|
Fyzioterapie u pacientů s rupturou ligamentum cruciatum anterius (LCA) při chirurgické a konzervativní terapii
PÍCHA, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poranění předního zkříženého vazu (ligamentum cruciatum anterius - LCA). Přední zkřížený vaz je důležitým stabilizátorem kolenního kloubu. Při lézi LCA dochází k závažným biomechanickým změnám kolene. K poškození LCA nejčastěji dochází násilnou hyperextenzí nebo rotací kolenního kloubu. Poranění LCA je dnes poměrně častým zraněním. Ve sportovní medicíně se u pacientů ve věku 16-45 let vyskytuje s incidencí 1 na 1750 obyvatel. V současné době je terapie poškozeného LCA velmi účinná, a to především díky moderním přístupům v medicíně a následné rehabilitaci. Součástí této práce je rozbor anatomie a biomechaniky kolenního kloubu, v další části jsou popsány mechanismy poranění LCA, vyšetřovací metody a možnosti následné terapie. Část této práce je věnována porovnání konzervativní a chirurgické terapie. V této kapitole jsou zmíněny okolnosti, podle kterých se rozhoduje mezi konzervativní a chirurgickou terapií. Pro výběr vhodné terapie jsou nejdůležitější individuální potřeby pacienta. Hlavním cílem této práce bylo porovnání efektivity léčebných postupů u konkrétních pacientů a sestavení krátkodobého a dlouhodobého léčebného plánu. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byli zkoumáni 3 probandi po operativní a 2 po konzervativní terapii. Sledování a terapie u chirurgicky léčených pacientů probíhalo mezi 2. a 6. pooperačním týdnem, výzkum u konzervativních pacientů probíhal po dobu 6 týdnů. Pacienti byli převážně sportovci ve věku 18 až 24 let. Bylo u nich provedeno vstupní a výstupní kineziologické vyšetření, rehabilitační léčba a hodnocení úspěšnosti léčby pomocí Lysholmova bodového skóre. Toto skóre vyjadřuje funkčnost kolenního kloubu. Celkové skóre se určí na základě bodového hodnocení stability kolenního kloubu, bolesti, otoku aj. Vstupní hodnocení Lysholmova bodového skóre se u operativně léčených pacientů pohybovalo v rozmezí 32-34 bodů, při výstupním hodnocení skóre vzrostlo na 48-75 bodů. Vstupní hodnocení se u konzervativně léčených pacientů pohybovalo mezi 73-76 body, při výstupním vyšetření hodnocení vzrostlo na 76-81 bodů. K většímu bodovému nárůstu došlo u operovaných pacientů. U pacientů po plastice LCA je při kvalitně provedené rehabilitaci možný nárůst hodnocení až na plných 100 bodů (hodnocení excelentní). U konzervativní terapie je šance k dosažení této hranice podstatně menší. Dalším důležitým údajem v této práci jsou výsledky antropometrie. Ukázalo se, že mezi vstupním a výstupním měřením došlo k velmi podobnému nárůstu svalové hmoty u všech pacientů. Nárůst obvodu quadriceps femoris se pohyboval okolo 1,5cm a tricepsu surae okolo 1cm. Při výstupním vyšetření se ukázalo, že u většiny pacientů stále chybí minimálně 1cm v obvodu quadriceps femoris oproti zdravé noze. Podobný ukazatel se objevil také u testování svalové síly. Vyšetření bylo zaměřeno převážně na testování extenzorů a flexorů kolenních kloubů. U všech pacientů došlo k nárůstu svalové síly. U operovaných pacientů bylo maximálně dosaženo svalové síly 4+. Rozsah flexe kolenního kloubu se u operovaných pacientů zvýšil během terapie přibližně o 40% (odpovídá nárůstu 50° mezi vstupním a výstupním vyšetřením). Průměrná flexe kolene v 6. týdnu po operaci byla 100°. Krátkodobý rehabilitační plán se prvotně zaměřuje na odstranění otoku a bolesti. Dále je pozornost věnována nácviku chůze o francouzských holích a obnovení rozsahu pohybu v kolenním kloubu a jeho stabilizaci. Cílem dlouhodobého rehabilitačního plánu je postupný návrat ke společenským a sportovním aktivitám. V popředí dlouhodobého léčebného plánu je důležitý kvalitní svalový trénink. Závěrem je důležité sdělit, že se nedá jednoznačně určit, zda je vhodnější či účinnější chirurgická nebo konzervativní terapie. Pro rozhodování se musí vzít v potaz individuální potřeby pacienta. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů ke zkvalitnění péče o pacienta s diagnózou rpt. LCA.
