilární elektroforéza je nejenom vynikající separační technikou, ale je hojně používána i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako například komplexačních konstant analytu a vhodného komplexačního činidla. Nejpoužívanější elektroforetickou metodou k určování komplexačních konstant je afinitní kapilární elektroforéza. V rámci této práce byla afinitní kapilární elektroforéza využita k určení komplexačních konstant R a S enantiomeru flurbiprofenu, a to jak jejich neutrální, tak plně nabité formy s neutrálním β-cyklodextrinem. K tomuto účelu byla použita klasická metoda již zavedená v literatuře, kdy jsou komplexační konstanty stanovovány při dvou pH, kde je analyt plně a částečně disociovaný. Současně byly komplexační konstanty stanoveny pomocí nově zavedené metody založené na multidimensionální nelineární regresi, kdy jsou do vyhodnocení zahrnuta data získaná při různých pH a koncentracích β-cyklodextrinu. Výsledky prokázaly, že klasická metoda může být velmi zavádějící, zejména pokud je pro určení komplexačních konstant neutrální formy analytu vybráno nevhodné pH. Metoda multidimensionální regrese má ale výrazně větší chybu stanovení. Během vyhodnocení byla uvážena i korekce na viskozitu. Výsledné hodnoty komplexačních konstant pro nabitou a nenabitou R formu analytu jsou 4 400 a 11...
|
|
|
Stanovení disociačních konstant a limitních mobilit vybraných amfolytů
Maliňáková, Lucie ; Riesová, Martina (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je jednoduchá a automatizovaná metoda, která umožňuje stanovit aciditní disociační konstanty a limitní iontové mobility analytů ze stejné série experimentů za malé spotřeby vzorku. Závislost efektivních mobilit 7 vybraných amfolytů na pH pufru byla experimentálně zjištěna v rozsahu pH 1,6 až 6,8. Sada jednoduchých pufrů s konstantní iontovou silou byla navržena pomocí programu PeakMaster. Analyzované amfolyty byly detekovány bezkontaktním vodivostním detektorem. Použitím dynamického potahování kapiláry se minimalizovala interakce analytů se silanolovými skupinami na vnitřní stěně kapiláry. Experimentálně zjištěné hodnoty efektivních mobilit byly proloženy (fitovány) vhodnou funkcí. Získanými parametry byly aktuální mobility a smíšené disociační konstanty odpovídající příslušné iontové síle. Pomocí rozšířeného Debye- Hückelova zákona s lineárním členem a Onsagerova zákona byly tyto hodnoty přepočítány na termodynamické disociační konstanty a limitní iontové mobility amfolytů. Klíčová slova: kapilární zónová elektroforéza, disociační konstanta, limitní mobilita, amfolyty
|
|
|
Charakterizace nízkomolekulárních syntetických markerů izoelektrických bodů kapilární zónovou elektroforézou a kapilární izoelektrickou fokusací
Brandejsová, Martina ; Kašička, Václav (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Vysokoúčinné elektromigrační separační metody, kapilární zónová elektroforéza (CZE) a kapilární izoelektrická fokusace (CIEF), byly použity pro fyzikálně-chemickou charakterizaci nově syntetizovaných nízkomolekulárních markerů izoelektrických bodů. Amfoterní sloučeniny na bázi aminomethylnitrofenolů, jejich derivátů a jiných strukturně příbuzných látek byly analyzovány metodou CZE v sérii základních elektrolytů v širokém rozmezí pH 1,86 - 11,18. Ze změřené závislosti efektivních elektroforetických pohyblivostí analytů na pH (předem korigovaných na referenční teplotu 25řC) byly odečteny jejich izoelektrické body (pI) a nelineární regresní analýzou byly u vybraných látek určeny acidobazické disociační konstanty jejich ionogenních skupin (pKa). Analyty s ostře definovanými izoelektrickými body byly následně analyzovány metodou CIEF, kterou byla prokázána použitelnost těchto analytů jako markerů izoelektrických bodů pro kalibraci pH gradientu v CIEF při určování pI amfoterních látek, zejména peptidů a bílkovin. Stanovené hodnoty pKa ionogenních skupin vybraných sloučenin budou využity při vývoji nových markerů izoelektrických bodů s požadovanými hodnotami pI.
|
|
| |
|
|
Přenositelné a miniaturizované separační techniky využitelné pro potravinářské a biotechnologické analýzy
Dvořák, Miloš ; Pospíchal, Jan (oponent) ; Bednář,, Petr (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
K analýze biologicky aktivních látek v přírodních materiálech se používá řada separačních metod. K separaci nabitých částic byla s úspěchem použita kapilární elektroforéza. Uvedená technika byla v této práci použita při stanovení 6 frakcí kaseinů, ve 144 vzorcích, pocházejících z pokusu vlivu výživy na produkci kaseinů. Poprvé byly separovány tyto frakce s úplným rozlišením všech frakcí. Kapilární elektroforéza byla aplikována také při stanovení krátkořetězcových organických kyselin v průběhu kvašení vinného moštu, pro určení profilu změn těchto kyselin a porovnání vlivu rozdílných kvasinek na zastoupení těchto kyselin v moštech. Analýzy neprokázaly rozdíl ve změně organických kyselin, pouze rychlost odbourání kyseliny jablečné se lišila. Byl vyvinut přenosný miniaturizovaný systém pro kapalinovou chromatografii. Byly testovány jednotlivé komponenty a systém byl použit při izokratické i gradientové eluci různých analytů (potravinová barviva, parabeny). Byly charakterizovány nové řady elektroluminiscenčních diod (LED), založené na odlišném materiálovém substrátu a porovnávány se starší řadou diod. Byly charakterizovány detekční systémy s použitím těchto zdrojů a jejich použití demonstrováno při detekci analytů v průtokové vstřikovací analýze a chromatografické separaci. Poprvé tak byly charakterizovány tyto zdroje a byl osvětlen původ parazitního emisního pásu vyskytující se u LED zdrojů v oblasti kolem 255 nm. Tento původ byl dán poruchami materiálového substrátu. Předložená práce přináší poznatky týkající se levných, přenositelných systémů a detekčních zařízeních z oblasti analytické chemie.
