|
|
Pilát v historii a teologii evangelií
Hon, Jan ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Apoštolské vyznání, krédo, říká: trpěl pod Pontským Pilátem. Taková formulace se dá vyložit jednak jako časové určení - trpěl za časů Pontského Piláta. V češtině i v latině ale vyzní i tak, že trpěl jeho přičiněním a z jeho vůle. Krédo se vůbec nezmiňuje o veleknězi Kaifášovi, radě, zradě. Někteří lidé, křesťané i nepokřtění soudí, že by formulace měla vyznít víc jako časové určení, neboť za Ježíšovo utrpení nesou odpovědnost a jsou jím vinny židovské autority jeho doby. Takové přesvědčení vychází s evangelijního líčení Ježíšova soudního procesu, dávajícího obraz Piláta slitovného, který se snaží Ježíše zachránit. Veškerou vinu za Ježíšovo ukřižování připisuje židovské reprezentaci: velekněžím, zákoníkům, starším a celé radě. Je známo, že takový obraz soudního jednání jak před římským místodržitelem, tak před jeruzalémskou radou neodpovídá poznatkům z mimobiblických zdrojů. Práce o tom podává stručn přehled. Dále tato práce také ukazuje, že k Pilátově odpovědnosti, ba vině, lze dospět čistě s použitím biblických textů. Ježíš trpěl pod Pontským Pilátem v plném významovém rozsahu rčení "trpět pod". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
| |
|
|
Rekonstrukce ukřižování Ježíše z Nazareta na pozadí archeologie a antické literatury
Toman, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce pojednává v devíti kapitolách o fenoménu křižování. Z důvodu dvojího přístupu je rozdělena na dvě větší části - obecnou a konkrétní. Obecná část nejprve představuje poslední vědecké stati věnované tomuto fenoménu (1), dále seznamuje s jediným archeologickým dokladem křižování (2), zkoumá významová rozpětí pojmů se vztahem ke křižování (3) a nakonec definuje trest křižování (4). Konkrétní část se zabývá událostmi případu Ježíše z Nazareta, jež následovaly po vynesení rozsudku. Pozornost je nejprve věnována trestu bičování (5) a následně rozboru prvků posměšné královské hry (6). Dále se soustředí na přechodovou scénu, zejména na hledání topografie křížové cesty (7). Kapitoly z Golgoty věnují pozornost nejprve psychickému násilí, vnímání trestu křižování, podobě Ježíšova kříže (8) a následně fyzickému násilí a hledání příčiny Ježíšovy smrti z lékařského hlediska (9). Klíčová slova Ježíš, ukřižování, kříž, trest smrti, pašije, archeologie, antika
|
|
|
Uzdravující Ježíš jako izaiášovský Hospodinův Služebník v Mt 12,9-21
Menoušek, Ivan ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Bakalá ská práce "Uzdravující Ježíš jako izaiášovský Hospodin v Služebník v Mt 12,9-21" zkoumá za použití synchronní historicko-kritické metody problematiku Ježíšova zázra ného uzdravování ve vztahu k dodržování soboty, jeho roli tichého Služebníka Hospodinova inášejícího právo a nad ji v Novém i Starém Zákon . Sou ástí práce je jazyková analýza ásti textu Matoušova evangelia a odpovídajícího úryvku knihy proroka Izaiáše, jejich vlastní eklad z tiny a hebrejštiny a následná exegeze s použitím odborných komentá a slovník . Klí ová slova Ježíš, tichý, Služebník Hospodin v, sobota, uzdravování, spravedlnost, spása, milosrdenství
|
|
|
Symboly v Janově evangeliu
Košata, Václav ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Janovo evangelium obsahuje nezměrné množství symbolických vyjádření, které čtenářům jednak pomáhají lépe pochopit autorovo poselství, jednak kladou větší exegetické nároky na hlubší proniknutí do smyslu symbolů a vztahů mezi nimi. Symboliku v Janově evangeliu lze rozpoznat ve vyjádřeních, v popisovaných osobách, činnostech či v samotném kříži. Bakalářská práce systematicky rozebírá jednotlivé symboly, řadí je do tematických skupin a vysvětluje jejich význam. Toho není možné dosáhnout bez přihlédnutí nejen k jejich teologickému, ale také literárnímu a sociohistorickému aspektu. Velké množství symbolů jako světlo, tma nebo chléb může ve čtenáři evokovat mnoho významů, což svádí k extrému, že pod symbolem si je možné představit cokoliv. Proti tomu se ale práce vymezuje a pomocí sekundární literatury hledá pravý smysl symbolů. Ty jsou tak naopak v práci prezentovány jako lidské prostředky k vyjádření božských skutečností, díky čemuž jsou pro člověka lépe uchopitelné Klíčová slova Symbol, Ježíš, evangelium, světlo, tma, smysl, postava, čin
