|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
|
|
Non-institutionalized political Protest in the GDR and the East Germany: from Montagsdemonstrationen till left- and rightwinged extremism
Fridrich, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá neinstucionalizovaným politickým protestem v nových zemích Spolkové republiky Německo počátkem devadesátých let. Východiskem je široká zkušenost obyvatelstva s tímto druhem protestu z doby před sjednocením Německa (masové demonstrace roku 1989). Práce se pomocí odborné literatury snaží odpovědět na otázku, jaký má tato zkušenost vliv na případnou účast na pozdějším neinstitucionalizovaném protestu a dále, jaké formy tohoto protestu lze počátkem devadesátých let v nových spolkových zemích sledovat nejčastěji. Zkušenost z doby přer rokem 1989 je v práci zmíněna pouze krátce ve formě určité předehry, těžiště pak spočívá v analýze forem neinstitucionalizovaného protestu v nových spolkových zemích. Jako nejviditelější formy tohoto protestu se ukazují pravicový a levicový extremismus. Práce sleduje vývoj, ke kterému na obou těchto scénách během devadesátých let dochází a zmiňuje i nejznámější kauzy, spojené s extremismem. V případě pravicového extremismu je věnována kapitola i jeho počátkům, sahajícím v bývalé DDR do počátku osmdesátých let. Aktuálnost tématu dokládá poslední kapitola, věnovaná mediálnímu odrazu zpracovaného tématu v českém dobovém tisku (konkrétně v časopisu Reflex, roč. 1990-1993). I z této poslední kapitoly vyplívá fakt, že pravicový extremismus je mnohem viditelnější a že se...
|
|
|
Pasing The Iron Curtain via Prague - the first wave of refugees from the GDR in autumn 1989 in the West German embassy and the portrayal in the Czecho-slovakian press
Majerová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Železná opona šla obejít přes Prahu, první vlna uprchlíků z NDR na německém velvyslanectví v Praze v roce 1989 a její obraz v čs. tisku" se zabývá uprchlíky z Německé demokratické republiky na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Předmětem této práce je konkrétně první ze tří uprchlických vln, které v Praze během pozdního léta a podzimu 1989 proběhly, proto je téma této práce časově omezeno jen na srpen a září 1989. V rámci této práce jsou se zřetelem k první vlně uprchlíků na západoněmeckém velvyslanectví v Praze zkoumány dva aspekty těchto událostí, které také ovlivňují její strukturu. První část ukazuje, jakou roli sehráli zástupci ČSSR během této první uprchlické vlny a jak na ní reagovali. Tato část vychází především z dokumentů z československých archivů, protože československá úloha byla před SRN zatajována. Ve druhé části je analyzováno, jak o uprchlících na západoněmeckém velvyslanectví během měsíce srpna až do odjezdu prvních vlaků na konci září informovaly vybrané československé noviny (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie, Mladá fronta a Práce). Velký důraz je přitom kladen na to, aby bylo především ukázáno jak často, jakým způsobem a v jakém rozsahu o této události informovaly československou veřejnost.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparace životní úrovně obyvatelstva České republiky před a po roce 1989
Pánek, Igor ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce je srovnání životní úrovně na našem území před rokem 1989, kdy u moci byla komunistická strana a životní úrovně v současné době. Práce se snaží navázat na teorie a postupy zmiňovaných autorů, kteří danou problematiku zkoumali, ale pouze okrajově. V teoretické části vysvětluji pojem životní úroveň a definuji správné nástroje pro zkoumání této oblasti. V praktické části metodou spotřebního koše porovnám jednotlivá období a pro potvrzení hypotézy po-té aplikuji na případovou studii.
|
|
|
Fenomén "singles" na území ČR po roce 1989
Rulíková, Karolína ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem singles, a to obzvláště v souvislosti se změnami, které nastaly po roce 1989. Práce nalézá původy vzniku tohoto fenoménu, a taktéž příčiny a důsledky volby tzv. singlovství, čímž vyvrací zažité mylné představy. Pozornost je věnována i alternativním druhům partnerských vztahů, postavení singles na pracovním trhu a hledání vhodné marketingové strategie pro tento specifický segment zákazníků. V praktické části jsou analyzovány výsledky provedeného výzkumu, který zjišťoval úroveň povědomí mladistvých a mladých o životě singles. Jako ukazatel, který sledovaný fenomén popisuje pravděpodobně nejlépe, byly zvoleny domácnosti jednotlivců.
|
|
|
Hodnocení změny systému v roce 1989 v středoevropském srovnání – zima 2014
Červenka, Jan
V únoru 2014 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí změnu systému, k níž došlo v roce 1989. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma v lednu či v únoru tohoto roku realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Respondentům byly předloženy dvě otázky, které zkoumaly názory veřejnosti na to, zda se změna systému vyplatila nebo nevyplatila a zda lidem změny po roce 1989 přinesly více užitku nebo více ztrát.
|
|
|
Český Rudolec ve 20. století
MĚRTLOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma {\clqq}Český Rudolec ve 20. století`` je především věnována obci Český Rudolec, jejímu blízkému okolí a událostem, které bezprostředně ovlivnily její život. Nejprve je v práci stručně zmíněn historický vývoj Českého Rudolce od jeho dějinných počátku až do počátku 20. století. Následuje období let 1900 {--} 1918 a doba první Československé republiky. Těžiště práce spočívá v interpretaci událostí 30. a 40. let 20. století. Největší pozornost je věnována událostem roku 1938 a následné německé okupaci českého pohraničí, dále roku 1945, konci války a závažnému tématu odsunu obyvatel německé národnosti a následnému novému osídlování obce. Následuje část věnovaná letům 1948 {--} 1989 a vývoji po roce 1989. Další oddíly práce se věnují významným osobnostem obce a okolí, osudům židovského obyvatelstva, památkám, zejména zámku, a školám v Českém Rudolci. Pro dokreslení a upřesnění práce jsou na závěr připojeny přílohy, obsahující především dobové fotografie a pohlednice. Práce vychází ze studia celostátní a regionální literatury a dobových pramenů (archivní materiál, obecní kroniky, vzpomínky pamětníků).
|
|
| |
host ::
RSS.