|
Daňová evidence individuálního podnikatele
Krejzarová, Jitka ; Strouhal, Jiří (vedoucí práce) ; Nováčková, Zdenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fyzické osoby, které se rozhodly pro samostatné podnikání. Jsou zde popsány všechny důležité kroky a podmínky, které je nutné udělat jak pro založení podniku (živnosti), tak i v průběhu podnikání (např. registrace na příslušných úřadech, platby zdravotního a sociálního pojištění, platby daní). Stěžejní část práce se zabývá zásadní povinností samostatně podnikajícího podnikatele - vedením evidence důležité zejména pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Touto evidencí může být tzv. "daňová evidence", která je založena na peněžní bázi (jinými slovy na vedení příjmů a výdajů). V samostatné kapitole najdete také řešení problematiky přechodu z daňové evidence na účetnictví. V závěru práce je uveden souhrnný příklad z praxe, kde je znázorněn postup při vedení daňové evidence, který je zakončen výpočtem daně z příjmů a pojistného na zdravotní a sociální pojištění, včetně vyplněných formulářů.
|
|
Sociální stát - historická a teoretická východiska
Paclt, Petr ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
50 Závěr Záhy po listopadu 1989 bylo zřejmé, že vedle reformy politické a hospodářské bude nutné provést též zásadní reformu systému sociálního zabezpečení. Bylo kde čerpat inspiraci. Vedle zákonodárství demokratických států zde byl velký odkaz našich předků z první poloviny 20. století. Klíčovým úkolem reformy byl návrat od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění jako základu systému, doplněného státní sociální podporou, sociální pomocí a sociálními službami. Postupně došlo k převedení nemocenského pojištění z odborů na Českou správu sociálního zabezpečení, jíž je možno považovat za pokračovatelku Ústřední sociální pojišťovny a jeho organizačnímu spojení s pojištěním důchodovým. Pojistné pak bylo zavedeno jako zvláštní platba mimo daňový systém. Byl vytvořen systém všeobecného zdravotního pojištění, který spravují zdravotní pojišťovny nezávislé na státu. V roce 1996 vstoupil v účinnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nahradil systém důchodového zabezpečení, upravený zákonem č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. I když se postupně podařilo odstranit nejzásadnější totalitní deformace, nelze podle mého názoru hodnotit současný stav jako uspokojivý. Charakteristickým rysem průběhu celé sociální reformy je chaotičnost, dochází k neustálým dílčím změnám, chybí však ucelená koncepce....
|
|
Ukončení podnikání
Slabá, Irena ; Strouhal, Jiří (vedoucí práce) ; Nováčková, Zdenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá ukončením podnikání fyzických a právnických osob z účetního a daňového hlediska. Dále se věnuje požadavkům, které na podnikatelské subjekty klade česká legislativa v souvislosti s danou problematikou, zejména z oblasti obchodního práva, sociálního zabezpečení a pracovního práva. Zásadní problémy jsou řešeny na příkladech fiktivních podnikatelů.
|
|
Přeshraniční přeměny obchodních společností
Rajdová, Denisa ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Tato práce pojednává o způsobu realizace svobody usazování společností ve formě přeshraničních přeměn po velké novele zákona o přeměnách, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2012. Toto zaručené právo společností je analyzováno v kontextu relevantní judikatury SDEU. Práce do značné míry sleduje systematiku zákona, proto se nejprve věnuje obecným otázkám přeshraničních přeměn a následně jednotlivým typům přeshraničních přeměn. Práci uzavírá kapitola věnující se ekonomickým motivům přeměn. Cílem práce je analyzovat možnosti přeshraničních přeměn a posoudit jejich vývoj s ohledem jak na zásadní rozhodnutí SDEU, tak legislativní činnost EU a ČR.
|
|
Chemismus atmosférické depozice na vybraných lokalitách Zlínského kraje
Zádrapová, Dagmar ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Sychová, Petra (oponent)
Znečištění atmosféry a životního prostředí těžkými kovy je v současnosti jedno ze zásadních environmentálních témat. Ačkoli některé z těžkých kovů představují pro většinu organismů důležité stopové prvky, jejich nebezpečí spočívá zejména v toxicitě již při malých koncentracích a schopnosti akumulace v potravních řetězcích (Braniš, 2011). Do ovzduší se dostávají z přirozených i antropogenních zdrojů, přičemž antropogenní zdroje sehrávají při znečišťování atmosféry zásadní roli. Kontaminace atmosféry má globální charakter. V Evropě je během uplynulých 40 let zaznamenáváno neustálé snižování emisí těžkých kovů, které započalo v 70. letech (Pacyna, 2007). V České republice se v současnosti mezi nejvíce znečištěné lokality řadí aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (ČHMÚ, 2015).
Předložená práce na základě teoretických poznatků analyzuje a vyhodnocuje výsledky měření obsahu těžkých kovů (Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) v celkové atmosférické depozici na vybraných lokalitách Zlínského kraje. Volba lokalit vycházela z předpokladu, že hustota zástavby a míra zapojení intravilánu mohou ovlivnit složení atmosférické depozice a její případnou kontaminaci těžkými kovy, zejména s ohledem na vliv domácích topenišť. K měření byly použity bulk kolektory, které byly exponovány nepřetržitě, a odebrané vzorky obsahovaly kromě vertikální srážky též nedefinovanou část suché depozice.