|
|
Proměny partnerského soužití v současné rodině
Pešková, Lucie ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Diplomová práce na téma Proměny partnerského soužití v současné rodině je teoretické povahy. Jejím záměrem je transdisciplinární zmapování současných forem partnerského soužití s důrazem na jejich výchovný potenciál. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, které jsou dále strukturovány. První kapitola obsahuje krátké představení současné doby s důrazem na její postmoderní aspekt. Druhá kapitola se věnuje vymezení pojmu rodina v jeho základních souvislostech (základní etapy vývoje rodiny po druhé světové válce, definice rodiny, rodina a základní pojmy, charakteristické znaky současné rodiny, funkce nukleární rodiny, význam rodiny pro dítě). Třetí kapitola se zabývá výchovou dítěte v rodině (výchovné styly, proměny role otce ve výchově dítěte) a socializací dítěte. Na konci této kapitoly jsou uvedeny základní potřeby dítěte. Kapitola čtvrtá se zabývá současnými alternativami partnerského soužití s důrazem na jejich legislativní aspekt. Po této kapitole jsou zařazeny tři kapitoly, které se zabývají výchovou dítěte v neúplné rodině, výchovou dítěte v homoparentální rodině a výchovou dítěte v doplněné rodině a nejvýraznějšími atributy takovýchto rodin.
|
|
Izolovaný ostrov : Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předložená práce "Izolovaný ostrov: Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí" se zaměřuje na Západní Berlín v letech 1961 až 1966 a na kroky Willyho Brandta jako úřadujícího starosty města. Město, které se bezprostředně po druhé světové válce stalo středobodem světového studenoválečného napětí mezi Východem a Západem, se po první berlínské krizi stalo posledním prostupným místem v železné oponě, kde docházelo ke styku dvou světů - východního a západního. Stavba berlínské zdi 13. srpna 1961 tento stav ukončila a významně proměnila situaci Západního Berlína. Město prožilo šok, ze kterého se velmi rychle zotavilo, a z následných změn dokonce profitovalo díky mimořádnému působení úřadujícího starosty Willyho Brandta. Nebýt jeho politického stylu a nového komunikačního přístupu k politice, nepodařilo by se nastalou situaci využít k modernizaci a rozvoji Západního Berlína. Dokázal zajistit dlouhodobou morální, politickou, ale především finanční podporu městu, díky čemuž bylo možné dotvořit kulisu "výkladní skříně demokracie uprostřed komunistického moře". Jeho samotného tento úspěch v Západním Berlíně katapultoval do nejvyšších politických postů ve Spolkové republice Německo.
|
|
Identification of cadavers and skeleton findings
Maťašová, Mária ; Štourač, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent)
Záver Vo svojej diplomovej práci som sa pokúsila načrtnúť základné metódy identifikácie mŕtvol a kostrových nálezov. Cieľom tejto práce nie je detailný popis týchto metód, pretože samotná téma je veľmi rozsiahla a u jednotlivých metód neustále dochádza k prevratnému rozvoju. V jednotlivých kapitolách som sa venovala obecnému vymedzeniu jednotlivých metód, ktoré som charakterizovala aj uvedením niekoľkých príkladov z praxe. Prvou metódou využívanou v policajnej praxi bola bertillonáž založená na meraní častí ľudského tela. Postupne ju vytlačila daktyloskopia, ktorá má svoje uplatnenie dodnes. Pri náleze kostrových pozostatkov sa i napriek neustálemu rozvoji identifikácie pomocou analýzy DNA využíva dodnes metóda antropologickej identifikácie, ktorá je dôležitá pre určenie veku, výšky, prípadne vzhľadu hľadanej osoby. Podobne metóda forenznej stomatológie sa využíva i v súčasnosti a na základe zdravotnej stomatologickej dokumentácie môže viesť k úspešnému preukázaniu totožnosti. Výhodou metódy superprojekcie je jej jednoduchá realizácia a rýchlosť, hlavne čo sa týka identifikácie mŕtvol. Vďaka pokroku vedy a techniky sa tieto metódy rapídne zdokonaľujú a procesy identifikácie sú čoraz menej časovo náročnejšie. Objavením polymerázovej reťazovej reakcií ( PCR), zdokonaľovaním techník molekulárnej biológie sa...
