|
Projevy lokální kultury v obci Terchová
Málková, Kristína ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz o kultuře a jejích projevech v obci Terchová na Slovensku. V první části se práce zaměřuje na historické, geografické a etnografické podmínky formování místní kulturní identity. V druhé části popisuje hmotné a nehmotné prvky lokální kultury, kulturní aktivity, prostřednictvím kterých obec s těmito prvky nakládá, a významné osobnosti, které přispěly ke zviditelnění této lokality. Následuje souhrn kulturních institucí a spolků působících v obci a stručné informace o financování místních kulturních aktivit. Práci uzavírá analýza dotazníkového řešení zkoumajícího spokojenost obyvatelů Terchové s kulturní nabídkou obce, které je završené mými postřehy a návrhy řešení zjištěných nedostatků. Pro dokreslení obrázku o charakteru místní kultury obsahuje práce obrazové přílohy v podobě fotografií nejdůležitějších kulturních prvků.
|
|
Analýza cestovního ruchu a možnosti rozvoje městyse Lázně Toušeň
Burdová, Kateřina ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat městys Lázně Toušeň, a to především v oblasti cestovního ruchu, v němž hlavní roli hrají místní lázně. Práce je rozdělena na dvě části; na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaobírá jednak obecnou charakteristikou městyse, tak jeho specifikací jako lázeňského místa. Praktická část je zaměřena na SWOT analýzu, program rozvoje obce, analýzu cestovního ruchu a případné možnosti rozvoje do budoucna.
|
|
Místní poplatky ve vybraných obcích ČR
Jeřábek, Jiří ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Sedmihradská, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o místních poplatcích jako celku ve vybraných třiceti obcích České republiky v roce 2007 a Poplatku ze psů v pěti obcích v letech 2003-2007. V první části jsou stručně popsány příjmy obcí, v druhé části je vysvětlena legislativní úprava místních poplatků a v třetí je provedena analýza místních poplatků a Poplatku ze psů. Účelem této práce je analyzovat místní poplatky a určit jejich význam, dále analyzovat vztah mezi místními poplatky a počtem obyvatel korelační a regresní analýzou a popsat vývoj Poplatku ze psů v letech 2003-2007. Výsledky jsou následující: příjmy z místních poplatků tvoří relativně malý podíl na celkových příjmech obce; s růstem počtu obyvatel rostou také příjmy z místních poplatků; výkyvy ve vývoji Poplatku ze psů jsou hlavně dány legislativními změnami.
|
|
Dopady realizovaných projektů místní akční skupiny Chance in Nature na rozvoj obcí
KOTOUSOVÁ, Eliška
Cílem mé bakalářské práce "Dopady realizovaných projektů místní akční skupiny Chance in Nature na rozvoj obcí" je posouzení vlivů konkrétních projektů MAS Chance in Nature na rozvoj vybrané obce. V teoretické části práce je obecně řešena problematika místních akčních skupin jakožto jedna z možností čerpání finančních zdrojů z Evropské unie a též problematika regionální politiky, která má zabránit diverzifikaci regionů v socioekonomických otázkách. Praktická část práce je zaměřena na konkrétní již zrealizované projekty s poukázáním na vliv, který měly pro danou oblast. V samotném závěru práce jsou uvedeny možné perspektivy pro realizaci projektů v programovém období 2014 2020.
|
|
Malé město jako středisko venkovského mikroregionu na příkladu Bučovic
Hoňková, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá úlohou malého města jako středisko venkovského mikroregionu. Malým městem jsou zde Bučovice. Cílem práce je zhodnotit jakou úlohu hrají Bučovice jako střediskové město a zhodnotit dostupnou literaturu k problematice malých měst. V teoretické části práce je definována historie města a charakteristika zájmového území, jakož i místní části a obce ve spádovém obvodu Bučovic. V analytické části se práce zabývá především obyvatelstvem města, dojížďka za prací a službami, infrastrukturou, průmyslem a zemědělstvím, kdy byla využita statistická data. Práce obsahuje také dotazníkové šetření obyvatel města a SWOT analýzu.
