Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34,279 záznamů.  začátekpředchozí34270 - 34279  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.76 vteřin. 

Základní nástroje vytváření webových aplikací
Ševčík, Petr ; Pinkas, Otakar (vedoucí práce) ; Chudán, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice vytváření webových aplikací s využitím XML souborů pro ukládání dat. Hlavním cílem práce je demonstrovat využití jazyka XML u těchto aplikací a seznámit čtenáře s dalšími jazyky důležitými pro vývoj těchto aplikací. Tato práce se snaží o komplexní pohled na problematiku, a protože úspěch aplikace značnou měrou závisí i na tom, zda je nalezitelná pro své potenciální uživatele v prostředí webu, je zde popisováno, jak probíhá indexování webových stránek vyhledávači. Bakalářská práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a praktickou část. První kapitola popisuje jazyk HTML s důrazem na jeho vlastnosti umožňující spolupráci s webovou aplikací. Druhá kapitola se věnuje značkovacímu jazyku XML a třetí pak standardu metadat Dublin Core, který bývá používán u rozsáhlejších aplikací pro usnadnění vyhledávání elektronických zdrojů. Čtvrtá kapitola popisuje indexování webových stránek vyhledávači a navazující pátá kapitola čtenáře seznamuje s pokročilým vyhledáváním pomocí vyhledávače Google, pomocí něhož si lze ověřit úspěšnost případné optimalizace stránky pro vyhledávače a nalezitelnost webové stránky. Šestá kapitola se již týká praktické části práce a popisuje vytvořenou webovou aplikaci naprogramovanou v jazyce PHP a využívající jazyk XML pro ukládání dat. Jsou zde porovnány způsoby práce s XML souborem v jazyce PHP pomocí rozhraní DOM a SimpleXML a je zde uvedeno i několik vlastních návodů na implementaci důležitých funkcí pro vytvářenou aplikaci.

Právní aspekty ochrany investic v České republice
Kašková, Katarína ; Vondráčková, Pavlína (oponent) ; Novotný, Petr (vedoucí práce)
61 7. Záv r Jak bylo zmín no v úvodu této práce, pat í mezinárodní investice k aktuálním ekonomickým a právním témat m celosv tového d ní. Svým rozsahem se dotýká nejenom práva finan ního, ale v d sledku ím dál rozsáhlejší liberalizace sv tové ekonomiky, i oblasti mezinárodního práva ve ejného. Dynamika rozvoje tohoto právního odv tví vychází z aktuální pot eby spole nosti a je reakcí na stále se rozvíjející mezinárodní ekonomické vztahy. Základem co nejú inn jší právní úpravy mezinárodního investování je vymezení klí ových pojm dané problematiky, což je p edm tem druhé kapitoly této práce. Jednotnou definici základních pojm investi ního práva bychom hledali bezúsp šn . Tuto mezeru se snaží zaplnit jednotlivé dvoustranné dohody o podpo e a ochran investic jakož i mnohostranné úmluvy upravující danou problematiku, které v úvodních ustanoveních v nují pozornost vymezení t chto základních pojm (nap . investice, investor, výnosy). U t chto definice je ale možné se setkat s ur itou diverzitou, což odráží zvláštnosti v právn -ekonomických vztazích jednotlivých stát . Na druhou stranu tato praxe vede k rozdílné interpretaci a následné nejednotnosti rozhodovací praxe rozhod ích soud . Jak samotné investi ní prost edí, tak i právní úprava této oblasti prochází od svého vzniku zna ným vývojem. Mezníkem mezinárodního...

Pražská a florentská neorenesanční architektura
Boháčová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Návrat k architektonickým slohům minulosti byl způsoben rozporuplností doby, která vnímala minulost jako něco dokonalého a nedostižného, ale zároveň se od toho distancovala. Architektura napomohla tomu, aby lidé překonali jakousi propast mezi dobou před průmyslovou revolucí a po ní. Dobou, kdy se člověku změnil způsob jeho dosavadního života. To, že měl kolem sebe z technického hlediska moderní stavby, které odkazovaly na minulost, mu mohlo dávat pocit, že žije zároveň v minulosti i přítomnosti. Tato práce má za cíl uchopit neorenesanční architekturu v kulturně-historickém kontextu 19. století, a tak alespoň částečně odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami, schopnostmi vyrovnávat se se změnami, ale také najít momenty vedoucí k návratu k renesančnímu období. Snaží se ukázat jak kritické tak obdivné pohledy na historizující, tedy i neorenesanční architekturu, které se až v posledních letech dostalo jisté revalvace. Její první část nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v obou zemích proto, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance. Představuje názory odborné veřejnosti na problematiku historismu, který byl a je vyzdvihován i zatracován. Přitom se zaměřuje na Prahu a Florencii. Snaží se odkrýt důvody, proč byla právě renesance v těchto zemích tolik...

