|
|
Změny v systému sociální ochrany nezaměstnaných
Čermáková, Martina ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Szabová, Lucia (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení změn v poskytování sociálních dávek pro nezaměstnané, ke kterým došlo v posledních několika letech. Konkrétně se jedná hlavně o změny v poskytování podpor v nezaměstnanosti, ke kterým došlo od roku 2009 a také změny v poskytování dávek v hmotné nouzi, platné od roku 2007. Zákon číslo 111/2006 Sb. upravující výplatu dávek v hmotné nouzi vstoupil spolu se zákonem číslo 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu v platnost od 1.1.2007. Jejich hlavním úkolem bylo motivovat nezaměstnané osoby k aktivnímu hledání si práce a naopak sankcionovat ty osoby, které nemají zájem si najít zaměstnání a upřednostňují život pouze ze sociálních dávek a snížit tak dlouhodobou nezaměstnanost. Cílem diplomové práce je analýza dopadů uvedených změn na vývoj nezaměstnanosti v okrese Kladno a na vývoj výdajů určených na sociální dávky.
|
|
|
Dlouhodobá nezaměstanost v jednotlivých státech.
Šmíd, Marek ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Bican, Vítězslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze dlouhodobé nezaměstnanosti ve světě, konkrétně v zemích EU, Norsku, USA a Japonsku, v letech 1999-2009. V praktické části je zanalyzován vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva a poměr dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové. Dalším předmětem analýzy je vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti dle jednotlivých věkových skupin, dle pohlaví a je zde zjišťována závislost dosaženého vzdělání a závislost počtu zkrácených pracovních úvazků na dlouhodobé nezaměstnanosti.
|
|
|
Využití aktivní politiky zaměstnanosti na Volarsku
KOŘÍNKOVÁ, Kateřina
Obsahem práce je přiblížení problematiky nezaměstnanosti, především je kladen důraz na přístup nezaměstnaných ve využívání dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v mikroregionu Volarska. Teoretická část se zabývá charakteristikou nezaměstnanosti, jejími dopady na člověka i celou společnost. Čtenář je seznámen se základními nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, s veřejnou službou a dalšími aktivitami státu, které přispívají k zvyšování zaměstnanosti. Praktická část obsahuje charakteristiku mikroregionu Volarska a popis zkoumaného vzorku. Z vyhodnocení odpovědí standardizovaného rozhovoru je patrné, že mezi nejvíce využívané nástroje APZ patří rekvalifikace. Veřejně prospěšné práce stojí naopak v pozadí zájmu dlouhodobě nezaměstnaných. Přestože v mikroregionu není prozatím realizována veřejná služba, nezaměstnaní o výkon veřejné služby neprojevují zájem.
|
|
| |
|
|
Podpora aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy v Českokrumlovském regionu
SEGEŠOVÁ, Marie
Práce je zaměřena na představení možností řešení dlouhodobé nezaměstnanosti skupiny osob, jejíž postavení na otevřeném trhu práce je ztíženo a která potřebuje při návratu na trh práce zvláštní pomoc. Jedná se především o osoby bez kvalifikace či s nízkým vzděláním, příslušníky etnických skupin a osoby s tělesným či mentálním postižením. Práce obsahuje pět kapitol, které popisují vliv dlouhodobé nezaměstnanosti na různé oblasti života člověka a současně nabízejí možnost řešení této situace. Hlavním cílem je přiblížení projektu "Cesta ke změně", který pomocí aktivit podporovaného zaměstnávání pomáhal v letech 2006 až 2008 řešit dlouhodobou nezaměstnanost výše uvedených rizikových skupin v regionu Českokrumlovsko.
|
|
|
Analýza trhu práce České republiky.