|
|
|
Hexahistidine labeling of oligosaccharides
Partyka, Jan ; Křenková, Jana ; Foret, František
We have presented another approach for labeling of oligosaccharides suitable for\ncapillary zone electrophoresis coupled with mass spectrometric detection.\nOligosaccharides labeled by peptides with hexahistidine sequence have faster\nseparation resulting in two or three times shorter time in comparison to oligosaccharides\nwith singly charged labels.
|
|
|
Využití kapilární zónové elektroforézy pro stanovení vybraných analgetik ve vodách
Čapka, Lukáš ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V posledních letech se z hlediska environmentální analýzy stala na celém světě velmi po-pulární otázka průniku reziduí léčiv do složek životního prostředí. Tyto kontaminanty patří mezi biologicky aktivní látky, odlišující se svými fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi, vykazující vysoký sklon k bioakumulaci. Do životního prostředí pronikají zejména se stále zvyšující se spotřebou, případně také nesprávnými postupy při jejich likvidaci. Mezi nejčastěji využívaná farmaka patří léky proti bolesti – analgetika a z této skupiny tzv. nesteroidní protizánětlivé látky. Důvodem jejich často nadměrného užívání je jejich snadná dostupnost. Z této velmi obsáhlé skupiny látek byla pro monitoring vybrána léčiva diklofenak, ibuprofen, ketoprofen, kyselina salicylová, naproxen a paracetamol, jelikož jsou jako účinné látky obsažené v nejvíce používaných preparátech. Sledovanou matricí byla odpadní voda ze dvou čistíren odpadních vod (ČOV), odebíraná na přítoku a odtoku, aby mohly být porovnány nejenom rozdílné koncentrace cílových analytů, ale zejména zjištěna účinnost jejich odstranění, a to v závislosti na použitých technologiích čištění. Pro extrakci sledovaných kontaminantů byla využita extrakce pevnou fází (SPE) a jako analytická koncovka kapilární zónová elektroforéza (CZE) s detekcí diodovým polem (DAD). V rámci experimentu byla identifikována a následně kvantifikována všechna sledovaná analgetika, a to jak na přítoku, tak i odtoku ČOV; bylo potvrzeno, že se tyto polutanty dostávají do povrchových vod i do dalších složek životního prostředí.
|
|
|
Stanovení tenzidů metodou kapilární zónové elektroforézy.
Tůmová, Klára ; Zemanová, Jana (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tenzidy jsou synteticky vyrobené povrchově aktivní látky obsažené v čisticích a pracích prostředcích. Snižují povrchové napětí a odstraňují nečistoty. Tenzidy lze rozdělit do čtyř základních tříd: aniontové, kationtové, neiontové a amfolytické. Nejvíce jsou používány aniontové. Díky masivnímu používání pronikají do odpadních vod a mohou narušovat životní prostředí. Tato práce je zaměřena na optimalizaci metody a vlastní stanovení tří aniontových tenzidů metodou kapilární zónové elektroforézy.
|
|
|
Stanovení kaseinů kapilární elektroforézou
Mičíková, Ivana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce, Stanovení kaseinů kapilární elektroforézou, se zabývá vypracováním analytické metody pro stanovení kaseinů v kravském mléce. Jako separační metoda byla používána kapilární elektroforéza (CE). Vyvinutý postup byl optimalizován a ověřen na standarech kaseinů a poté na reálných vzorcích. Teoretická část diplomové práce podává informace o složení kravského mléka, kaseinech, jejich využití v potravinářských i nepotravinářských technologiích. Jsou zde popsány některé nutriční faktory, jejichž aplikace ve výživě skotu ovlivňuje skladbu mléka.. Dále je zde uveden popis a princip kapilární elektroforézy a přehled metod CE pro stanovení kaseinů. Experimentální část uvádí postup izolace kaseinů z mléčné matrice, použitý separační systém a stanovení kaseinů v lyofilizovaných vzorcích mléka. Separace probíhaly ve dvou křemenných nepokrytých kapilárách. Obě kapiláry měly stejný vnitřní průměr a to 50 m. První používaná kapilára byla celkové délky 96 cm (efektivní délka 71 cm) a druhá použitá kapilára dosahovala celkové délky 125 cm (efektivmé délka 100 cm). Jako základní elektrolyt byl použit 10 mM fosfátový pufr o pH 2,5. Tato diplomová práce vznikla na základě spolupráce mezi Ústavem chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumným ústavem pro chov skotu, s.r.o., Oddělení fyziologie výživy zvířat, v Pohořelicích.
|
host ::
RSS.