Nájem a vlastnictví nebytových prostor
Oberstein, Roman ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
57 Závěr Z hlediska úvah de lege ferenda bych navrhoval především odstranění současné roztříštěnosti úpravy občanskoprávních vztahů v několika rozdílných právních předpisech. Nynější situace, kdy k vyřešení určitého právního případu je nezbytné nahlédnout do více souvisejících právních předpisů, je dle mého názoru neudržitelná a obzvláště laická veřejnost se přestává v takovém množství předpisů orientovat. Vzhledem k tomu bych problematiku nájmu nebytových prostor zahrnul do jednotného občanského kodexu. Nutno na tomto místě poznamenat, že návrh nového občanského zákoníku je již vypracován a v současné době probíhá vypořádání připomínek. Tento dlouho očekávaný zákon ve svém § 2019 n. obsahuje ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání, přičemž na nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení ani provozování podnikatelské činnosti (garáže, studovny apod.) se použijí obecná ustanovení o nájmu. Tento návrh volí široké pojetí věci v právním smyslu, což umožňuje použít ustanovení o věcech rovněž na nebytové prostory. Obsah samotného zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor hodnotím veskrze pozitivně, přičemž jakýmsi měřítkem kvality tohoto zákona může být malé množství zásahů do něj ve formě novelizací. Oproti tomu úprava institutu vlastnictví bytů a nebytových prostor, tak jak je...

Ceny v účetnictví a ceny v daních z příjmů
Vopalecká, Anna ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Zelenková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat problematiku oceňování v účetnictví a daních z příjmů. Nejprve je vysvětlena problematika oceňování v účetnictví, přičemž se především klade důraz na oceňování, které je v souladu s českými předpisy, protože při stanovení základu daně z příjmů se u některých poplatníků vychází z výsledku hospodaření podle českých předpisů. Jelikož se česká metodika postupně přibližuje k Mezinárodním standardům účetního výkaznictví, budou zmíněny i některé rozdíly mezi českou metodikou a IFRS. V další části jsou podrobně vysvětleny ceny, které používá zákon o daních z příjmů. V praktické části jsou znázorněny některé příklady, na nichž bude vysvětlen rozdíl mezi oceňováním pro účely účetnictví a daní z příjmů. Na závěr je provedena analýza účetních výkazů korporací vykazujících dle IFRS, která má za cíl zjistit, jakou oceňovací metodu v některých případech účetní jednotky upřednostňují, pokud mezinárodní standardy účetního výkaznictví dávají na výběr mezi více metodami.

Flexibilní formy pracovní doby
Kuncová, Gabriela ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
65 Abstrakt - Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce pojednává o flexibilních formách pracovní doby a klade si za cíl srozumitelně a souhrnně tuto problematiku popsat. Jedná se o velmi zajímavé a aktuální téma, které do značné míry nepodléhá přímé právní úpravě a ponechává smluvním stranám při ujednávání jejich pracovněprávních vztahů značnou volnost. Tato skutečnost napomáhá větší flexibilizaci pracovního trhu a je významným prostředkem v boji s nezaměstnaností i ekonomickou krizí obecně. Tato diplomová práce obsahuje šest kapitol. V kapitole první je pojem flexibilní formy pracovní doby uveden a je zde stručně popsáno, čím se zabývají následující kapitoly. Druhá kapitola vymezuje pracovní právo ve vztahu k jiným právním odvětvím a popisuje právní zásady, které se k pracovnímu právu vztahují. Následující, třetí kapitola, je věnována úpravě pracovní doby, její délky, způsobům rozvržení a její mezinárodní úpravě. Čtvrtá kapitola představuje úvod k flexibilním formám pracovní doby. Jsou zde nastíněny základní způsoby dělení flexibility ve vztahu k pracovnímu trhu a rozděleny jednotlivé flexibilní formy práce podle typologie, ze které v této diplomové práci vycházím. Na tuto kapitolu navazuje kapitola pátá, která je nejobsáhlejší a ve které jsou již popsány jednotlivé flexibilní formy pracovní...