Výsledky výzkumu původní předpoklad jednoznačně nepotvrzují, výskyt většiny kovů na lokalitách měl pozaďový charakter (Cr, Cu, Ni, Zn). V případě Cd a Pb byl zaznamenán velký nárůst hodnot během jednoho odběrového období, který se v dalších obdobích již neopakoval. Tento jev lze považovat za extrém vzniklý pravděpodobně náhodnou událostí.
|
|
Město Tábor a jeho role v době třicetileté války.
Šmejkal, Jan ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Třicet let trvající válečný konflikt, který se rozhořel na konci druhého desetiletí sedmnáctého století mezi habsburským panovníkem a českými stavy a postupně přerostl v rozsáhlou válku celoevropského významu, zanechal výraznou stopu ve všech místech a krajích, do nichž zavítal nebo se jich přinejmenším dotkl. Bylo tomu tak i v případě významného jihočeského Tábora, který byl válečným požárem přímo zasažen hned dvakrát, poprvé v roce 1621, když jej obléhali císařští a podruhé na samém sklonku války v roce 1648, když jej dobyla švédská vojska. Hradiště Hory Tábor, které bylo jednou z klíčových součástí obranného systému království a nejlépe opevněným bodem v jižních Čechách, mělo za úkol střežit dopravní spojnici ve směru Praha - Linec a ochraňovat obyvatelstvo jižních Čech před útokem nepřítele. V klíčových momentech v roce 1621 a potom v roce 1648 přesto neodolal útoku císařských, ani Švédů a v obou těchto nejdůležitějších případech podlehl. Pokaždé se tak stalo po boji proti silnějšímu protivníkovi, v němž město buď zůstalo ve svém zápase osamoceno a opuštěno politickými spojenci, nebo nedostalo včas nezbytnou vojenskou pomoc. V obou případech město muselo na obětní oltář války položit životy svých obyvatel a hospodářské hodnoty všeho druhu. Mimo tyto dvě zásadní vojenskohistorické události Tábor své...
|
|
Velká Británie - Vybrané etapy z procesu dekolonizace
Tůmová, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem mé práce je posouzení jednotlivých vybraných etap dekolonizace Britského impéria s přihlédnutím k politickým a ekonomickým jevům, které se na tomto procesu odrazily a ovlivnily jeho průběh. První část je obecně zaměřena na celkový dekolonizační proces, jeho hlavní etapy a zásadní události v těchto etapách, které určovaly hlavní rysy dekolonizačního procesu, druhá část se blíže zaměřuje na specifika rozpadu impéria v jednotlivých zemích, konkrétně Indii a Iráku.
|
| |
|
Mexická revoluce a Španělsko
Perutka, Lukáš ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Španělsko-mexické vztahy připomínaly po celé období revoluce houpačku. Nejprve tady byl Porfirio Díaz, který měl se Španěly výborné vztahy, stejně jako s dalšími cizinci o které se opírala jeho ekonomika. Francisco I. !vladero nebyl oblíbencem španělské politiky, ani jejího reprezentanta Cológana, který se podílel na jeho svržení. Přesto udělali Španělé vstřícný krok, že jej uznali, jako prezidenta !vlexika, ovšem to bylo všechno. Po Maderovi nastoupil Victoriano Huerta, který naplnil Španěly nadějí na návrat starých dobrých časů dona Porfrria. Dokázal to tak intenzivně, že zatímco Španělsko neustále stálo za Huertou, ostatní státy světa od podpory jeho režimu upustily. !vlezi Villou a Carranzou se nedokázali dlouho rozhodnout, nakonec podpořili vítěze, který si je získal i tím, že počítal s náhradou španělského majetku. Po jeho smrti se už na dobrých vztazích nic nezměnilo. Vyvrcholení dobrého vztahu se událo za vlády Cárdenase, který spolupracoval se Španělskou republikou. Když byla rozvrácena, ochotně poskytl azyl mnoha uprchlíkům. Řada autorů si v pracích o Španělské kolonii během Mexické revoluce pokládá zásadní otázku. Zda byla hispanofobní nebo xenofobní. Nebyla ani jedno, ačkoli mnohé události, které postihly cizince v Mexiku byly strašné. Jenomže jejich důvodem nebyla ani tak nesnášenlivost, jako...
|
|
Hospodářské a politické cykly v meziválečném Československu
Václavík, David ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce obsahuje stručnou charakteristiku vztahu hospodářského a politického vývoje v meziválečném Československu. Jako hlavní osa práce je zvolen průběh hospodářských cyklů. V jejich rámci jsou pak sledovány hlavní politické události a jevy, které měly zásadní vliv na ekonomický vývoj Československa v letech 1918-1938. V tomto ohledu budou, dle možností, využity poznatky teorie politických cyklů. Diplomová práce má poukázat na nedělitelnost vývoje hospodářství a politiky při zkoumání meziválečného Československa.
|
host ::