Žáková, Veronika ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzování situace na trhu práce v České republice, zejména v období roku 2002 do roku 2009. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů z pohledu ekonomické teorie a metod, které jsou použity v průběhu analyzování. V praktické části dochází k porovnání vybraných ukazatelů trhu práce ČR a srovnání jejich hodnot se státy Evropské unie. Největší pozornost je věnována problematice dlouhodobé nezaměstnanosti a příčinám jejího vzniku. Následuje uvedení možností řešení, pomoc kterých dochází ze strany státu ke snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných, zejména je uvedena alternativa nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.
|
|
|
Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 1998 - 2008
Jílková, Lenka ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Roku 2007 vešla v platnost novelizace systému sociálního zabezpečení v České republice. Cílem přijatých změn bylo posílit motivaci ke vstupu a setrvání na trhu práce, zvýhodnit osoby, které se snaží zlepšit svou situaci pomocí vlastních sil, a sankcionalizace osob, které žijí pouze ze sociálních dávek. Došlo tak k redefinici sociálních dávek a jejich konstrukce. V roce 2007 zároveň došlo k výraznému snížení nezaměstnanosti. Tato práce nazvaná "Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 1998 -- 2008" posuzuje vliv těchto změn na výši nezaměstnanosti, zvláštní pozornost je věnována dlouhodobé nezaměstnanosti. V práci není opomenut vývoj ekonomického prostředí v České republice v letech 1998 -- 2008, které taktéž působí na výši nezaměstnanosti.
|
|
|
Efektivnost aktivní politiky zaměstnanosti s důrazem na dlouhodobou nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Macke, Petr ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Téma bakalářské práce jsem zvolil s ohledem na dost vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel na celkové nezaměstnanosti v České republice. V teoretické části se zaměřím na popis trhu práce, jednotlivých druhů nezaměstnanosti a politiku zaměstnanosti. V analytické části se zaměřím na vývoj a příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, na důvody vzestupu a poklesu počtu dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel. Popíši strukturu uchazečů o zaměstnání z hlediska vzdělání, věku, Klasifikace zaměstnání. Na základě těchto dat zjistim, které skupiny obyvatel se podílejí nejvíce na dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se chci hlavně zaměřit v analytické části své práci na to, zda opatření, která jsou prováděna v rámci aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, představují dobré řešení pomoci k návratu dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel zpátky do pracovního procesu. Jaké programy a projekty v rámci Ústeckého kraje jsou používány, zda tyto projekty jsou efektivní. Cílem mé práce je zda aktivní politika zaměstnanosti prováděna v Ústeckém kraji přispívá k efektivnímu snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Na základě výsledku chci navrhnout možná další řešení v rámci aktivní politiky zaměstnanosti s důrazem na Ústecký kraj.
|
|
|
Využívání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie místní samosprávou
Valentová, Kristýna ; Zemplinerová, Alena (vedoucí práce) ; Bůvová, Ludmila (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku strukturálních fondů Evropské unie, zejména na čerpání dotací z Evropského sociálního fondu ve zkráceném programovacím období 2004 -- 2006. První část práce je teoretickým náhledem na regionální politiku různých ekonomických směrů. Následuje popis systému strukturálních fondů a zhodnocení jejich efektivnosti na základě zkoumání průběhu a výstupů konkrétního projektu realizovaného příspěvkovou organizací hlavního města Prahy v regionu soudržnosti Praha. Závěr práce je zamyšlením nad dopady strukturálních fondu, zejména těmi negativními.
|
|
|
SOCIÁLNÍ OCHRANA CHUDÝCH V ČESKÉ REPUBLICE
Strnadová, Barbora ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Od 1.1.2007 začal v České republice platit zákon 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tyto zákony nahradily zákony přijaté v roce 1991, mezi které patřily: zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu a zákon o sociální potřebnosti č.482/1991 Sb. Cílem nově přijatých zákonů bylo motivovat nezaměstnané k hledání zaměstnání, zvýhodnění těch, kteří aktivně práci hledají a projevují zájem si ji udržet a sankcionování osob pasivních, zneužívajících systému. Nově bylo zavedeno existenční minimum, které je definováno jako minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Na rozdíl od minima životního nezohledňuje společenské potřeby. Výše dávek v hmotné nouzi se pohybuje mezi existenčním a životním minimem v závislosti na tom, do jaké míry se nezaměstnaný snaží překlenout hmotnou nouzi svým vlastním přičiněním především prací. V roce 2007 lze zároveň pozorovat poměrně výrazný pokles nezaměstnanosti. Ráda bych se proto ve své práci zaměřila na vliv zavedení nových sociálních zákonů na vývoj zaměstnanosti, nezaměstnanosti a jejich strukturu.
|
host ::
RSS.