|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
Faktory ovlivňující počet somatických buněk v mléce vybraných chovů dojnic
VÍTOVÁ, Dagmar
Cílem mé práce byla analýza vlivu vybraných faktorů ovlivňujících počet somatických buněk (PSB) v bazénových vzorcích v syrovém kravském mléce. Vzorky mléka byly sledovány u osmi chovů s rozdílnou technologií chovu i dojení po dobu tří let. Hodnoty PSB byly stanoveny Fluoro-opto elektronickou metodou pomocí přístroje Fossomatic. Významným faktorem ovlivňujícím PSB bylo roční období. Nejvyšší průměrné hodnoty PSB byly zaznamenány v letních měsících. Nejnižší průměrné hodnoty PSB byly zjištěny u systému volného boxového stelivového ustájení (250.103.ml-1), přičemž rozdíl v PSB v porovnání se systémem volného roštového bezstelivového ustájení (průměr PSB 317.103.ml-1) byl statisticky vysoce významný (p < 0,001). Vazné stelivové ustájení mělo průměr PSB 292.103.ml-1. Dále byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl v PSB (p < 0,001) mezi chovy s dojením v dojírně (průměr PSB 265.103.ml-1) a chovy s dojením na stání do potrubí (průměr PSB 292.103.ml-1). Rovněž byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl v PSB (p < 0,001) mezi chovy s převahou holštýnského plemene dojnic (průměr PSB 285.103.ml-1) a chovy s převahou plemene českého strakatého (průměr PSB 265.103.ml-1). Úroveň dojivosti měla také vliv na PSB. Mezi chovy používajícími pastvu a chovy bez možnosti pobytu dojnic na pastvě nebyl rozdíl statisticky průkazný.
|
| |
| |
|
Produkce sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách
Provazníková, Věra ; Siatka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Souhrn Věra Provazníková Produkce sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách Experimentální práce zaměřená na sledování vlivu chloridu ceritého jako elicitoru na produkci skopoletinu suspenzní kulturou Angelica archangelica L. Kultivace byla prováděna na médiu podle Murashigeho a Skooga, za světla a za tmy. Pro stanovení skopoletinu byla užita technika vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorimetrickou detekcí. Výsledky práce prokázaly vyšší hodnoty obsahu skopoletinu za elicitace ceritými ionty při kultivaci za tmy.
|
|
Izotopové složení fluid extrahovaných z fluidních inkluzí
Drahota, Jakub ; Žák, Karel (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
Zlatonosné mineralizace a ložiska zlata v Českém masivu jsou vázané především na středočeskou metalogenetickou zónu. V této diplomové práci byla zkoumána křemenná žilovina z ložisek Mokrsko, Kašperské hory, Jílové u Prahy a Kasejovice, která vznikala z H2O-CO2±CH4±N2 fluid za teplot cca 500-300 řC. Křemen byl mechanicky i chemicky přečištěn a ve vakuové aparatuře pro termální dekrepitaci fluidních inkluzí bylo kryogenně separováno CO2 k následnému stanovení izotopového složení uhlíku. Naměřené hodnoty δ13 C-CO2 leží v rozmezí od -15,7 do -6,5 ‰ PDB. Takto rozsáhlé variace vylučují pouze jediný zdroj uhlíku a pro většinu lokalit lze uvažovat uhlíku ze dvou zdrojů a o jejich mísení. Jako nejpravděpodobnější zdroj se jeví uhlík homogenizované svrchní kůry a uhlík organického původu mobilizovaný při metamorfních procesech.
|
|
Vývoj tyreopatií u žen s poruchou funkce štížné žlázy diagnostikovanou v graviditě
Krejčová, Simona ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází ze čtyřleté studie, jejímž cílem je na skupině těhotných žen a žen po porodu dokázat frekvenci a závažnost onemocnění štítné žlázy v těhotenství i po porodu a tím podpořit zavedení screeningu funkčních tyreopatií do běžné praxe v rámci screeningu vrozených vývojových vad v I. trimestru těhotenství. V sérech 3937 žen v 10. - 12. týdnu gravidity byly stanoveny s informovaným souhlasem těhotné hladiny TSH, anti TPO, v případě odchylky FT4. Z celkového počtu vyšetřených bylo 6,4 % s hladinou TSH vyšší než 4,00 mIU/l, 4,2 % s hladinou TSH nižší než 0,1 mIU/l a 12,4 % žen s pozitivními anti TPO protilátkami. Celkem 552 ženám byla doporučena návštěva endokrinologie. K endokrinologickému vyšetření na III. interní kliniku VFN a 1.LF UK v Praze se dostavilo 106 gravidních žen, což odpovídá 19,2 % ze všech pozitivních nálezů a 2,7 % ze všech vyšetřovaných za dané období. K následným kontrolám se dostavilo pouze 56 žen (52, 8 %), u kterých byl nadále sledován průběh onemocnění. Po endokrinologickém vyšetření v graviditě byla diagnostikována subklinická hypotyreóza u 60, 4 % žen. U 39 % žen se tato subklinická forma 24 - 30 měsíců po porodu rozvinula v manifestní hypotyreózu. Celkově došlo k progresi onemocnění u 41,1 % žen. U 7 žen (13,7 %) byla zjištěna poporodní hypotyreóza. Celkem bylo léčeno...
|
|
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro
Kunzová, Lucie ; Martin, Jan (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
Mgr. Lucie Kunzová Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro Elicitace je metoda využívající obranných mechanizmů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i kulturách in vitro. V této práci byl sledován vliv 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod působení tří koncentrací abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amidu 5-methylpyrazin-2-karboxylové kyseliny na produkci flavonolignanů kalusovou a suspenzní kulturou Silybum marianum. Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové (α-NAA). Pro stanovení obsahu flavonolignanů v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,03 %) v kalusové kultuře byl prokázán po 24 hod působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,83 · 10-3 mol/l. Maximální obsah flavonolignanů (0,04 %) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c3 = 2,83 · 10-5 mol/l.
|
|
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
|
| |
host ::