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
Sociálně-pedagogické přístupy práce s "neorganizovanou mládeží" v nízkoprahových zařízeních a otevřených klubech pro děti a mládež
SVOBODA, Michal
Předkládaná práce se zabývá sociálně-pedagogickými přístupy práce s {\clqq}neorganizovanou mládeží``. Její první část je věnována definování sociální skupiny "neorganizovaná mládež" a stanovení kritérií pro efektivní práci s touto cílovou skupinou. Druhá část práce podle těchto kritérií hodnotí pět sociálně-pedagogických přístupů , které jsou uplatňovány v praxi v Německu, Velké Británii a v České republice. Cílem práce je poukázat na fakt, že efektivní sociálně-pedagogický přístup k "neorganizované mládeži" je pouze ten, který zohledňuje její vývojové a sociální potřeby.
|
|
Role médií v mezinárodní politice a konfliktech
Bartošová, Simona ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Balcerová, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce "Role médií v mezinárodní politice a konfliktech" se věnuje pozici a vlivu médií v mezinárodní, ale i obecné politice, působení politického dění na samotná média a vzájemné interakci médií a politiky. Dále se zabývá válečnými konflikty a jejich zpracování a podání skrze různá média. Zároveň práce pojednává o vlivu médií na vývoj ve válečných oblastech, a v průběhu studie se specializuje na konkrétní teritoria, ve kterých je k pochopení situace využito dosavadních teoretických poznatků, jejich aplikace na určitý konflikt včetně získání nových teoretických schopností pomocí kritického zhodnocení praxe v problematické oblasti. Práce seznamuje s fenoménem médií jako takovým, stručnou historií jednotlivých médií, nastiňuje obecnou problematiku vztahu politika - společnost, politické komunikace a marketingové role médií (ovlivňování voličů pomocí mediální kampaně či propagandy). Výchozí otázkou práce je, jak silné je mediální působení v politickém dění včetně ozbrojených konfliktů, a jestli moderní (i postmodemí) vize médií jako světové velmoci skutečně odpovídá empirické skutečnosti současné doby.
|
|
Kulturologická reflexe architektonického rozvoje Paříže
Kozel, Petr ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Ortová, Jitka (oponent)
V soucasnosti vice nez polovina lidf poprve v historii lidstva zije v urbanizovanem prostredf. Soucasny Clovek modernou osvobozeny ze vsech vazeb tradicnf spolecnosti se tez znatelne odpoutal ze sveho prostredf tfm, ze mu prestal rozumet. Architektonicky ztvarneny prostor, jakozto majoritnf zastupce soucasneho lidskeho zivotnfho prostredf prestal s Clovekem srozumitelne komunikovat. Lze ovsem toto tvrzenf postavit i opacne, Clovek v soucasnosti zahlceny informacemi prestal vyvfjet snahu 0 zfskavanf informad podstatnych, mezi ktere bezesporu pochopenf okolnfho sveta a starost 0 nej nalezl. Architektura a jejf esteticky a ontologicky vliv zaCfna opravdu u jednotlivce doma tfm, jak a v cem bydlf, a pokracuje do vsech sfer lidskeho zivota. Na zaklade pochopenf sve zivotnf niky muze Clovek pochopit svet. Na predchazejfdch strankach se objevily dYe roviny lidskeho prostredf: spolecny, verejny prostor na prfkladu prostoru Les Halles a jednotlivou budovu, obytny dum Bois-Le-Pretre. Jsou to prfklady prfstupu, ktere se snazf 0 zlepsenf podmfnek lidske existence tfm, ze chapou lidskou bytost jako komplexnf jev a ne pouze parciatne jako uzivatele, chodce, zakaznfka ad. Parfz jako modelove post-industrialnf velkomesto, toto hlavnf mesto 19. stoletf receno s Walterem Benjaminem, se ve svem vyvoji potykala s mnozstvfm...
|
| |
|
"Pobyt jinde" aneb mezinárodní mobilita očima zkušených aktérů
Voldánová, Iva ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem vnímají a jaký smysl připisují aktéři (mladí Evropané) cestování a konkrétně pobytu v zahraničí, který je institučně orámován. Proto používám analýzu výpovědí samotných aktérů. Napřed jsem se zaměřila na vlivy a aspekty, kterým samy aktéři připisují význam při svém odjezdu do zahraničí. Domnívám se, že zkušenost u mých aktérů je podmíněna určitou schopností / sklonem k mobilitě, která je biograficky podmíněna především rodinou a "podobnými referenčními s k u p in a m i Další "faktory", které zasahují do odjezdu jsou privilegovaný evropský původ, jazyk a instituce. Posléze popisuji specifika pobytu jinde, který se výrazně zapisuje v jejich životních trajektoriích aktérů. V rámci těchto zkušeností bilancují cestování a hlavní smysl a hodnota aktérství , jež jim umožňuje. Na konci své analytické části proto dospívám k závěru, že tento způsob je v souladu s určitým hledáním sama sebe v postmoderní době typické absencí identity. Motivem pro cestu se pak stává samotná cesta, motivem je usilování. Na základě předchozích poznatků a analýzy konceptualizuji pobyt v zahraničí (jako určité formy mezinárodní mobility), která se těší společenskému uznání na straně jedné a zároveň je pro jedince i zdrojem osobního kapitálu, který je valorizovatelný. Powered by...
|
host ::