Změna drogové scény v České republice po vstupu do Schengenského prostoru
MIKEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce Změna drogové scény v České republice po vstupu do Schengenského prostoru je teoretickou prací týkající se drogové trestné činnosti. První část práce se zabývá objasněním pojmů, členěním trestné činnosti související s drogami, národnostními menšinami v České republice, které se na této trestné činnosti podílejí a transportními cestami pašování drog. Dále navazují podkapitoly o represivních orgánech České republiky, Evropské unii a podrobněji o Schengenském prostoru. Poslední téma první kapitoly je zaměřené na důležité organizace působící v boji proti drogám. Cílem práce bylo přiblížit tuto problematiku čtenáři v co nejjednodušší formě, proto i nutná citace ze zákonů mnohdy probíhá ze sekundární literatury, která je pro pochopení snazší. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře se změnila drogová scéna v České republice po čtyřech letech členství v Schengenském prostoru. Analýza probíhala za období osmi let, tedy za dobu čtyř let před vstupem a období čtyř let po vstupu do Schengenského prostou. Zaměřila jsem se na to, jaké drogy se nyní pohybují na černém trhu v České republice, jaké národnostní skupiny jsou nejvíce zapojeny do drogové trestné činnosti v rámci České republiky a o jaký počet se zvedlo množství zadržených pachatelů cizinců v souvislosti s drogovou trestnou činností oproti předchozímu čtyřletému období. Analýza byla prováděna z výročních zpráv Národní protidrogové centrály Polici ČR. Tyto výroční zprávy obsahují i výsledky práce Celní protidrogové jednotky Celní správy ČR, díky tomuto faktu je analyzovaný vzorek relevantní. Analýzou byl zjištěn extrémní nárůst počtu pachatelů cizinců, jejich počet byl jednou tak větší, než v období před vstupem do Schengenského prostoru. Nejvíce zadržených pachatelů cizinců je vietnamské a slovenské národnosti. Nejpřekvapivějším výsledkem byl nárůst počtu zadržených pachatelů Nigerijců. Také, v oblasti zachycených drog byla zaznamenána změna. Zatím co, v případě extáze se zachycené množství rapidně zmenšilo, u konopí a pervitinu je tomu právě naopak. Ostatní analyzované drogy si na území České republiky drží své stálé místo, rozdíl jednotlivých let v jejich zadrženém množství, není nijak výrazný. Problematika drogové trestné činnosti páchána cizinci je stále aktuálnějším tématem a vstup do Schengenského prostoru má velký podíl na stoupající nárůst cizinců v ČR. Kromě toho je dalším důležitým faktorem v nárůstu cizinců v České republice také azylová politika státu. Tato práce lze využít jako zdroj informací pro širokou laickou veřejnost nebo pro potřeby výuky.

Řízení excelence v malé firmě
Chamrádová, Radka ; Kába, Daniel (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší problematiku řízení excelence ve společnosti ORKÁN plus, s.r.o., která působí v oblasti poskytování služeb vedení účetnictví, daňového poradenství a souvisejících služeb. Na základě zjištěných skutečností vyplývajících z kritické analýzy je navržen systém řízení excelence vycházející z Modelu excelence EFQM.

Vývoj katastru na uzemí Slovenské republiky po rozpadu ČSFR
Jandásková, Tereza ; Kašpar, Karel (oponent) ; Šváb, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vývoji katastru nemovitostí na území Slovenské republiky po rozpadu České a Slovenské federativní republiky. Zabývá se organizační strukturou katastru, vlastnickými a jinými věcnými právy. Řeší problematiku digitalizace katastrálních map, úroveň dostupnosti koncovým uživatelům v elektronické podobě. Poukazuje na odlišnosti mezi českým a slovenským katastrem a navrhuje možnosti optimalizace českého systému na základě nalezených skutečností.

