|
|
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene hereford ve vybraných stádech masného skotu
BARTŮŇKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce je hodnocení růstové schopnosti telat ve stádech masného skotu plemene hereford. Celkem byla sledována stáda od šesti chovatelů v období od roku 2018 do roku 2021. Do hodnocení bylo zařazeno 1393 čistokrevných telat. Soubor byl vytříděn podle pohlaví, roku a měsíce narození telete, otce telete a pořadí otelení matky a byly sledovány hmotnosti telat při narození a ve 120, 210 a 365 dnech.
|
|
|
Genomická selekce v chovu skotu
BARTŮŇKOVÁ, Lenka
Tato práce pojednává o genomické selekci se zaměřením na chov skotu. Genomická selekce se postupně stává častým elementem chovatelských programů v chovu hospodářských zvířat a jedná se o nový přístup k selekci s podporou markerů (MAS), kde se místo identifikace jednotlivých vzájemně propojených lokusů využívají k predikci všechna data získaná z markerů a přináší tak přesnější předpovědi. Cílem této práce je přiblížit genomickou selekci, jednotlivé metody selekce a jejich využití, jako i využití těchto metod v chovu skotu. Práce se také věnuje aplikaci genomické selekce v České republice. V závěru práce je také uveden možný budoucí vývoj genomické selekce.
|
|
|
Mezinárodní obchod s ohroženými druhy zvířat(včetně derivátů)
Bartůňková, Lenka ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
V průběhu 20. století začala být zřejmá neudržitelnost mezinárodního obchodu se zvířaty a jeho negativní vliv na volně žijící druhy. Evropské země byly a jsou hybateli mezinárodního obchodu s přírodninami. Do EU proudí více než třetina dovozů všech mezinárodně obchodovaných přírodnin. EU má proto odpovědnost za ochranu světového přírodního bohatství a měla by jít v tomto směru ostatním zemím příkladem. Regulací mezinárodního obchodu s přírodninami v EU se zabývá kapitola č. 1. Obchod se zvířaty a jejich deriváty patří mezi nejvýnosnější odvětví mezinárodního obchodu. Zvířata se obchodují v nejrůznějších formách. Mezi ptáky převládá obchod s živými jedinci určenými k zájmovému chovu (tzv. pet trade), významný je ale i obchod s kožešinami (savců), s nezpracovanými mrtvými jedinci (např. barevní motýli), s částmi těl (např. kůže plazů), nejvyššího obratu dosahuje obchod s rybami. V některých kategoriích (živí ptáci, kaviár) je EU hlavním světovým importérem, který dováží více než celý zbytek světa dohromady Ze statistik je patrné významné postavení členských států EU i mezi dovozci ostatních přírodnin. Objemem, hodnotou a trendy v mezinárodním obchodě se zvířaty se zabývá kapitola č. 2. Lukrativnost obchodu se zvířaty, silná poptávka po některých produktech a nedokonalá ochrana či kontrola dodržování úmluvy CITES dávají prostor nelegálnímu obchodu. Nelegální obchod s přírodninami se stává doménou stejných zločineckých organizací, které pašují drogy či obchodují s bílým masem. Nelegální obchod s přírodninami přináší světu celou řadu vážných rizik. Více v kapitole č. 3. Evropská unie spotřebovává třetinu všech světových legálně vyvezených přírodnin. Nejvíc nelegálních přírodnin míří taktéž do EU. Jelikož životní úroveň v EU patří k nejvyšším na světě a jelikož starost o životní prostředí nelze omezovat jen na politické hranice vlastního státu, domnívá se autorka této práce, že je logické a nezbytné, aby se EU angažovala ve zlepšování ochrany přírody v méně vyspělých zemích. Poslední kapitola se zabývá problémem ochrany biosférické rezervace Dja v Kamerunu i snahou velkých evropských environmentálních programů tuto ochranu zlepšit.
|
|
|
Dopady mezinárodní obchodu s kávou na producentské rozvojové země
Bartůňková, Lenka ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Nadprůměrné ceny kávy, způsobené dlouhodobou regulací trhu, přilákaly během druhé poloviny 20. století do tohoto odvětví řadu nových producentů. Když se pak trh v roce 1989 liberalizoval, klesly ceny postupně až na třicetileté minimum. Pokles cen má v současnosti negativní dopad na drobné pěstitele kávy, kteří nedosahují úspor z rozsahu, neboť pěstují kávu tradičním způsobem v malém množství, a nemohou tak cenově soupěřit s velkými plantážemi. Při úvahách nad řešením situace je nutné mít na paměti, že tito drobní pěstitelé produkují často kávu vyšší kvality, ale především, že jsou jejich pole místy s vysokým stupněm biodiverzity, které přebírají funkci mizejících deštných lesů. Mezinárodní organizace kávy se snaží situaci řešit globálně zvýšením požadavků na kvalitu obchodované kávy. Běžný spotřebitel může přispět k postupnému řešení situace nákupem kávy od drobných pěstitelů, nepřímo pomáhajících k zachování biodiverzity. Takovou kávu najde zájemce pod označením Shade Grown, nebo v menší míře Organic. Certifikát Fair Trade nevypovídá o ochraně přírody na farmě, ale je lepší volbou než káva bez certifikátu. Například díky tomu, že na Fair Trade kávě je vyznačena země původu a spotřebitel tak může své finanční prostředky vynakládat cíleně. Ekonomika Etiopie je na kávě závislá a propadem cen byla silně zasažena. Etiopie je původním domovem kávy, což znamená, že se zde nacházejí divoké druhy kávovníků, stejně jako hospodářsky významné kávovníky s geny, které jinde ve světě nenajdeme. Divoké kávovníky se často nacházejí v lesích, které jsou však káceny a závratným tempem mizí. Z hlediska budoucnosti pěstování kávy je nutné, aby byly původní populace kávovníků zachovány pro příští generace. Koupí Etiopské kávy přispěje spotřebitel k zachování celého odvětví a zvýšení zájmu o ochranu kávových lesů.
|
host ::
RSS.