|
|
Ženské kláštery Horní Lužice mezi duchovní a světskou mocí v 16. a 17. století
Zdichynec, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Markrabství Horní Lužice, které spolu s Lužicí Dolní až do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české, vykazuje od nástupu protestantství nesmírně bohatou škálu různých, vedle sebe tolerovaných forem intenzivního náboženského života, jež měla v 16.-18. století obdoby jen málokde ve střední Evropě. Na relativně malém prostoru tu tehdy, opomineme-li místní židovské obce, působila v prvé řadě katolická kolegiátní kapitula v Budyšíně, jediná kapitula v Říši podřízená přímo apoštolskému stolci, která byla přesto nucena každodenně se o svatostánek dělit s protestantskými měšťany. Dalšími nositeli odkazu římskokatolické církve byly ženské kláštery. V jejich těsném sousedství pak vznikl na začátku 18. století protestantský "dámský ústav" Joachimstein. Zároveň tu působily partikulární církve luteránské, svébytně organizované v rámci významnějších měst a panství, ale např. i světově proslulá pietistická komunita v Herrnhutu/Ochranově. Duchovní rozmanitost oblasti ještě podtrhával příliv přistěhovalců z Čech, kteří se bezprostředně po Bílé hoře, ale ještě i na začátku 18. století usazovali především v Žitavě a jinde v regionu. Komplikované duchovní ovzduší je srovnatelné nejspíše se situací v sousedním Slezsku, jež - podobně jako Horní Lužice - v důsledku specifického politického vývoje České koruny po bitvě na...
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Jelínková, Jindřiška (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
Plané rostliny v lidovém léčitelství
Heliová, Pavla ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Svou bakalářskou prací jsem chtěla upozornit na léčivé rostliny vnáší krajině a seznámit s jejich využitím v medicíně a lidovém léčitelství v historii i v dnešní době. Ve své práci jsem nejprve sepsala historii využívání léčivých bylin od starověku do současné doby. V další části se věnuji obsahovým látkám v rostlinách, možnostem sběru a úpravě rostlinného materiálu. Dále jsem zmapovala okolí svého bydliště, obce Boršice, kde jsem navrhla několik tras využitelných k ukázce léčivých rostlin při hodinách přírodopisu na místní základní škole. V závěru své bakalářské práce jsem shrnula své poznatky a zamyslela se nad stavem planých rostlin v zemědělsky obdělávané krajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Hudební tradice Lanškrounska
Havlíčková, Jaroslava ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce se věnuje .. Hudehním tradicím Lan.~krounska ". V úvodní části se snaží představit Lanškroun a jeho okolní obce společně tvořící již zmiňovaný region. Lanškroun je bohatý svou historií, významnými místy, pamětihodnostmi a osobnostmi, ale nejen to. Jeho hudební historie sahá až do 14. století. Z této doby se však nedochovalo příliš mnoho hudebních pramenů. Vývoj hudby zde byl podobný jako v okolních městech, ale měl i své zvláštnosti, neboť se nacházel v národnostně smíšené oblasti Hřebečska. Hudba 17. století je spojena převážně s lanškrounským kostelem sv. Václava. V následujících dvou stoletích je Lanškroun bez písemných dokladů o hudebních aktivitách. Pouze se traduje, že členové místní rodiny Erxlebenů byli velkými obdivovateli a milovníky hudby. Obzvláště jejich synovec Karel Langer, který založil spolek pro zpěv, hudbu a divadlo. Díky tomuto počinu se na jevišti místní Střelnice uskutečnilo mnoho oper světového významu. Dále je pozornost zaměžena na současné sbory, soubory a kapely, kterých je v Lanškrouně opravdu mnoho. Neopomenutelnou součástí hudební tradice jsou i varhany, se kterými byl odjakživa spojen hudební život. Největší pozornost je věnována nejvýznamnější hudební osobnosti Lanškrounska - houslistovi, skladateli a dirigentovi Jindřichu Pravečkovi, který...
|
|
Dům pro seniory
Semrádová, Bohumila ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Maceková, Věra (vedoucí práce)
Předmětem projektu je novostavba domu pro seniory v katastrálním území obce Vlkaneč, okres Kutná Hora. Stavební pozemek je obdélníkového tvaru, vstup a vjezd na pozemek je situován z místní živičné komunikace. Dům je určen pro trvalé bezbariérové bydlení 40 osob ve 26 bytech. Součástí objektu jsou společné prostory pro zajištění služeb pro obyvatele domu a pro místní obyvatele okolních obcí. Mezi nabízené patří stravovací služby, ordinace lékaře a provozovna pedikúry/ kadeřnictví/ masáží. Objekt se skládá ze servisní budovy, obytné části, rozdělené na levé a pravé křídlo a přilehlých teras. Má tři podlaží (suterén, 1. NP a 2. NP). V suterénu jsou situovány provozní místnosti jako kotelna, prádelna, sušárna atd., v 1. a 2. NP jsou situovány byty a společné prostory. Architektonický návrh domu je koncipován tak, aby bylo využito přavážně tradičních přírodních materiálů (cihelné prvky, kámen, dřevo, kov) v jejich přirozeném barevném provedení. Projekt dále řeší systém hospodaření s dešťovou vodou, areálové zpevněné plochy kolem domu, kterými jsou příjezdová komunikace, parkoviště pro osobní automobily a chodníky.
|
host ::
