|
|
Účinnost retence fosforu v předzdržích vodní nádrže Švihov
Čubová, Lenka ; Heřmanovský, Martin (vedoucí práce) ; Sychová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou látkové bilance fosforu v předzdržích vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Předřadné vodní nádrže Němčice, Trnávka a Sedlice byly vybudovány jako ochrana hlavní vodárenské nádrže Švihov. Vzorky na stanovení celkového fosforu byly v rámci vodohospodářského monitoringu odebírány a následně zpracovány pracovníky laboratoří Praha státního podniku Povodí Vltavy. Měsíční průtoky na vstupech a výstupech u jednotlivých nádrží byly získány z limnigrafických stanic. Z těchto údajů, které poskytl státní podnik Povodí Vltavy, byly spočítány látkové bilance fosforu v jednotlivých nádržích. Z hlediska retence živin se účinnost těchto tří předřadných nádrží pohybuje v rozmezí 22,9-48,4 % zachyceného fosforu. Předřadné nádrže příznivě ovlivňují jakost povrchové vody tím, že transformují přicházející živiny a zachycují splaveniny z povodí, které se neusazují v samotné vodárenské nádrži
|
|
|
Chemismus atmosférické depozice na vybraných lokalitách Zlínského kraje
Zádrapová, Dagmar ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Sychová, Petra (oponent)
Znečištění atmosféry a životního prostředí těžkými kovy je v současnosti jedno ze zásadních environmentálních témat. Ačkoli některé z těžkých kovů představují pro většinu organismů důležité stopové prvky, jejich nebezpečí spočívá zejména v toxicitě již při malých koncentracích a schopnosti akumulace v potravních řetězcích (Braniš, 2011). Do ovzduší se dostávají z přirozených i antropogenních zdrojů, přičemž antropogenní zdroje sehrávají při znečišťování atmosféry zásadní roli. Kontaminace atmosféry má globální charakter. V Evropě je během uplynulých 40 let zaznamenáváno neustálé snižování emisí těžkých kovů, které započalo v 70. letech (Pacyna, 2007). V České republice se v současnosti mezi nejvíce znečištěné lokality řadí aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (ČHMÚ, 2015).
Předložená práce na základě teoretických poznatků analyzuje a vyhodnocuje výsledky měření obsahu těžkých kovů (Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) v celkové atmosférické depozici na vybraných lokalitách Zlínského kraje. Volba lokalit vycházela z předpokladu, že hustota zástavby a míra zapojení intravilánu mohou ovlivnit složení atmosférické depozice a její případnou kontaminaci těžkými kovy, zejména s ohledem na vliv domácích topenišť. K měření byly použity bulk kolektory, které byly exponovány nepřetržitě, a odebrané vzorky obsahovaly kromě vertikální srážky též nedefinovanou část suché depozice.
Výsledky výzkumu původní předpoklad jednoznačně nepotvrzují, výskyt většiny kovů na lokalitách měl pozaďový charakter (Cr, Cu, Ni, Zn). V případě Cd a Pb byl zaznamenán velký nárůst hodnot během jednoho odběrového období, který se v dalších obdobích již neopakoval. Tento jev lze považovat za extrém vzniklý pravděpodobně náhodnou událostí.
|
host ::
RSS.