Efektivní systém odměňování ve veřejné správě
Picka, Jakub ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Malý, Ivan (oponent)
Výdaje na odměnu za vykonanou práci (OVP) zaměstnanců veřejného sektoru tvoří velmi významnou složku veřejných výdajů, když se v současné době v ČR pohybují okolo 200 mld. Kč ročně. Úprava systému odměňování zaměstnanců ve veřejné správě (sektoru) je tedy významnou možností zefektivnění využívání veřejných prostředků. Na zhodnocení současného stavu a představení některých konkrétních možností efektivního nastavení tohoto systému je zaměřena tato práce. Jejím primárním cílem je provést analýzu systému odměňování zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru a to jak kvalitativně, tak kvantitativně. V rámci primárního cíle je také provedena dekompoziční analýza, která naznačí, zda jsou zaměstnanci některého ze sektorů diskriminováni. Sekundárním cílem práce je uvést doporučení pro nastavení systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru za účelem zvýšení jeho efektivnosti z pohledu veřejných výdajů při zachování jeho motivační funkce. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola s názvem "Teoretická východiska" uvádí přehled relevantní literatury, základní východiska v oblasti ekonomické teorie, problematiku Mincerovy mzdové rovnice, která později slouží jako východisko regresní i dekompoziční analýzy a především podrobně popisuje dekompoziční metody sloužící k vysvětlení rozdílu ve výši OVP v soukromém a veřejném sektoru. Tyto dekompoziční metody představují spolu s kvantilovou regresí hlavní nástroj sloužící ke splnění cíle této práce. Druhá kapitola s názvem "Systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru" popisuje konstrukci systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru a na datech ukazuje, že tato konstrukce přináší výsledky v podobě OVP, které neodpovídají trhu. Třetí kapitola s názvem "Regresní model" navazuje na analýzu provedenou na datech z ISPV v druhé části předchozí kapitoly a jejím smyslem je připravit podklady pro ověření a prohloubení jejích závěrů. Čtvrtá kapitola s názvem "Regresní a dekompoziční analýza" vychází z regresního modelu sestaveného v předchozí kapitole a popisuje výsledky regresních a dekompozičních analýz provedených na popsaném vzorku dat. Kapitola ověřuje hypotézy stanovené v úvodu práce a odpovídá na položené výzkumné otázky. Poslední, pátá kapitola s názvem "Interpretace výsledků a doporučení" je rozdělena do tří částí a zaměřuje se na interpretaci výsledků, návrhy úpravy systému odměňování a doporučení pro další výzkum. Hlavním zjištěním práce je, že systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je nastaven tak, že sice na celkovém průměru přináší zcela srovnatelné výsledky v podobě OVP jako celý trh práce, mimo průměr tomu tak ale není. Provedená regresní analýza ukázala, že veřejný i soukromý sektor hodnotí stejné věci rozdílně (liší se hodnoty regresních koeficientů proměnných) a to jak na průměru, tak podél celého rozdělení. Lze tedy říci, že mechanizmus odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je od toho tržního odlišný. Tuto skutečnost potvrzuje i významně vyšší koeficient determinace regresního modelu veřejného sektoru. Ohledně možné diskriminace provedené analýzy ukázaly, že zaměstnanci ve veřejném sektoru mohou v rozporu s očekáváními být pozitivně diskriminováni pouze do přibližně patnáctého percentilu, od této hodnoty pak negativně. To potvrdily i dekompoziční analýzy provedené na průměru, kde se ukazuje, že zaměstnanci veřejného sektoru jsou na této úrovni diskriminováni negativně (pokud by měli zaměstnanci veřejného sektoru stejné regresní koeficienty jako zaměstnanci soukromého sektoru, jejich výdělek by vzrostl). V neposlední řadě tento závěr potvrdila dummy proměnná SFERA, která reprezentuje příslušnost k soukromému sektoru, když hodnota jí odpovídajících regresních koeficientů se při kvantilové regresní analýze podél rozdělení vyvíjí od záporných hodnot ke kladným a je významně rostoucí. Práce také ukázala, jak lze systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru upravit tak, aby odměňoval zaměstnance srovnatelně s trhem.