|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
Evropská měnová unie - vývoj a teorie
Čajka, Radek ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent) ; Záklasník, Martin (oponent)
Doktorská disertační práce se zabývá problematikou měnové integrace v Evropě. V rámci tří základních částí je náležitý prostor i podrobnost věnován historicko-politicko-ekonomickým souvislostem postupného vytváření měnové oblasti, vlivu finanční a ekonomické krize na symetrii (resp. asymetrii) vývoje Eurozóny jako celku a akutní hrozbě, tedy dluhové krizi (zejména reakci EU na ni). Současně jsou i nastíněny možnosti budoucího vývoje, kdy je nejvíce rozpracována možnost zavedení fiskálních výborů.
|
|
Dokazování u trestných činů v dopravě
Jelínek, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vočka, Vladimír (oponent)
Shrnutí rigorózní práce: V předkládané rigorózní práci jsem popsal institut dokazování se zaměřením na trestnou činnost páchanou v dopravě, neboť této problematice se již téměř deset let věnuji v rámci své rozhodovací činnosti jako soudce okresního soudu. Těžiště dokazování navíc spočívá právě v hlavním líčení před nalézacím soudem. Z tohoto důvodu jsem se také snažil danou problematiku obohatit praktickými příklady vyplývajícími z dosavadní soudní judikatury nebo uvést i konkrétní poznatky přímo ze své soudní praxe. Zvolené téma má poměrně široký záběr, protože dopravní kriminalita (resp. její následky), se dotýká prakticky celé společnosti, to vše za situace, kdy dopravní nehodovost v České republice je stále velmi vysoká. V důsledku více než 160 000 dopravních nehod, které se v České republice každý rok stanou, umírá přibližně 1 000 lidí ročně a dalších více než 25 000 osob utrpí při nehodě zranění. I když pochopitelně neplatí rovnice, že každá dopravní nehoda je trestným činem, je zřejmé, že trestné činy v dopravě představují i svou četností nikoli nevýznamný okruh spáchané trestné činnosti. Součástí rigorózní práce bylo rovněž definování základních pojmů této problematiky, mj. i těch, které jsem také označil jako klíčová slova. Dokazování v trestním řízení je tedy zákonem upravený postup orgánů činných...
|
|
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva
TEPLÝ, Antonín
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva Tato práce pojednává o systému limitů jakým prošel vývojem. To znamená, jak se měnily limity ozáření z důvodu bezpečnosti pracovníků s ionizujícím zářením a jak se měnil i limit ozáření obyvatelstva. V úvodní části práce se zabývám základními principy radiační ochrany, hlavně optimalizací radiační ochrany {--} systémem ALARA. V současném stavu dané problematiky se nachází systém limitů pro omezování ozáření (§ 18 a § 22 vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb.), a limity odvozené. Hlavní částí práce je sledování praktického vývoje systému limitů. V archivu v Ústavu Radiační onkologie ve Fakultní nemocnici na Bulovce jsem obdržel data z Celostátní služby osobní dozimetrie. Zpracovával jsem s výpisů 3 měsíčních a měsíčních dávky, které obdrželi zaměstnanci, a sledoval, jak tyto dávky klesají, a jak hlavně klesá počet pracovníků, kteří dávky překročili. Do své práce jsem zařadil 3 nejpočetnější skupiny pracovníků. 1. skupinu tvoří radiologičtí asistenti a laboranti. 2. skupina se skládá z lékařů a fyziků a 3. skupinu tvoří zdravotní sestry, ty však byly vyhodnocováni pouze do roku 2003. Největší pokles jsem zaznamenal od roku 2003, kdy se tyto výpisy dávek začaly vyhodnocovat měsíčně. Proto si myslím, že právě měsíční vyhodnocování dávek bylo velkým mezníkem v ochraně pracovníků s ionizujícím zářením. Dále jsem tyto dávky v několika grafech vyhodnotil. Poté jsem si překročené dávky rozdělil do jednotlivých škál a statisticky jsem je zpracoval. V diskuzi se nachází tabulka, kde jsou přepočítány i historické limity dávek a dávkových ekvivalentů na jednotku mSv (resp. mSv/rok), aby bylo možno aspoň částečně tyto limity porovnávat. Také je zde diskutován průběh radiační ochrany pracovníků v Ústavu {\dots}
|
|
Připravenost sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče na neurochirurgickém oddělení
ČEŠKOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je připravenost sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče na neurochirurgickém oddělení se zabývá zjišťováním, zda jsou sestry po dostudování připravené na práci na jednom ze specializovaných odděleních a to na neurochirurgii. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřená na základní anatomii a fyziologii neurologické soustavy na nejčastější vyšetřovací metody a na jejich péči před a po výkonu. Dále se zaměřuje na neurochirurgická onemocnění a ošetřovatelskou péči u nich. Poslední pátá podkapitola teoretické části se zaměřuje na vzdělávání sester. Výzkumná část objasňuje tuto problematiku z pohledu jak studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulty oboru Všeobecná sestra, tak sester, které již na tomto oddělení pracují a to v Nemocnici České Budějovice a.s a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Prvním cílem práce je zjistit znalosti studentů oboru Všeobecná sestra o poskytování specifické ošetřovatelské péče na neurochirurgickém oddělení, kdy jsme si stanovili hypotézy: 1. Studentky ZSF JU mají znalosti o poskytování specifické ošetřovatelské péči na neurochirurgickém oddělení. 2. Studentky zvládají komunikovat s pacienty po operaci mozku. Druhým cílem práce je zjistit rozdíl v připravenosti sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče na vybraných neurochirurgických odděleních resp. klinikách, a k lepší orientaci byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem probíhá proces zapracování u sester na neurochirurgickém oddělení? 2. Jakým způsobem probíhá proces zapracování u sester na chirurgickém oddělení? 3. V čem spočívá rozdíl v zapracování na chirurgickém a neurochirurgickém oddělení? Z šetření vyplynulo, že sestry po dostudování nemají dostatečné informace k práci na neurochirurgickém oddělení, pokud je jejich nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské, anebo vysokoškolské bakalářské studium. Studentky ZSF JU oboru Všeobecná sestra by měly mít více informací o této specifické ošetřovatelské péči na tomto oddělení. Výsledky šetření jsou shrnuty v manuálu pro vyučující předmětu Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech na Zdravotně sociální fakultě, kde je uvedeno, co studentům z neurochirurgického oboru chybí.
|
|
Středověké sklo v Praze
Prokopová, Anna ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Černá, Eva (oponent)
Práce se zabývá nálezy středověkého skla v historickém jádru Prahy na základě archeologického materiálu z výzkumů Národního památkového ústavu. Zvláštní pozornost je, mimo typologie nádob, věnována posouzení sociální úrovně nálezového prostředí, příp. studiu importů, které vypovídají o obchodních či kulturních kontaktech dané lokality. Spolehlivým indikátorem mimořádného společenského a majetkového postavení jsou především skla malovaná zlatem a emaily. S archeologickými nálezy středověkého skla se v Praze setkáváme již v závěru 19. století, konec 60. let 20. století pak přinesl bohaté soubory, které zatím zůstávají vesměs nezpracovány. Některé z nich se staly součástí této práce, která se zaměřuje zejména na oblast Starého a Nového Města, zatímco materiál z Pražského hradu byl zatím ponechán stranou. Při studiu vývoje a obliby používání skleněných nádob bylo možné pozorovat trend známý z většiny českých měst. V Praze se sklo objevuje poměrně časně, a to již od 12. století a také v následujícím období se skleněné nádoby vyskytují jen sporadicky a jsou považovány za luxusní zboží omezující se pouze na nejvyšší vrstvy společnosti. Tato situace se postupně mění až v 2. polovině 13. století. V průběhu 1. poloviny 14. století pozorujeme postupný nárůst pramenné základny, kdy se začínají objevovat i tzv. číše...
|
|
Slovinsko-chorvatský teritoriální spor v období 1991 - 2010
Bůžková, Iveta ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na slovinsko-chorvatský teritoriální spor v období 1991-2010. Ačkoliv měl tento spor svůj původ již v období SFRJ, plně se rozhořel až v době vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska, kdy došlo mj. na otázku vymezení společné hranice. Práce se primárně soustředí na tři klíčové problémy: vymezení pobřežní hranice u ústí řeky Dragonje, delimitaci teritoriálního moře v Piranském zálivu a především hlavní slovinský požadavek na přímý přístup k mezinárodním vodám. V první části jsou vysvětleny vybrané pojmy z mezinárodního mořského práva, ukotvené zejména v Úmluvě OSN o mořském právu. Druhá kapitola se věnuje historickému vývoji a proměnám hranic v Istrii s důrazem na vývoj občiny Piran. Výše uvedené klíčové otázky jsou podrobně analyzovány ve třetí kapitole, která se pokouší ověřit relevantnost argumentů jednotlivých stran z pohledu mezinárodního práva. Nejobsáhlejší část představuje čtvrtá kapitola, která se zabývá bilaterálními pokusy o řešení sporu a také stručně nastiňuje politický vývoj v obou zemích. Zde jsou představeny jednotlivé úspěšné a především neúspěšné kroky, které obě strany během let podnikly s cílem vzájemný konflikt ukončit. Závěrečná kapitola potom zkoumá, jakou roli v celém sporu sehrála Evropská unie, resp. Evropská...
