|
Studium vybraných typů sirných látek v pivu a pivovarských surovinách
Mikulíková, Renata ; Ventura, Karel (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V poslední době je celosvětově a rovněž v ČR věnována zvýšená pozornost senzoricky aktivním látkám ovlivňujícím kvalitu piva. Mezi senzoricky aktivními látkami ovlivňujícími zásadně kvalitu piva hrají významnou úlohu heterocyklické a sirné sloučeniny, z nichž některé se vyznačují vysokou senzorickou aktivitou i v extrémně nízkých koncentracích. Stopová množství těchto sloučenin, která lze běžně nalézt v potravinách, se spolupodílejí na vytváření jejich aroma a tento vliv lze obecně hodnotit jako příznivý. U sladu, resp. u piva však toto platí jen v omezené míře a přítomnost heterocyklických a sirných látek se hodnotí spíše nepříznivě. Cílem předložené práce je poskytnout přehled o problematice sirných sloučenin v ječmeni, sladu a pivu, popsat metabolické dráhy vedoucí k jejich vzniku a experimentálně ověřit možnosti jejich stanovení s využitím moderních analytických metod. Sirné aminokyseliny, které jsou přirozenou součástí ječmene, sladu i piva jsou prekursory vzniku těkavých sirných látek. Pro analytická sledování byly vybrány nejčastěji se vyskytující sirné aminokyseliny metionin, cystein a homocystein. K jejich stanovení v ječmeni, sladu a pivu byla použita metoda plynové chromatografie. Před vlastní analýzou byly sirné aminokyseliny derivatizovány za vzniku těkavých N(O,S)-ethoxykarbonyl propyl esterů, které byly následně identifikovány metodou plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním detektorem (GC/MSD) a analyzovány metodou plynové chromatografie s plamenofotometrickým detektorem (GC/ FPD). Přímá analýza sirných těkavých látek je možná jen zřídka, protože se nacházejí v analyzovaných matricích (slad, pivo) ve velmi nízkých koncentracích ( g/kg,l - ng/kg,l). Před vlastní analýzou je třeba analyty extrahovat z matrice a zakoncentrovat. K extrakci a následnému zakoncentrování sirných těkavých látek byly experimentálně porovnávány moderní analytické metody SPME (mikroextrakce na pevnou fázi), SPDE (dynamická mikroextrakce na pevnou fázi) a TDAS (automatizovaná termická desorpce). Pro vlastní analýzu sirných těkavých látek byla použita plynová chromatografie ve spojení s plamenofotometrickým detektorem. Byly sledovány tyto těkavé sirné látky: dimethylsulfid, dimethyldisulfid, dimethyltrisulfid, sirouhlík, ethylsulfid, diethyldisulfid, methionol, 3-methylthiofen, ethylthioacetát, 2-methyl-1-buthanthiol. V analyzovaných vzorcích ječmene byl ve významném množství detekován pouze metionin. Sledován byl nejen obsah, ale i závislost na odrůdě a lokalitě. Byly také sledovány změny obsahu methioninu, cysteinu a PDMS v průběhu sladování. Výsledky prokázaly výrazný pokles obsahu těchto látek v závislosti na teplotě hvozdění. Pro analýzy vybraných sirných těkavých látek v pivu byly u metody SPME testovány tři typy vláken. PEG - vlákno se stacionární fází Carbowax, PDMS - vlákno se stacionární fází polydimethylsiloxan a kombinované vlákno CAR/PDMS - Carboxen a polydimethylsiloxan. Touto metodou byly detekovány sirouhlík, methionol, dimethylsulfid, 3-methylthiophen a diethyldisulfid. Obsah ostatních analyzovaných sirných těkavých látek byl pod mezí detekce. Dále byla ověřována možnost použití metod SPDE a TDAS. Bylo zjištěno, že obě metody jsou vhodné pro stanovení sirných těkavých látek v pivu.
|
|
Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu
Dušek, Libor ; Šatava, Jiří
Studie přináší nové podrobné informace o rozdělení příjmů a zdanění vysokopříjmových osob v Česku, odvozuje optimální daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy a přináší konkrétní návrh systémových změn. Do horního jednoho procenta nejlépe placených osob v Česku patří zaměstnanci a živnostníci, jejichž hrubé příjmy převyšují 1 230 milionů Kč ročně. V mezinárodním srovnání Česko vykazuje nízkou nerovnost hrubých příjmů. Na 10 % nejlépe placených osob připadá 25,7 % všech příjmů, zatímco ve všech vyspělých zemích, pro které jsou k dispozici srovnatelná data, je to výrazně více, mezi 28,2 až 46,3 %. U horního procenta nejlépe placených osob se Česko od ostatních vyspělých zemí liší méně. Na horní procento připadá 6,8 % všech příjmů, zatímco v porovnávaných zemích je to mezi 5,4 až 19,7 %.
