|
Uspokojování potřeby komunikace u klientů s poruchou sluchu na ORL
HOLAROVÁ, Erika
Práce byla vypracována na téma: Uspokojování potřeby komunikace u pacienta s poruchou sluchu na ORL. Poruchy sluchu jsou nejčastějším onemocněním. Ke zhoršování sluchu dochází u člověka již od puberty. Proto, aby sestra pracující na ORL mohla pochopit pacienty s poruchou sluchu, musí nejdříve pochopit jejich myšlení a to, co prožívají. Komunikace s těmito pacienty je velice různorodá a odvíjí se od toho, s jak těžkou poruchou sluchu pacienti do nemocnice přicházejí. Uspokojování potřeby komunikace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Pokud sestra vede rozhovor s pacientem, musí si všímat nejen toho, co ji pacient povídá, ale všímá si také jeho neverbálního projevu, jelikož i ten sestře může napovědět více než jeho projev verbální. Sestra vždy zvolí vhodnou formu komunikace, která pacientovi pomůže porozumět. Sestavili jsme dva typy dotazníků, pro sestry a pro pacienty. Oba typy obsahovaly základní identifikační otázky a další otázky byly směřovány tak, abychom zjistili, zda dochází k uspokojování potřeby komunikace. Dle výsledků ze získaných dat od sester jsme zjistili, že komunikace u pacientů s poruchou sluchu není uspokojována. Toto nám potvrzují také výsledky z dotazníků, které jsme rozdali pacientům. Hypotéza naší práce zněla: Klientům s poruchou sluchu na ORL oddělení je více uspokojována potřeba komunikace než na ORL ambulanci. Tato hypotéza se nám potvrzuje dle získaných dat od pacientů a sester. Práci bude možno využít pro edukaci sester Zdravotně sociální fakulty i pro zkvalitnění ošetřovatelské péče sester pracujících na oddělení a ambulanci ORL.
|
|
Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Lužické hory
Zícha, Jan
Cílem práce bylo zhodnotit 14 maloplošných zvláště chráněných území, které se nachází v chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Toto hodnocení proběhlo s využitím Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Celková výměra hodnocených území činí 286,75 ha. Stav 2 území byl hodnocen jako vynikající (stupeň 1), 9 území bylo hodnoceno jako dobré (stupeň 2), 3 území jako průměrné (stupeň 3). Péče byla u 4 území vyhodnocena jako vynikající (stupeň 1), u 9 území jako dobrá (stupeň 2) a u 1 byla hodnocena jako průměrná (stupeň 3). U stavu byla nejlépe (nejvýše) ohodnocena kritéria zachovalost a struktura, nejhůře (nejníže) bylo hodnoceno kritérium jiné negativní vlivy. Z kritérií péče byla nejlépe hodnocena kritéria dokumentace, nejhůře hodnoceno bylo omezování vnějších negativních vlivů. Nejlépe byl hodnocen stav PP Pustý zámek, nejhůře stav PR Vápenka. Nejlépe byla hodnocena péče o PP Louka u Brodských, nejhůře o PR Vápenka.
|
|
Životnost polyetylénových pásků ze síťoviny pro svinovací lisy
Huljak, Pavel ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá měřením mechanických vlastností a akcelerovaným stárnutím monoaxiálně dloužených polyetylénových pásků ze tří typů polymerních síťovin, ve kterých se ve svinovacích lisech balí seno, sláma a sušené pícniny. Pevnost pásků je posuzovaná ze dvou hledisek. První hledisko určuje pevnost pásku měřenou na tahové zkoušce před a po akcelerovaném stárnutí za teplot 23 °C a 40 °C. Druhé hledisko určuje pevnost jako střední hmotnost závaží, která způsobí přetržení pásku na jednoduchém stroji za teplot 23, 40, 60 a 80 °C. Z výsledků jasně plyne, že nejmenší statickou pevnost má nejméně stabilizovaný pásek, který ovšem při měření dynamické pevnosti vykázal nejvyšší pevnost do přetržení. Změna nadmolekulární struktury je posuzována z hlediska kalorimetrického měření. Toto zaznamenalo pouze malou změnu, která je průměrnou odezvou krystalické části materiálu (distribuce velikosti krystalických oblastí) a není citlivá na změnu orientace lamel a řetězců v nich.