|
|
Vliv rodiny na výběr povolání u žáků ZŠ
Rezková, Aneta ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
RESUMÉ Dávno minuly doby, kdy člověk jediným rozhodnutím o volbě oboru studia ovlivnil celou svou další kariérní dráhu. V důsledku současných globálních i lokálních celospolečenských změn musí být naopak každý připraven na možnou změnu v oblasti profesní kariéry. První volba povolání je nicméně stále důležitým mezníkem a může kariéru jednotlivce významně nasměrovat. Nejedná se ale o jediný klíčový mezník, který určí kariéru jednotlivce jednou provždy. Lidé v současném světě musí být schopni rychle reagovat na neustálé změny, vyhodnocovat nové situace a umět se správně rozhodovat. Všeobecně rozšířeným mýtem je fakt, že úspěch znamená co nejrychleji získat peníze, které jsou zárukou svobody a štěstí. Avšak skutečný úspěch spočívá ve spokojeném životě, ke kterému vede dlouhá cesta skrze takové hodnoty, jakou je např. právě jistota, že děláme práci, kterou máme rádi a která nás naplňuje. Cílem jedince v období rozhodném pro první volbu povolání je zaměření se na vlastní schopnosti a dovednosti tak, aby ho rozhodování resp. volba povolání nasměrovala na takovou cestu, na které bude moci optimálně využívat svůj potenciál i v celém budoucím profesním životě. V této etapě života by mu měla pomáhat rodina, která je primárním socializačním činitelem a nejbližší partnerskou institucí v životě žáka, a to v těsné...
|
|
Německo coby energeticko-politický hráč
Bradáč, Adam ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Německo coby energeticko-politický hráč" se zabývá vývojem v oblasti energetické politiky a bezpečnosti Německa od roku 1998, tedy od nástupu Gerharda Schrödera, po současnost. Práce si klade za cíl zjistit, zda německá energetická politika, ve které se odráží německo-ruské energetické partnerství, představuje brzdu užší evropské energetické integraci, jejímž cílem je vytvoření jednotné unijní energetické politiky. Velký vliv na směřování německé energetiky mají kromě státu také soukromé německé energetické společnosti. Z tohoto důvodu je v této práci věnována pozornost i těmto privátním energetickým společnostem, které mj. představují ekonomickou dimenzi německo-ruského energetického partnerství. Součástí této práce je také analýza postojů jednotlivých politických stran, resp. frakčních uskupení, které v otázce energetické bezpečnosti země zastávají. V otázce německo-ruského energetického partnerství jsou analyzovány jak jeho příčiny, tak i výhody a nevýhody z něho pramenící. Předmětem zájmu této práce je také zjistit, zda v kontextu změny na postu kancléře, kdy Gerharda Schrödera nahradila Angela Merkelová, došlo k proměně německo-ruského energetického partnerství.
|
|
Dědické tituly v průběhu času
Váňa, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- Dědické tituly v průběhu času Diplomová práce popisuje a rozebírá vývoj dědických titulů od právní úpravy starověkého Říma až po právní stav de lege ferenda. Dědické tituly jsou nezbytnou součástí dědického práva. Prostřednictvím dědických titulů dochází k zachovávání hodnot, když zůstavitelův majetek přechází z generace na generaci. Dědické tituly, resp. dědické právo přispívá k právní jistotě a ke kontinuitě v právních vztazích mezi subjekty soukromého práva. Tématem diplomové práce jsou dědické tituly, které jsou právním důvodem pro nabytí dědictví. Stěžejní částí práce je právní úprava dědických titulů v současném občanském zákoníku a v novém občanském zákoníku a jejich vzájemná komparace. Výklad o ustanoveních dědického práva je doplněn nejdůležitějšími poznatky z judikatury. Historický exkurs začíná v římském právu, které je považováno za základ novodobého soukromého práva a pokračuje krátkým exkursem do středověkého práva. Diplomová práce se poté zabývá všeobecným občanským zákoníkem (ABGB) z roku 1811. Tento civilní kodex se stal první moderní kodifikací občanského práva na našem území. Všeobecný občanský zákoník platil až do počátku padesátých let dvacátého století, kdy byl po nástupu komunistů k moci nahrazen socialistickým právem. Došlo ke zrušení mnoha tradičních právních institutů,...
|
host ::