|
|
Vyhodnocení současného stavu populace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima (Miller) Swingle) v Brně
Kovář, Roman
Bakalářská práce na téma "Vyhodnocení současného stavu populace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima (Miller) Swingle) v Brně" je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou invazních dřevin a jejich charakteristikou. Rozsáhlá kapitola se věnuje samotnému druhu pajasanu žláznatému (Ailanthus altissima). Dále popisuje zájmové území a uvádí výsledky sledování pajasanů ostatních autorů v Brně. Praktická část je zaměřena na mapování dosud nezmapovaných jedinců tohoto nepůvodního druhu v oblasti Brno-Černovice, statistické vyhodnocení získaných dat a v neposlední řadě srovnání výsledků s ostatními autory.
|
|
Listová zelenina jako zdroj výživově významných fenolických látek
TRÖSTLOVÁ, Daniela
Tato práce pojednává o obsahu fenolických látek v salátových rostlinách. Část této rozsáhlé skupiny rostlinných látek tvoří flavonoidy, které jsou významné svoji lehkou dostupností a významnou biologickou aktivitou. Do popředí pozornosti se dostává především rutin a kvercetin. Tyto látky se vyznačují příznivými biologickými účinky. Mají antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů a likvidují volné radikály. Flavonoidní látky jsou používány v lékařství a mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Obsah fenolických látek ve vybraném vzorku byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) u deseti druhů salátových rostlin. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný materiál. Největší obsah kvercetinu byl nalezen u listového salátu pěstovaného na venkovním záhoně. Hodnota 48 600 mg/kg sušiny vysoce převyšovala obsahy kvercetinu ostatních rostlin. Z dalších fenolických látek byly nalezeny kyseliny rozmarinová, chlorogenová a kávová. Dále byly nalezeny deriváty kyseliny kávové a barviva.
|
|
Mezinárodní obchod s ohroženými druhy zvířat(včetně derivátů)
Bartůňková, Lenka ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
V průběhu 20. století začala být zřejmá neudržitelnost mezinárodního obchodu se zvířaty a jeho negativní vliv na volně žijící druhy. Evropské země byly a jsou hybateli mezinárodního obchodu s přírodninami. Do EU proudí více než třetina dovozů všech mezinárodně obchodovaných přírodnin. EU má proto odpovědnost za ochranu světového přírodního bohatství a měla by jít v tomto směru ostatním zemím příkladem. Regulací mezinárodního obchodu s přírodninami v EU se zabývá kapitola č. 1. Obchod se zvířaty a jejich deriváty patří mezi nejvýnosnější odvětví mezinárodního obchodu. Zvířata se obchodují v nejrůznějších formách. Mezi ptáky převládá obchod s živými jedinci určenými k zájmovému chovu (tzv. pet trade), významný je ale i obchod s kožešinami (savců), s nezpracovanými mrtvými jedinci (např. barevní motýli), s částmi těl (např. kůže plazů), nejvyššího obratu dosahuje obchod s rybami. V některých kategoriích (živí ptáci, kaviár) je EU hlavním světovým importérem, který dováží více než celý zbytek světa dohromady Ze statistik je patrné významné postavení členských států EU i mezi dovozci ostatních přírodnin. Objemem, hodnotou a trendy v mezinárodním obchodě se zvířaty se zabývá kapitola č. 2. Lukrativnost obchodu se zvířaty, silná poptávka po některých produktech a nedokonalá ochrana či kontrola dodržování úmluvy CITES dávají prostor nelegálnímu obchodu. Nelegální obchod s přírodninami se stává doménou stejných zločineckých organizací, které pašují drogy či obchodují s bílým masem. Nelegální obchod s přírodninami přináší světu celou řadu vážných rizik. Více v kapitole č. 3. Evropská unie spotřebovává třetinu všech světových legálně vyvezených přírodnin. Nejvíc nelegálních přírodnin míří taktéž do EU. Jelikož životní úroveň v EU patří k nejvyšším na světě a jelikož starost o životní prostředí nelze omezovat jen na politické hranice vlastního státu, domnívá se autorka této práce, že je logické a nezbytné, aby se EU angažovala ve zlepšování ochrany přírody v méně vyspělých zemích. Poslední kapitola se zabývá problémem ochrany biosférické rezervace Dja v Kamerunu i snahou velkých evropských environmentálních programů tuto ochranu zlepšit.
|
|
Taxonomická variabilita tarzálních žláz u savců.