|
|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Mistr zvíkovského oplakávání
Slávková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
RESUME Autorka v bakalářské práci popisuje Mistra zvíkovského Oplakávání, jednoho z hlavních představitelů pozdně gotického sochařství, působícího v první čtvrtině 16. století v jihozápadních Čechách. Tato oblast - zmíněná v úvodu práce - byla v době pozdní gotiky velmi bohatá, díky Zlaté stezce vedoucí z Pasova. V této oblasti vlastnili velké pozemkové majetky významní čeští páni (Švihovští, Rožmberkové, aj.), o kterých je možné uvažovat jako o objednavatelích uměleckých děl, reprezentujících jejich rod a sídla. Cílem práce bylo vytvoření katalogu, a shrnutí dosavadní literatury. Jelikož Mistr zvíkovského Oplakávání nebyl znám do šedesátých let 20. století a některá jeho díla byla uváděna takřka od počátku tohoto století, bylo zapotřebí se zmínit se i o této literatuře. V průběhu práce se autorka často zmiňuje o Mistrovi žebráckého Oplakávání, kterému byla díla Mistra zvíkovského dříve připisována. V šedesátých letech historikové umění zjistili, že všechna díla Mistra žebráckého nesou sice společné znaky, ale v některých případech tak rozdílné, že je nemohl vytvořit pouze jeden umělec. Proto řezby byly rozděleny mezi anonymního Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského, nazvaného podle reliéfu Oplakávání Krista ve zvíkovské kapli. Úvahám, zda toto rozdělení bylo správné či nikoli, se věnuje autorka v rozsáhlé...
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Hadincová, Věroslava (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
Exekutivní funkce u pacientů s frontálním poškozením mozku. Ověřeni hypotézy působeni rušivých vlivů na výkon u pacientů s dysexekutivním syndromem
Hůrková, Jana ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Testování exekutivních funkcí je z mnoha důvodů velmi obtížné. V praxi dochází k situacím, že používané standardní neuropsychologické testy neodhalí poškození exekutivních funkcí, které je v reálném životě zcela zjevné. Cílem předloženého výzkumu proto bylo ověřit jednu z možností přiblížení testování exekutivních funkcí reálnému životu a tím přispět ke zlepšení jejich diagnostiky. V realizovaném výzkumu byly porovnávány výkony skupiny 19 osob s dysexekutivním syndromem a kontrolní skupiny 19 zdravých osob. Probandi byli zkoumáni ve dvou testových situacích, v klidu (standardní testování) a v zátěži hlukem (reálných podmínkách). V obou testových situacích byly použity identické testy programu NEUROP-2, a to KIQ, PMRE, GO/NO-GO, LISEQ, HANOI a NATE. Zatímco v testech PAARE, LISEQ a NATE nebyl vliv hluku na výkon u obou skupin prokázán, v testech KIQ a HANOI došlo u osob s dysexekutivním syndromem v zátěži hlukem ke zhoršení. V případě testu KIQ bylo toto zhoršení statisticky významné. I přesto ale nebyly v posledních dvou zmiňovaných testech nalezeny signifikantní rozdíly mezi výkony zdravých osob a osob s dysexekutivním syndromem. Jako nedostatečně citlivá se ukázala použitá verze testu GO/NO-GO, neboť tento test neposkytl žádné relevantní výsledky. Obecně lze konstatovat, že zdravé osoby ve srovnání s...
|
|
Postprandiální termofilie u plazů
STUCHLOVÁ, Klára
Mnoho ektotermních obratlovců, včetně některých druhů plazů, vyhledává následně po příjmu potravy vyšší teplotu. Toto chování, které zvyšuje efektivitu trávení, nazýváme postprandiální termofilie. Nicméně mnoho studií zabývajících se touto problematikou bylo provedeno v laboratorních podmínkách s využitím teplotního gradientu. Tyto podmínky příliš zjednodušují přirozené prostředí, jež daný druh obývá ve volné přírodě, a data v nich získaná mohou být zavádějící. Na druhou stranu v přírodě je termoregulační chování pouze jednou z mnoha věcí (například reprodukce, antipredační chování, shánění potravy), na kterou musí plazi reagovat, a aktuální biotické a abiotické faktory mohou ovlivnit konkrétní termoregulační chování jedince. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné interpretaci výsledků. Budoucí výzkumy týkající se teplotní ekologie ektotermních organismů by měly klást zvláštní důraz na podobu teplotního gradientu a metodiku pokusu. Sledovaným jedincům by měl být během pokusu poskytnut mikrohabitat, který se co největší měrou podobá preferovanému prostředí v přírodě.
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
host ::