|
|
|
Uschlý fíkovník a očištění Chrámu. Výklad Mk 11,12-25
Svatek, Martin ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Perikopy "Prokletí fíkovníku", "Očištění Chrámu" a "Uschlý fíkovník" se řadí mezi několik biblických textů, které jsou označovány jako tzv. těžké stránky Bible nebo také novozákonní záhady. O odůvodněnosti tohoto označení vypovídají také mnohé komentáře Markova evangelia, které jsou zejména v případě první vykládané perikopy nejednoznačné a nabízejí hned několik rozdílných možností výkladu. Bakalářská práce představuje různé možnosti výkladu problematické části Markova evangelia. V první části se věnuje historickému a literárnímu kontextu Mk 11,12-25. V druhé analyzuje výše uvedený text a porovnává jej s obdobným textem vyskytujícím se v Matoušově evangeliu (Mt 21,10-22). Ve třetí předkládá charakteristiky několika v současnosti nejvíce prezentovaných typů výkladů Mk 11,12-25. Cílem práce je představení současných výkladů výše uvedených perikop a jejich vzájemné porovnání a zhodnocení.
|
|
|
Ježíšův proces v dějinném kontextu
Zemánek, Jakub ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce je dělena do kapitol (1-7), ve kterých je zpracováno téma diplomové práce: "Ježíšův proces v dějinném kontextu". Zpracování vychází z rozdílných pramenů o Ježíšově procesu. V první kapitole je čtenáři nastíněna problematika tak, jak o ní pojednávají jednotliví badatelé. Ve druhé kapitole představuji čtenáři místo Ježíšových posledních dnů po archeologické a historické stránce. Následně třetí kapitola pojednává o výchozích pramenech, jejich vztahu a o situaci v době napsání. Čtvrtá kapitola je z velké části kapitolou exegetickou a v ní je rozbor těch perikop evangelií, které se týkají Ježíšova procesu. V páté kapitole je Ježíšův proces pojednán z pohledu mimobiblických pramenů (Josephus Flavius, Babylónsky talmud, Cornelius Tacitus). Šestá kapitola obsahuje souhrn základních hypotéz badatelů, kteří se věnovali Ježíšovu procesu. Sedmá kapitola je kapitolou autorskou, kde jsem si dovolil vyjádřit vlastní názor na uvedenou problematiku. V závěru jsem zdůraznil komplikovanost Ježíšova procesu.
|
|
|
Reflexe postavy Jidáše Iškariotského v románu Uweho Saegera Die gehäutete Zeit
Studničková, Kateřina ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Postava Jidáše Iškariotského je jednou z vůbec nejkontroverznějších postav v křesťanství. Jidáš byl vždy synonymem hříšníka, který si nezaslouží slitování. Byl v první řadě vnímán jako zrádce Ježíše a jako takový byl odsuzován a zatracován. Jeho postava na sebe v každé době přitahovala pozornost a byla stále znovu nově komentována a interpretována. Tato práce se zabývá jednou z nejnovějších interpretací, a to románem německého spisovatele Uweho Saegera Die gehäutete Zeit: Ein Judasbericht (Čas stažený z kůže: Jidášova zpráva). Román, jenž vyšel v roce 2008, je vyprávěním pašijového příběhu očima Jidáše Iškariotského. Uwe Saeger ve svém románu reinterpretuje tento pro křesťanství zásadní příběh a ukazuje Jidášovu postavu v novém světle. Osvobozuje se od jednoduchého černobílého vidění, rozšířeného po mnoho staletí nejen v lidových vrstvách, ale i mezi mnohými teology. Saeger již nerozděluje na výlučně dobrého Ježíše a zlého Jidáše, ale jejich vzájemnou blízkost zdůrazňuje tím, že nechává na jednom místě jejich jména dokonce splynout v jedno - Jejudassus. Popisuje je jako dvojici, ve které mají oba dva svou úlohu a jsou jeden s druhým nerozlučně spojeni. Ježíš Jidáše v románu vykrmuje jako obětní zvíře. Motiv obětního beránka je zde převrácený a aplikovaný na Jidáše, který je jeho nástrojem....
|
host ::
RSS.