HŮLKA, Martin
Tarzální žlázy nebo také Meibomianovi žlázy jsou mazové žlázy umístěné v očních víčkách savců. Tyto žlázy jou důležité pro zrakové schopnosti očí. Počet Meibomianových žláz, jejich morfologie a umístění jsou druhově specifické. Bohužel všechny znalosti o těchto žlázách jsou odvozeny pouze od několika domestikovaných zvířat a hlodavců, hlavně od hrabošovitých. Tato práce sjednocuje variabilitu ostatních skupin savců založenou na publikovaných studií a vlastního sledování.
|
| |
|
Samoorganizace a přenos excitační energie v bakteriochlorofylových agregátech
Pospíšil, Petr ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Vácha, František (oponent)
Bakteriochlorofyl c (BChl c) je jedním z fotosyntetických pigmentů, který se vyskytuje ve světlosběrných anténách zelených fotosyntetických bakterií ve formě samoorganizovaných agregátů. BChl c agregáty lze připravit i in vitro ve vodných roztocích za přítomnosti některých nepolárních molekul (např. lipidy nebo karotenoidy). V této práci bylo k přípravě BChl c agregátů využito derivátu azulenu. Agregace BChl c s azulenem vede ke zvýšení absorpce výsledných agregátů v blízké UV oblasti. Ke studiu účinnosti přenosu energie z azulenu na BChl c byla využita fluorescenční spektroskopie. Pracovní postup byl založen na měření fluorescenčních excitačních spekter a jejich porovnávání s absorpčními 1-T spektry. V průběhu měření bylo třeba řešit celou řadu problémů, jako například anomální fluorescence azulenu, ke které nedochází z S1 stavu, jako u většiny ostatních pigmentů, ale ze stavu S2. Ukázalo se také, že referenční dioda v použitém fluorescenčním spektrometru nekoriguje správně měřený signál na intenzitu excitačního záření v blízké UV oblasti, kde absorbuje azulen. Tento problém se podařilo částečně odstranit vytvořením nových korekčních souborů pomocí série laserových barviv. Z excitačních spekter je patrné že k přenosu energie z azulenu na BChl c dochází, ale jeho účinnost se tak zatím nepodařilo uspokojivě...
|
|
Energetický metabolismus hlavního města Prahy
Fikar, Pavel
1 Abstrakt M sto je celistvý urbánní systém. V lidské společnosti se nejvíce energie zachytí ve m stech. Proto je d ležité porozum t tomu, jak se energie dostává do m sta, co jsou její hlavní nosiče, a také tomu, kolik energie se ve m st spot ebuje a jaká je reálná energetická pot eba m sta. Praha byla vybrána pro tuto p ípadovou studii jako modelové m sto. Praha, hlavní m sto ýeské republiky, je moderní m sto, které je centrem bydlení, zábavy a práce pro více než jeden a p l milionu lidí. Z t chto a více d vod existují významné rozdíly mezi pr m rnou spot ebou v ýR a v Praze. Krom p ldruhého milionu obyvatel navštíví Prahu také veliké množství zahraničních turist . Na druhou stranu, v Praze tém chybí t žký pr mysl. Majoritní podíl elekt iny je do hlavního m sta dodáván z ostatních kraj . Samotných za ízení na výrobu elekt iny je v Praze jen pár, a to hlavn malých (vltavské vodní elektrárny, kogenerace ve výrobn centrálního zásobování teplem, aj.). U centrálního zásobování teplem (CZT) je situace podobná. P estože je část vyráb na v Praze z primárních paliv v lokálních teplárnách, tak stále nejv tší podíl je dodáván teplovodem z M lníka. Tato práce je zam ena na kvantifikaci tok energie na území hlavního m sta Prahy a vyčíslení hlavních indikátor . Hlavními indikátory v této práci jsou: PEZ (primární...
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I
Nitraiová, Jindřiška ; Paterová, Pavla (oponent) ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce)
1. Souhrn Jindřiška Nitraiová Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Cílem této diplomové práce byl skríning aktivity nových potencionálně antifungálních látek. Pro testování látek byla použita mikrodiluční bujónová metoda, která umožňuje rutinní stanovení MIC u většího počtu antimykotik a v celých souborech kmenů. V naší práci jsme testovali sloučeniny na kmenech Candida albicans, C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, Trichosporon beigelii, Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera a Trichophyton mentagrophytes. Z otestovaných sloučenin žádnou antimycetární účinnost neprojevily deriváty pyrazindikarboxamidu a pyrazindikarbothioamidu, pyrazol-1-karboxylátu, hydrazinkarboxylátu, diazen-1,2-dikarboxamidu a cyklohexanonu. Naopak deriváty benzamidu a benzenkarbothioamidu prokázaly dobrou antimykotickou účinnost proti všem testovaným kmenům. Ve skupině ostatních látek, derivátů pyrazinkarboxamidu a pyrazinkarbothioamidu, pyrazinu-anilidy, pyrazin-2-aminu, pyrazin-2- karbohydrazidu a pyrazin-2,5-dikarbonitrilu a thiazolidin-4-onu, některé sloučeniny projevily antimykotickou aktivitu a jiné neprokázaly žádný účinek. Nejvyšší antimykotickou aktivitu projevily deriváty...
|
host ::
